Jiří Pospíšil

Při vstupu do EU se Česká republika spolu s dalšími přistupujícími státy v roce 2004 zavázala k přijetí společné měny v Aktu o podmínkách k přistoupení (článek 4, .pdf). Tento závazek platí pro Českou republiku dodnes, avšak není stanoveno datum pro splnění kritérií, která jsou elementární podmínkou pro vstup do eurozóny.

Trvalou výjimkou přijmout společnou měnu mají pouze Velká Británie a Dánsko. Jak uvádí server Euroskop.cz, Švédsko si takovou výjimku v maastrichtské smlouvě nezajistilo, avšak rozhodlo se neúčastnit se měnové unie již od jejího počátku. Stejně jako ostatní státy aspirující na vstup do eurozóny musí i Švédsko nejprve splnit konvergenční kritéria. Severská země se zatím vyhýbá naplnění konvergenčních kritérií, a tím pádem i vstupu do eurozóny tím, že se neúčastní systému ERM II.

Česká republika stále, stejně jako Švédsko, konvergenční kritéria neplní, a proto zatím ani jedné z výše uvedených zemí není vstup do eurozóny umožněn. Zda se má Česká republika inspirovat postupem Švédska a svůj vstup do eurozóny sabotovat, je strategickou otázkou měnové politiky, která se mění se změnou české politické reprezentace, avšak země, stejně jako Švédsko, povinnost vstoupit do měnové unie stále má.

Euroskop také popisuje zmíněné referendum. Uvádí, že Švédsko se dlouhodobě vyhýbá (přes svůj závazek) jednotnou měnu přijmout a 14. září 2003 proběhlo v této otázce také referendum. To dopadlo tak, že 55,9 % lidí bylo proti přijetí eura ve Švédsku. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

O vstupu ČR do eurozóny rozhodne Vláda České republiky, Evropský parlament o zmíněné otázce skutečně rozhodovat nebude.

Proces vstupu popisuje např. Jan Filáček z ČNB: " Od chvíle, až vláda rozhodne o termínu přijetí eura, uplynou do přijetí eura zhruba tři roky. Důvodem je, že Česká republika musí splnit kurzové maastrichtské kritérium, které vyžaduje dvouleté úspěšné členství v tzv. kurzovém mechanismu ERM II. Teprve po úspěšném setrvání v tomto mechanismu a po splnění dalších kritérií bude jisté, že Česká republika zavede euro, a lze tak začít s finální fází technických příprav, jako je ražba národních eurových mincí. "

Evropská lidová strana (ELS) na svých stránkách uvádí: " ELS v současné době sdružuje 72 členských stran se statutem plných členů, přidružených členů a pozorovatelů z 39 členských i nečlenských zemí EU. Členské strany ELS pokrývají celé spektrum středopravé politické ideologie a společně tvoří největší politickou rodinu v Evropě." Její součástí jsou velké strany, jako například německá Křesťansko-demokratická unie (CDU), francouzská Unie pro lidové hnutí (UMP), španělská Lidová strana (PP), polská Občanská platforma (PO). Z českých stran je jejím členem TOP 09 a KDU-ČSL.

ODS ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 získala devět mandátů a připojila se k frakci EPP-ED (tehdejší anglický název frakce).

Ve volbách do EP v roce 2009 ODS obhájila svých devět mandátů a spolu s dalšími stranami Evropských demokratů (například s britskou Konzervativní stranou) založila novou politickou frakci Evropští konzervativci a reformisté. Je tedy pravdou, že ODS byla ve frakci Evropské lidové strany pět let. Výrok hodnotíme na základě výše uvedených informací jako pravdivý.

V Evropském parlamentu skutečně často hlasují členové jednotlivých frakcí různě, viz například detail hlasování z dubnového zasedání. Frakce nehlasovaly jednotně ani o tak důležité věci, jakou je tzv. Lisabonská smlouva (strana 77 a dále).

Podle údajů Ministerstva financí ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2013 zaplatila Česká republika do rozpočtu EU 342,8 mld. Kč a získala 676,2 mld. Kč, čistá pozice tedy činí ke konci roku 2013 333,4 mld. Kč.

Jiří Pospíšil odkazuje na studii (.pdf) publikovanou Sekcí pro evropské záležitosti Úřadu vlády České republiky. Součástí této studie skutečně bylo testování vlivu členství České republiky v EU na růst HDP. Vedle samotné studie byla též k tématu vydána přehledná infografika (.pdf).

Autoři studie daný přínos vyčíslili tak, že "[p]odle konvergenčního modelu vytvořeného pro tuto studii byl vstup do EU spojen s vyšším růstem HDP o 2,0 procentní body pro průměrnou přistupující zemi. Ačkoli tento model bere do úvahy různé exogenní efekty, model byl uzpůsoben konzervativnímu scénáři pro zemi typu České republiky a efekt byl rozložen do delšího časového rozmezí a byl postupně snižován až do úplného vymizení. V tomto konzervativním rozložení modelu Česká republika v letech 2002 až 2013 rostla v průměru o 1,1 procentního bodu rychleji, než by rostlabez vstupu do EU." (s. 7).

Model byl navíc konstruován tak, že zohledňoval také odeznění pozitivního efektu příspěvku k růstu po roce 2011 (s. 17). Na to Jiří Pospíšil ve svém výroku taktéž poukazuje.

Česká republika předsedala Radě EU v první polovině roku 2009. U moci byla tehdy vláda Mirka Topolánka, které se opozice snažila vyjádřit nedůvěru celkem pětkrát - vyšlo to právě napopáté a to 24. března 2009. Topolánkova vláda zůstala v demisi do 8. května, kdy prezident jmenoval novou vládu, úřednickou.

Protože pád vlády během předsednictví byl neobvyklý (ačkoliv Unie podobné případy pamatuje), reakce ze zahraničí na sebe nenechaly dlouho čekat. Zahraniční média jako Financial Times nebo BBC označila pád vlády za chybu a očekávala, že to obrazu Česka uškodí. Evropští politici se navíc obávali, že nastálá situace poškodí celou Evropskou unii.

Pospíšilův výrok je hodnocen jako pravdivý na základě průzkumu Svazu průmyslu a dopravy a České spořitelny, který popsaly zhruba před měsícem Hospodářské noviny.

Jiří Pospíšil mluví o článku " České firmy si vstup do Evropské unie pochvalují", který vyšel v Hospodářských novinách 30. dubna letošního roku (celý je dostupný na webu Svazu průmyslu a dopravy). Tento text popisuje průzkum, který si nechal Svaz spolu s Českou spořitelnou zpracovat mezi českými podnikateli.

Z průzkumu vyplývá, že možnost vstupu na jednotný trh bez celních bariér je hodnocena velmi vysoko. Co se týká možného přijetí eura, text uvádí:

" Přibližně pětina oslovených společností si myslí, že by Česko nemělo nikdy přijmout euro a vstoupit do eurozóny.Naopak, čtvrtina z nich se domnívá, že „včera už bylo pozdě“. Celkově by chtělo dříve či později v Česku platit eurem plných sedmdesát pět procent společností."

Zákon o volbách do Evropského parlamentu v § 52 (1) uvádí: " Mandát poslance Evropského parlamentu vzniká zahájením první schůze Evropského parlamentu v novém pětiletém funkčním období Evropského parlamentu." 1. schůze se uskuteční 1.-3. července. Uvádí to na svých webových stránkách Evropský parlament.

Europoslanec Pospíšil byl tázán na přidanou hodnotu EU mimo rámec zóny volného obchodu, hodnotíme tedy použití slova „dneska“ jako nadnesené, neb není cílem hodnotit momentální situaci. Evropská unie skutečně přinesla několik zásadních právních norem k úpravě mezinárodního práva soukromého, konkrétně rodinného sektoru. Jde například o přímo účinné nařízení upravující výživné nebo o tzv. nařízení Brusel IIa. Související evropské normy také uvádí základ mezinárodního práva soukromého v Česku, zákon o mezinárodním právu soukromém, a to ve svém druhém paragrafu.

Jiřímu Pospíšilovi dáváme tedy za pravdu.