Poslanec Špičák výrokem odpovídá na otázku (video čas 2:20) moderátora, zda by měla platit očkovací povinnost alespoň u zdravotnického personálu.
Povinnost očkování je podrobně upravena vyhláškou č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem. Ve vyhlášce jsou vyjmenovány jednotlivé nemoci, proti kterým má široká veřejnost povinnost nechat se očkovat. Jako příklad uveďme záškrt, spalničky, žloutenka typu B nebo dětská obrna. Dále vyhláška upravuje věk, podmínky pro určité skupiny osob nebo povinnost přeočkování, to se týká především tetanu. Zvláštní povinnost nechat se očkovat proti žloutence typu B, pokud ještě očkováni nebyli, pak má velká část lékařů i studenti zdravotnických škol či lékařských fakult. Zaměstnanci integrovaného záchranného systému pak mají navíc povinnost nechat se očkovat proti žloutence typu A.
Co se týká vynucování povinného očkování, platí, že dle čl. 7 Listiny základních práv a svobod (LZSP) je zaručena nedotknutelnost osoby, zákon však může stanovit výjimky, ve kterých je takový zásah přípustný. V kontextu výroku je takovým zákonem zákon o ochraně veřejného zdraví, který v § 46 mluví o povinnosti podrobit se očkování, a to s odkazem na již zmíněnou prováděcí vyhlášku. Pokud pak člověk nenechá sebe, nebo své dítě očkovat, zákon zná i určité sankce. Tou je např. zákaz přijmout neočkované dítě do mateřské školy (s výjimkou jednoho povinného roku předškolního vzdělávání). Zletilé osobě, popř. rodiči dítěte, je pak při odmítnutí očkování také možné uložit pokutu až 10 000 Kč. Pokud je dítě umístěno např. v dětském domově či výchovném ústavu, může být tako pokuta až 500 000 Kč. V zákoně, ani v jiných předpisech však není možnost nařídit člověku, aby se proti své vůli podrobil očkování, popř. možnost jej proti jeho vůli naočkovat.
Co se týče možnosti zavedení povinného očkování zdravotnického personálu proti covidu-19, skutečně v současné době povinné není. Zákonné nástroje na jeho případné vynucení však existují: výše zmíněný § 46 zákona o ochraně veřejného zdraví a s ním související pokuty. Pro zavedení této povinnosti by stačilo pouze změnit vyhlášku Ministerstva zdravotnictví a mezi vyjmenované infekční nemoci zařadit také covid-19.
Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť zákon o ochraně veřejného zdraví zná sankce pro osoby, které odmítnou povinné očkování, a to i v případě hypotetického doplnění covidu-19 mezi seznam infekčních nemocí. Je však pravdou, že v současné době neexistuje právní nástroj, na základě kterého by bylo možné naočkovat člověka proti jeho vůli.
