Jan Bartošek
KDU-ČSL

Jan Bartošek

Nepravda

K jisté odchylce došlo za vlády Miloše Zemana (1998–2002), a to na postu ministra spravedlnosti. Už od počátku bylo jisté, že se jím stane tehdejší předseda Nejvyššího soudu Otakar Motejl, avšak právě kvůli své funkci nebyl jmenován 22. července 1998 jako ostatní členové vlády, ale ke jmenování došlo až 1. srpna 1998 (tedy po skončení Motejlova působení u Nejvyššího soudu). Dočasně tak bylo ministerstvo spravedlnosti spravováno Pavlem Rychetským.

Nesouhlas Miloše Zemana s kandidátem na post ministra není jediným obdobným případem v historii České republiky. Své výtky vyjádřil jak Václav Havel, tak i Václav Klaus. Nakonec ale vždy došlo ke jmenování premiérem navržených kandidátů.

Ze všech situací, ke kterým v minulosti došlo, lze označit za podobnou současnosti např. problém Václav Klause se jmenováním navrženého ministra za vlády Jiřího Paroubka (2005–2006). Konkrétně šlo o problém střetu zájmů kandidáta na post ministra zdravotnictví Davida Ratha, který byl v té době také prezidentem České lékařské komory. V tomto případě se Václav Klaus vyjádřil tak, že v současné době nemůže rozhodnout o jmenování Davida Ratha na post ministra zdravotnictví. Svůj postup však odůvodnil čl. 70 Ústavy ČR, tedy nedošlo k odmítnutí osoby Davida Ratha jako takové, Václav Klaus však jeho jmenování podmínil odstraněním střetu zájmů a po abdikaci Davida Ratha na postu prezidenta České lékařské komory k jeho jmenování na post ministra zdravotnictví nakonec došlo.

Neověřitelné

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť ČSSD si skutečně do koaliční smlouvy neprosadila podmínku odvolání politiků SPD z vyšších sněmovních funkcí. Zároveň ale v současné době neskončilo vyšetřování bývalého tajemníka poslaneckého klubu SPD Staníka, a nelze tak z veřejných zdrojů tvrdit, že se zmiňovaný incident skutečně stal.

Kvůli výrokům Tomia Okamury, které zlehčovaly realitu romského koncentračního tábora v Letech, chtěli opoziční poslanci (v té době včetně sociální demokracie) odvolat předsedu SPD z vedení dolní komory. Na mimořádné schůzi, svolané právě za účelem pokusu o odvolání Okamury, však hlasy opozice nestačily ani na to, aby byl schválen program, a na hlasování tak ani nedošlo. Nicméně z přihlášených poslanců ČSSD všichni hlasovali pro schválení programu.

Při jednání o koaliční smlouvě mezi ČSSD a hnutím ANO si původně sociální demokraté jako jednu z podmínek pro vstup do vlády kladli i odvolání jak Tomia Okamury z křesla místopředsedy Poslanecké sněmovny, tak odvolání dalších politiků SPD z předsednických pozic sněmovních výborů. Tato podmínka však byla z konečné koaliční smlouvy kvůli nelibosti hnutí ANO vynechána.

Jan Bartošek se také zmiňuje o bývalém tajemníkovi poslaneckého klubu SPD Jaroslavu Staníkovi, který podle bývalé ministryně za ČSSD Marksové-Tominové v jedné ze sněmovnách restaurací prohlásil, že „Židi, homosexuálové i cikáni by měli jít do plynu“. Podle bývalého poslance Marka Černocha, zvoleného za Okamurovu exstranu Úsvit, šel Staník s vyjádřeními ještě dál. Podle Černocha Staník vyzýval, aby se „všichni homosexuálové, Romové a Židé stříleli už po narození“. Staník tato tvrzení odmítá a i přes mnohá svědectví přítomných poslanců nelze potvrdit pravdivost tohoto tvrzení, jelikož nebylo prohlášeno veřejně, ale ve sněmovní restauraci.

Jaroslav Staník je v současnosti už bývalým tajemníkem poslaneckého klubu SPD, jeho nástupcem se začátkem května stal exposlanec ODS Zdeněk Mach. Staník je v současné době vyšetřován pražskou policií kvůli podezření z podněcování k nenávisti vůči skupině osob, omezování jejich práv a svobod a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.

Pravda

Výrok je hodnocen jako pravdivý, i když aktuální Programové prohlášení vlády neobsahuje jeden z požadavků komunistů - a to zdanění církevních restitucí, u kterých však ANO s ČSSD rovněž ustupují. Na začátku června (2018) se Andrej Babiš k církevním restitucím vyjádřil takto:

Byly prodražené o 54 miliard a proto už pět let říkám, že je potřeba to zdanit.

Dále řekl:

„My s tím souhlasíme dlouhodobě, předpokládám, že ČSSD se k tomu přidá. Není to nové téma, my jsme o tom ani nemluvili v rámci vyjednávání o nějáké podpoře KSČM.“

KSČM je ochotna zvážit toleranci menšinové koaliční vlády ANO a ČSSD, pokud bude v programovém prohlášení obsaženo sedm základních programových požadavků, a to: trvalý růst minimální mzdy, valorizace důchodů, ochrana přírodních zdrojů před zcizením do zahraničních rukou, zvýšení podílu veřejného sektoru v hospodaření s vodou, zdanění církevních restitucí, zabránění dalšímu nárůstu ceny bydlení a podpora výstavby obecních bytů, udržení kvalitní a dostupné péče bez zvyšování spoluúčasti pacientů.

27. června vláda Andreje Babiše schválila finální verzi Programového prohlášení vlády, které bylo zveřejněno na webu vlády. Oproti původnímu programovému prohlášení byla změněna věta týkající se zahraničních misí, které komunisti předtím kritizovali. Původní věta zněla takto:

Posílíme účast na mírové a výcvikové misi v Afghánistánu (Resolute Support), zvýšíme přítomnost v Iráku.

V aktuálním Programovém prohlášení vlády byla věta změněna následovně:

V souladu se schváleným mandátem budeme pokračovat v účasti na mírových výcvikových misích v Afghánistánu (Resolute Support), Iráku a Mali.

Právě posílení zahraničních misí kritizoval předseda komunistů Filip, který se kvůli němu sešel v květnu s Babišem a předsedou ČSSD Hamáčkem. Tehdy novinářům sdělil, že pokud bude prohlášení takový závazek obsahovat, tak KSČM nepodpoří vládu ANO a ČSSD.

Dle Hamáčka došlo v aktualizovaném prohlášení pouze ke kosmetickým změnám, k misím se konkrétně vyjádřil následovně:

Příkladem jsou zahraniční mise. U těch došlo k aktualizaci v tom směru, že posílení zahraničních misí odsouhlasila na začátku června Poslanecká sněmovna. Kromě těchto drobností je programové prohlášení totožné s tím, které schválila socdem v referendu.

Programové prohlášení vlády však stále neobsahuje všech sedm priorit KSČM - a to konkrétně zdanění církevních restitucí. Na dotaz o spokojenosti komunistů s programovým prohlášením reagoval předseda Filip takto:

Uvidím, jak se k textu (prohlášení) zachovají nově jmenovaná ministři.

Pravda

ČSSD v průběhu vyjednávání o vládě skutečně předložila všechny uvedené požadavky, přičemž žádné z nich nebyly splněny. V čele nově jmenované vlády ANO a ČSSD je trestně stíhaný premiér Babiš. Požadavek na odstoupení při prvoinstančním odsouzení sice v koaliční smlouvě je, ale je ošetřen jiným způsobem, než sociální demokracie původně požadovala. Ministrem zahraničí nebyl jmenován Miroslav Poche a k odvolání Tomia Okamury z vedení Sněmovny nedošlo.

Během vyjednávání o vládě mezi ČSSD a ANO sociální demokracie trvala na tom, že v čele vlády nemá být trestně stíhaná osoba. Na únorovém sjezdu v této souvislosti ČSSD přijala usnesení, že je pro stranu účast trestně stíhaného politika ve vládě zásadní problém.

V pozdější fázi vyjednávání o vládě měli sociální demokraté požadavek, aby byl člen vlády v případě odsouzení prvoinstančním soudem povinen rezignovat. Tento požadavek zároveň chtěli zakotvit do koaliční smlouvy. Přestože požadavek je zahrnutý v koaliční smlouvě, jeho podoba se od původních představ sociální demokracie značně liší. V koaliční smlouvě v bodě č. 17 je totiž uvedeno:

V případě prvoinstančního odsouzení jakéhokoliv člena vlády, pokud ten v přiměřeném čase od vynesení rozsudku neodstoupí, pozbývá tato koaliční smlouva platnosti.

Dalším požadavkem ČSSD při vyjednávání bylo odvolání politiků SPD z funkcí v Poslanecké sněmovně, což se mělo týkat vedle dalších i odvolání Tomia Okamury z funkce místopředsedy Sněmovny.

I přes výhrady prezidenta a komunistů nebo údajné odlišné postoje k migraci mezi premiérem Babišem a Miroslavem Pochem ČSSD trvala na Pochem jako ministrovi zahraničí v nové vládě. Tato situace byla vyřešena tak, že byl vedením resortu pověřen Jan Hamáček a Poche na ministerstvo nastoupí jako politický tajemník.

Pravda

Koaliční smlouva mezi ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL uvádí v části IV. Principy koaliční spolupráce (.pdf - str.29) bodu 9 následující:

"Smluvní strany se zavazují, že budou na půdě obou komor Parlamentu podporovat přijetí koaličních vládních návrhů zákonů. Pozměňovací nebo doplňující návrhy ke koaličním vládním návrhům zákonů podpoří smluvní strany v obou komorách parlamentu jen po vzájemné dohodě. Současně se zavazují, že případné iniciativní návrhy zákonů a pozměňující návrhy zákonů předkládané poslanci a senátory koaličních klubů, anebo připojení se poslanců a senátorů koaličních klubů k iniciativě poslanců z jiných klubů budou předem konzultovány na úrovni předsedů koaličních klubů. Podmínkou pro jejich podporu bude dohoda smluvních stran. Nebude-li dohodnuto jinak, budou koaliční kluby při hlasování respektovat stanovisko vlády." Bod 5 pak definuje, co se rozumí koaličně dohodnutým návrhem: "Za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh resp. takové usnesení vlády, které podpoří alespoň polovina z přítomných ministrů z každé koaliční strany."

Projednávaný zákon o ochraně zdraví před návykovými látkami vláda schválila na svém zasedání 3. června 2015. Jak uvádí záznam z tohoto jednání (.doc - bod 6), ruku pro něj zvedlo všech 14 přítomných ministrů. Návrh tedy byl koaličně dohodnut, to dokládá i tisková zpráva vlády/min. zdravotnictví reagující na toto jednání.

Takto koaličně dohodnutý návrh by měly koaliční strany podporovat, dále jim koaliční smlouva nabízí možnost případné další návrhy konzultovat.

Neověřitelné

Zápisy ze zmíněné vyšetřovací komise nejsou dostupné, na webu Poslanecké sněmovny jsou zveřejněna pouze usnesení, která byla komisí přijata. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný, nejsme schopni potvrdit nebo vyvrátit slova Jana Bartoška.

Příloha č. 1 k Jednacímu řádu Poslanecké sněmovny, která upravuje jednací řád vyšetřovacích komisí, v § 11 uvádí:

" 3) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda komise nejpozději do sedmi dnů od skončení schůze. Ověřený zápis se odevzdává společně s přílohami nejpozději do dvou měsíců od skončení schůze k uložení."(4) Zápis včetně jeho příloh je veřejně přístupný a mohou z něj být činěny výpisy a opisy. Byly-li jednání komise nebo jeho část prohlášeny za neveřejné, mají právo do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu nahlížet a činit si z nich výpisy a opisy jen členové komise. V takovýchto případech může komise rozhodnout, že do zápisu včetně jeho příloh, popřípadě do jiného záznamu může nahlédnout a činit si z nich výpisy a opisy i jiná osoba."

Vyšetřovací komise se dne 11. července 2016 skutečně usnesla, že její další schůze budou neveřejné (.pdf). Tím pádem na základě zákona není možné získat znění zmiňovaných zápisů, výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.

Neověřitelné

Podle webu Jihočeského kraje je město Dačice členem dvou dobrovolných svazků obcí, které provozují vodovod. Konkrétně jde o vodovod Landštejn a vodovod Řečice. Jan Bartošek byl místopředsedou města v letech 2010-2014, jak popisuje web Naši politici.

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní data spotřeby vody právě v Dačicích v daném období. Jsou dostupná ovšem data za celou Českou republiku od roku 1967 a také data za Jihočeský kraj pro rok 2015 (v obou případech pocházejí z ČSÚ).

Z těchto dat zjistíme, že v roce 1990 byla spotřeba domácností 173,5 (litrů na osobu za den), v roce 2000 to bylo 107,4. V minulém roce to pak bylo 85,4.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsou dostupná konkrétní data spotřeby vody za Dačice. Dodejme však, že trend snižování spotřeby popisuje Bartošek korektně.

Pravda

Byl to opravdu místopředseda Bartošek, kdo se k tématu vyjádřil 25. června 2016 v rozhovoru pro deník Právo o reformě Policie a krizi v koalici těmito slovy:

"Do situace vnášíme zdravý racionální pohled třeba v tom, když říkáme, ať se lidé nepletou navzájem do svých kompetencí a respektují vzájemně svá ministerstva. A na druhou stranu současně říkáme, že každé rozhodnutí s sebou nese zodpovědnost, a když to rozhodnutí bude špatné, nechť se z toho vyvodí osobní zodpovědnost." Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zároveň je nutné připomenout, že ohledně reformy Policie a otázek s ní spojených byla ustanovena poslanecká komise, které je místopředseda Bartošek členem. O jejím smyslu se vyjádřil 1. srpna v pořadu ČT 24 Události, komentáře takto:

"Vyšetřovací komise není ani tak o pocitech jako o důkazech a úkolem vyšetřovací komise je to, aby shromáždila důkazy, posoudila je a aby zjistila, zda policejní reforma proběhla řádně, byla připomínkována, všichni měli možnost se k ní vyjádřit, zda tyto připomínky byly zapracovány a současně zjistit, zda důvodem k této policejní reformě nebyly jiné motivy, než pouze čistě reforma policie a v tento moment my jsme ve fázi, kdy vyšetřujeme, zjišťujeme a celá ta mozaika se nám teprve skládá."

Pravda

Vláda, v čele s ministerstvem financ í, je proti vyjmutí farmářských trhů z EET, jak uvedl mluvčí vlády Martin Ayrer. Navrhovanou úpravu zákona o EET označila ve svém oficiálním stanovisku (.pdf) k jednání za nesystémovou.

Svůj kladný postoj k evidenci tržeb z prodeje na farmářských trzích vyjádřil Andrej Babiš i na stránkách MFČR.

Návrh zákona o EET (Zk. 112/2016 SB.) se projednává již od roku 2013. Pozměňovací (.pdf) návrh, týkající se farmářských trhů, podali Marian Jurečka a Jaroslav Klaška (oba KDU-ČSL) až 13. srpna 2016. Podle nich by EET značně ztížila prodej potravin na trzích, což by mohlo vést k ukončení nebo výraznému zdražení prodávaných surovin.

Ministerstvo financí vydalo v reakci na článek Hodonínského deníku prohlášení, v němž tvrdí, že náklady prodejců budou minimální, popřípadě jednorázové (koupě elektronického evidenčního zařízení).

Pravda

Zavádění informačních systémů do fungování státní správy může přinášet mnoho komplikací. Místopředseda Bartošek odkazuje na asi nejznámější problematický IT projekt posledních let - centrální registr vozidel (CRV). Jak ukazují pozdější kontroly NKÚ, či samotného ministerstva dopravy, celý projekt provázela celá řada problematických jednání - od narychlo a špatně připraveného a řízeného projektu, nedostatečné technické infrastruktury a zkušenosti s propojením databází, až po problematiku financování a udržení kontinuity provozovatele.

Přesto nelze tvrdit, že každý budoucí IT projekt pro státní správu bude takto problematický. Například projekt datových schránek (DS) z roku 2009 měl sice z počátku problém s tím, že se subjekty včetně státní správy pozdě registrovaly do systému, což k vedlo k nemožnosti doručovat jim dokumenty. Dnes je ale systém DS, co se týče technického fungování a provozu, stabilní.

Dalším velkým projektem, který byl zprovozněn bez vážnějších problémů, byl například systém Základních registrů pro státní úřady z roku 2012.

Zavádění IT projektů ve státní správě, podobně jako u jiných takto rozsáhlých projektů, může ale i nemusí být spojeno s velkými komplikacemi. Podobně jako pan místopředseda tedy doufáme, že zavádění elektronické evidence tržeb (EET) bude bez komplikací a výrok hodnotíme jako pravdivý.