Jeroným Tejc

Dle webových stránek Daňaři online a Berne.cz, které se zabývají daněmi se snížená sazba DPH postupně zvyšovala. Přesné údaje ukazuje následující tabulka: Datum platnosti DPH (od - do)Základní sazba DPHSnížená sazba DPH 01. 01. 1993 – 31. 12. 199423 %5 %01. 01. 1995 – 30. 04. 200422 %5 %01. 05. 2004 – 31. 12. 200719 %5 %01. 01. 2008 – 31. 12. 200919 %9 %01. 01. 2010 – 31. 12. 201120 %(10 %) zvýšeno vládou Jan Fishera01. 01. 2012 – 31. 12. 201220 %14 % Od 1. ledna 2013 má být v platnosti jednotná sazba DPH a to 17,5 %.

Z výše uvedených informací a zjištění z webu Vlády ČR vyplývá, že za vlády ČSSD pod vedením Jiřího Paroubka (v roce 2006) byla snížená sazba DPH 5%. Od té doby ČSSD nevládne a daň se zvyšovala s podporou ODS na výše zmíněné hodnoty.

Z pěti na devět procent se snížená sazba DPH zvýšila s účinností od 1.1. 2008 dle Zákona č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, konkrétně pak dle Článku VIII zákona, bodu 7. Zmiňovaný Zákon 261/2007 Sb. byl dle informací o jeho projednávání schválen Poslaneckou sněmovnou 21. srpna 2007. ČSSD pro tento zákon skutečně nehlasovala. Senát se zákonem nezabýval a prezident jej podepsal 5. října 2007.

Tvrzení o hlasování ČSSD pro zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (dále DPH) z devíti na deset procent jsme již ověřovali v samostatném výroku. Toto tvrzení je dle dostupných informací pravdivé. Níže přikládáme zdůvodnění:

Snížená sazba DPH byla zvýšena z devíti na deset procent Zákonem č. 362/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který ve svém Článku VII mění Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.

Zákon č. 362/2009 Sb. byl dleúdajů na internetových stránkách Poslanecké sněmovny nejprve schválen na její 56. schůzi, tj. 15. května 2009. Pro návrh zákona tehdy hlasovalo také 52 poslanců ČSSD. 17. června byl návrh zákona schválen také Senátem. Prezident však zákon Poslanecké sněmovně vrátil, sněmovna poté 9. září 2009 veto prezidenta přehlasovala, mj. i sedmdesáti hlasy sociálních demokratů. V této době byla u moci Fischerova vláda.

Z deseti na čtrnáct procent byla zvýšena snížená sazba DPH Zákonem č. 370/2011 Sb., který mění zákon o dani z přidané hodnoty a další související zákony. V Článku I, bodě 7 dochází ke zvýšení snížené sazby DPH z deseti na čtrnáct procent. Tento bod je dle Článku X zákona účinný od 1.ledna 2012. V Článku I, bodě 8 pak dochází ke sjednocení snížené i základní sazby DPH na sedmnáct a půl procenta. Jak vyplývá z výše zmiňovaného Článku X, tento bod je účinný až od 1.ledna 2013. Zmíněný zákon byl schválen 2. září 2011 Poslaneckou sněmovnou. Poslanci ČSSD pro návrh tohoto zákona nehlasovali ani ve třetím čtení ve sněmovně, ani při přehlasovávání Senátu, který návrh vrátil.

Na základě dohledatelných informací o hlasování poslanců ČSSD v procesu schvalování novel zákona o dani z přidané hodnoty hodnotíme výrok Jeronýma Tejce jako pravdivý.

Podle dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý - pro novelu zákona na konci roku 2011 hlasovala vládní koalice, ČSSD byla proti.

Novela zákona o dani z přidané hodnoty byla projednávána 2. září 2011, na 22. schůzi Poslanecké sněmovny. Při projednávání novely zákony za ČSSD vystoupili poslanci Jaroslav Vandas, Bohuslav Sobotka, David Rath, Václav Votava, Milan Urban.

V 57. hlasování se pro vyjádřilo 99 poslanců, proti 68. Za ODS hlasovalo 40 poslanců pro, 1 proti, 8 poslanců nebylo přihlášeno a 4 byli omluveni. Z TOP 09 hlasovalo 37 pro, 1 poslankyně nebyla přihlášena a 3 poslanci byli omluveni. Za VV hlasovalo 19 poslanců pro, jeden nebyl přihlášen a jeden byl omluven.

Na 12. schůzi Senátu dne 7. října 2011 byl návrh zamítnut.

Na 25. schůzi Poslanecké sněmovny dne 6. listopadu 2011, ve 340. hlasování, Poslanecká sněmovna setrvala na původním znění novaly zákona. Pro se vyjádřilo 110 poslanců, proti 70. Za ODS hlasovalo pro 50 poslanců, 3 nebylo přihlášeni, za TOP 09 hlasovalo pro 40 poslanců, 1 byl omluven, za VV hlasovalo pro 19 poslanců, 2 byli omluveni.

Jeroným Tejc zjevně mluví o vládní novele zákona o dani z přidané hodnoty, která byla sněmovně předložena 27. června 2012. Z aktuálního stavu projednávání jasně vyplývá, že v současné době je návrh ve stavu, kdy jej má projednávat Senát. Výrok je tak pravdivý, neboť poslanec Tejc přesně popisuje stav dané novely v Parlamentu.

Na základě dohledaných informací o návrzích zákona z Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

V tomto volebním období předložila ČSSD novelu zákona o přiznání k registrovanému majetku dvakrát. Do Sněmovny byly tyto návrhy předloženy 8. září 2010 a 8. září 2011. V obou případech byl tento návrh zamítnut již v 1. čtení, kdy skutečně neprošel přes hlasy koaličních poslanců. Hlasování pak dopadla následovně - první návrh; druhý návrh.

Na základě dokumentů Vlády ČR a také mediálních výstupů (ex)členů Vlády ČR hodnotíme výrok poslance Tejce jako pravdivý.

Ministr financí Kalousek na jednání Vlády ČR dne 10. srpna 2011 navrhl zřízení "Národní evidence účtů" - to vyplývá z programu tohoto jednání (bod 14). Záznam z tohoto zasedání pak uvádí, že "V láda zevrubně projednala materiál předložený ministrem financí a s předloženým návrhem usnesení nesouhlasila. Z 13 přítomných členů vlády hlasovalo pro přijetí navrženého usnesení 7". Co se týče odmítnutí tohoto návrhu ze strany ministra Kubiceho, tak tento fakt potvrzuje např. exministr Jiří Pospíšil (Česká televize). Samotný ministr vnitra také v debatě s Tejcem tento jeho výrok fakticky potvrzuje. Tvrdil, že návrh neprošel kvůli finanční náročnosti a také z důvodu, že nepřijetí tohoto návrhu nezkomplikuje Policii ČR práci.

Trestní oznámení bylo na Davida Ratha a jeho spolupracovníky podáno dne 4. listopadu 2011. Kauzu měl údaje oznámit bývalý policista. Policie poté dostala povolení k odposlechům a sledování pro účely vyšetřování machinací Ratha v souvislosti s rekonstrukcí zámku Buštěhrad.

Podezřelí byli po několika měsíčním vyšetřování obviněni z poškození zájmů EU, podplácení, přijetí úplatku a sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky. Konkrétně David Rath byl zadržen 14. 5. 2012 se sedmimilionovým úplatkem v ruce. Zahájit trestní stíhání poslance umožňuje Ústava ČR v případě, že byl zadržen při páchání trestného činu či těsně poté, což byl případ Davida Ratha.

Jeho zatčení souvisí s předraženými nákupy v Centru akutní medicíny v Kladně a podvody s eurodotacemi při rekonstrukci zámku v Buštěhradě. Rath poté rezignoval jak na funkci hejtmana, tak na členství v ČSSD.

Části odposlechů poté zveřejnili například někteří členové Mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny.

Na základě tiskové zprávy Policie ČR hodnotíme výrok poslance Tejce jako pravdivý.

Kauza ProMoPro byla v médiích intenzivně reflektována. Policie ČR vydala 11. 4. 2012 tiskovou zprávu týkající se daného případu, tedy zakázky evropského předsednictví na zajištění audiovizuálního vybavení, provozování audiovizuálních celků a poskytnutí souvisejících služeb potřebných pro zajištění akcí konaných v rámci předsednictví ČR v Radě EU. Dle této zprávy byla suma, kterou vyplatil stát, předražena o cca 388 milionů korun. Policie tak zahájila trestní stíhání s deseti osobami, Alexandr Vondra však opravdu obviněn nebyl, neboť se nepodařilo najít důkazy, že by ministr přímo zakázku ovlivňoval.

Dle vyjádření mluvčí pražského vrchního státního zastupitelství a mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 opravdu nebylo povoleno vzetí do vazby ani domovní prohlídky. Mluvčí protikorupčního útvaru Jaroslav Ibehej navíc zdůraznil, že podnětů z jejich strany bylo více: "(...) Dávali celkem sedm podnětů k vzetí do vazby, devatenáct návrhů na domovní prohlídky nebo na prohlídky nebytových prostor, ani v jednom případě to však nebylo akceptováno."

Výrok poslance Tejce je pravdivý, neboť na základě dohledatelných informací z Poslanecké sněmovny je zřejmé, že ČSSD skutečně návrh již dvakrát předkládala a byl v obou případech zamítnut.

8. září 2010 byl předložen do Poslanecké sněmovny návrh zákona ČSSD (B. Sobotky, J. Tejce a dalších) o přiznání k registrovanému majetku. Byl však sněmovnou odmítnut již v 1. čtení během 14. schůze dne 16. března 2011.

8. září 2011 předložila skupina poslanců ČSSD návrh zákona o přiznání k registrovanému majetku, tedy tzv. majetková přiznání. V rámci jednání Poslanecké sněmovny byl během 1. čtení (konkrétně 9. prosince 2011) hlasováním zamítnut.

Výrok poslance Tejce je pravdivý, neboť ČSSD předkládala v tomto volebním období návrh na zavedení majetkových přiznání již dvakrát a skutečně byl v obou případech sněmovnou zamítnut.

V minulém volebním období byl návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele předložen mj. poslanci ČSSD jednou, v tomto volebním období také jednou. Šlo o tyto případy:

25. února 2010, na 73. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v minulém volebním období, byl projednáván Návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele, jenž předložila skupina poslanců (B. Sobotka, J. Tejc z ČSSD a O. Liška ze Strany zelených). Na této schůzi proběhlo první čtení návrhu a tento byl doporučen k projednání Ústavně právnímu výboru a Rozpočtovému výboru. Zde proces projednávání skončil.

10.prosince 2010, na 9. schůzi Poslanecké sněmovny v tomto volebním období, byl projednáván Návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele, který předložila skupina poslanců za ČSSD a poslanec za KSČM Jiří Dolejš. Na této schůzi sněmovna hlasy ODS, TOP 09 a VV návrh zamítla.

S ohledem na tyto informace hodnotíme výrok jako pravdivý.