Hana Kordová Marvanová

Hana Kordová Marvanová

0
Bez tématu 3 výroky
Komunální volby 2022 1 výrok
Vnitrostranická politika 1 výrok
Pravda 2 výroky
Nepravda 1 výrok
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 1 výrok
Rok 2022 4 výroky
Pouze ve výběru Demagog.cz 0 výroků

Hana Kordová Marvanová

Jsem nestraník, jsem nezávislá, tento přídomek jsem měla i v komunálních volbách. Byla jsem jediná nezávislá kandidátka na komunální kandidátce SPOLU.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 26. září 2022
Vnitrostranická politika
Komunální volby 2022
Nepravda
H. Kordová Marvanová reaguje na výtku Ladislava Kosa a trvá na tom, že je nezávislou kandidátkou. Ve skutečnosti však byla na kandidátní listinu navržena ODS. Je sice nestraníkem, ale nikoli nezávislým kandidátem podle zákonné definice.

Předně uveďme kontext výroku. Hana Kordová Marvanová reaguje na slova senátora Ladislava Kose, který poukazoval na to, že v kampani pro volby do Senátu používá označení „nezávislá kandidátka“ (.pdf), ačkoli jako nezávislá kandidátka nekandiduje. Zmiňovaný pojem totiž podle zákona o volbách do Parlamentu ČR označuje kandidáty, kteří podávají přihlášku k senátním volbám zcela samostatně pod svým vlastním jménem. Na rozdíl od ostatních kandidátů bez politické příslušnosti (tj. nestraníků), kteří jsou součástí kandidátek politických stran, hnutí či koalic, tak musí k přihlášce připojit petici s podpisy nejméně 1 000 voličů z daného volebního obvodu. 

Podobně je tomu i u komunálních voleb, kdy mohou „nezávislí kandidáti“ kandidovat buď samostatně, dále jako sdružení nezávislých kandidátů nebo jako sdružení politických stran a nezávislých kandidátů. V posledním zmíněném případě se podle zákona o komunálních volbách na kandidátní listiny uvádí „označení politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo, nebo označení, že jde o nezávislého kandidáta“.

V nynějších senátních volbách Hana Kordová Marvanová kandiduje sice jako nestraník (bez politické příslušnosti), podle webu volby.cz ji ale na kandidátku koalice SPOLU navrhla ODS. Nepatřila tak mezi „nezávislé kandidáty“ (označované zkratkou NK), na rozdíl například od bývalého primátora Prahy Tomáše Hudečka či někdejšího poslance Leo Luzara.

V kampani do komunálních voleb se Hana Kordová Marvanová také prezentovala jako „nezávislá“ a skutečně byla jediným nestraníkem na kandidátní listině. I v těchto volbách ji na kandidátku koalice SPOLU navrhla ODS. Ani v tomto případě tedy nebyla „nezávislou kandidátkou“, na rozdíl od některých kandidátů na volebních listinách hnutí Praha Sobě či Praha bez chaosu.

Hana Kordová Marvanová tak nepřesně používá pojem „nezávislý kandidát“, kterým se ostatně prezentuje i ve své kampani. Ve skutečnosti je nestraníkem navrženým ODS. Sama o sobě by taková záměna pojmů mohla být považována za drobnou formulační nepřesnost. V senátním duelu s Ladislavem Kosem byla však Kordová Marvanová právě s touto nepřesností konfrontována, když ji Kos mj. srovnal s Tomášem Hudečkem, který skutečně kandiduje jako nezávislý. V tomto kontextu je již její trvání na pojmu „nezávislá kandidátka“ nepravdivé.

Hana Kordová Marvanová

Zasadila jsem se o to, že většina lidí na Jižním Městě, kteří bydleli v bývalých stavebních bytových družstvech, dostali svoje byty na základě žádosti.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 26. září 2022
Pravda
Hana Kordová Marvanová se podílela na transformaci družstevního bydlení, díky kterému mohl člen (mj. i obyvatel Jižního Města) požádat bytové družstvo o bezplatný převod bytu do svého vlastnictví.

Hana Kordová Marvanová byla nejdříve v roce 1990 a následně i v roce 1992 zvolena jako poslankyně České národní rady, po její přeměně na nynější Poslaneckou sněmovnu v této funkci pokračovala až do roku 1998. Ve Sněmovně poté působila ještě mezi roky 2002 a 2003. V roce 2018 se stala zastupitelkou a radní hl. města Prahy a mimo jiné předsedkyní Komise Rady hl. m. Prahy pro dostupné družstevní bydlení v Praze.

Transformaci bytových družstev se věnoval především zákon č. 42/1992 Sb., který se týkal úprav majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Transformace bytových družstev podle něj spočívala zejména v přizpůsobení jejich právních poměrů tehdejšímu obchodnímu zákoníku. Zároveň tento tzv. transformační zákon zavedl právo členů bytových družstev, kteří byli nájemci bytů nebo nebytových prostorů, požádat družstvo o bezplatný převod těchto bytů do jejich vlastnictví (.pdf, str. 26). Jednalo se tedy o možnost vyčlenit daný byt z bytového družstva.

Katastrální úřady nicméně po zavedení tohoto zákona odmítaly vkládat vlastnická práva takto převedených bytů do katastru nemovitostí s odvoláním na nejasnost právní úpravy (.pdf, str. 20). Ke změně této situace poté došlo až díky zákonu č. 72/1994 Sb. (.pdf, str. 26), který pravidla převodů dále upřesnil.

První ze zmíněných zákonů schválilo tehdejší Federální shromáždění ČSFR na podzim 1991. Hana Kordová Marvanová nicméně v té době nebyla členkou Sněmovny lidu (tj. dolní komory) ani Sněmovny národů (tj. horní komory) Federálního shromáždění. Mezi zveřejněnými dokumenty České národní rady, které příslušela zákonodárná moc jen na české národní úrovni, se nám informace o tomto zákonu nepodařilo dohledat.

V případě druhého uváděného zákona, tedy zákona č. 72/1994 Sb., už o jeho přijetí rozhodovala Poslanecká sněmovna ČR, mezi jejímiž členy byla i Hana Kordová Marvanová. V té době patřila také mezi členy ústavně právního výboru Sněmovny, který spolu s hospodářským a rozpočtovým výborem předložil návrhy na úpravu tehdy projednávaného návrhu zákona. Některé z těchto úprav se poté následně skutečně dostaly do schváleného znění zákona (např. úpravy § 24/26). Poslanecká sněmovna tehdy také schválila některé pozměňovací návrhy, které předložila přímo Hana Kordová Marvanová.

Jeden z jejích návrhů se týkal právě žádostí nájemníků o převod družstevního bytu do jejich vlastnictví. Hana Kordová Marvanová do znění zákona č. 72/1994 Sb. mj. prosadila konkrétní formulaci, která umožňuje tyto převody nájemníkům a navrhla také doplnění odkazu na ustanovení výše zmíněného transformačního zákona.

Tyto zákony se nicméně vztahovaly na celou Českou republiku, nikoli pouze na pražskou část Jižní Město (Praha 11). Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo najít informace o tom, kolik obyvatel Jižního Města využilo zákonnou možnost převedení družstevních bytů do svého vlastnictví. Je však pravdou, že mj. díky legislativním návrhům Hany Kordové Marvanové měli i lidé na Jižním Městě možnost získat byty na základě žádosti. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Hana Kordová Marvanová

V 90. letech jsem byla v Parlamentu a tehdy jsem se podílela na zákonech, které umožnily transformaci bytových družstev.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 26. září 2022
Pravda
Podrobnosti o projednávání zákona č. 42/1992 Sb., který uzákonil právo členů bytových družstev požádat o převod bytu do jejich vlastnictví, se nám nepodařilo dohledat. Pravidla převodů ale poté upřesnil zákon z roku 1994, do jehož znění se dostaly i úpravy Hany Kordové Marvanové.

Hana Kordová Marvanová byla nejdříve v roce 1990 a následně i v roce 1992 zvolena jako poslankyně České národní rady, po její přeměně na nynější Poslaneckou sněmovnu v této funkci pokračovala až do roku 1998. Ve Sněmovně poté působila ještě mezi roky 2002 a 2003.

Transformaci bytových družstev se věnoval především zákon č. 42/1992 Sb., který se týkal úprav majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Transformace bytových družstev podle něj spočívala zejména v přizpůsobení jejich právních poměrů tehdejšímu obchodnímu zákoníku. Zároveň tento tzv. transformační zákon zavedl právo členů bytových družstev, kteří byli nájemci bytů nebo nebytových prostor, požádat družstvo o bezplatný převod těchto bytů do jejich vlastnictví (.pdf, str. 26). Jednalo se tedy o možnost vyčlenit daný byt z bytového družstva.

Katastrální úřady nicméně po zavedení tohoto zákona odmítaly vkládat vlastnická práva takto převedených bytů do katastru nemovitostí s odvoláním na nejasnost právní úpravy (.pdf, str.  20). Ke změně této situace poté došlo až díky zákonu č. 72/1994 Sb. (.pdf, str. 26), který pravidla převodů dále upřesnil. 

První ze zmíněných zákonů schválilo tehdejší Federální shromáždění ČSFR na podzim 1991. Hana Kordová Marvanová nicméně v té době nebyla členkou Sněmovny lidu (tj. dolní komory) ani Sněmovny národů (tj. horní komory) Federálního shromáždění. Mezi zveřejněnými dokumenty České národní rady, které příslušela zákonodárná moc jen na české národní úrovni, se nám informace o tomto zákonu nepodařilo dohledat.

V případě druhého uváděného zákona, tedy zákona č. 72/1994 Sb., už o jeho přijetí rozhodovala Poslanecká sněmovna ČR, mezi jejímiž členy byla i Hana Kordová Marvanová. Ta v té době patřila také mezi členy ústavně právního výboru Sněmovny, který spolu s hospodářským a rozpočtovým výborem předložil návrhy na úpravu tehdy projednávaného návrhu zákona. Některé z těchto úprav se následně skutečně dostaly do schváleného znění zákona (např. úpravy § 24/26). Poslanecká sněmovna tehdy také schválila některé pozměňovací návrhy, které předložila přímo Hana Kordová Marvanová.

Na závěr shrňme, že se nám nepodařilo dohledat informace o tom, že by se Hana Kordová Marvanová podílela přímo na podobě tzv. transformačního zákona z roku 1992. Sněmovna nicméně schválila její pozměňovací návrhy při projednávání zákona č. 72/1994 Sb., který upřesnil pravidla převodu bytů na členy družstva, tedy pravidla související s transformací bytových družstev. Výrok Hany Kordové Marvanové proto hodnotíme jako pravdivý.

Hana Kordová Marvanová

Jsem se zasadila na přelomu let 1999/2002 o převody pozemků pod družstevními domy.
Předvolební debata Českého rozhlasu, 26. září 2022
Neověřitelné
Žádné informace o tom, že by se Hana Kordová Marvanová v letech 1999–2002 zasadila o převody pozemků pod družstevními domy, se nám nepodařilo dohledat.

Pro začátek upřesněme, že Hana Kordová Marvanová uvedla, že se zasadila o převody pozemků pod družstevními domy v letech 1999–2002 jako politička. Z kontextu debaty pak vyplývá, že by se mohlo jednat o pozemky na Praze 11. Kordová Marvanová této době nicméně vykonávala funkci zastupitelky v městské části Praha 2. Uveďme, že Hana Kordová Marvanová v této době nebyla poslankyní – ve Sněmovně působila nepřetržitě od roku 1990 do roku 1998 a poté znovu od června 2002 do září 2003.

Informace o tom, že by se Hana Kordová Marvanová ze své funkce zastupitelky městské části Prahy 2 či jinak zasadila o převody pozemků pod družstevními domy na Praze 11, se nám nepodařilo dohledat.

Uveďme, že například zastupitelstvo hlavního města Prahy (jehož součástí Kordová Marvanová nebyla) přijalo v září 2002 usnesení (.pdf) o prodeji městských pozemků pod družstevními domy za zvýhodněnou cenu. Nepodařilo se nám nicméně dohledat dokumenty, které by poukazovaly na roli Hany Kordové Marvanové. 

Vzhledem k její tehdejší funkci zastupitelky na Praze 2 jsme se zaměřili i na tamní situaci. Archiv usnesení zastupitelstva městské části Praha 2 z volebního období 1998–2002 nicméně není veřejně dostupný, nemůžeme proto ověřit, zda k podobnému kroku nepřistoupila i tato část Prahy. Z uvedených důvodů výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů