Miroslav Opálka
KSČM

Miroslav Opálka

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)

0
0
Bez tématu 3 výroky
Pravda 2 výroky
Nepravda 1 výrok
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 0 výroků
Rok 2012 3 výroky

Miroslav Opálka

A vedle toho máme ještě jiný údaj, a to je údaj porovnání délky pracovní zátěže za rok v jednotlivých státech, údaj OECD. A tady se Česká republika spolu s Řeckem a Koreou úspěšně podílí na té nejvyšší stupnici, to znamená, že náš zaměstnanec odpracuje v průměru více než 2000 hodin za rok. Když se podíváme na Německo, je to pod 1500. Přitom mzda je úplně jiná.
Jiné, 27. dubna 2012
Nepravda

Na základě statistik OECD tento výrok označujeme za nepravdivý.

Poslední dostupné informace OECD o délce roční pracovní doby jsou z roku 2010. Údaje pro rok 2011, které mohou vypadat jinak, zveřejněny nejsou. Přesto se poslanec Opálka přímo odvolává na údaje OECD, a z tohoto důvodu budeme považovat za výchozí poslední dostupná data, tzn. data z roku 2010.

Tato data České republice přisuzují průměrně 1 947 pracovních hodin ročně, což je méně než 2 000. Přitom poslanec Opálka hovoří o "více než 2 000 hodinách" za rok. Proto hodnotíme výrok jako primárně nepravdivý, protože poslanec chybně pracuje s čísly a upravuje je ve svůj prospěch.

Zavádějící se může zdát srovnání se Spolkovou republikou Německo. Německo se skutečně nachází pod hranicí 1 500 pracovních hodin ročně, avšak tato země je extrémním příkladem, a je pod hranicí průměru zemí OECD, tj. 1 749 pracovních hodin ročně. Vhodnější srovnání tak představuje srovnání s průměrem, než s jedinou zemí vytrženou z kontextu. Dále nás poslanec těmito čísly přirovnává k Řecku či Korei. Kromě Řecka a Korey však komunistický poslanec "zapomněl" zmínit další země, které jsou v žebříčku před Českou republikou, např. Chile, Maďarsko a Rusko, či jí jsou velice blízko, jako např. Polsko.

country20062007200820092010Korea2 3462 3062 2462 2322 193Greece2 1482 1152 1162 1192 109Chile2 1572 1652 1282 0952 068Russian Federation1 9992 0001 9971 9731 976Hungary1 9891 9851 9861 9681 961Czech Republic1 9971 9851 9921 9421 947Poland1 9851 9761 9691 9481 939zdroj OEDC

Miroslav Opálka

Podíváme-li se na podíl celkových výdajů na sociální ochranu k hrubému domácímu produktu, tak i zde vidíme, že tento údaj není pro Českou republiku nijak vynikající. Ve Francii je to přes 30 %, v České republice v roce 2008 /podle údajů, které dělají evropské statistické agentury/ je to 18,7 %, přičemž evropská sedmadvacítka má průměr 26,4 %.
Jiné, 27. dubna 2012
Pravda

Eurostat uvádí právě tyto hodnoty.

Předesíláme, že nemůžeme hodnotit, zda podíl výdajů na sociální ochranu je "vynikající", neboť jde pouze o názor pana poslance. Co se týče faktických základů výroku, Opálka zřejmě cituje nedávnou studi Eurostatu (.pdf), která srovnává výdaje na sociální zabezpečení v evropských zemích. Všechny citované hodnoty najdeme hned na její první straně. Srovnatelná data uvádí i statistika OECD (.xls), byť se v konkrétních číslech liší.

Miroslav Opálka

Podíváme-li se na průměrnou hrubou měsíční mzdu, která by měla kopírovat taky nějak úspěšnost ekonomiky, tak vidíme, že v roce 2010 index reálné mzdy činí 100,4 %, v roce 2011 100,3 %.
Jiné, 27. dubna 2012
Pravda

Výrok poslance Opálky je pravdivý, neboť popisuje předně index reálné mzdy v letech 2010 a 2011.

Poslanec Opálka popisuje indexy reálné mzdy v letech 2010 a 2011. Ty popisuje také Český statistický úřad a uvádí (.xls), že v roce 2010 dosáhl index reálné mzdy 100,475 (dopočítáno z indexů za všechny kvartály roku) a v roce 2011 byl tento index 100,3 (dopočítáno z indexů za všechny kvartály roku). Jeho výrok je tedy pravdivý.