Jana Hnyková

Uprchlíci opravdu často nemají doklady, kterými by prokázali svoji totožnost. Někteří (například Afghánci) se bez dokladů vydávají za Syřany, aby dostali v Evropě azyl. V některých případech byly dokumenty po cestě zničeny či ztraceny, případně od doby útěku ze země vypršela jejich platnost.

S neprokazatelností identity uprchlíků se potýkají i české úřady. Minulý rok na břeclavském nádraží ve vlacích z Rakouska a Maďarska policisté zadrželi celkem 214 nelegálních migrantů. Většina z nich u sebe neměla osobní doklady, na základě kterých by se dali identifikovat. V podobných případech se zjišťuje totožnost migrantů pomocí otisků prstů, které se následně porovnají s dalšími otisky z databáze dalších členských států EU.

ČR má dále přijímat uprchlíky na základě přerozdělovacích kvót. Podle informací České tiskové kanceláře přijelo v srpnu 2016 do České republiky 8 uprchlíků z Řecka, ovšem již v únoru tohoto roku nabídlo Česko přesídlení celkem dvaceti migrantů z Řecka a deseti z Itálie. Po bezpečnostních prověrkách nakonec dorazili pouze čtyři syrští uprchlíci z Řecka, protože 13 uprchlíků nemělo dostatek dokladů, které by potvrdily jejich totožnost.

MONITOR, informační portál Ministerstva financí, interaktivně popisuje hospodaření státu, krajů i jednotlivých obcí. Město Liberec podle něj má miliardové dluhy. Dlouhodobé závazky města dosáhly k 30. červnu 2016 výše téměř 2,8 miliardy korun.

Pokud chceme sledovat, za kým tyto závazky jdou, zjistíme následující. Od roku 2011 byly sestavovány rozpočty vyrovnané či dokonce přebytkové (s výjimkou 30 mil. deficitu v roce 2012). Celý dluh tedy musel být způsoben v letech 2010 a dříve.

Vývoj rozpočtu města Liberec. Zdroj: Monitor, Státní pokladna.

Co se týká případné politické odpovědnosti, tak od roku 1990 do roku 2010, kdy dluh vznikl, vládl v Liberci primátor za ODS. V těchto letech se na tomto postu vytřídaly (.pdf) 3 osoby - Jiří Drda, Jiří Ježek a Jiří Kittner. ODS však nikdy nevládla městu sama, jak dokládá složení městkých rad od roku 1990 do roku 2010. Nicméně celé období držela post primátora a post nejsilnější strany.

Je tedy zřejmé, že za vedení ODS vzniklo toto zadlužení a výrok je hodnocen jako pravdivý.

Skutečně v Ralsku se nachází největší solární (fotovoltaická) elektrárna Ralsko RA1, která byla spuštěna v roce 2010. V současné době ji vlastní ČEZ.

Co se týká doplácení, poslankyně Hnyková v kontextu debaty míní fakt, že odběratelé energií v celé zemi doplácejí za tzv. obnovitelnou složku, tedy se jim ceny energií zvyšují kvůli aktuálnímu nastavení podpory obnovitelných zdrojů energie - zejména pak solární energie.

Poslankyně Hnyková korektně uvádí, že Česká republika by měla do konce příštího roku přijmout celkem 2 691 uprchlíků, nicméně své prohlášení staví tak, že toto schválila vláda. Ta je "zodpovědná jen za" 1500 z nich, zbývající počet stoupl kvůli přijetí kvót na úrovni členských států EU. A to navzdory hlasování vlády, která proti kvótám hlasovala a také je dlouhodobě odmítá.

Česká republika se v roce 2015 nejdříve dobrovolně zavázala přijmout 1500 osob.

Usnesení vlády z 8. července 2015 uvádí:

„Vláda
schvaluje stanovení dobrovolného podílu České republiky z celkového počtu
1. 20 tisíc osob přesídlovaných ze třetích zemí do Evropské unie, v souladu se závěry
Evropské rady z 26. června 2015, na 400 osob.

2. 40 tisíc osob relokovaných z Itálie a Řecka do ostatních členských států Evropské unie, v souladu se závěry Evropské rady z 26. června 2015, na 1100 osob.“

Jak dokládá zápis z tohoto jednání vlády (.doc, bod 24), pro toto hlasovalo všech 16 přítomných členů vlády.

Počet se dále zvýšil rozhodnutím Rady (.pdf, str. 14-15) z 22. září 2015, se kterým Česká republika nesouhlasila, na celkových 2691 osob. I přes tento nesouhlas rozhodnutí platí, není podřízeno jednomyslnné shodě. Aktuálně není tento počet naplňován, do České republiky přicházejí jednotky uprchlíků.

Článek 13 tohoto rozhodnutí pak uvádí:

"Vstup v platnost

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.2. Toto rozhodnutí se použije do 26. září 2017.3. Toto rozhodnutí se použije na osoby přicházející na území Itálie a Řecka od 25. září 2015 do 26. září 2017, jakož i na žadatele, kteří přišli na území těchto členských států po 24. březnu 2015. "

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, Hnyková totiž u celkového počtu nerozlišuje zodpovědnost vlády s reálným stavem.

Poslankyně Hnyková popisuje ocenění projektu Výmoly.cz, který vyhlašuje anktetu "Nejhorší díra republiky". V ní sleduje TOP 10 nejhorších výmolů v zemi. Tyto jim nahlašují prostřednictvím aplikace občané. V rámci ankety letos zvítězila Česká Lípa, tedy město v Libereckém kraji.

Žebříček ovšem posuzuje jednotlivé výmoly a nikoli celé kraje a stav komunikací v nich. Navíc v pořadí krajů, které tento projekt také uvádí, není Liberecký kraj stran oprav nahlášených výmolů nejhorší. Hůře si vede např. Jihomoravský kraj.

Totéž potvrzuje i Petr Černík, autor projektu Výmoly.cz. "Anticena není udělována kraji za nejhorší stav silnic, ale za konkrétní výtluk. Kraj může být paradoxně velmi aktivní v opravách a může získat tuto anticenu. Anticena tedy souvisí s konkrétním výtlukem a ne se samostným stavem silnic v kraji. Příkladem může být situace v Praze. Praha získala 2x po sobě anticenu "Nejhorší díra v republice" (za ulici Na Seřadišti), současně v roce 2015 získala cenu za Nejaktivnější kraj. Udělení anticeny tedy nemá nic společného s obecným stavem silnic v daném kraji. Má spíše upozornit na konkrétní úsek, který trápí lidi a dali mu v hlasování nejvíce bodů."

Poslankyně Hnyková tedy posouvá cenu udělenou "jednotlivým silničním úsekům" na vyšší, krajskou úroveň. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť samotná vypsaná zakázka neznamená, že by Česká republika takto přijímala 6 tisíc imigrantů. Jde o spíše o vytvoření možnosti reagovat na případný problém, který by mohl nastat v souvislosti s příchodem vysokého počtu lidí žádajícího o mezinárodní ochranu.

Vláda přijala 31.8.2016 usnesení o veřejné zakázce s názvem Generální poskytovatel integračních služeb pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou v letech 2017 - 2019 a ustanovila komisi, která poskytovatele těchto významných služeb vybere.

„Tato veřejná zakázka nikterak nepredikuje skutečný počet osob s mezinárodní ochranou (tedy že by ČR přijala do roku 2019 šest tisíc migrantů), ale zároveň může umožnit řešit i případný nárůst žadatelů,” zdůraznila Klára Pěknicová z tiskového oddělení ministerstva vnitra pro Novinky.cz.

Zakázka se týká, jak osob prelokovaných, které přijdou v rámci kvót (pak je jejich integrace placena z evropských peněz), tak osob, které spontánně zažádají o azyl, např. Ukrajinci (pak prostředky na integraci plynou z národního rozpočtu).

Jana Hnyková skutečně v rámci kontaktní kampaně navšítila i Hrádek nad Nisou a to 15. září 2016. Nejsme ovšem schopni doložit, zda s nimi mluvila o příchodech migrantů z Německa, resp. zda jí toto obyvatelé říkali. Samotný tento fakt, však zpochybnil v diskuzi hejtman Půta i moderátorka s odvoláním na vyjádření Policie v Libereckém kraji.

Jak vyplývá z informací ČT24 a sociologického průzkumu agentury Median mají obyvatelé Libereckého kraje strach z možného příchodu uprchlíků a to i přes to, že jím nevede žádná migrační trasa. V blízkém detenčním zařízení v Bělé-Jezové, které však leží mimo Liberecký kraj je v současné době ubytováno 50 migrantů čekajících na vyhoštění. Jedná se výhradně o osamělé ženy nebo ženy s dětmi. Celková kapacita lůžek v tomto zařízení je 246.

Podle informací zpravodajského serveru idnes.cz z února tohoto roku policie u Hrádku nad Nisou zadržela dva běžence z Tunisu. Tito migranti však pouze zapomněli vystoupit z vlaku dřív, než přejel hranice mezi Německem a Českou republikou. Starosta obce Josef Horinka se k celému případu vyjádřil následovně: "Přestože tady zatím uprchlíci nejsou, tak nás uprchlickou krizí krmí média. Vše přiživují třeba i výroky prezidenta, poslanců nebo i senátorů. Proto samozřejmě obava v běžných lidech je."

Přesto tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože nelze ověřit to, co obyvatelé Hrádku nad Nisou paní Hnykové skutečně tvrdili.

Doplňme, že podle vyjádření Policie České republice v Libereckém kraji se takto do kraje dostaly 2 osoby a to omylem, neboť si spletly vlak:

" Kromě dvou běženců, kteří se v Libereckém kraji objevili skutečně omylem - že zvolili špatný vlakový spoj, jsme do současné době v našem kraji nezaznamenali žádný pohyb osob v souvislosti s migrační krizí. Takže za náš Liberecký kraj mohu sdělit, že máme zadrženo „nula“ osob ", potvrdila Vlasta Suchánková, tisková mluvčí policie v Libereckém kraji.