Alexandra Udženija

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože byť Miroslav Kalousek nevyjadřoval před krajskými volbami přílišnou touhu po krajských koalicích s hnutím ANO, zcela je nevylučoval. Navíc je problematické tvrzení, že ve Středočeském kraji s hnutím ANO tvoří koalici právě TOP 09. Ve skutečnosti 3 z 5 zvolených zastupitelů koalici skutečně tvoří, strana je nicméně právě kvůli tomuto postoji vyloučila a tito zastupitelé nyní figurují pod jiným subjektem, zatímco TOP 09 je v opozici.

Například v rozhovoru pro zpravodajský server Echo24.cz z 5. října 2016 Kalousek řekl, že TOP 09 vylučuje krajské koalice s extremisty. K hnutí ANO uvedl, že tuto politickou stranu jako koaličního partnera nepreferuje, avšak upřednostnil tuto variantu před koalicí právě s extremisty, mezi něž jmenovitě zařadil KSČM.

Podobně Miroslav Kalousek hovořil v rozhovoru pro server Novinky.cz z 26. září 2016, kde uvedl, že na krajské úrovni nevylučuje koalici s hnutím ANO tak striktně jako v případě koalice na celostátní vládní úrovni.

Konkrétně zde uvedl:

„V rámci kraje to nevylučuji tak striktně jako v rámci koalice do Sněmovny. Tam můžu jednoznačně říct, že s politickou divizí Agrofertu do vlády jednoznačně nepůjdeme. V případě krajů se bude jednat o tu nejméně preferovanou variantu. Bude to moje osobní přání. Ale koalice se dělají až po volbách. Velmi bych si nepřál, aby TOP 09 byla v koalici, kde hejtmanem bude někdo za politickou divizi Agrofertu.
*Ale pokud by nemělo ANO hejtmana, koalici si dokážete představit.Politika je umění možného. V případě kraje ta pozice není tak striktní, kraj neurčuje celostátní pravidla. Nebude-li zbytí, koalici si představit umím, ale ne s hejtmanem. Kdyby byl v koalici nějaký radní za ANO, tak ano. Tak rigidní politik být nechci.“

Je faktem, že hnutí ANO vládne společně s TOP 09 (a také s Žít Brno, Starosty pro Jihomoravský kraj a ČSSD) v Jihomoravském kraji, koalice zde vznikla na konci října 2016. Hnutí ANO zde má rovněž hejtmana v osobě Bohumila Šimka.

Jiná je situace ve Středočeském kraji. Zde vládne ANO s ODS, STAN a třemi zastupiteli z TOP 09. Krajská organizace TOP 09 vyjednávání o krajské koalici v tomto kraji brzy ukončila (například kvůli nominaci Jaroslavy Jermanové z ANO na post hejtmanky; původně se uvažovalo, že se hejtmanem stane Vít Rakušan z hnutí STAN). Tři zastupitelé TOP 09 se tak stali součástí vládní krajské koalice v rozporu s rozhodnutím krajského výboru TOP 09. Strana tyto zastupitele vyloučila z klubu zastupitelů, aktuálně ji tedy reprezentují pouze dva lidé - Jan Jakob a Petr Tiso.

Třemi vyloučenými zastupiteli byli Daniel Marek, Michaela Vojtová a Milan Schweistill. Na webu volby lze dohledat, že byli zvoleni na kandidátce TOP 09. Přehled krajských zastupitelů ovšem ukazuje, že jsou vedeni jako Nezávislí Středočeši. Marek se stal náměstkem hejtmanky pro oblast kultury a památkové péče.

Nesouhlas s postupem tří zastupitelů, kteří jsou spojeni s koalicí s ANO, podpořilo i vedení TOP 09 v čele s Miroslavem Kalouskem. Lze tedy konstatovat, že spíše než o porušení slibu šlo o ono „neposlechnutí“, jak Udženija říká. Nicméně konstatovat, že TOP 09 jako strana tvoří koalici ve Středočeském kraji s hnutím ANO, je přinejmenším zavádějící.

Alexandra Udženija si pravděpodobně plete vydání nového občanského průkazu a vydání prvního občanského průkazu. V případě vydání nového občanského průkazu totiž není nutné předkládat rodný list, nýbrž stačí doložit svou totožnost dosavadním občanským průkazem.

Rodný list v tomto případě předkládá pouze občan, kterému byl vydán občanský průkaz bez strojově čitelných údajů bezprostředně po nabytí státního občanství udělením, nebo občan, jehož dosavadní občanský průkaz již pozbyl platnosti. V případě vydání občanského průkazu bez strojově čitelných údajů se navíc musí předložit pouze dvě fotografie a vyplněná žádost.

K vydání prvního občanského průkazu občanovi s trvalým pobytem na území ČR naopak rodný list potřebný je. Různé další doklady se předkládají ve specifických případech, například v případě omezení svéprávnosti.

Stát, respektive ministerstvo vnitra, by údaje o občanech měl mít zaznamenané v Registru obyvatel. V tomto registru jsou mimo jiné informace o všech občanech České republiky. Kromě jiného například jména, data narození a úmrtí, adresy a čísla elektronicky čitelných identifikačních dokladů.

Přestože stát tyto informace má, musí žadatel o první nebo nový občanský průkaz prokázat svou totožnost. K tomu slouží právě rodný list nebo dosavadní občanský průkaz. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Vláda premiéra Bohuslava Sobotky, ve které jsou zastoupeny ČSSD, ANO a KDU-ČSL, opravdu zvyšovala platy státních zaměstnanců.

Poprvé se na navýšení platů dohodli představitelé uvedených stran v roce 2014. Všem zaměstnancům státní sféry byla zvýšena mzda o 3,5 procenta. Tento růst se netýkal doktorů, kteří přidáno dostali až od začátku roku 2015, jednalo se však o pětiprocentní zvýšení platu.

V roce 2015 došlo opět k navýšení platů státních zaměstnanců. Například policisté, hasiči či pracovníci v sociálních službách dostali přidáno o 3 procenta, učitelé 3,3 procenta a zdravotničtí pracovníci o pět procent.

V roce 2016 navýšila vláda státním zaměstnancům o 4 procenta, zdravotnickým pracovníkům se zvedl plat k 1. lednu 2017 o 10 procent. Ve školství se platy zvýšily již k 1. září 2016, a to celkem o 8 procent pro učitele a o 5 procent pro nepedagogické pracovníky.

V roce 2017 vláda zvýšila platy o 10 procent příslušníkům Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Výdělky v sociálních službách se mají v tomto roce zvýšit od července o 23 procent. Pracovníci v kultuře či v nepedagogických profesích ve školství si přilepší o 9,4 procenta. Přidáno dostanou i zdravotní sestry.

V roce 2016 byly platy zvýšeny i i zaměstnancům příspěvkových organizací jako jsou muzea, galerie, knihovny a některá divadla.

Vláda díky dohodě s dopravci, zástupci krajů a zaměstnaneckými odbory vyjednala v roce 2016 zvýšení platů řidičů autobusů, kteří pracují v soukromých firmách a nejsou státními zaměstnanci. Jejich plat se zvýšil k počátku nového roku ze 71,60 korun na hodinu na 98,10 korun za hodinu.

Před stávkou řidičů autobusů, která měla proběhnout 6. dubna 2017, vláda přislíbila 420 milionů korun, aby pomohla krajům a vlastníkům dopravních firem naplnit zvýšení platů řidičů.

Jde tedy primárně o kroky, které zvyšují platy ve veřejném sektoru. Vláda ovšem také třikrát zvýšila minimální mzdu, čímž jsou zaměstnavatelé povinni vyplácet více peněz svým zaměstnancům. První zvýšení provedla Sobotkova vláda v roce 2015, kdy došlo k navýšení o 700 Kč na 9200 Kč. O rok později činila minimální mzda 9900 Kč. V roce 2017 došlo k jejímu navýšení na 11 000 Kč. Tato rozhodnutí zvyšovala mzdy v soukromé sféře, byť poměrně malému počtu lidí, kteří ji pobírají (jde zhruba o 3 procenta zaměstnanců).

Nehodnotíme správnost využití instrumentu minimální mzdy či správnost návrhů pravicové ODS, která sází na snížení daňových sazeb pro fyzické osoby a snížení odvodů. To je věcí pravo-levého vidění. Hodnotíme pouze kroky vlády a to, zda zvyšuje platy pouze ve veřejném sektoru (jak Udženija uvádí). To skutečně dělá po celou dobu vládnutí, nicméně zvyšuje také minimální mzdu, čímž přilepšuje i lidem v soukromé sféře, byť jde o relativně malý počet lidí, jelikož ji pobírá pouze zlomek zaměstnanců. Kromě toho Sobotka jednal o platových podmínkách v Aholdu.

Výrok hodnotíme tedy jako zavádějící, protože Udženija naznačuje, že ČSSD zvyšovala platy výhradně ve veřejné sféře, což neplatí zcela. Navíc je otázkou, zda vláda jako taková disponuje instrumenty, jak mzdy v soukromé sféře zvýšit.

Aktuálně platné Pražské stavební předpisy byly schváleny radou města v květnu 2016. Tedy přijímaly se skutečně během funkčního období Adriany Krnáčové. Matěj Stropnický v době jejich přijímání byl zastupitelem, pozici radního opustil již dříve. Na stavebních předpisech Stropnický z pozice radního pracoval, po odvolání však již nikoli. Výsledná podoba tedy nejde za ním, dokonce předpisy kritizoval z toho pohledu, že málo regulují možné jednání developerů. Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící, neboť Stropnický na předpisech sice také pracoval, konečná podoba však již vznikla bez něj a on sám, soudě podle veřejně dostupných prohlášení, s nimi není zcela srozuměn. Samotné schvalování provázel spor Krnáčové právě se Stropnickým.

Alexandra Udženija nejprve diváky informovala, že v Praze trvá osm let, než začne investor na svém vlastním pozemku stavět. Karla Šlechtová jí odvětila, že má hlavní město vlastní „slavné“ stavební předpisy (myslela patrně předpisy (.pdf) z pera primátora Hudečka), na což reagovala nynější pražská zastupitelka tímto výrokem.

Kromě sociální demokracie nebyla ani jedna ze současných stran koalice dříve součástí výkonného orgánu hlavního města, nemůže tedy za nestandardně dlouhou dobu stavebního řízení. Současné pražské stavební předpisy (.pdf) navazují na podobné dokumenty vydávané podle stavebního zákona minimálně od roku 2007, podle paragrafu 194 e) totiž: „Hlavní město Praha stanoví nařízením vydaným v přenesené působnosti obecné technické požadavky na výstavbu v hlavním městě Praze.“

Místopředsedkyně Udženija směšuje počty státních zaměstnanců a úředníků. Je pravda, že například za vlády Petra Nečase (ODS, 2010 až 2013) byl počet státních zaměstnanců relativně stabilní. Nejedná se však jen o úředníky, ale o veškeré zaměstnance organizačních složek státu. Samostatná statistika pouze pro úředníky neexistuje. I proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Počet státních zaměstnanců naplánovaných ve státních rozpočtech v letech 2010 až 2017 znázorňuje následující graf:

Zdroj: Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu za rok 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017

Jak je z grafu patrné, v letech 2011 až 2015 byl počet státních zaměstnanců poměrně stabilní s výjimkou roku 2012, kdy se snížil o 8 tisíc. V roce 2016 pak počet státních zaměstnanců narostl o 13 tisíc a pro rok 2017 je v rozpočtu plánovaný další nárůst o 7,6 tisíc.

Nejedná se však jen o úředníky, ale také o ústavní činitele, soudce, učitele na základních školách, vojáky, hasiče nebo policisty. Zároveň je potřeba přiznat, že minimálně částečně je nárůst v posledních letech způsoben počátkem účinnosti služebního zákona, kvůli kterému bylo nutné přijmout řadu úředníků.

Výrok hodnotíme jako zavádějící ze dvou důvodů. Je sice pravdou, že po přijetí služebního zákona (resp. po nabytí jeho účinnosti) došlo k navýšení počtu státních zaměstnanců, ovšem řada z nich jednak vůbec nespadá mezi úředníky (vojáci, učitelé,...), jednak mnoho úředníků bylo nabráno v souvislosti s domácí agendou (posílení úřadů práce, finančních úřadů atd.). ODS proti návrhu skutečně vystupovala, ve finále ovšem aktuální zákon v Poslanecké sněmovně podpořila.

K přijetí zákona o státní službě se Česká republika zavázala již při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zákon slouží jako nástroj k odpolitizování státní správy. Byl schválen na podzim 2014 a jeho plná účinnost nastala 1. ledna 2015.

Fungující služební zákon byl kondicionalitou pro čerpání fondů EU v programovém období 2014–2020.

Je pravda, že počet úředníků od schválení výše zmíněného zákona narostl (počty státních úředníků jsme ověřovali zde), nicméně jde spíše o nárůst zapříčiněný politikou vlády Bohuslava Sobotky než nařízením Evropské komise. Ze strany Komise přišel v průběhu roku 2014 požadavek, aby se zákon vztahovalna vyšší počet úředníků, než bylo původně zamýšleno.

Ostatně navyšování počtu úředníků ze strany premiéra kritizoval v rozhovoru pro Českou televizi v červenci 2015 i předseda ODS Petr Fiala.

Přijetí zákona plánovala pravicová opozice oddálit obstrukcemi ve Sněmovně, nakonec od nich ale ODS i TOP 09 ustoupily. Kritika směřovala primárně k tomu, že původní návrh měl „zabetonovat“ státní správu, tj. umožnit dosadit vlastní lidi na jednotlivé pozice, ze kterých je nebude možné případně odvolat. ODS nakonec pro současný návrh v Poslanecké sněmovně dokonce aktivně hlasovala.