Karel Diviš

Kandidát na prezidenta Karel Diviš těmito slovy reagoval (video, čas 48:11) na Pavla Fischera, který dříve v debatě řekl (čas 40:20), že v českých strategiích nezaznamenal žádné informace o elektronické armádě. Zmiňme, že Diviš dříve v rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že by se chtěl zasadit o vznik e-armády, což dle něj zahrnuje kybernetickou bezpečnost, bezpilotní systémy, drony a protiraketovou obranu.

Premiér Petr Fiala nicméně ve svém novoročním projevu nehovořil o něčem jako e-armáda ani o připravování či budování technologií potřebných ke vzniku takové armády. V proslovu se pouze dotkl tématu výdajů na obranu: „Málo jsme se věnovali armádě, neplnili jsme dostatečně svoje sliby vůči našim spojencům v NATO. Nyní se to snažíme rychle změnit. Proto navyšujeme a budeme dál navyšovat výdaje na naši obranu. (…) Musíme mít silnou moderní armádu, která nám zajistí ochranu.“

Předseda vlády nemluvil ani o vzniku konsorcií českých firem, které by chtěly napomoci vzniku e-armády. Fiala pouze zmínil, že „systematicky podporujeme zapojování domácího průmyslu do armádních zakázek. (…) Řada českých firem, jež se věnují obrannému průmyslu, také v posledních měsících rozšířila svoji výrobu a nabírá tisíce nových zaměstnanců“.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo najít ani jiné případy, kdy by Petr Fiala mluvil o moderních technologiích v českém obranném průmyslu, které by mohly pomoci s vybudováním „e-armády“. Na listopadovém Velitelském shromáždění náčelníka Generálního štábu například uvedl, že „rozhodně chceme využít veškeré příležitosti k modernizaci Armády České republiky,“ na začátku ledna 2023 Fiala v souvislosti s Vojenským zpravodajstvím mluvil o tom, že je potřeba budovat kybernetickou obranu, „která má detekovat a zastavit kybernetické útoky proti státu a kritické infrastruktuře“. Žádný z těchto výroků nicméně neodpovídá slovům Karla Diviše, a jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Právem veta ve struktuře Evropské unie naráží Karel Diviš na debatu o změně hlasování v Radě EU, jíž se v loňském roce mimo jiné zabývalo i české předsednictví. V Radě EU jsou tři způsoby hlasování: prostou většinou, kvalifikovanou většinou a jednomyslně.

Právě jednomyslné hlasování, kdy se musí shodnout všechny členské státy, se používá k rozhodování o klíčových otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky, o přistoupení nových členských států do EU nebo v některých dalších vymezených oblastech.

Podmínka jednomyslného souhlasu všech 27 členských států nicméně např. podle filozofa Daniela Kroupy „zužuje rozsah společné politiky“, kvůli čemuž podle něj není Unie v některých situacích schopná efektivně jednat. Příkladem může být „veto“ ze strany Maďarska, které v minulosti blokovalo schválení půjček pro Ukrajinu nebo sankce proti Rusku.

Z podobných důvodů se v EU mluví o změně hlasování v některých oblastech z jednomyslného na hlasování kvalifikovanou většinou.

Danuše Nerudová dlouhodobě zastává názor, že evropské instituce potřebují reformu a restrukturalizaci. Ještě ve funkci rektorky Mendelovy univerzity v lednu 2019 se vyjádřila, že v daňové oblasti je třeba přehodnotit způsob hlasování, „protože se ukazuje, že pravidlo jednomyslnosti nás v tuto chvíli velmi blokuje a znemožňuje jakýkoliv další rychlý pokrok.“ V červnu 2021 pak uvedla, že „musíme vést vážnou diskuzi o tom, zda budeme předávat více pravomocí EU a ona výměnou za to bude akceschopnější“.

Evropskou unii v současné době Nerudová přirovnává k „bruselskému slonu v porcelánu“, který začal efektivně jednat až s příchodem covidu-19 a války na Ukrajině. V prosinci 2022 pro ČT řekla (video, čas 47:27), že až po reformě institucí a zeštíhlení EU by si dokázala představit otevření diskuze o změny způsobu hlasování. Na doplňující dotaz redaktorky pak reagovala slovy: „V tuto chvíli bych hlasování neměnila a nechala bych ho stejné, jako je, ale určitě bych diskutovala o tom, aby vznikl návrh reformy evropských institucí.“

Pro deník Echo24.cz Danuše Nerudová na začátku ledna letošního roku zopakovala, že instituce EU „potřebují především vnitřní reformu“, zároveň ale dodala, že si v současnosti federalizaci EU „nedokáže představit“.

Danuše Nerudová se tedy v minulosti opakovaně vyjadřovala v tom smyslu, že je třeba Evropskou unii restrukturalizovat a reformovat a už v lednu 2019 zmínila, že v daňových otázkách podporuje změnu hlasování z jednomyslného na kvalifikovanou většinu. V současnosti nicméně tvrdí, že způsob hlasování v Radě EU nechce měnit. V rozhovoru pro Echo24.cz federalizaci Evropské unie navíc odmítla. Z těchto důvodů výrok Karla Diviše hodnotíme jako nepravdivý.