Karolína Peake

Výrok Karolíny Peake je pravdivý, zákon o veřejných zakázkách platný od 1. dubna 2012 tuto změnu skutečně přináší.

Zákon o veřejných zakázkách vstoupil v platnost 1. dubna 2012. Jednou z novinek, kterou přináší, je skutečně zrušení tzv. losovaček. V novele zákona (s. 63 - 64) jde o nahrazení §61, který doposud tento výběr umožňoval, úpravou novou, která s losovačkami již nepočítá.

Výrok poslankyně Peake je pravdivý, neboť zmíněné body jsou již skutečně prosazeny.

Na tiskové konferenci 14. února 2012 vystoupila Karolína Peake s premiérem Nečasem a prezentovali vládní boj proti korupci. Mimo jiné také zaznělo: " Například úplatek při zadávání veřejné zakázky a při veřejné soutěži byla předtím sazba odnětí svobody jeden až pět let, nyní je to dva až osm. A tam, kde byla zvýšená dva až osm, tak tam je to tři až deset let."

6. prosince 2011 přehlasovala Poslanecká sněmovna veto prezidenta Klause a přijala zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízeních proti nim.

1. dubna 2012 pak vstoupila v platnost novela zákona o veřejných zakázkách.

V platnosti je už také zavedeno zpřísnění pravidel pro rozhodčí doložku.

Vláda skutečně vytvořila zmíněné předpisy i řadu dalších dle protikorupční strategie.

Poslankyně Peake zmiňuje dva konkrétní zákony: od voleb 2010 legislativním procesem prošly tři samostatné novely zákona o veřejných zakázkách, zejména vládní návrh z dubna 2011. Na konci loňského roku byl vyhlášen zákon o trestní odpovědnosti právnických osob.

Následně mluví Peake o řadě protikorupčních právních předpisů. Priority Protikorupční strategie (.pdf) vlády zahrnují, kromě dvou zmíněných, tvorbu mnoha dalších přepisů. Některé jsou již schváleny a vyhlášeny, jako zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů, novela zákona o zaměstnanosti (regulace činnosti pracovních agentur) či novela trestního zákoníku, zpřísňující tresty za korupční jednání.

K naplnění cílů většiny prioritních bodů protikorupční strategie však zatím nedošlo: nejsou ani projednávány parlamentem. Jde o zákon chránící oznamovatele korupce, novelu zákona o obcích, z. o krajích a z. o hl. m. Praze, zavedení testů spolehlivosti úředníků, aj. Ani vládní přehled plnění (.pdf) strategie zatím neuvádí mnoho "splněných" legislativních návrhů. Vláda některé tzv. protikorupční právní předpisy již předložila a nyní čeká na legislativu. V projednávání je například novela tiskového zákona (zneužívání radničních publikací).

Vznikla tedy, jak pravdivě tvrdí Peake, řada předpisů, které se vláda zavázala předložit jako protikorupční opatření. Zároveň má řada, byť krátká, již podobu platných zákonů.

Karolína Peake připomíná některé vládní kauzy z minulosti, které k dobrému jménu vlády rozhodně nepřispěly. Je pravda, že velká část vládních afér, jako např. neúčast TOP09 na jednání vlády, se točila kolem Věcí veřejných. Avšak mezi ministry ostatních stran nalezneme rovněž mnoho diskreditujících událostí.

Připomeňme např. kauzu Promopro ohledně financování služeb spojených s českým předsednictvím Radě EU, která vrazila klín mezi ODS a TOP09, konkrétně mezi ministry Vondru a Kalouska.

První člen vlády, který rezignoval na svou funkci, byl Pavel Drobil (ODS). Během svého působení na Ministerstvu životního prostředí byl nařčen z manipulací se zakázkami Státního fondu životního prostředí.

Další spor mezi ministry ODS a TOP09 přineslo odvolání ministra zemědělství Fuksy. Ten byl odvolán premiérem pro nedostatek odbornosti. Ministr Kalousek však uvedl, že pravým důvodem odvolání by stranický boj uvnitř ODS.

Mezi další skandály patří aféra bývalého ministra Kocourka (ODS), který rezignoval poté, co vyšlo na povrch, že své ženě při rozvodovém řízení zatajil 16 mil Kč.

Veřejnost nelibě nesla i fakt, že bývalý ministr kultury Besser (TOP09) zatajil některé skutečnosti ve svém majetkovém přiznání. Ministr Besser rovněž rezignoval na svou funkci.

Jak Karolína Peake v rozhovoru pro Novinky.cz, tak i Kateřina Klasnová v rozhovoru pro časopis Týden, potvrdily, že Karolína Peake byla svědkyní Kateřině Klasnové na její svatbě s Vítem Bártou v červenci 2010.

Výrok Karolíny Peake hodnotíme na základě analýzy sněmovních tisků Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR jako pravdivý.

Historicky první návrh na zavedení přímé volby prezidenta ČR předložili v roce 2001 poslanci KDU-ČSL a Unie Svobody.

Od té doby zde byla opravdu opakovaná snaha z různých stran politického spektra o prosazení této změny:

- r. 2002 - návrh Unie Svobody, KDU-ČSL, ČSSD

- r. 2002 - návrh ODS

- r. 2003 - návrh Unie Svobody, KDU-ČSL

- r. 2003 - vládní návrh (ČSSD, KDU-ČSL, Unie Svobody)

- r. 2007 - návrh ČSSD

- r. 2008 - návrh SZ

- r. 2009 - vládní návrh (ODS, KDU-ČSL, SZ)

- r. 2010 - návrh ČSSD.

Všechny tyto pokusy o novelu ústavy směřující k zavedení přímé volby prezidenta byly neúspěšné.

Výrok Karolíny Peak je tedy pravdivý, teprve v roce 2011 sněmovna přijala vládní návrh, schválený později také senátem a podepsaný prezidentem, na jehož základě bude poprvé v historii České republiky volen v roce 2013 prezident v přímých volbách.

Výrok hodnotíme jako pravdivý neboť součástí programového prohlášení (pdf.) vlády je mimo jiné právě závazek rozšíření pravomocí NKÚ na kontroly obcí a krajů. Konkrétně se jedná o tuto pasáž: "Vláda se zavazuje navrhnout, aby byla doplněna Ústavou stanovená působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), a to o oprávnění NKÚ kontrolovat nakládání s majetkem územních samosprávných celků (krajů a obcí) a dalších veřejnoprávních korporací." Již 27. dubna 2011 vláda schválila Novelu zákona o Nejvyším kontrolním úřadu, Poslanecké sněmovně byl potom tento návrh předložen 9.5.2011 jako Sněmovní tisk 352/0. V průběhu jednání v Poslanecké sněmovně byl návrh zákona přikázán k projednání jednotlivým výborům, další projednávání návrhu tohoto zákona je na pořadu 38. schůze, tedy od 24.4.2012. Vzhledem k tomu, že je tento návrh již na pořadu jednání poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

Soud se opravdu přiklonil k této verzi událostí z loňského jara.

Peake mluví o puči, který měl proběhnout diskreditací Víta Bárty a následnou změnou ve stranickém vedení na zasednání klubu VV. Poslanci Kočí a Škárka podle této verze měli od Bárty vylákat půjčky, které následně, podle plánu, prohlásili za úplatky.

Odůvodnění rozsudku (.pdf) nad poslanci Bártou a Škárkou, které vydal Obvodní soud pro Prahu 5, mluví o tom, že Kočí a Škárka "si o peníze řekli právě s úmyslem [Bártu] zdiskreditovat" (str. 26) a že " jednoznačně z provedeného dokazování vyplývá [motivace]upozadit vliv Víta Bárty, [...] případně rozštěpit poslanecký klub ". (str. 22). Jednalo se tedy o přípravu "puče" ze strany (alespoň) dvou lidí.

Pokud jde o to, zda se Škárka a Kočí pravděpodobně dopustili podvodu, Škárka byl soudem za podvod odsouzen a u Kočí soud spontánně vyjádřil podezření, že se podvodu dopustila (str. 23). Že šlo o podvod i na straně Věci veřejné, je zjevné z toho, že diskreditace Víta Bárty měla poškodit jeho pozici ve stranickém vedení. "Uvedeni v omyl" měli být právě straníci, resp. členové klubu. Peake má tedy pravdu, soud tuto verzi událostí "potvrdil" (přiklonil se k ní).

Výrok Karolíny Peake hodnotíme na základě mediálních zpráv a podmínek výběrového řízení na daný post jako pravdivý.

Po odchodu Jana Komárka v září 2010 byl Pavel Habart pověřen tehdejším ministrem dopravy Vítem Bártou řízením Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC). Post generálního ředitele však nemohl obsadit, neboť neměl dostatečnou praxi v železniční dopravě. Důležité je, že tedy byl pouze jmenován správcem.

Teprve v únoru 2012 bylo vypsáno nové výběrové řízení (.pdf) na pozici generálního ředitele. Mimo jiné musel mít uchazeč ukončené vysokoškolské vzdělání ekonomického, dopravního, technického či právního zaměření, praxi při řízení provozu drah, minimálně pětileté manažerské zkušenosti a také zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek.

Stejně jako nemohl být Pavel Habart jmenován generálním ředitelem v roce 2010, nesplňoval taktéž podmínky patřičného vzdělání a praxe při tomto výběrovém řízení. Post nakonec obsadil Jiří Kolář, který dosud působil v představenstvu Českých drah.

Podle tiskové zprávy ministerstva spravedlnosti takový věcný záměr (.doc) existuje a obsahuje mj. zmiňovanou úpravu. Výrok je tedy pravdivý.

Tisková zpráva ministerstva spravedlnosti výslovně v bodu dva uvádí:

"Zřízení zvláštního útvaru pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismemVznikne specializovaný útvar státního zastupitelství pro boj s korupcí, který sdruží nejkvalitnější státní zástupce z okresních, krajských a vrchních státních zastupitelství. V čele útvaru bude stát náměstek nejvyššího státního zástupce, a to pouze po dobu jednoho – rovněž desetiletého – funkčního období. Jmenování náměstka bude nezávislé na politické moci. Jednotliví státní zástupci budou k útvaru přiděleni Nejvyšším státním zástupcem na 7 let s tím, že toto jmenování bude moci být i opětovné." První část výroku o stavu ve fázi věcného záměru tedy hodnotíme jako pravdivou.