Kamil Jankovský

Výrok ministra Jankovského je neověřitelný, neboť novela sice vstoupila v platnost k jím uváděnému datu, nelze však zcela konkrétně posoudit, řeší-li kritiku EU v této oblasti.

Novela zákona o veřejných zakázkách skutečně vstoupila v platnost k 1. dubnu 2012. Jak ukazuje historie tohoto návrhu v legislativním procesu, tento návrh byl vládní, do vlády jej předkládalo Ministerstvo pro místní rozvoj.

Novela zákona přinesla celou řadu opatření v problematice veřejných zakázek. Zrušily se např. tzv. losovačky, byl snížen limit, kdy je nutné zadat veřejnou zakázku nebo bylo zavedeno také to, že zadavatel musí zakázku zrušit, nepřihlásí-li se alespoň 2 zájemci atd.

Nelze však dohledat konkrétní výtky ze strany EU na systémové problémy v této legislativě, nelze tudíž relevantně posoudit, nakolik novela zákona tyto problémy řeší.

Dle tiskového prohlášení Evropské komise byl 20. března 2012 do ČR zaslán varovný dopis, který informoval české orgány o zjištění závažných nedostatků ve fungování systému řízení a kontroly využívání fondů EU v ČR. Součástí tohoto dopisu byl i tzv. Akční plán. Dohodnutý akční plán obsahuje pět závazků, které musí být splněny do 30. června 2012:

1. integrovat delegované auditní orgány do centrálního auditního systému v rámci ministerstva financí;
2. zlepšit fungování auditního orgánu;
3. přezkoumat vnitrostátní systém řešení nesrovnalostí souvisejících s využíváním strukturálních fondů EU;
4. posílit tzv. řídící kontroly první úrovně prováděné řídícími orgány jednotlivých programů;
5. posílit administrativní kapacity spojené s řízením strukturálních fondů EU.

Dle tiskové zprávy Ministerstva pro místní rozvoj byl tento akční plán dále rozpracován do detailního akčního plánu a projednán vládou 11. dubna 2012.

Informace Kamila Jankovského o existenci akčního plánu a o termínu, do kterého musí být tento plán naplněn, jsou pravdivé. Samotný detailní akční plán ani informace o jeho obsahu, které by byly ověřeny z více zdrojů, bohužel nelze dohledat. Celkově tedy výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť nelze ověřit, jestli je řešení administrativní kapacity, resp. jejího outsourcingu v téhle chvíli opravdu jedinou agendou mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a Evropskou komisí.

Je faktem, že Evropská komise odeslala varovný dopis, kterým pohrozila České republice zastavením unijních dotací, pokud vláda nedá do června do pořádku kontrolu a audit dotačních programů. V souvislosti s tím rovněž vyjádřila nedůvěru k personální politice některých resortů. To zmiňuje například ředitelka Národního fondu – Platebního a certifikačního orgánu Veronika Ondráčková v interních dopisech ministerstva financí a Ministerstva pro místní rozvoj zveřejněných deníkem Insider, což Ministerstvo pro místní rozvoj potvrdilo 21. března 2012.

Ministerstvo pro místní rozvoj pak zveřejnilo také tiskovou zprávu, potvrzující, že: "...Bylo identifikováno pět slabých míst při čerpání z fondů EU. Jde především o základní nastavení a nezávislost auditního systému, řešení nesrovnalostí kontroly vykonávané řídícími orgány či zpřísnění personální politiky." Tuto informaci podrobněji rozpracoval portál EurAktiv.cz

13. dubna 2012 pak v další tiskové zprávě Ministerstvo pro místní rozvoj avizovalo „Akční plán ke zlepšení řídícího a kontrolního systému pro strukturální fondy v ČR“, který navazuje na představení plánu, jenž vznikl na základě práce českých vyjednavačů, a který byl představen Vládě ČR na konci března. To dokládá mimo jiné také tisková zpráva vlády, jež informuje o jednání náměstků ministrů pro místní rozvoj a financí s vysokými představiteli Evropské komise z 9. března 2012.

Výše uváděná tisková zpráva Ministerstva pro místní rozvoj uvádí také hlavní problémy, které Evropská komise České republice vytýká. Jsou jimi: „...Nedostatečná nezávislost Pověřených auditních subjektů, nedostatečný dohled Auditního orgánu nad Pověřenými auditními subjekty, systém řešení nesrovnalostí - zapojení finančních úřadů atd., výkon řídící kontroly - především kontroly zadávacích řízení ze strany řídících orgánů, personální politika a outsourcing služeb“.

Z výše uvedených informací vyplývá, že v poslední době byla s Evropskou komisí projednávána celá řada problémů, nejen ty, které zmiňuje ministr Jankovský. Nicméně to zda se „v tuhle chvíli“ řeší pouze outsourcing a administrativní kapacity ověřit nelze.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat aktuální informace , které by detailněji popisovaly podobu plánované restrukturalizace operačních programů Ministerstva pro místní rozvoj.

V současné době je podoba operačních programů, jenž jsou uvedené na webu Ministerstva pro místní rozvoj následující: " ...V rámci cíle Konvergence je pro období 2007—2013 připraveno celkem 8 tematických operačních programů (OP). Každý z těchto 8 operačních programů má specifické tematické zaměření a je určen pro celé území České republiky s výjimkou Hlavního města Prahy."

Níže naleznete odkazy na jednotlivé operační programy:

1. Podnikání a inovace

2. Životní prostředí

3. Doprava

4. Vzdělávání a konkurenceschopnost

5. Výzkum a vývoj pro inovace

6. Lidské zdroje a zaměstnanost

7. Technická pomoc

8. Regionální operační programy

9.Operační programy Praha

Na základě níže uvedené argumentace hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Mapa projektů spolufinancovaných z evropských fondů v České republice (ČR) byla vytvořena na základě zadání zastoupení Evropské komise v ČR. "... Účelem portálu je umožnit široké veřejnosti získat snadno a rychle aktuální přehled o projektech, které byly na území České republiky realizovány za pomoci prostředků z fondů Evropské unie." Mapa však neobsahuje celkový počet projektů spolufinancovaných Evropskou unií. Ten se pohybuje v řádech desetitisíců. Jejich přehledné zobrazení by bylo technicky velmi náročné. "Mnoho projektů je navíc obtížné na mapu umístit, protože probíhají na více místech ČR (např. projekty v oblasti vzdělávání, sociální a zdravotní péče, dopravní infrastruktury atd.)."

O tom, zda bude určitý projekt zobrazen v mapě, rozhodují kromě technických parametrů samotného projektu řídící orgány příslušných operačních programů. Údaje tudíž mohou být zkreslené. Při (subjektivní a laické) podrobné analýze dostupných údajů v mapách je poměrně obtížné určit zda lze chápat nepřítomnost projektů v řídce obydlených lokalitách jako zmiňovaná "bílá místa". Naopak se rozložení a umístění projektů v jednotlivých krajích jeví jako "spíše poměrně rovnoměrné".

Vzhledem k celému uvedenému kontextu a možným zkreslením hodnotíme výrok jako neověřitelný.