Jeroným Tejc
SOCDEM

Jeroným Tejc

Bez tématu58 výroků
Zrušit filtry

Jeroným Tejc

Podobně je to s těmi policisty. 47 tisíc v roce 2005, dneska 38500, možná 39 tisíc. To znamená pokles zhruba někde kolem patnácti, osmnácti procent.
Otázky Václava Moravce, 21. dubna 2013
Nepravda

Dle dat Eurostatu bylo v roce 2005 v ČR 45 498 policistů. (plánovaný počet měl být dle informací získaných od Oddělení mediální komunikace a PR Policie ČR 47 543). Zatímco v roce 2012 byl odsouhlasen plán (na stránkách Ministerstva vnitra České republiky) počítající se snížením stavu mužstva na 38 996. Za předpokladu, že rok 2005 je 100%, pak je pokles cca 14,2%.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k faktu, že nadsazením počtu policistů v roce 2005 a nadsazením procent, o které jejich počet poklesl, Jeroným Tejc přidal váhu svému argumentu, že počet policistů výrazně poklesl.

Jeroným Tejc

Ono je to koneckonců poprvé za 20 let, kdy ministr financí navrhl sněmovně, aby vrátila jeho rozpočet.
Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
Nepravda

V roce 1998, kdy byl ministrem financí Ivo Svoboda za ČSSD, navrhoval právě Svoboda vrácení návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 1999 (1. čtení).

Viz jeho vyjádření na 5. schůzi (volební období 1998 - 2002) 14. října 1998: "Jménem vlády podávám návrh na schválení návrhu zákona o státním rozpočtu v prvním čtení, čímž se ztotožňuji s návrhem podle oponentní zprávy rozpočtového výboru, přednesené v rozpravě panem poslancem Václavkem a obsažené v bodě I. jeho návrhu." A doporučení vládě: "Rozpočet sestavit na základě skutečně očekávaných příjmů, tj. do příjmové části rozpočtu nezahrnovat příjmy ze zákonů dosud neschválených Poslaneckou sněmovnou." Tzn., že jde o podobnou situaci. Ministr sám požádal o vrácení návrhu rozpočtu, neboť dosud nebyly přijaty potřebné legislativní úpravy, se kterými návrh státního rozpočtu počítal.

Kontext výroku: Jedná se o návrh usnesení ministra Kalouska na 47. schůzi 24. října 2012: "Poslanecká sněmovna neschvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 2013 a doporučuje vládě České republiky změnit je tak, aby odpovídaly platné rozpočtové legislativě." - Hlasování

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2013.Seznam všech ministrů financí RČS, ČSSR, ČSFR a ČR najdete zde.

Jeroným Tejc

Dnes máme šestý nejmenší růst, respektive pokles hrubého domácího produktu v Evropě.
Otázky Václava Moravce, 4. listopadu 2012
Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě informací Eurostatu.

Podle statistik růstu HDP Eurostat má Česká republika (-0,7%) až 8. nejhorší růst na rok 2012 HDP mezi EU27. Horší růst je očekáván ve Maďarsku(-1,2%), Slovinsku(-0,8%), Portugalsku(-2,3%), Holandsku(-1,0%), Itálii(-1,4%), Řecku(-6,5%) a Kypru(-1,5%). Data představují procentní změnu prvního kvartálu 2012 vůči prvnímu kvartálu 2011. Data z druhého kvartálu jsme nepoužili z důvodu absence údajů u některých zemí. Z prvního kvartálu letošního roku jsou tedy nejaktuálnější úplné informace.

Jeroným Tejc

Prezident Klaus tehdy vracel zákony v době, kdy bylo před volbami a kdy nebylo možné tyto veta přehlasovat.
Otázky Václava Moravce, 7. října 2012
Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože o prezidentem vetovaných zákonech poslanecká sněmovna hlasovala ještě bezprostředně před volbami. . Poslední zasedání poslanecké sněmovny proběhlo 23.5.2006 a v jeho rámci byl např. opětovně navržen prezidentem vrácený zákoník práce (Sněmovní tisk 1153), který byl posléze i schválen. Na oficiálních webových stránkách Prezidenta Čr jsou uvedeny všechny zákony vrácené parlamentu, níže uvádíme výčet zákonů za měsíc květen vrácených bezprostředně před volbami v roce 2006(2.-3.6.2006): 12.5.2006 prezident vetoval zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie 11.5.2006 prezident vetoval zákoník práce 5.5.2006 prezident vetoval zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních 2.5.2006 prezident vetoval zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době O všech výše uvedených zákonech bylo opětovně hlasováno na poslední schůzi poslanecké sněmovny, na konkrétní výsledky hlasování se můžete podívat níže. zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (schválen) zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době (schválen) zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie (zamítnut) Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Jeroným Tejc

(...) Dnes už máme třetinu místních a obvodních oddělení, které těch 15 policistů nemají.
Otázky Václava Moravce, 19. srpna 2012
Nepravda

Výrok Jeronýma Tejce je na základě informací zaslaných Policejním prezidiem hodnocen jako nepravdivý.

Preventivně informační odbor Policejního prezidia České republiky (kpt. PhDr. Dagmar Bednarčíková vrchní komisařka) odpovědělo na náš dotaz k této otázce: " Na území České republiky bylo k 30. červnu 2012 celkem 534 obvodních (v Praze místních) oddělení. Z toho je 71 IV. typu, tj. jestliže celkový počet systemizovaných míst činí méně než 15." Nejde tedy o třetinu místních a obvodních oddělení, ale pouze o cca 13% z nich. Výrok Jeronýma Tejce tak hodnotíme jako nepravdivý.

Jeroným Tejc

Já to vnímám jako velmi problematické, protože by to například znamenalo, že NKÚ se musí ostatních kontrolovaných, které sám někdy kontroluje, ptát, jestli někde může udělat kontrolu a jaké bude její zaměření.
Otázky Václava Moravce, 26. února 2012
Nepravda

Text novelizovaného zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu doslovně o nutnosti předem nahlášené kontroly nemluví. S ohledem na to, že byl výrok Jeronýma Tejce vysloven při debatě o otázce novele zákona o NKÚ, je potřeba jeho výrok označit za nepravdivý.

Pro přehlednost přikládáme návrh právní úpravy (ve kterém nikde nenajdeme hlášené kontroly) :" Navrhovaná působnost Nejvyššího kontrolního úřadu reaguje na trend směřující k širšímu rozsahu pravomocí nejvyšších kontrolních institucí, vyjádřený v nově koncipovaném znění čl. 97 odst. 1 Ústavy. V souladu s ním je navrženo podřídit pod kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu i hospodaření územních samosprávných celků s jejich majetkem, včetně finančních prostředků, které jsou součástí jejich rozpočtu. Uvedená kontrola však nebude v žádném případě znamenat zásah do ústavně zaručeného principu samostatnosti výkonu územní samosprávy, neboť na základě výstupů z této kontroly nebude Nejvyšší kontrolní úřad ukládat kontrolovaným subjektům opatření jakkoliv zasahující do jejich činnosti. Navíc je kontrola omezena pouze na kontrolu zákonnosti. Dále se navrhuje rozšířit kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu i na další právnické osoby, které by mohly podléhat jeho kontrolní činnosti za předpokladu, že mají veřejnoprávní povahu a že tak stanoví zákon.

Kontrolu v zákonem stanoveném rozsahu může Nejvyšší kontrolní úřad vykonávat jak u organizačních složek státu, tak u právnických nebo fyzických osob.
"

A zvláštní úpravy vztahující se k jednotlivým bodům novely: " K bodu 1 (§ 3)Ustanovení odstavce 1 nově vymezuje v návaznosti na novou úpravu čl. 97 odst. 1 Ústavy působnost Nejvyššího kontrolního úřadu tak, že rozšiřuje jeho kontrolní pravomoc na územní samosprávné celky, jejichž hospodaření v samostatné působnosti bude přezkoumávat pouze z pohledu zákonnosti, a také na další právnické osoby veřejnoprávní povahy, které taxativně vyjmenovává, neboť i ony hospodaří s veřejnými prostředky ve značném rozsahu. Tato změna vychází především z potřeby ve větší míře usměrnit nakládání s těmito prostředky tak, aby v zájmu stabilizace veřejných rozpočtů nedocházelo k jejich vynakládání v rozporu se zákony, resp. ve stanovených případech k nehospodárnému nebo neúčelnému nakládání s nimi.

Bližší vymezení okruhů kontroly uvedené v odstavci 2 vychází z dosud platné úpravy, aby bylo zřejmé, že při rozšíření kontrolní pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu směrem k územním samosprávným celkům, jak výše uvedeno, se rozsah dosud kontrolovaných oblastí novou úpravou nezužuje.

Z dikce navrhovaného § 3 a z povahy navrhované působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu logicky vyplývá, že kromě právnických osob, resp. organizačních složek státu (včetně státních vysokých škol, které na rozdíl od veřejných vysokých škol nejsou právnickými osobami), budou kontrole ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu i nadále podléhat i fyzické osoby, jsou-li splněny pro takový postup podmínky stanovené zákonem.

K bodu 2 (§ 4 odst. 2 a 3)

Ustanovení odstavce 2 upravuje výjimku z obecné zásady stanovené ve stávajícím § 4 odst. 1, dle níž Nejvyšší kontrolní úřad prověřuje kontrolované činnosti z hlediska souladu s právními předpisy a kontroluje také, zda jsou prováděny účelně a hospodárně. Ve vztahu k územním samosprávným celkům, jakož i k dobrovolným svazkům obcí, je do navrženého ustanovení odstavce 2 promítnuta zásada čl. 101 odst. 4 Ústavy, dle níž může stát zasahovat do jejich činnosti pouze v případě, vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem.

Výjimka v odstavci 3 ve vztahu k České národní bance je odůvodněna jejím specifickým postavením, které je dáno její působností jako centrální banky státu, soukromoprávního subjektu podnikajícího v oblasti bankovnictví a správního orgánu pro oblast dohledu nad finančním trhem. Na postavení České národní banky jako centrální banky státu jsou kladeny právem Evropské unie určité požadavky, a to zejména požadavek její nezávislosti na státní moci. Současně Česká národní banka při svém působení v oblasti bankovnictví podléhá zákonné regulaci této činnosti, kde je jedním ze stěžejních požadavků provádění této činnosti povinnost dodržovat bankovní tajemství. Vzhledem k uvedenému, jakož i k vyloučení kolize kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu s výše uvedenými požadavky na činnost České národní banky je navrženo omezení rozsahu této kontroly. Pokud jde o veřejné vysoké školy, je zde respektována jejich akademická nezávislost.
"