Jiří Pospíšil

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť v předvolebním spotu Adriany Krnáčové (a Elišky Kaplický Fuchsové) se mluvilo o tom, že „není tak těžký tady (myšleno v metru, pozn. Demagog.cz) udělat signál“; stejně tak se o pokrytí metra mobilním signálem píše ve volebním programu hnutí ANO z roku 2017. Pospíšil ovšem tohle zaměňuje za kompletní pokrytí metra Wi-Fi sítí, což je odlišná věc.

Hnutí ANO v Praze před komunálními volbami 2014 ve svém programu neslibovalo, že pokryje pražské metro Wi-Fi. V předvolebním spotu (čas 1:15), ve kterém vystupovala Adriana Krnáčová, Eliška Kaplický Fuchsová a Patrik Nacher, ovšem o volání v metru řeč je. Nejde ovšem o Wi-Fi, ale o signál mobilních operátorů.

Kaplický Fuchsová: „To není tak těžký tady udělat signál, ne?“ Krnáčová (ironicky): „Je. Protože to musí být co nejdražší, stejně jako ta Opencard. Jo? Uděláme řešení pro Prahu, které je dobré a kurva drahé. To je takový ten styl, posledních 20 let se to takhle dělo.“

Ve volebním programu hnutí ANO (str. 9) pro volby do Poslanecké sněmovny 2017 se o pražském metru a signálu objevila konkrétní zmínka. Ovšem ani zde se nemluví o Wi-Fi pokrytí celého metra, ale jde o mobilní signál:

„Základním předpokladem nejen pro využití služeb eGovernmentu, je kvalitní a dostupné vysokorychlostní připojení k internetu. Českou republiku je třeba pokrýt, a to i ve venkovských oblastech, kde je z ekonomických důvodů nabídka komerčních poskytovatelů připojení omezená, ale například i v pražském metru. Je absurdní, že Pražané v metru nemohou ani telefonovat ani být připojeni.“

Pokud tedy vyjdeme z volebních programů hnutí ANO, tak závazek, že by mělo být metro pokryto Wi-Fi sítí, není dohledatelný. Stejně tak jej nelze nalézt ve veřejných prohlášeních. Pospíšil zřejmě zaměňuje Wi-Fi za pokrytí mobilním signálem.

Aktuálně je možné se k Wi-Fi připojit v šesti stanicích metra. Dne 17. října, těsně před loňskými sněmovními volbami, došlo ke spuštění online bezpečnostního systému, v rámci kterého se přes připojení k Wi-Fi mohou cestující dozvědět o mimořádných událostech, výlukách apod. Zdarma se také mohou připojit k internetu.

Krnáčová se k projektu vyjádřila následovně: „Jsem ráda, že cestující budou mít konečně přístup k technologii wifi a věřím, že už brzy se dočkáme dalšího rozšíření přístupu k internetu v podzemní dráze.“

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť český prezident (jako instituce) ve skutečnosti i přes některé podmínky a připomínky k jmenování různých ministrů vždy člena vlády nakonec jmenoval. V řadě případů se to neobešlo bez výtek dalších aktérů.

Všichni 3 čeští prezidenti měli k některým kandidátům výhrady a v některých případech podmínili jmenování splněnám určitých věcí, vždy ale ve finále navrženou osobu jmenovali. Jde tedy o nesrovnatelnou situaci s Kiskovým postupem, který bez dalšího odmítl jmenovat členy vlády Petera Pellegriniho.

Dosavadní čeští prezidenti vyjadřovali svou kritiku k určitým osobám nebo s jejich jmenováním otáleli. Například Václav Klaus na podzim roku 2005 nesouhlasil s osobou Davida Ratha na postu ministra zdravotnictví, protože byl zároveň prezidentem České lékařské komory, nebo Karla Schwarzenberga jako ministra zahraničních věcí pro jeho vztah k Rakousku.

Václav Havel pro změnu několik týdnů váhal se jmenováním ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra na pozici vicepremiéra. Do vlády byli však nakonec vždy jmenováni všichni navržení.

Miloš Zeman vyjadřoval nespokojenost např. s Karolínou Peake do čela resortu obrany, i on ji ovšem jmenoval.

Pokud bychom u zmiňovaných případů sledovali odezvu na tyto kroky, tak v některých případech je prezident za taková rozhodnutí podroben kritice. V případě ne/jmenování Davida Ratha do čela ministerstva zdravotnictví měl prezident Klaus podmínku, že musí ukončit své působení v čele České lékařské komory. Na to reagoval tehdejší premiér Paroubek (MF DNES):

" Paroubek zároveň vyjádřil znepokojení z prezidentova postupu. "Není dobré, aby si prezident republiky zahrával s duchem a literou Ústavy ČR," uvedl. "Zákon předpokládá, že adept na funkci ministra ukončí své aktivity, které jsou v rozporu s funkcí ministra, až po jmenování."Podle něj není jmenování Ratha "v rozporu s žádným předpisem bránícím jeho jmenování členem vlády ČR". Premiér dodal, že "zákony neumožňují prezidentu republiky takový výklad a postup, který zvolil. "

Pospíšil hovoří o připravované novele zákona o střelných zbraních a střelivu (.doc), která v § 56 odst. 2 písm. a) zavádí možnost Policie ČR zadržet zbraň, " pokud existuje důvodné podezření, že u držitele zbrojního průkazu došlo k takové změně zdravotního stavu, která může v souvislosti s nakládáním se zbraní představovat ohrožení jeho života nebo zdraví anebo života nebo zdraví jiných osob."

Následně pokud podle § 56 odst. 3 držitel zbrojního průkazu neprodleně neodevzdá zbraň nebo nesdělí místo uložení a neumožní její převzetí policií, je příslušník policie oprávněn vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek a zbraň zadržet.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Možnost vtrhnout do bytu držitele legálně držené zbraně existuje, ale musí být předem splněny zákonem stanovené podmínky jako změna zdravotního stavu držitele a z ní vyplývající ohrožení života jeho okolí a držitel nechce zbraň odevzdat. Tyto okolnosti Pospíšil zcela opomíjí.

Navrhovaná směrnice Evropské komise zpřísňuje pravidla pro držení zbraní, a to ve snaze čelit teroristickým hrozbám. Součástí návrhu je i zákaz poloautomatických zbraní, které využívají myslivci. Jak ale Evropská komise upozorňuje ve své zprávě (.pdf, str. 1), zákaz se myslivců netýká.

Návrh Komise je však označován za velmi nejasný a od myslivců zaznívají obavy, že zákaz se může vztahovat i na velkou část loveckých zbraní. Směrnice se však netýká všech mysliveckých zbraní, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Podobný výrok zazněl i z úst Zdeňka Škromacha, který jsme rovněž ověřili.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Je pravdou to, že dne 18. května 2016 americké ministerstvo obchodu přijalo rozhodnutí ohledně stížnosti části amerických výrobců oceli na podezření z dumpingové ceny a státní dotační politiky v případě dovozu u části výrobců válcované oceli z Číny a Japonska. Ve svém setření ministerstvo navrhlo uvalení celní přirážky, která by měla u čínských výrobků dosahovat více jak 500 %.

Tvrzení je hodnoceno jako zavádějící, především proto, že rozhodnutí amerických úřadů není finální. Ze strany USA se čeká na rozhodnutí Americké obchodní komise, která má rozhodnout do 30. června 2016 zda navýšení cel potvrdit nebo zrušit. Cla proto nejsou v tuto chvíli platná.

Navíc ani uvalení cla na dovážené zboží nemusí být porušením dohod či ignorováním závazků WTO, neboť dle článku 6 Všeobecné dohody o clech a obchodu má členský stát možnost, za splnění určitých podmínek, využít antidumpingová cla jako dočasné ochrany svého trhu.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož propojení motivace k prosazení návrhu zákona se snahou o úspěch v senátních volbách se nedá prokázat.

Návrh byl v Senátu projednáván dvakrát. Poprvé v prosinci 2014 byl předložen skupinou senátorů (jmenovitě Škromach, Maštalíř, Sekaninová, Látka, Kratochvíle, Berka, Jermář, Syková, Štohl, Třísková, Nenutil, Emmerová) a po několika projednáváních nebylo k tomuto návrhu přijato usnesení.

Podruhé byl návrh předložen početnější skupinou senátorů a to v prosinci 2015. V tomto případě byl tisk projednán v březnu 2016 a usnesením č. 370 schválen jako senátní návrh zákona.

Nedá se říci, že by návrh byl "vystřelen" před senátními volbami, jelikož návrh existoval již dříve, avšak se slabší podporou jednotlivých senátorů.

Tématem se zabýval jak premiér, tak další poslanci z řad ODS i opoziční ČSSD. Celá kauza navíc vyústila v novelizaci občanského soudního řádu, Pospíšil tedy zavádí v tvrzení, že věc nikoho nezajímala.

Jiří Pospíšil hovoří o sporu rodičů o opatrovnictví dcery, v němž nejprve český soud přikázal poslat šestiletou dceru k jejímu otci do Portugalska (matka přitom tvrdila, že se jednalo o únos), nakonec pak portugalský soud přiřkl dceru zpět matce do Česka.

Jiří Pospíšil se v této době skutečně kauzou zabýval. Nepodařilo se nám sice dohledat, že by hovořil přímo o spojitosti tématu s Evropskou unií, nicméně vyjádřil se v podobném duchu, jak informovala ČTK a portál Novinky: "Jde o velmi složitou právní oblast, kde se střetáváme s mezinárodním prvkem, a ne každý soudce může být specialista na tuto oblast," uvedl ministr. Kontakt se soudem v zahraničí, který řeší stejný případ, bude zajišťovat styčný soudce." Změnu v této oblasti prosazoval i tehdejší ministr Nečas, změnu v rozhodování soudů prosazovaly např. i poslankyně Dundáčková a Čurdová.

K tomu, co Jiří Pospíšil v kauze "řešil", uvádí server E15, že bývalý ministr spravedlnosti zřídil pracovní skupinu, která měla problematiku mezinárodních únosů zhodnotit a navrhnout řešení. Členy byli dva soudci, právnička z Nadace Naše dítě a zástupce MPSV. Podle portálu Eprávo také v reakci na kauzu došlo z iniciativy Ministerstva spravedlnosti rovněž ke zřízení institutu styčného soudce pro haagskou Úmluvu o únosech dětí.

Pospíšil (resp. vláda) pak následně navrhl i novelu občanského soudního řádu, která.mj. řešila i zrychlení práce soudů v případech mezinárodních únosů dětí. Zákon byl pak Sněmovnou jednohlasně schválen (Jiří Pospíšil na hlasování přítomen nebyl) a následně vyhlášen jako zákon 218/2009 Sb. Není tedy pravdou, že by celá věc "nikoho moc nezajímala", výrok je proto zavádějící.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože byla vybudována pouze výrobní hala v areálu Oráčov, žádný další projekt podobného rozsahu zbudován nebyl.

Jiří Pospíšil jako bývalý ministr spravedlnosti 28. června 2008 otevřel ve věznici Oráčov na Rakovnicku první výrobní zónu svého druhu v České republice, která ve své době obsahovala jednu výrobní halu. Během otvírání této zóny oznámil, že se plánuje otevření podobné zóny i v plzeňské věznici Bory. Projekt měl být připraven do roku 2010. Dle dostupných informací byly investice do rozšíření nových výrobních prostor v areálu věznice Bory zmraženy s ohledem na změnu ekonomické situace.

Podle dostupných informací byla tedy v roce 2008 otevřena výrobní hala ve věznici Oráčov, přislíbeno bylo otevření na Borech, ostatní výrobní haly byly pouze rekonstruovány jako například věznice Mírov v roce 2007, nebo v roce 2010 ve věznici Nové Sedlo.

Podle dostupných informací byl Miroslav Kalousek, tehdy ještě jako předseda KDU-ČSL, po volbách v roce 2006 ochoten vstoupit do menšinové vlády s ČSSD za tolerance KSČM. Nejednalo by se však o explicitně uzavřenou vládní koalici s komunisty, nýbrž pouze o koalici legislativní, na úrovni Poslanecké sněmovny, při níž by komunisté umožnili vzniknout takovéto vládě a poté by zřejmě podporovali její legislativní návrhy (nedošlo by tak k sepsání koaliční smlouvy s KSČM a jejím zastoupení v exekutivních funkcích).

Proti takovémuto řešení se vzedmula vlna odporu uvnitř KDU-ČSL, především na krajské úrovni. Následně po jednání celostátního výboru lidovců předseda Miroslav Kalousek na svou funkci rezignoval. Podle jeho slov nikoliv z důvodů vnitrostranického tlaku, nýbrž z důvodu plánu Mirka Topolánka vytvořit velkou koalici s ČSSD.

Výrok Jiřího Pospíšila proto hodnotíme jako zavádějící.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu mojeods.cz a volby.cz jako zavádějící, neboť Pospíšil značně nadhodnocuje počet členů ODS.

Aktuální počet členů ODS je v tuto chvíli (16. září 2013) 21 493, což je údaj značně nižší, než který popisuje místopředseda ODS.

Počet komunálních politiků zvolených za ODS v posledních komunálních volbách v roce 2010 byl 5 112 zvolených zastupitelů. I když toto číslo nemusí a zřejmě není k dnešnímu dni zcela totožné, je nepochybné, že ODS zastupují na komunální úrovni skutečně stovky zastupitelů.