Jan Pijáček

Živnostenské oprávnění dostal rodinný podnik sourozenců Baťových dne 21. září 1894. Podnik ale z počátku překonával finanční potíže a potýkal se i s bankrotem. Firma se začala vzmáhat až na přelomu tisíciletí poté, co uvedli na trh lehké plátěné boty tzv. "baťovky." Poté, co bratr Antonín v roce 1908 zemřel, zůstal Tomáš Baťa na podnikání sám. Dne 12. července 1932 pak zahynul v Otrokovicích při letecké havárii.

Není bohužel možné dohledat informaci o průměrné mzdě v ČSR v tomto období, tím spíš statistiku rozdělenou podle krajů. Nicméně můžeme vycházet z některých informací. V roce 1924 podle statistiky úrazového pojištění činila průměrná denní mzda 25,71 Kč. O rok později činila průměrná denní mzda dělníků přes 27 Kč (str. 15). Oproti tomu ekonom prof. Milan Zelený ve svém článku uvádí průměrnou týdenní (!) mzdu u Bati v roce 1924 na 205 Kč.

Tentýž autor také provádí srovnání průměrných mezd v ČSR a v Baťovských podnicích v roce 1932. Jedná se o týdenní mzdy v Kč.

BaťaČSRkvalifikovaní400270pomocní280150učni180100

Z těchto údajů se tedy dá dovodit to, že v Baťovských podnicích vypláceli patrně lepší mzdy než byl republikový průměr. Nicméně to nelze vztáhnout na zlínský kraj jako celek, tato data dostupná nejsou a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, přesun zásahové jednotky vozidly namísto vrtulníky vyšel dle šetření policie v daném případě jako rychlejší varianta. Letecký přesun dostatečného počtu osob vrtulníkem je obecně rychlejší než přesun vozidly. Vzhledem k omezené kapacitě jej ale nelze vždy považovat za vhodnější.

Jan Pijáček vzpomíná na tragickou událost střelby v uherskobrodské restauraci Družba, při níž útočník zastřelil 8 lidí a následně sám sebe. Zásahová jednotka zasahující v Uherském Brodě se nacházela v době přivolání v Brně, hlášení obdržela ve 12.56 a do Uherského Brodu se dostala zhruba za hodinu. Tvrdit, že se policisté dostavili v řádu hodin, je tedy poněkud zavádějící - šlo přibližně o jednu hodinu. K přesunu byla použita 4 vozidla.

Letecký přesun dvěma vrtulníky by dle odboru vnitřní kontroly policie přesun jednotky v daném případě nezrychlil, protože vrtulník má kapacitu pouze pro 7 plně vyzbrojených policistů. Přesun 15 členů zásahové jednotky by se musel provést po částech a celkem by trval 75 minut. Kromě toho nešlo přistát u restaurace, ale na hřišti, odkud by se policisté dále museli přesunout vozidlem. Přišla by tedy další časová ztráta.

V dané situaci proto rozhodli policisté správně a volba vozidel byla dle šetření policie v daných podmínkách rychlejší než letecký přesun vrtulníkem. V jiných případech může být vhodnější volbou přesun vrtulníkem, ale vzhledem k omezenému počtu převážených osob by neměl být rozdíl oproti jízdě autem vždy tak velký, jak říká zastupitel Pijáček.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se opírá o statistiky veřejně dostupné, měřené Českým statistickým úřadem. Podle nich je skutečně nejnižší průměrná hrubá mzda v Karlovarském kraji. Za ním následuje kraj Zlínský, jehož průměrná hrubá mzda (23 580 Kč) je dokonce nižší než celorepublikový průměr (27 297 Kč).

Co se týče tempa růstu, Pijáček se taktéž nemýlí ve faktickém výroku, že tempo růstu této mzdy je ve Zlínském kraji (4,6 %) vyšší než republikový průměr, který je na úrovni 3,7 %, resp. 3,9 % nominálně.

Všechny průměrné hrubé mzdy i tempa růstu jednotlivých krajů jsou viditelné v následující tabulce:

KrajMzdaRůst Karlovarský 22 7824,5 Zlínský 23 5804,6 Pardubický 23 7973,9 Olomoucký 23 7994,1 Jihočeský 24 0474,4 Ústecký 24 3944,3 Vysočina 24 4224,6 Královéhradecký 24 4814,5 Moravskoslezský 24 5263,7 Liberecký 24 8894,2 Plzeňský 25 6293,9 Jihomoravský 25 7564,3 Středočeský 27 1464,4 Praha 34 8243,7

Výrok hodnotíme jako pravdivý, i když se v něm Pijáček dopustil menší chyby.

Rozdíl mezi průměrnou hrubou mzdou Prahy (34 824 Kč) a Zlínského kraje (23 580 Kč) je přibližně o tisíc korun menší, než uvádí Pijáček. Podle výše uvedených údajů Českého statistického úřadu jde přesně o sumu 11 244 korun.

Obecně lze konstatovat, že kraj je téměř kompletně internetem pokryt. Některé obce ovšem pokryty nejsou ani jedním ze tří operátorů.

Podle map pokrytí všech tří poskytovatelů internetu - O2, T-Mobile, Vodafone - lze zjistit, že na většině území Zlínského kraje je internet dostupný, a to i v případě, že jeden z operátorů na určitém místě není podporován. Ve velkém procentu ho totiž zastoupí alespoň jeden ze zbylých dvou.

Je ale pravdou, i podle dat Českého telekomunikačního úřadu, že některé okrajové části Zlínského kraje jsou skutečně bez internetu. Pokud se ale na mapu podíváme u všech tří operátorů, zjistíme, že se nejedná o obce, ale pouze o neobydlené oblasti.

Z těchto dat můžeme zjistit, že pokrytí internetem může využít 96,9 % obyvatel, kteří využívají společnost Vodafone, 94,1 % u O2 a 92,4 % u T-Mobile. Jak už bylo řečeno, tam, kde neoperuje jeden ze zmíněných, jsou většinou dostupní ostatní. Souhrnné procento všech obyvatel, kteří by se mohli připojit k internetu, je tedy vyšší.

Nenalezli jsme zdroj informací, na základě kterého bychom mohli ověřit formu jednání obecního úřadu ve Vlčnově s občany obce.

Starosta Vlčnova Jan Pijáček líčí, jak obec řeší požadavky svých občanů na obecním úřadě, a dává Vlčnov za příklad krajskému úřadu. Bohužel se nám tento proces nepodařilo ověřit. Na webových stránkách obce (ani jinde) nejsou žádné zápisy z jednání s občany k nalezení.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, Sdružení místních samospráv ČR se aktivně podílelo na prosazení novely zákona o rozpočtovém určení daní.

Sdružení místních samospráv ČR bylo založeno podle starého občanského zákoníku jako zájmové sdružení právnických osob 5. února 2008 a jeho základními cíli je dle stanov (.pdf, čl. 1 odst. 1) „hájení společných zájmů a práv obcí, městysů a měst“. Dle zprávy SMS ČR jej založilo přes 250 starostů a dnem vzniku se stalo druhou profesní organizací měst a obcí po Svazu měst a obcí ČR, který byl založen již v roce 1995. Jan Pijáček se na ustavujícím Republikovém shromáždění v lednu 2008 stal předsedou SMS ČR a od dubna 2009 do dubna 2013 působil jako 1. místopředseda sdružení. Současný počet členů sdružení nelze z veřejných zdrojů určit. Dle vlastních stránek mělo Sdružení místních samospráv ČR „lví podíl“ na schválení novely zákona o rozpočtovém určení daní z roku 2013, která posílila rozpočty menších obcí. Předsednictvo sdružení v srpnu 2011 podpořilonávrh (.pdf) ministerstva financí a v září roku 2011 členové sdružení pochodovali k Úřadu vlády na podporu výše zmíněného návrhu, kde jim tehdejší premiér Nečas přislíbil schválení zákona do konce října. Novela se ale nakonec nedostala ani na program jednání vlády a SMS ČR se rozhodl protestovat.

Další novela zákona (která základními body kopírovala návrh ministerstva financí) byla předložena skupinou poslanců 28. listopadu 2011 a SMS jej znovu podpořilo, nyní opakovanědebatami v krajích se zákonodárci a apelováním na premiéra. Nakonec se ale vláda rozhodla předložit upravený návrh (.pdf) zákona sama, přičemž v návrhu zmínila (.pdf, str. 12 (poznámka pod čarou)) účast SMS ČR v rámci pracovních skupin pro zmíněnou novelu.

Již v koaliční smlouvě (.pdf, str. 7) vlády Petra Nečase se počítalo se změnou RUD na základě spolupráce s těmito organizacemi.

„Pro stabilní a předvídatelné financování života a rozvoje obcí navrhne koalice nový zákon o rozpočtovém určení daní. Návrh předloží na základě intenzivní diskuse se zástupci samospráv – Svazu měst a obcí, Spolkem pro obnovu venkova, Sdružením místních samospráv a dalšími. Východiskem bude pečlivá analýza nákladů výkonu státní správy v obcích všech stupňů.“

Podíl na schválení zmíněné legislativy tedy tato sdružení skutečně měla. Přímo v Poslanecké sněmovně je tlačili zejména zástupci hnutí STAN, kteří figurovali na společné kandidátce s TOP 09.

Co se týče členství, Svaz měst a obcí podle svého webu sdružuje zhruba 2600 obcí a měst, konkrétní údaj o počtu členů ve Sdružení samospráv se nám nepodařilo dohledat. I přes tuto chybějící informaci je výrok hodnocen jako pravdivý.