Jeroným Tejc

Výrok poslance Tejce hodnotíme jako pravdivý, neboť ČSSD opravdu hlasovala při poslední snaze o odložení služebního zákona, jehož účinnost měla nastat k 1. 1. 2012, proti. V minulosti však odklad tohoto zákona svými hlasy několikrát podpořila.

Proces schvalování vládního návrhu tzv. služebního zákona (zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech) s účinností od 1. 1. 2004 je popsán zde.

Jeho účinnost však byla několikrát odložena:

- r. 2003 – Zákon odložen hlasy ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU na 1.1.2005,

- r. 2004 – Zákon odložen hlasy ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a US-DEU na 1.1.2007,

- r. 2006 – Zákon odložen hlasy ČSSD, ODS, KSČM a některými poslanci KDU-ČSL na 1.1.2009,

- r. 2008 – Zákon odložen na 1.1.2012 (nehlasovalo se elektronicky, a tedy není dostupný záznam),

- r. 2011 - Zákon odložen hlasy ODS, TOP 09 a VV na 1.1.2015.

Výrok hodnotíme jako pravdivý neboť odpovídá § 257 zákoníku práce. Níže uvádíme konkrétní výňatek ze zákoníku práce (.pdf), ve kterém je uvedeno následující:

"Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. (odstavec 2) Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené v odstavci 2, i náhradu ušlého zisku." (odstavec 3)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok poslance Tejce je pravdivý, neboť přesně uvádí počty policistů v obou jím zmíněných obdobích.

České noviny (7. listopadu 2011) přinesly zprávu ČTK, která se odvolává na Policejní prezidium a nabízí přehled vývoje počtu policistů v České republice od roku 2004. Ukazuje se, že v roce 2004 byl počet policistů na úrovni 46 819, což odpovídá počtu, který uvádí poslanec Tejc. Zpráva serveru aktualne.cz z 22. února letošního roku pak uvádí, že policejní prezident oznámil, že početní stav v Policii ČR dosahuje úrovně 38 900 policistů, což odpovídá také popisu poslance Tejce. Jeho výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v obou případech správně uvádí počty příslušníků Policie ČR.

Podle vyjádření policejního prezidenta Lessyho, zveřejněném na serveru Aktuálně (v únoru letošního roku), je už delší dobu zastaven nábor policistů. V článku z roku 2009 na serveru iDNES hovoří tehdejší ministr vnitra Pecina o tom, že od dalšího roku nábor zastaví. Od roku 2010 tedy nábor policistů v "obvyklých" rozmezích skutečně neprobíhá.

V prvním odkazovaném článku je také informace, že kritickou situaci by vyřešil "přírustek" ve výši 1 500 policistů.

Výrok Jeronýma Tejce proto hodnotíme jako pravdivý.

Dle informací České kanceláře pojistitelů, která na území ČR sdružuje pojišťovny, které mají oprávnění provozovat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, existuje v současné době 14 takových subjektů.

Česká kancelář pojistitelů na svých stránkách údaje o příjmech a výdajích neposkytuje, tyto údaje je ale možné dohledat na webu České asociace pojišťoven, která je zájmovým sdružením komerčních pojišťoven v ČR. Příslušné údaje pravidelně publikuje ve výročních zprávách. Nejaktuálnější výroční zpráva (.pdf) za rok 2010 na straně 69 uvádí tabulku srovnávající vybrané předepsané pojistné na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění s vyplaceným pojistným plněním. V roce 2010 činilo vybrané pojistné 22 490 274 tis. Kč, vyplacené pojistné plnění potom 10 324 311 tis. Kč.

Výrok Jeronýma Tejce tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pouze pro zajímavost připojujeme ještě odkaz na článek, který komplexněji diskutuje poměrně složitý problém příjmů a výdajů pojišťoven, zejména s ohledem na povinnost pojišťoven vytvářet rezervy a existenci nevyřízených pojistných událostí.

Výrok Jeronýma Tejce je pravdivý - jak vyplývá z dokumentace Poslanecké sněmovny, krajské reprezentace v tomto volebním období již dvakrát zmíněný návrh podaly, ale byl v obou případech zamítnut poslanci vládní koalice.

1. novela zákona o pojišťovnictví ze strany krajských reprezentací byla předložena Poslanecké sněmovně 27. září 2010. Šlo o návrh Pardubického kraje (za kraj byl navrhovatelem hejtman Martínek a jeho náměstek Línek). Tato novela byla však během 1. čtení zamítnuta, a to na schůzi 14. prosince 2010. V hlasování zamítli tuto novelu poslanci vládní koalice. 14. října 2010 předložil Středočeský kraj (za navrhovatele vystupoval David Rath) novelu zákona o pojišťovnictví. Tato novela byla hlasy poslanců vládní koalice zamítnuta již v 1. čtení dne 22. března 2011.

Vzhledem k přesnému popisu ze strany poslance Tejce v oblasti návrhu novely tohoto zákona vycházejících z popudu krajských reprezentací hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Na základě statistik OECD má Jeroným Tejc pravdu, ovšem s níže uvedenými výhradami.

Zde není jasné, o jakém typu dluhu poslanec Tejc mluví, jako nejčastější ukazatel se ovšem v tomto případě bere míra tzv. veřejného dluhu, pracujeme proto tedy s ní.

Podle statistik OECD byla v roce 2006 míra českého veřejného dluhu na úrovni 28,3 % HDP ČR (tj. cca. 912 mil. korun), čísla pro letošní rok udávají hodnotu 41,7 %, (podle únorové prognózy ČNB má letošní HDP vykazovat kladný nulový růst, výše dluhu by tedy odpovídala 1588 mil. korun).

Co se týče aktuálních čísel, má poslanec Tejc pravdu (drobné odchylky v hodnotách mohou být způsobeny jinou metodikou výpočtu veřejného dluhu, jelikož ne všechny instituce vycházejí ze zcela identických podkladů jako OECD), ovšem s přihlédnutím k tomu, že pokud hovoříme o letošním roce, pohybujeme se spíše na rovině spekulací.

Střednědobý výhled státního rozpočtu (.doc) hovoří pro příští rok o plánovaném dluhu ve výši 100 mld. korun, pro rok 2014 pak 70 mld. korun. Pokud by se tato prognóza naplnila, výše českého dluhu by mohla na konci řádného volebního období sněmovny dosahovat 1758 mld. korun, tj. tato částka se skutečně může přiblížit až Tejcem avizovanému 1,8 bilionu korun dluhu.