Na základě níže předložených informací hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý. V Okamurově návrhu figuruje tzv. péče řádného hospodáře, která ovšem představuje nižší úroveň, než jaká je v současné právní úpravě požadována.
V tomto případě Jiří Dienstbier hovoří o návrhu (.pdf) na změnu v zákoně č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, a v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který podal Tomio Okamura a další poslanci. Dle tohoto návrhu (str. 1) by zástupci státu a zástupci územních samosprávných celků měli jednat se svěřeným majetkem s péčí řádného hospodáře. Jak je ale uvedeno ve stanovisku vlády k tomuto návrhu (.pdf), v současné právní úpravě je v případě hospodaření s majetkem vyžadována vyšší míra odbornosti, než jakou navrhuje Okamura (str. 1).
V zákoně 219/2000 Sb. je v § 47 uvedeno následující: " Fyzické osoby, které z titulu svých funkcí nebo pracovního zařazení v organizačních složkách anebo z titulu pověření vykonávat jménem státu jeho práva akcionáře činí právní a jiné úkony týkající se majetku a plní další úkoly stanovené tímto zákonem, jsou povinny provádět tuto činnost s odbornou péčí a postupovat podle tohoto zákona, dalších právních předpisů a vnitřních předpisů, jimiž se hospodaření a nakládání s majetkem, popřípadě jeho správa řídí ". Je tedy nutná odborná péče.
O péči řádného hospodáře hovoří Nový občanský zákoník v § 159 následovně: " Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky ". Péče řádného hospodáře sice není přesně popsána, ale obecně se má za to (stanovisko vlády ji tak pojímá – str. 2), že vyžaduje znalosti informovaného laika. Díky této navrhované úpravě by tedy místo odborných znalostí stačily znalosti řádově nižší.
