Této problematice (migrace, multikulturalismu) jsem se věnovala již v minulosti, takže mně by nikdo nemohl vyčíst to, že jsem se chtěla nějakým způsobem zviditelnit.
Lze najít hned několik důkazů, že se Jana Černochová věnovala tématu migrace a multikulturalismu již v minulosti. Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Například v říjnu 2013 publikovala příspěvek, kde rozebírá migraci a dopady multikulturalismu pro Českou republiku.
Podle Jany Černochové mohou imigranti být zdrojem nové energie, ale jen za těchto podmínek:
"1) Jsou-li upřednostňováni schopní, kvalifikovaní lidé disponující vědomostmi a vůlí začít žít znovu svůj život nezatížený náboženskými a kulturními předsudky a hostitelská země je potřebuje, 2) dokáží-li se noví přistěhovalci a jejich děti asimilovat do kultury země a západní civilizace vůbec".
K migraci v Evropské unii se vyjadřuje také v rozhovoru v prosinci 2013 či v srpnu 2014.
Jana Černochová se tedy vyjadřovala k problematice již před proti-islámskou demonstrací, která se konala v lednu 2015.
Jsem spoluautorkou návrhu zákona o adopci dětí registrovanými partnery, resp. osvojení jejich dětí, ne adopci nových dětí, ale těch, kteří již s nimi žijí.
Skupina poslanců napříč politickým spektrem předložila do Poslanecké sněmovny v září 2014 návrh novely zákona o registrovaném partnerství. V této skupině poslanců je skutečně i Jana Černochová.
Důvodová zpráva (.pdf – str. 5) návrhu popisuje základní princip této novely: " Předložený legislativní záměr stanoví výjimku ze zákazu osvojení pro registrované osoby, kdy si nově budou moci partneři osvojit dítě svého partnera. Nepůjde tedy o osvojení cizího dítěte z náhradní ústavní péče, které je právně volné, ale o osvojení dítěte, které ve stejnopohlavní rodině žije, s partnerem jeho rodiče".
Černochová: (...) Muhamed Abbas dostává tolik prostoru ve veřejnoprávních médiích, byl před dvěma týdny v Hyde Parku, byl v nějakém dalším pořadu České televize, myslím si, že jste si ho párkrát pozvali i do Českého rozhlasu. Tak on je mluvčím té Muslimské unie. Moderátoka: Ale pan Alrawi také vystupuje v médiích a právě se distancuje od těch slov. Černochová: Dobře, ale ve veřejném prostoru je více slyšet pan Abbas.
Muhamed Abbas, ředitel Muslimské unie v ČR, má skutečně na kontě řadu mediálních výstupů za poslední dobu. Byl hostem pořadu České televize Hyde Park 8. ledna, v Partii 18. ledna, DVTV 7. ledna, Máte slovo 20. listopadu, Týden v ringu 7. října, rozhovor s ním přinesl například server iDnes.cz.
Oproti tomu Muneeb Hassan Alrawi, předseda Ústředí muslimských obcí v ČR, zdaleka tolik výstupů nemá. Zúčastnil se spolu s Abbásem výše zmíněné Partie, pro Český rozhlas komentoval urážlivý status Tomia Okamury a pro Právo se vyjadřoval k teroristickým útokům v Paříži.
Jak navíc shrnuje Deník Referendum, obě organizace mají jen velmi málo členů, ani jeden z těchto mužů tedy nemůže být brán jako zástupce přibližně 11 tisíc muslimů v České republice.
(...) Tu kauzu s knihou, která se odehrála v České republice 26. 4. 2014, kdy musela policie zasáhnout v Islámské nadaci nedaleko Václavského náměstí a na Černém mostě a kde vlastně ten důvod byl, kdy radikál ospravedlňuje sebevražedné atentáty jako legitimní součást džihádu. (...) Po zásahu byl obviněn pan doktor Vladimír Sáňka, ředitel Islámského centra a předseda Ústředí muslimských obcí a organizací v České republice. Hrozí mu v současné chvíli deset let.
Vladimíru Sáňkovi může hrozit až 10 let vězení, a proto hodnotíme výrok Jany Černochové jako pravdivý.
Jedná se o události z 25. dubna 2014, kdy policie zasahovala v objektech Islámské nadace nedaleko Václavského náměstí a na Černém Mostě v Praze. Zásah byl proveden z důvodu šíření knihy, která propagovala rasistické myšlenky, antisemitismus a xenofobii.
Knihu Základy tauhídu − Islámský koncept Boha spoluvydal předseda Islámské nadace Vladimír Sáňka a 5. ledna 2015 byl vydán znalecký posudek, podle něhož kniha vyzývá ke xenofobii a násilí proti takzvaným méněcenným rasám.
Zda bude Vladimír Sáňka obviněn, bude rozhodnuto do konce ledna. V případě soudu mu hrozí až 10 let vězení.
Abychom se v České republice, stejně jako v Británii nebo Francii, potýkali s dalšími aspekty islámu: a to je právo šaría a to je džihád.
Pokud jde o Velkou Británii (VB), např. v r oce 2008 částečné používání šaríi podpořil nejvyšší soudce Anglie a Walesu lord Phillips i canterburský arcibiskup Rowan Williams. O tři roky později se v médiích objevovala otázka problémů s tzv. tribunály rozhodujícími na základě islámského práva šaría, jež se měly vymknout kontrole. V březnu 2014 pak britští právníci dostali do rukou opatření, které jim mělo umožnit uplatňovat šaríu ohledně dědictví. Podrobnější informace o otázce právu šaría ve VB z července 2014 poskytuje FactCheck kanálu Channel 4, který téma uzavírá s tím, že: " žádný islámský orgán nemá žádnou jurisdikci ohledně trestního práva, i přesto, že některé zprávy tvrdí, že neformální rady starších se snažily trestní případy v některých muslimských komunitách řešit. " Dále autoři textu dodávají: " Ani však nevíme, zda detaily výše zmíněné zprávy jsou správné a jak přesné je tyto skupiny označovat jako “šaría soudy” − a už vůbec, zda se scházejí pravidelně. "
V otázce džihádu (jde o pojetí ze západního mediálního pohledu, jakožto " svaté války vedené proti nevěřícím ", jinak se totiž o velký/vnitřní džihád snaží prakticky každý muslim − více např. zde) je pak dnešní VB ovlivněna především Islámským státem v Sýrii a Iráku (ISIS). Bojovník ISIS v říjnu 2014 vyzýval ve videu k teroristickým útokům ve VB, policie VB v říjnu 2014 chytila bojovnici, která se měla snažit o teroristické útoky, v červnu 2014 se student v Cardiffu snažil rekrutovat pro ISIS nové bojovníky a např. článek ze srpna 2014 mluví o tom, že jen z VB odešlo bojovat k ISIS přes 500 bojovníků.
Pokud jde o Francii a islámské právo, pak článek z roku 2010 v této otázce uvádí: " Zajímavou otázkou je polygamie. Francouzské právo ji explicitně zakazuje a zabraňuje druhým ženám připojit se ke svým manželům ve Francii. (...) Druhou otázkou je forma rozvodu známá jako talaq, ve které muž jednoduše odvrhne svou ženu. Tato forma nemá ve francouzském nebo německém právu žádnou oporu, ale když obě strany svobodně dosvědčí, že talaq proběhl v islámské zemi, evropské soudy jsou donuceny vzít tuto skutečnost jako fakt ". Dalším příkladem toho, jak by mělo být islámské právo používáno ve Francii, je otázka např. informací vysílaných ve Fox news o tzv. no-go zones − zón ovládaných muslimy se silnějším islámským než francouzským právem. Je nutné říci, že za reportáž o no-go zones se samotné Fox news omluvilo a pařížský primátor mluví o žalobě. Reakcí je také řada odmítavých článků, např. v Businessweek nebo The Atlantic.
Otázka džihádu ve výše zmíněném pojetí je ve Francii opravdu dlouhodobým problémem. Např. ve Foreign Policy z ledna 2015 lze číst o " dlouhé a pomalé rozbušce džihádu ve Francii " a v TIME ze stejného měsíce o " třech důvodech, proč se Francie stala cílem džihádu ". Důvodem toho je však kromě v TIME zmíněného faktu, že Francie má " dlouhou a komplikovanou historii s muslimským světem a organizovaným náboženstvím, " i obdobná otázka jako v případě VB − současný stav na Blízkém východě. Taktéž se objevila videa pocházející od ISIS hrozící Francii teroristickými útoky, francouzští občané se stávají bojovníky ISIS (JPost, DailyStar) a např. Al Kajda v Jemenu na sebe bere zodpovědnost za útok na redakci Charlie Hebdo. Pro doplnění pak výše zmíněné no-go zóny, zde však "pouze" ve smyslu nebezpečných oblastí, jsou např. v této práci z roku 2001/2 zmiňovány jako podhoubí pro rekrutování islamistických teroristů.
V minulosti Česká republika několikrát takto humanitárně pomáhala a byla to i ODS a její vláda, která se této pomoci zúčastnila. Byla to například pomoc Libyjcům, bylo to pomoc Afgháncům sužovaným válkou.
ČR poskytla již v minulosti humanitární pomoc některým zemím, mimo jiné i těm, které zmiňovala poslankyně Černochová. V případě Libye šlo například o poskytnutí 2,5 milionu korun z rozpočtu ministerstva zahraničí, k čemuž došlo v dubnu 2011, tedy během úřadování Nečasovy vlády, v níž byla ODS hlavní politickou stranou. Vláda tehdy rovněž rozhodla o převozu a poskytnutí léčby několika těžce raněným Libyjcům.
Také v Afghánistánu realizuje ČR dlouhodobě několik projektů zaměřených na pomoc této zemi, v současnosti např. v oblasti zemědělství a rozvoje. Do konce roku 2012 (tj. i v době, kdy byla ODS součástí vlády) fungovaly tzv. projekty rychlého dopadu spočívající především v dodávkách nezbytného materiálu místním zdravotnickým, sociálním a vzdělávacím zařízením a úřadům, na čištění studen apod.
