Jiří Rusnok

V rámci návrhu státního rozpočtu na rok 2014 vláda přijala také zvýšení platů pro pracovníky ve státní správě. Celkově jde o 1,5 miliardy korun, na které toto navýšení přijde. Jak uvádí také web a přiložené video České televize, je to první takové zvýšení po 5 letech.

Vláda Jiřího Rusnoka ve svém usnesení ze dne 27. listopadu 2013 č. 890 schválila zvýšení platové úrovně zaměstnanců Úřadu práce České republiky, České správy sociálního zabezpečení a Státního úřadu inspekce práce.

Další zvýšení platové úrovně zaměstnanců Úřadu práce ČR, České správy sociálního zabezpečení a Státního úřadu inspekce práce v roce 2014 opravdu bylo na programu 2. ledna 2014 a vláda jej schválila.

Výrok tedy na základě výše zmíněných informací hodnotíme jako pravdivý.

Česká národní banka je dle hlavy šesté, článku 98 Ústavy České republiky ústřední bankou státu, jejímž hlavním cílem je cenová stabilita, a do jejíž činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona (odst. 1). Tímto příslušným zákonem je předpis č. 6/1993 Sb., zákon České národní rady o České národní bance. Nejvyšším orgánem České národní banky je Bankovní rada, která rozhoduje mj. o měnové politice (§ 5, odst. 1). S ohledem na vztah České národní banky s ostatními institucemi je zásadním § 9, v němž se říká:

(1) Česká národní banka, bankovní rada ani žádný člen bankovní rady nesmějí při výkonu pravomocí a plnění úkolů a povinností svěřených jim Smlouvou o Evropské unii, Smlouvou o fungování Evropské unie a Statutem a při výkonu dalších činností vyžadovat ani přijímat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády a jiných orgánů České republiky, dále od orgánů, institucí nebo jiných subjektů Evropské unie, od vlád členských států Evropské unie nebo od jakéhokoli jiného subjektu.

(2) Česká národní banka a vláda se vzájemně informují o zásadách a opatřeních měnové, makroobezřetnostní a hospodářské politiky.

Česká národní banka je tedy nezávislou institucí, aby tak dokázala plnit svůj cíl daný Ústavou. V dotazu zmiňuje divák § 35, který měl premiér Rusnok porušit tím, že připustil zásah České národní banky. Toto ustanovení konkrétně říká, že Česká národní banka:

a) stanoví, po projednání s vládou, režim kurzu české měny k cizím měnám, přičemž však nesmí být ohrožen hlavní cíl České národní banky,

b) vyhlašuje kurz české měny k cizím měnám;

c) nakládá s devizovými rezervami ve zlatě a devizových hodnotách.

Je zřejmé, že divák měl na mysli písm. a), v tomto případě se však jedná o mýlku, protože režim kurzu české měny intervencí nedoznal žádné změny a projednání s vládou tedy nebylo na místě. Změnou režimu kurzu by bylo, kdyby se například Česká národní banka uchýlila zpět k fixnímu kurzu (s či bez oscilačního pásma), který byl například v první polovině 90. let. Česká koruna byla tehdy navázána na určité měny (zpočátku na měnový koš), z tohoto podkladového aktiva byla usuzována její cena a bylo nutné intervenovat v případě jakékoliv změny, aby kurz byl udržen v daném zvoleném pásmu.

Nynějším režimem kurzu je však řízený plovoucí kurz, který v praxi znamená, že banka ponechá vývoj kurzu české koruny na devizovém trhu, tedy na střetu nabídky koruny a poptávky po ní, a pouze pro zabránění extrémních výkyvů zasáhne pomocí intervence. Zároveň je nutné dodat, že argumentace České národní banky ohledně intervence na devizovém trhu směřuje k oddálení deflace (snížení cenové hladiny v ekonomice) a tedy zvýšení inflace (růst cenové hladiny v ekonomice). Jedná se tedy o naplňování cíle banky – cenovou stabilitu.

Zmíněno je ještě druhé ustanovení, konkrétně § 6, ten však hovoří o sedmičlennosti Bankovní rady a podmínkách, které musí člen rady splňovat. Není tedy zřejmé, jak by ho mohl premiér Rusnok porušit.

Výrok hodnotíme s ohledem na data Českého statistického úřadu a vyjádření České národní banky jako pravdivý.

Od 2. 11. 2012 jsou úrokové míry ČNB na historickém minimu (xls.) a základní dvoutýdenní repo sazba se snížila na 0,05 %. Sama Bankovní rada ČNB označila tuto sazbu jako technickou nulu, což v praxi znamená, že další snižování už není možné.

To, že je česká ekonomika již „poměrně dlouho stagnující“, potvrzují i data z 1. a 2. čtvrtletí 2013, jež ukazují meziroční pokles o 2,4 %, respektive o 1,3 %. Ke stejnému poklesu došlo meziročně i v případě 3. čtvrtletí 2013, tedy o 1,3 %. Výsledky tak navazují na celoroční ekonomický pokles v roce 2012 (-0,9 %).

Centrální banka má více způsobů a nástrojů na uvolnění monetárních podmínek. Ty se dělí na přímé a nepřímé. Přímé se používají pouze zřídka při selhání nepřímých nástrojů. K uvolnění (expanzi) monetární politiky nepřímými nástroji dochází snížením úrokových sazeb ČNB, jak se stalo, nebo snížením povinných minimálních rezerv komerčních bank a kurzovými intervencemi.

Ke snížení minimálních povinných rezerv nedošlo a sama ČNB volbu využití kurzových intervencí komentuje následovně:
„Cílem ČNB přitom v souladu s jejím zákonným mandátem bylo a je udržet cenovou stabilitu, a tím přispívat ke stabilnímu vývoji české ekonomiky. ČNB proto současně již od podzimu roku 2012 komunikovala připravenost použít své další nástroje v případě potřeby dalšího uvolnění měnové politiky. Pro tento účel byl z mnoha dobrých důvodů vybrán měnový kurz“.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť použití kurzových opatření skutečně vyvolalo žádoucí impuls směrem k měnovému uvolnění, jak komentuje také ČNB: „Již samotné vyhlášení ČNB, že je připravena kurzu použít, vedlo koncem roku 2012 a začátkem roku 2013 k oslabení kurzu koruny, které umožnilo zbrzdit dezinflační tendence a pomohlo ekonomice se přeci jen trochu nadechnout“.

Výrok předsedy vlády hodnotíme jako pravdivý, byť s výhradou. Je pravda, že česká ekonomika v posledních letech spíše stagnuje a dle posledních dat je na úrovni roku 2008. Rusnok také korektně popisuje stav ekonomik sousedních zemí. Není však zcela přesné, že by naše ekonomika nevykázala žádný růst od roku 2008. Nicméně jako podstatnou hodnotíme část výroku, kdy premiér srovnává data z roku 2008 s aktuální situací.

Podle makroekonomických údajů z Českého statistického úřadu (.xls) ze dne 31. 12 2013 je tedy opravdu HDP České republiky na začátku roku 2014 mírně pod úrovní HDP z roku 2008.

Ukazatel reálné ekonomikyrok2006200720082009201020112012HDPmld. Kč3352,63662,63848,43759,03790,93823,43845,9HDP%, meziročně7,05,73,1-4,52,51,8-1,0

Pro srovnání se sousedními státy můžeme použít data Eurostatu, konkrétně HDP v porovnání s průměrným HDP zemí Evropské unie (EU28 = 100)

200720082009201020112012EU 28100100100100100100Česká republika838183818181Slovensko687373747576Polsko555661636567Německo116116115120123123Rakousko124125126127129130

Výrok tedy na základě výše uvedených dat hodnotíme jako pravdivý.

Fakt, že Miloš Zeman ještě jako prezidentský kandidát mluvil o osobě Jiřího Rusnoka ve spojitosti s místem v radě České Národní Banky, je pravdivý a potvrzujte ho hned několik zdrojů.

O ČNB se mluvilo například v předvolební diskusi Českého rozhlasu mezi 1. a 2. kolem volby prezidenta v duelu Zemana se Schwarzenbergem. Konkrétně tehdejší kandidát Zeman uvedl: „Myslím si, že v bankovní radě by byl velice prospěšný bývalý ministr financí v mé vládě Jiří Rusnok. Dovedl bych si tam představit i pana profesora Jana Švejnara. Vážím si ho jako ekonoma. A domnívám se, že minimálně jedním členem bankovní rady by měl být také ekonom, který vzešel z prostředí Konfederace odborových svazů – například Martin Fassmann nebo Jaroslav Ungerman ".

Krátce po zvolení M. Zemana prezidentem byly tyto úvahy opakovaně potvrzeny, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě přehledu ambasád v České republice poskytovaného Ministerstvem zahraničních věcí hodnotíme výrok jako pravdivý.

Z adresáře vyplývá, že v současné době sídlí Velvyslanectví Státu Palestina na adrese Na Kazance 634/7, 171 00 Praha 7 – Troja. Zmiňovaná událost se však odehrála v budově v Internacionální ulici v Praze – Suchdole.Tvrzení, že v současné době nešlo formálně o budovu ambasády potvrzují i některé zpravodajské články (např. zde a zde), kde se shodně hovoří o budově budoucí palestinské ambasády.

Kvůli neformální podobě dokumentu výrok hodnotíme jako pravdivý.

Dokument " Mise vlády - hodnoty a pravidla naší služby " uvádí, že jeho "obsahem je patnáct bodů vyjadřujících různé právní, morální a etické hodnoty, které se vztahují ke spolupráci jednotlivých členů vlády a k činnosti kabinetu jako celku." Dokument zdůrazňuje hodnoty jako ctění dobrých mravů, dodržování daného slova či odhodlání a výdrž. Ačkoliv se nachází na webu vlády ve stejné sekci jako např. Legislativní pravidla vlády či Protikorupční strategie, z jeho charakteru je patrné, že se jedná o soubor spíše morálních či společensky obecně platných – tedy právně nevymahatelných – doporučení a nelze jej tak zaměňovat s jinými oficiálními stanovisky vlády.

Takovéto vyjádření bylo skutečně vydáno a jeho autorem je podle mediálních zdrojů ředitel tiskového odboru Sněmovny Žamboch.

Tiskový odbor Sněmovny skutečně vydal k inkriminovaným slovům Jiřího Rusnoka na adresu zesnulého Nelsona Mandely tiskovou zprávu. V té se pak mimo jiné uvádí:

"V tomto případě došlo k naprostému zneužití veřejnoprávnosti od pracovníků České televize, kteří zachytili slabý zvukový signál, získaný z mikrofonů umístěných na řečnickém pultu a vlastními prostředky ho zesílili natolik, že byl srozumitelný. Sami se pak - zřejmě i po určitém váhání - postarali o jeho medializaci."

Například podle serveru Novinky.cz byl autorem této zprávy skutečně mluvčí dolní komory Roman Žamboch. Česká televize pak manipulaci se záznamem odmítla. To ovšem nic nemění na situaci, že oficiální vyjádření, o kterém hovoří Rusnok, existuje.

Pravdivost toho výroku potvrzuje článek 68Ústavy ČR: "(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů".

Základním předpisem upravujícím problematiku střetu zájmů je skutečně zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon mimo jiné upravuje omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost výkonu funkce veřejného funkcionáře s jinými funkcemi.

Veřejným funkcionářem se rozumí také poslanec a člen vlády, což odpovídá současné, respektive předpokládané budoucí situaci Andreje Babiše. Podle ustanovení § 4 zákona nesmí člen vlády (nevztahuje se však na poslance):

a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.

Tato omezení se nevztahují na správu vlastního majetku. Veřejní funkcionáři jsou povinni uvedené činnosti ukončit bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Není-li k ukončení činnosti z důvodů nezávislých na vůli veřejného funkcionáře možné dodržet lhůtu uvedenou v předchozí větě, veřejný funkcionář o této skutečnosti v dané lhůtě písemně informuje evidenční orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující k ukončení činnosti.

Podle obchodního rejstříku je Andrej Babiš např. předsedou představenstva (statutárního orgánu) a zároveň jediným akcionářem akciové společnosti AGROFERT.

Pokud by se tedy A. Babiš stal členem vlády, požadavkem zákona je, aby opustil v zákoně uvedené orgány právnických osob. Diskutabilnějším již může být, kudy vede hranice mezi podnikáním, které zákon o střetu zájmů neumožňuje, a správou vlastního majetku, kterou zákon povoluje.

Na základě rozboru předmětného zákona hodnotíme výrok Jiřího Rusnoka jako pravdivý.