Karel Krejza

Poslanec za ODS Karel Krejza zde naráží na Interview ČT24, kde byl hostem epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Jedním z témat tohoto rozhovoru byla promořenost České republiky a rozklíčování počtu úmrtí s onemocněním covid-19. Roman Prymula mluvil o tom, kolik jich bylo zapříčiněno skutečně tímto onemocněním a také kolik jich bylo zbytečných (čas cca 9:20). Celkový počet úmrtí s tímto onemocněním dosáhl čísla 30 423 ke dni 6. září 2021, kdy rozhovor proběhl.

Podle Romana Prymuly (čas 9:40) „bude provedena analýza, která definitivně a jistě řekne, kolik bylo přesně na covid (pozn. red. úmrtí), kolik bylo s covidem“.

Na otázku, zda umí odhadnout, kolik z celkového počtu úmrtí bylo zbytečných, a to zejména kvůli špatným politickým rozhodnutím, uvedl (čas cca 10:08): „To se nedá říct úplně přesně, ale když si vytipujeme nějaké země, které jsou kolem nás, tak podle mě takových až 15 000 zemřít nemuselo, pokud by v tu chvíli tady byla restriktivnější opatření.“

Bývalý ministr Roman Prymula tedy skutečně odhaduje, že zemřelo až 15 000 lidí zbytečně, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vzhledem k tomu, že různé země přistupovaly k opatřením ve školách odlišně, pro mezinárodní srovnání jsme použili data Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které má jednotnou metodiku (.pdf), a data jsou tedy porovnatelná. V rámci odůvodnění se podíváme na dva ukazatele: uzavřené základní školy (str. 1) a uzavřené základní školy s částečně uvolněnými opatřeními, tedy částečně uzavřené školy (str. 3).

Podle dat (.csv) ECDC byly základní školy v České republice kvůli epidemii covidu-19 uzavřeny úplně od 11. března 2020 do 10. května 2020, od 14. října 2020 do 17. listopadu 2020 a od 21. prosince 2020 do 11. dubna 2021. Částečně uzavřeny byly školy od 11. května 2020 do 31. srpna 2020, od 18. listopadu 2020 do 29. listopadu 2020 a od 12. dubna 2021 do 16. května 2021. Pokud z těchto dat spočítáme počet dnů uzavření škol, dostaneme 208 dní úplného uzavření a 160 dní částečného uzavření. Dohromady byly tedy základní školy v České republice uzavřeny 368 dní. Pro úplnost dodejme, že ECDC od doby uzavření škol neodečítá dny prázdnin.

Srovnání s jinými evropskými státy ukazuje, že nejdéle byly školy uzavřeny úplně v Litvě, a to 239 dnů. Nejdéle byly nějakým způsobem školy dohromady uzavřeny v Lotyšsku, a to 471 dnů. Úplně zde byly školy uzavřeny 185 dnů a částečně uzavřeny 286 dnů. Uveďme, že údaj o konci uzavření škol v Lotyšsku v datech ECDC chybí, museli jsme si jej proto vyhledat sami. Lotyšské školy byly uzavřeny úplně od 17. března 2020 do 31. srpna 2020 (.csv) a od 9. ledna 2021 do 25. ledna 2021. Částečně uzavřeny pak byly od 2. listopadu 2020 (.csv) do 8. ledna 2021 a od 26. ledna 2021 do 31. srpna 2021 (konec prázdnin v Lotyšsku).

Zmiňme také, že přehled ECDC neuvádí datum ukončení částečného uzavření škol v Německu. Plně uzavřeny zde byly školy celkem 52 dnů (.csv), částečně uzavřeny poté byly od 4. května do 29. června 2020 a od 16. prosince 2020 do 11. dubna 2021, tedy 174 dnů. Určit přesný počet dnů však v tomto případě není zcela jednoduché, protože se provoz škol řídil počtem nakažených osob v oblasti.

Dodejme, že stejný výrok jsme ověřovali k 21. březnu 2021 u Roberta Plagy a tehdy jsme jej vyhodnotili jako pravdivý. Od té doby nicméně Lotyšsko v délce uzavřených škol Českou republiku předběhlo.

Výrok Karla Krejzy hodnotíme jako pravdivý s výhradou, a to vzhledem k tomu, že Česká republika patří na druhé místo mezi evropskými zeměmi, co se týče délky uzávěry základních škol. Není tedy první, jak Krejza uvádí. Na druhou stranu oproti Lotyšsku byly české školy déle uzavřeny úplně, a dopad opatření na školství tak byl větší.

K 23. září 2021 bylo dle dat serveru Our World in Data ve Švédsku alespoň částečně naočkováno proti covidu-19 70,03 % lidí a 63,51 % bylo již očkováno plně. Pro srovnání v České republice bylo alespoň částečně naočkováno 57 % populace, plně pak 55 %.

Tzv. španělská chřipka přibližně před sto lety zasáhla většinu poválečného světa pandemií, které během několika málo měsíců padlo za oběť více lidí než ve všech bitvách první světové války dohromady (.pdf, str. 4). Jednalo se o epidemii viru chřipky typu A (H1N1), která se v několika vlnách prohnala také Evropou, nevyjímajíc rodící se Československo. Přesný počet obětí pandemie není znám, dnes ho různé prameny udávájí (.pdf, str. 4) mezi 20 a 50 miliony.

Při porovnání grafického znázornění vývoje počtu úmrtí jsou křivky v případě španělské chřipky a covidu-19 skutečně v určitých ohledech podobné. Následující graf například zachycuje vývoj zaznamenaných úmrtí na chřipku a zápal plic při epidemii španělské chřipky v letech 1918–1919 ve Velké Británii, přesněji zobrazuje počet úmrtí za týden v přepočtu na tisíc obyvatel. 

Uveďme, že v době této epidemie neměli lékaři k dispozici diagnostické prostředky jako dnes, a možnosti, jak určit přesný typ chřipky, na který člověk zemřel, tak byly omezené. Doplňme také, že z podobných důvodů jsou k dispozici pouze data o počtech úmrtí, nikoli o počtech případů.

Podobný graf, který v tomto případě zaznamenává počet úmrtí při epidemii španělské chřipky v New Yorku, Londýně, Paříži a Berlíně, poté nabízí i server Plos Medicine.

Dle historiků španělská chřipka probíhala ve třech hlavních vlnách. První vlna na jaře a v létě roku 1918 byla v porovnání s následující podzimní vlnou poměrně mírná (.pdf, str. 96). Podobně, jako je tomu v případě covidu-19, totiž virus španělské chřipky po určité době zmutoval. V tomto případě se stal smrtelnějším. Třetí vlna následně přišla v zimě na začátku roku 1919. Některé zdroje hovoří také o čtvrté, méně nakažlivé vlně (.pdf, str. 141) španělské chřipky, která probíhala i v roce 1920.

Graf níže poté zobrazuje vývoj počtu úmrtí v případě epidemie covidu-19 ve vybraných státech v přepočtu na milion obyvatel za týden. Jak lze vidět, průběh epidemie je v různých státech mírně odlišný. Pokud se však podíváme například na vývoj počtu zemřelých osob v Německu či Rakousku, jsou tyto křivky do jisté míry podobné jako v případě španělské chřipky. Celkově proto výrok Karla Krejzy hodnotíme jako pravdivý.