Jan Mládek

Výrok hodnotíme jako pravdivý, poslanec Pfléger je opravdu autorem pozměňovacího návrhu, který omezuje mj. povinnost operátorů informovat účastníky smlouvy o změnách v ní. Zároveň také přiznal, že autorem jím předloženého pozměňovacího návrhu je Asociace provozovatelů mobilních sítí, jejímiž zakládajícími a řádnými členy jsou tři hlavní operátoři působící na území České republiky.

Poslanec Pfléger je jedním z členů hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, který se novelou zákona o elektronických komunikacích zabýval. Hospodářský výbor projednával návrh novely dvakrát, poprvé (.pdf, str. 21–22) 22. května 2014 a podruhé (.pdf, str. 5–6) 3. září 2014.

Poslanec Pfléger předložil svůj pozměňovací návrh na druhé schůzi, jeho podstatou je podle zápisu (.pdf, str. 5) „taková úprava,kdy by podnikatel byl povinen informovat účastníka o možnosti ukončení smlouvy bez postihu a možnosti ukončení této smlouvy pouze v případě změny podstatných náležitostí smlouvyvedoucích ke zhoršení postavení účastníka. "

Konkrétně se jedná o změnu (.pdf, str. 3, pozměňovací návrh A3) § 63 odstavce 6, který oproti předchozímu stavu omezil mj. povinnost operátorů informovat druhou stranu smlouvy o její změně. Nově musí operátoři informovat o změně smlouvy jen ty účastníky, kteří mají ve smlouvě sankci za její předčasné ukončení, a to pouze o podstatných změnách smlouvy (předchozí znění obsahovalo pojem podstatné náležitosti, jejichž výčet byl novelou také zrušen).

Tento pozměňovací návrh prošel jak hlasováním (.pdf, str. 5) hospodářského výboru, tak hlasováním Poslanecké sněmovny a zákon ve znění poslance Pflégera nakonec nabyl i účinnosti.

Co se týče spolupráce poslance Pflégera při přípravě pozměňovacího návrhu s Asociací provozovatelů mobilních sítí (mezi jejíž zakládací a řádné členy patří tři hlavní operátoři působící v České republice), sám poslanec Pfléger se v pořadu 168 hodin (čas 15:20) 18. září 2016 vyjádřil následovně:

„Bylo to na popud Asociace provozovatelů telekomunikačních služeb, který měli v tý době výhrady k současnému zákonu a připravili tenhleten pozměňovací návrh."

Výrok ministra Mládka hodnotíme jako pravdivý.

Psaná ústava Spojeného království jako taková neexistuje, vychází se především ze zvykového práva. V praxi je nicméně dodržována zvyklost, že členové vlády ve Velké Británii musí být zároveň členy Dolní sněmovny nebo Sněmovny lordů (viz House of Commons Library dokument,.pdf, str. 3).

Naproti tomu Ústava ČR neukládá členům vlády povinnost být poslancem nebo senátorem. Čl. 32 Ústavy ČR pouze poukazuje na parlamentní funkce, jež nemohou poslanci a senátoři, kteří jsou zároveň členy vlády, vykonávat.

Proti udělení statutu tržní ekonomiky Číně vystupuje Českomoravská konfederace odborových svazů. „Jsme proti čínskému dumpingu - Čína není tržní ekonomika,“ napsala na svém twitterovém účtu. Podle odborů by uznání statutu bylo likvidační hlavně pro evropské ocelářství. Stejné stanovisko zastává i Evropská odborová konfederace.

Firmy sdružené ve Svazu průmyslu a dopravy už však nemluví jednotně. Svaz provedl mezi svými členy anketu (.pdf) o jejich postoji k této záležitosti; ptal se, zda by jim vadilo neudělení statutu tržní ekonomiky. 64 % respondentům by nevadilo, kdyby Evropská komise neudělila Číně tento statut, 36 % by neudělení vadilo (s. 1). Jde přitom o posun oproti minulému roku, kdy se v anketě (.pdf) 60 % respondentů vyslovilo pro udělení statutu a 40 % proti (s. 1).

Pro udělení statutu tržní ekonomiky jsou podle Svazu některé firmy působící ve strojírenství, mezinárodním obchodu nebo elektrotechnické a elektroenergetické firmy.

Čína si vytváří tzv. 16+1 Framework (CEEC - China and Central and Eastern European Countries), v rámci něhož spolupracuje s 16 státy ze střední a východní Evropy.

Mezi země z evropské šestnáctky patří: Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Makedonie, Černá Hora, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko a Slovinsko. Spolupráce probíhá na různých úrovních: v ekonomice (např. Čína podporuje výstavbu železnice mezi Srbskem a Maďarskem), ale také má jít např. o výměny lidí na stáže do institucí. Zatím proběhly 3 summity: v roce 2012 ve Varšavě, 2013 v Bukurešti, 2015 v Bělehradu. V roce 2016 se má uskutečnit summit v Litvě. Kromě toho však probíhají schůzky na úrovní ministrů (např. v lednu 2016 proběhlo setkání ministrů dopravy v Litvě) nebo i různých iniciativ (např. Fórum mladých politických lídrů Číny a zemí střední a východní Evropy v Pekingu 2015) a také bilaterální schůzky.

Jak vyplývá z dat Mezinárodního měnového fondu za rok 2015 publikovaných v dubnu 2016, Čína je podle výše HDP skutečně druhá největší světová ekonomika.

Největší ekonomikou jsou stále Spojené státy s hrubým domácím produktem ve výši 17 947 miliard dolarů, Čína následuje s 10 983 miliardami. Třetí je s velkým odstupem Japonsko, první pětku doplňují Německo a Velká Británie.

Měřeno paritou kupní síly je pak Čína dokonce největší ekonomikou světa.

TTIP, neboli Transatlantická dohoda o obchodu a investicích, má být smlouvou, jejímž cílem je liberalizovat vzájemný obchod a investice mezi EU a USA. Jde tedy opravdu o jednání zahrnující i otázku celních tarifů či regulací. Stejně tak je cílem jednání o TTIP i zjednodušení přístupu na národní trh USA státům Evropské unie a naopak.

Pokud jde o otázku pravidel a standardů, je uváděno, že " společná obchodní zóna EU a USA (pozn. založená právě na TTIP) s intenzivní regulatorní spoluprací bude mít vysoké šance stát se referencí pro globální technologické standardy i pravidla." Proto jsou otázky regulací intenzivně řešeny (např. otázka bezpečnosti potravin či hygienických předpisů) a rozdíly mezi EU a USA jsou hlídány a odlišné americké standardy odmítány.

Jak však pravdivě zmiňuje ministr Mládek, existuje zároveň i jednání o dohodě tzv. Transpacifického partnerství (TPP), které bylo vyjednáváno mezi USA a jedenácti státy Asie a Ameriky (Japonsko, Brunej, Malajsie, Vietnam, Singapur, Austrálie, Nový Zéland, Kanada, Mexiko, Chile a Peru). Tato smlouva byla podepsána již v únoru 2016 a nyní ji čeká dvouleté ratifikační období. Je tedy možné, že seskupení 12 států (40 % světové ekonomiky) bude mít oproti TTIP (a tedy i možnému vlivu EU na standardy světového obchodu) mnohem dřívější a silnější vliv.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož krajiny, o které se ministr opírá, skutečně podnikají kroky vedoucí k optimalizaci daní.


Podle kauzy LuxLeaks měla Lucemburská vláda pomáhat nadnárodním korporacím optimalizovat daně na základě vzájemných tajných dohod. Informace o této kauze přineslo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) v roce 2014. Jednalo se o dokumenty z let 2002-2010, tedy i z období, kdy na premiérské židli seděl současný předseda Evropské komise, Jean-Claude Juncker. Ten však jakékoliv speciální dohody odmítá, přiznává jenom možné daňové úniky, ke kterým, podle jeho slov, dochází všude v Evropě z důvodu neexistence harmonizovaných daní v rámci EU.

I když je tedy kauza LuxLeaks nedořešená, Lucembursko jako takové má k optimalizaci daní pozitivní přístup a dle portálueuobserver se sám Juncker za svého premiérského postu vyjednávaní za příznivé podmínky pro firmy sídlící v Lucembursku.

V kontextu Irska se ministr nemýlí - pro vybrané firmy se už tak nízká daň z příjmu právnických osob koncem loňského roku snížila, za což byla vláda kritizována Evropskou komisí, že tyto příliš nízké daňové sazby odlákávají byznys z jiných zemí s vyššími daněmi.

Tato snaha podpořit přesun byznysů do Irska je akcentována například i vládní organizací "Enterprise Ireland", která sama podnikatelé do Irska na své nízké daně a minimální byrokraciizve. Objevují se i úvahy o tom, zda má být Irsko také negativně označováno za "daňový ráj".

O pověsti Prahy jako lokálního daňového ráje se mluví již nějakou dobu, jak dokazují jednotlivé mediální zmínky založené na různých analýzách (idnes.cz - 2010, Lidovky.cz - 2013, Aktuálně.cz - 2014). Z těchto dat vyplývá, že pravděpodobnost kontroly z finančního úřadu je v Praze je statisticky velmi nízká vzhledem k poměru počtu registrovaných subjektů a počtu pracovníků kontrolního oddělení příslušného finančního úřadu. Přestože tedy v hlavním městě platí stejné zákony jako ve zbytku republiky a firmy musí platit stejné daně i odvody, je možné považovat Prahu za daňový ráj právě kvůli této nízké pravděpodobnosti kontroly toho, zda daňové subjekty tyto povinnosti řádně plní.

Analýzy pravděpodobnosti daňové kontroly zpracovává společnost e-office Czech Republic s. r. o. na základě údajů Generálního finančního ředitelství. Podle zatím posledních dostupných dat za rok 2014 i podle dlouhodobé studie založené na datech z let 2005-2013 je zřejmé, že zatímco v jednotlivých pražských obvodech je hypotetický interval kontroly finančních úřadů v řádu stovek let, ve zbytku země se jedná o desítky let.

Do první desítky tohoto dlouhodobého žebříčku se kromě pražských obvodů probojovaly pouze Pardubice s pravděpodobností kontroly jednou za 107 let. Na opačném konci žebříčku najdeme obvody Blansko, Otrokovice a Bruntál.

č. ÚzP FÚNázev FÚ / ÚzPPerioda kontrol 2002ÚzP pro Prahu 2206 2006ÚzP pro Prahu 6161 2004ÚzP pro Prahu 4150 2003ÚzP pro Prahu 3146 2001ÚzP pro Prahu 1132 2012ÚzP v Praze - Modřanech128 2010ÚzP pro Prahu 10124 2005ÚzP pro Prahu 5121 2009ÚzP pro Prahu 9110 2007ÚzP pro Prahu 7107 2801ÚzP v Pardubicích (zahrnuje Holice a Přelouč)107 ... 2104ÚzP v Berouně15 2125ÚzP ve Vlašimi15 2109ÚzP v Hořovicích14 2119ÚzP v Poděbradech14 2123ÚzP v Sedlčanech14 2912ÚzP v Třebíči (zahrnuje Náměšť nad Oslavou)14 3307ÚzP v Rožnově pod Radhoštěm13 3006ÚzP v Blansku12 3306ÚzP v Otrokovicích12 3205ÚzP v Bruntále11

Je ale potřeba dodat, že proti této situaci bojuje i ministr financí Andrej Babiš, který stav kritizoval například v odpovědi na interpelace ve sněmovně v březnu 2015. "Finanční správa je ve špatné kondici. Jen se ptám, kdo s ní co dělal. V Praze bylo 5 tis. nevyřízených případů jenom za leden. Udělali jsme speciální akci na Prahu a za leden jsme vybrali o 300 mil. daní víc. Máme speciální programy na Prahu. A těch 600 lidí, jak se ptal pan poslanec Stanjura, 160 lidí jde do Prahy, protože Prahu musíme posílit. Kolem Prahy ve Středočeském kraji jsou obce, kde stále podnikatele obtěžujeme, chodí tam kontrola jednou za dva roky - a tady v Praze jednou za tři sta let. To je absurdní,"reagoval Babiš na dotaz Zbyňka Stanjury.

Finanční správa pak podniká opatření, která mají situaci zlepšit. Již v roce 2014 krátkodobě posílili pražské finanční úřady úředníci z regionů, měli zkontrolovat až 1300 subjektů. Dalším opatřením je tzv. delegace sídla firmy, kdy finanční úřad může změnit sídlo firmy podle centra jejího ekonomického zájmu. Tuto možnost má finanční správa již od začátku platnosti daňového řádu v roce 2009, teď ale plánuje její masivní využívání.

Výrok Jana Mládka hodnotíme jako pravdivý, protože pokud je firma v insolvenci, tak zaměstnanci mohou skutečně prostřednictvím úřadů práce získat mzdu a to konkrétně za 3 měsíce, které jim zaměstnavatelem vyplaceny nebyly. Zákon je účinný od roku 2000.

Mládek naráží na možnost, kterou nabízí zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Ten je účinný od 1. července 2000, možnost získat mzdu od zaměstnavatele, který se ocitl v insolvenci, trvá tedy 16 let.

§ 3 b) tohoto zákona vymezuje, že kromě platu lze skutečně žádat také i o odstupné. V současné době lze prostřednictvím tohoto zákona získat 3 měsíční mzdy a to ve výši maximálně 1,5 násobku průměrné mzdy za minulý rok (tuto výši pro aktuální rok vyhlašuje vždy Ministerstvo práce a sociálních věcí). Aktuální výše byla ministryní Marksovou vyhlášena 25. března tohoto roku a činí 26 467 Kč.

Strop, který mohou zaměstnanci na základě této zákonné úpravy čerpat, tedy činí 119 101 Kč (jde o tři 1,5-násobky průměrné mzdy). Jde o částku, kterou by mohl zaměstnanec čerpat, pokud by jeho zaměstnavatel spadl do insolvence mezi 1. květnem 2016 a 30. dubnem 2017. Příští rok bude opět částka aktualizována na základě vývoje výše průměrné mzdy v národním hospodářství.

Časové vymezení, po němž zaměstnanec získá dlužnou částku od úřadu práce, popisují § 7-9 zákona. Zákonné lhůty jsou stanoveny v řádech dnů, kdy má zaměstnanec povinnost doložit dlužnou částku, kterou požaduje a stejně tak je v řádu dnů vymezen postup úřadu práce.

Výrok ministra Jana Mládka hodnotíme na základě informací z médií jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka zvolil Německo jako cíl své první zahraniční návštěvy ve funkci premiéra, kde ho doprovázel i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Současná situace na Ukrajině a postoj EU (o které ve svém výroku mluví Jan Mládek) byla jedním z mnoha témat, která s německou kancléřskou Angelou Merkelovou společně projednávali a našli názorovou shodu. Oba předsedové vlád se v rozhovorech shodli, že je třeba situaci řešit diplomatickými kroky a Evropská unie musí vůči Rusku vystupovat jednotně. Pokud by však diplomatická cesta neuspěla, je kancléřka Merkelová ochotna přejít k tvrdším hospodářským sankcím vůči Rusku.