Karolína Peake

Výrok předsedkyně LIDEM hodnotíme na základě dohledaných informací o institutu spolupracujícího obviněného a jeho využívání jako pravdivý.

Co se týká uvolnění rukou orgánům činným v trestním řízení, bývá tohle konstatování spojováno zejména se jmenováním Pavla Zemana nejvyšším státním zástupcem. Karolína Peake mluví dále mimo jiné o posílení institutu spolupracujícího obviněného. Je pravdou, že tento bod prosadila vláda Petra Nečase, v účinnost vstoupil 1. září 2012. To dokládá shrnutí plnění (.pdf - str. 92) jednotlivých bodů z vládní protikorupční strategie.

Co se týká kauzy Davida Ratha, skutečně v ní jedna z obviněných vystupuje se statutem spolupracující obviněné. Jak informuje Česká televize, "Ivana Salačová - Ředitelka a do loňského léta jednatelka stavební společnosti Fisa ze Slaného. Má statut spolupracující obviněné, který získala díky přiznání a pomoci vyšetřovatelům při rozkrývání korupčních mechanismů". V aktuální kauze kolem Jany Nagyové jde o šéfa Vojenského zpravodajství Milana Kovandu. Česká televize k tomu uvádí: "Ostravský soud nakonec Kovandu propustil na svobodu. "Jmenovaný obviněný se ke svému jednání opakovaně doznal a i sám státní zástupce navrhl jeho propuštění ze zadržení právě s ohledem na tuto skutečnost," informoval mluvčí soudu Alexandr Dadam s tím, že stíhání Kovandy tedy pokračuje na svobodě."

Vzhledem k informacím získaným na serveru Poslanecké sněmovny ČR a ze samotného návrhu poslance Farského hodnotíme výrok jako pravdivý.

Skupina poslanců v zastoupení J. Farského předložila dne 28. 6. 2012 sněmovně návrh zákona (.pdf, strana 4) týkající se zavedení registru smluv, přičemž jedním z navrhovatelů byla i Karolína Peake.

Co se týče platnosti a účinnosti smlouvy, návrh zákona (.pdf, strana 13) se vyjadřuje k tomuto tématu následujícím způsobem:

"Zveřejnění smlouvy je podmínkou účinnosti smlouvy." Smlouva tedy nabývá účinnosti až ve chvíli jejího zveřejnění. Tato podmínka zároveň zajišťuje vnitřní sankční mechanismus:

"...nevytváří potřebu vnějšího kontrolního mechanismu, ale kontrolním mechanismem je sám sobě, neboť při nezveřejnění smlouvy vytváří sankci její "neplnitelnosti". ..."

Výrok Karolíny Peake hodnotíme jako pravdivý, jelikož ČSSD a ODS mají dohromady velmi výraznou většinu a tak vždy záleží právě na jejich hlasech, jestli návrh Senátem projde nebo nikoli.

Rozšíření pravomocí NKÚ bylo 9. května 2011 navrženo vládou prostřednictvím dvou právních norem. Jde o 1) ústavní novelu a 2) o novelu zákona č. 166/1993 o NKÚ. Oba návrhy sněmovna schválila 7. prosince 2012 (viz. popis legislativního procesu příslušné novely zákona a ústavní novely).

Ústavní novelu Senát dle výše uvedeného záznamu na stránkách Poslanecké sněmovny na své schůzi 30. ledna 2013 neprojednal nebo k němu nepřijal usnesení. Na stránkách Senátu je pak uvedeno, že Senát tisk 30. ledna 2013 projednal, ale nepřijal k němu usnesení. Návrh na schválení novely Ústavy byl zamítnut čtyřmi hlasy senátorů ČSSD, pěti hlasy ODS, čtyřmi hlasy z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a Nezávislí a jedním hlasem z Klubu Starostové a Ostravak). Zbylí senátoři ČSSD buď hlasovali pro nebo se zdrželi hlasování.

Novelu zákona o NKÚ Senát také projednával. Informace o hlasování o novele zákona uvádíme níže:

Záznam ze senátního hlasování je dostupný zde. Pro schválení návrhu bylo potřeba 38 hlasů. Pro návrh hlasovalo celkem 19 senátorů (15 z ČSSD, 4 ze Senátorského klubu SPOZ+Severočech+KSČM), proti bylo celkem 15 (4 z ČSSD, 7 z ODS, 3 z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a Nezávislí a 1 ze Senátorského klubu SPOZ+Severočech+KSČM). Vysoký byl počet senátorů, kteří se zdrželi. Z celkem čtyřiceti senátorů se zdrželo 23 z ČSSD, 7 z ODS, 4 z Klubu pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a Nezávislí, 4 z Klubu Starostové a Ostravak a 2 nezařazení senátoři.

Dá se tedy sice říct, že spíš než že návrh neprošel hlasy ČSSD a ODS v Senátu, tak spíše neprošel jejich nehlasováním. Nicméně vzhledem k jejich výrazné většině hodnotíme výrok jako pravdivý.

O záměru prosadit nezávislý úřad vykonávající dohled nad financováním politických stran se Karolína Peak opravdu několikrát pokoušela, vždy ale neúspěšně. Jak uvádí webové stránky Vlády České republiky, jako předsedkyně Vládního výboru pro koordinaci boje s korupcí zařadila Karolína Peake zprůhlednění financování politických stran a jejich kontrolu do Strategie vlády pro boj s korupcí, a to již v říjnu roku 2011. Na základě informací ze zpravodajského serveru idnes.cz, dne 4. října 2012 ale vícepremiérka Peake neuspěla se svým záměrem zřídit nový úřad, neboť se proti návrhu postavili poslanci napříč politickými stranami. Dne 25. října 2012 zpravodajský server E15.cz znovu uvedl informaci o snaze vytvořit kontrolní úřad, dle uvedených slov Karolíny Peake ale jen LIDEM, TOP 09 a VV souhlasily s touto kontrolou, naopak tři nejsilnější strany, ODS, ČSSD a KSČM, vznik nezávislého úřadu nepodpořily. O vzniku kontrolního úřadu se také diskutovalo 9. ledna 2013, kdy vláda projednávala nový zákon o hospodaření politických stran a hnutí. Dle informací ze serveru aktuálně.cz, odkazující se na ČTK, proti zřízení úřadu byly opět strany ODS, ČSSD a KSČM. Jak dále informační server uvádí, z důvodu dlouhotrvající neschopnosti politických stran se na vzniku kontrolního úřadu dohodnout, Karolína Peake navrhuje, aby se místo zřízení nového úřadu raději rozšířily povinnosti stran při zveřejňování údajů o jejich hospodaření.

O svých krocích v rámci snahy zřídit dohledový orgán Karolína Peake také blíže píše na svých oficiálních webových stránkách.

Na základě výše uvedených dohledaných informací tak hodnotíme výrok Karolíny Peake jako pravdivý.

Podle zákona 166/1993, o Nejvyšším kontrolním úřadu (a v souvislosti s kontextem, ve kterém výrok zazněl) hodnotíme výrok poslankyně Peake jako pravdivý.

Podle § 25, odst. 1 se o kontrole, kterou NKÚ provedl, pořizuje kontrolní protokol, ve kterém jsou popsány zjištěné skutečnosti, nedostatky a/nebo právní předpisy, které byly porušeny.

Na základě kontrolních protokolů (a dalších dokumentů) jsou výsledky shrnuty a zhodnoceny jako tzv. kontrolní závěry. Ty jsou pak zveřejněny ve Věstníku Úřadu a zaslány Poslanecké sněmovně, Senátu, vládě a na případné požádání ministerstvům. Pokud je kontrolovanou osobou Česká národní banka, je kontrolní závěr posílán i jí. (§ 30, odst. 1)

Takto jsou shrnuty kontrolní pravomoci NKÚ, který tedy skutečně nevede správní řízení, ani nevydává sankce. Jedinou výjimku, kdy může udělit pokutu tvoří § 28:

" Fyzické osobě, která zaviněně způsobila, že kontrolovaná osoba nesplnila povinnost podle § 24 tohoto zákona, může Úřad uložit pokutu až do výše 50 000 Kč." (§ 28, odst. 1)

Karolína Peake však mluvila o možnosti udělovat sankce na základě výsledků kontroly. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

GRECO (Group of States against Corruption), potažmo Rada Evropy ve své zprávě (str. 6, Aj.) publikované 4. dubna letošního roku doporučuje České republice zavedení nezávislého mechanismu pro kontrolu financování politických stran a volebních kampaní.

Finanční úřady, jak plyne ze zákona o finanční správě České republiky (předpis č. 456/2011Sb. - část první, Hlava I, § 1) jsou podřízeným orgánem Ministerstva financí. Nesplňují tudíž podmínku nezávislosti.

Dle popisu systému uveřejňování výročních zpráv politických stran na stránkách PS PČR, který odkazuje na zákon 424/1991 Sb. ( o sdružování v politických stranách a v politických hnutích), konkrétně na §18, z něhož nejdůležitější pro posouzení pravdivosti výroku jsou odstavce (1) a (6) -

" (1) Strana a hnutí jsou povinny předložit každoročně do 1. dubna Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu, která zahrnuje... ",

" (6) Výroční finanční zpráva strany a hnutí je veřejná; lze do ní nahlédnout a pořizovat z ní výpis nebo její opis či kopii v Kanceláři Poslanecké sněmovny. " Z tohoto je patrné, že tvrzení poslankyně Peak popisující současný systém je pravdivé.

Návrh zákona (o veřejném dohledu nad hospodařením politických stran a politických hnutí a o změně některých dalších zákonů) jehož znění (.doc) je dostupné v Knihovně připravované legislativy a stojí v něm u změny §18 odstavce 6: „(6) Strany a hnutí jsou povinny zveřejnit výroční finanční zprávu na internetové stránce, jejíž adresu oznámí ministerstvu, do 7 dnů od dne jejího zaslání Poslanecké sněmovně.“

Z výše uvedených faktů tedy hodnotíme výrok poslankyně Peak jako pravdivý.

Výrok Karolíny Peake hodnotíme jako pravidvý, neboť návrh úsporných opatření pro rok 2014 vicepremiérka předložila dne 14. září 2012.

Dne 6. června 2012 na své schůzi vláda projednala přípravu úsporných opatření v oblasti zjednodušení agend a zrušení duplicit ve státní správě. Svým usnesením (.pdf) pak pověřila místopředsedkyni vlády, Karolínu Peake, aby pro rok 2014 připravila plán úspor s cílem uspořit ve státní správě částku ve výši 11,9 mld. Kč.

Návrh úsporných opatření pro rok 2014 (.pdf) vicepremiérka předložila dne 14. září s tím, že celková částka úspor ve státní správě činí 16,208 mld. Kč. Toto číslo se sice liší od vicepremiérkou vyřčených 15 mld. Kč, nicméně je nutno dodat, že si jím Karolína Peake nijak nepřilepšuje. Zároveň pak podmínku pravdivosti výroku splňuje i skutečnost, že v rámci úspor ve výši 16,208 mld. Kč je obsažena úspora ve výši 15 mld. Kč.

Skandinávské země se v žebříčku (.pdf) Transparency International pohybují v první desítce (Dánsko a Finsko jsou dokonce na 1.místě) a Česká republika se umístila v roce 2012 na 54.místě, což je v úplně jiné části seznamu. Výrok tedy na základě seznamu TI hodnotíme jako pravdivý a Karolíně Peake tolerujeme, že Českou republiku zařadila o jedno místo výše.

Pozn.: Byli jsme upozorněni, že Finsko se sice relativně často, ale neprávem označuje za skandinávskou zemi, nicméně mezi ně nepatří. Patří do skupiny severských, nikoli skandinávských zemí. Na hodnocení výroku to však nic neměni, a proto jen upozorňujeme naše čtenáře, aby se nenechali naším zařazením Finska zmást. Za upozornění děkujeme!

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z životopisů daných osob jako zavádějící. Pavel Dobeš, bývalý ministr dopravy, se dostal do funkce už ve věku 29 let. Dále má Karolína Peake na mysli Stanislava Grosse. Ten se stal premiérem ČR až ve věku 34 let, ale i přes tuto odchylku hodnotíme výrok jako pravdivý - Stanislav Gross byl opravdu velmi mladý na pozici premiéra - byť mírně nepřesný.