Jiří Dienstbier

Jak uvádí Dopravní podnik hlavního města Prahy na svých webových stránkách, opravdu je stoprocentně vlastněn hlavním městem Prahou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Dokazuje to stenografický záznam z 21. schůze Senátu PČR na které se J. Dienstbier vyjádřil následovně:

"Vážené kolegyně a kolegové, Senát často zdůrazňuje, že chce být pojistkou zákonnosti a ústavnosti v ČR. Nemyslím si, že by bylo dobrým signálem v tomto smyslu, pokud bychom rozhodli vyslat na Ústavní soud člověka, který působením v nejvyšším vedení Státního zastupitelství nepochybně nesl odpovědnost za stav a pověst české justice. To jsou důvody, proč i já jsem se rozhodl nepodpořit nominaci pana doktora Koudelky do Ústavního soudu".

Dle obchodního rejstříku (jelikož nelze odkázat přímo na konkrétní zápis, zadejte do vyhledávání "Víno Marcinčák", a poté přejděte na "úplný výpis") spolu Pavel Blažek a Zdeněk Koudelka v roce 2001 založili společnost Vysoké učení Brno, a.s. Předsedou představenstva byl v době založení firmy Pavel Blažek, členy představenstva pak Zdeněk Koudelka a Radovan Novotný. Pavel Blažek ostatně společné působení ve společnosti se Zdeňkem Koudelkou přiznal i ve studiu OVM: " (...) my (myšlen Pavel Blažek a Zdeněk Koudelka, pozn.) jsme před asi 12 lety, nebo kolik to je, jsme s dalšími osobami založili akciovou společnost".

Výrok Jiřího Dienstbiera na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.

Výrok na základě Ústavy České republiky hodnotíme jako pravdivý.

Článek 63 Ústavy ČR se v bodech (1) a (2) zabývá pravomocemi, které podle bodu (3) vyžadují kontrasignaci ke své platnosti. Doslova bod (3) uvádí:

" Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. "

Poslední bod článku 63, bod (4), pak hovoří o odpovědnosti vlády:

" Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda. "

Ve prospěch výroku Jiřího Dienstbiera hovoří také argumenty předsedy Ústavního soudu ČR Pavla Rychetského, který v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl mimo jiné: " A tady musím říci, že není nejmenších pochyb, že u amnestie není institut kontrasignace formální akt. Není možné o něm hovořit tak, že když to chtěl prezident, tak to musí premiér podepsat. "

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož prezident ČR má možnost vyžádat si zprávy a ukládat úkoly BIS, což explicitně uvádí § 8 zákona č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky (.pdf):

"(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti....(4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož veřejné části zpráv od roku 1996 skutečně obsahují zmínky o korupci, přičemž tyto informace jsou ve většině případů vázány na organizovaný zločin v ČR.

Ve výroční zprávě za rok 2011 je celá jedna kapitola věnována tématu korupce a střetu zájmů na regionální úrovni:

"Potvrzuje se, že provázanost podnikatelské a komunální sféry je příčinou korupčních jevů při transakcích s veřejným majetkem a že klientelistické a korupční praktiky zasahují jak velká (statutární) města, tak malé obce. ..."

Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem faktu, že úkolem BIS je zabezpečovat informace v oblastech, které jsou jí vymezeny § 5 zákona č. 153/1994 Sb. (.pdf), nikoli konkrétně zasahovat do trestního řízení. Zároveň do její působnosti spadá ochrana ekonomických zájmů státu.

Pravomoc jmenovat členy bankovní rady ČNB je zakotvena v Ćlánku 62 Ústavy ČR, který vyjmenovává výlučné pravomoce prezidenta, tedy takové, které nevyžadují žádnou kontrasignaci.

Podrobněji o tom, kdo může být jmenován do bankovní rady a na jak dlouho, hovoří Zákon o České národní bance v §6 (.pdf, strana 6).

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg jmenoval v září 2011svého prvního náměstka Jiřího Schneidera státním tajmeníkem pro evropské záležitosti.

Udělal tak krátce poté, kdy na úřadu vlády vznikla sekce pro evropské záležitosti v čele s tajemníkem pro evropské záležitosti Vojtěchem Bellingem.

Tuto dvojkolejnost kritizovali například v týdeníku Ekonom představitelé českého byznysu, všiml si jí napřklad i server europeanvoice.com, který patří do skupiny The Economist Group.

Kritéria pro přijetí eura (nazývaná též jako Maastrichtská kritéria) jsou následující a jejich plnění či neplnění je převzaté ze společného dokumentu Ministerstva financí ČR a České národní banky (Vyhodnocení Maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou) (.pdf):

Schodek veřejených financí v zemi nepřesáhl 3 % HDP

ČR neplní - za uplynulý rok je deficit předpokládán ve výši 5 % HDP (důvodem je započítání v tomto roce celého objemu finančního vyrovnání s církvemi, což odpovídá 59 mld. Kč a 1,5 % HDP).

Celkový veřejný dluh nepřekročil 60 % HDP

ČR plní - pro rok 2012 je dluh očekáván ve výši 45,5 % HDP.

Průměrná míra inflace po jeden rok nesmí přesáhnout více než o 1,5 % průměr tří členských zemí s nejnižší inflací

ČR neplní - důvodem je zvláště zvýšení snížené sazby DPH od počátku roku.

Dlouhodobé úrokové míry nesmí přesáhnout o více než 2 % sazby tří zemí s nejnižší inflací

ČR plní - i přes obtížně předvídatelný vývoj na finančních trzích.

Dva roky musí země dodržovat dané rozpětí pohybu své měny v mechanismu směnných kurzů (ERM)

ČR prozatím nevstoupila do systému ERM II a tedy nemá stanovenou centrální paritu měny vůči euru, jejíž pohyb by byl po dva roky sledován.