Výrok je hodnocen jako nepravdivý, politici jsou sice odpovědní za své jednání či hlasování, svým celým majetkem ale neručí.
František Gábor vyzdvihuje změnu režimu odpovědnosti před a po rekodifikaci občanského práva, v tomto případě však k výrazné změně nedošlo. I podle předchozího občanského zákoníku odpovídal každý za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti, do této situace spadala i odpovědnost zastupitele.
Od nabytí účinnosti nového občanského zákoníku má zastupitel zákonem danou povinnost vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou a potřebnými znalostmi a pečlivostí, nebo-li s péčí řádného hospodáře. Při porušení této povinnosti odpovídá zastupitel za škodu. Omezení není dáno zde a nebylo dáno ani ve "starém" občanském zákoníku, v obou případech tedy zastupitel mohl být "dlužen" až do výše svého majetku (jinak je tomu například u zaměstnanců.) Právem žalovat zastupitele ale disponuje obec či kraj, ve které zastupitel působí, v takové situaci pak zastupitelé žalují sami sebe, potažmo své předchůdce, za své jednání či hlasování. Nutno je také zmínit, že v případě hlasování v kolektivním orgánu je zpravidla důsledkem dělená odpovědnost a dělená finanční náhrada.
Při vzniku nového občanského zákoníku se opravdu šířily informace, že budou zastupitelé ručit celým svým majetkem. Šlo pouze o nedorozumění v terminologii. Od 1.1. 2014 se přijetím zákona o obchodních korporacích pouze zpřísnily podmínky ručení členů statutárních orgánů obchodních korporací, mezi které obec či kraj ale nepatří. Kromě toho ručení je institutem, kdy určitý subjekt se stává povinným plnit za jiný subjekt v případě, že by ten nemohl plnit svůj dluh sám. Odpovědnost za škodu způsobenou špatným zastupitelským rozhodnutím s tímto zdaleka nesouvisí, zastupitelé by neplnili dluhy obce, pouze by zaplatili škodu, která vznikla v důsledku jejich podílu na hlasování.
Druhá část výroku hovoří o odměně pro zastupitele. Pokud přistoupíme na nejméně ohodnocenou zastupitelskou pozici v krajském zastupitelstvu, dle nařízení vlády (příloha 2) zjistíme, že zastupitel v kraji do 600 000 obyvatel pobírá odměnu až 3.859,- Kč měsíčně. Postupujeme-li stejně u obecního zastupitelstva (příloha 1), dojdeme k částce i menší než 299,- Kč měsíčně pro neuvolněné zastupitele obcí do 1000 obyvatel. František Gábor je však zastupitelem města Liberec, pohybuje se tedy přinejhorším v kategorii do 1.194,- Kč. Odměny zastupitelů se tedy mohou výrazně lišit. Výrok je však hodnocen jako nepravdivý především kvůli nekorektnímu vysvětlení zastupitelské odpovědnosti.
