Kateřina Konečná

Z 21 českých europoslanců se jich pro dohodu snižující administrativní zátěž vyslovilo 13, 5 se hlasování nezúčastnilo, 2 (včetně europoslankyně Konečné a jejího komunistického kolegy Kohlíčka) se hlasování zdrželi a europoslanec Mach hlasoval proti. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Pro schválení meziinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů, mezi jejíž body patří i snížení administrativní zátěže, hlasovalo 13 z 21 českých europoslanců:

Hlasoval/hlasovalaEuroposlanciPro13Proti1 (Mach)Zdržel se/zdržela se2 (Kohlíček, Konečná)Nezúčastnil/nezúčastnila se5 (Ježek, Maštálka, Šojdrová, Štětina, Tošenovský)Zdroj: Vote Watch (pokud si v kolonce „filtred by“ vyberete v druhém okně Českou republiku, otevře se stránka s výsledky hlasování všech 21 českých europoslanců)

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože konstatování, že vláda nic nedělá stran informování veřejnosti, se nezakládá na pravdě. Ve skutečnosti uspořádala v posledních 2 letech desítky veřejných diskuzí.

Kateřina Konečná má pravdu, že občané toho o TTIPu skutečně mnoho nevědí. Nebo přinejmenším to sami deklarují. Slabé povědomí o smlouvě TTIP mezi českou veřejností dokládají výzkumy Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd České republiky (CVVM) z července, září a listopadu 2015.

Data ukazují, že více než polovina občanů ČR vůbec o smlouvě neslyšela. Těch, co o ní slyšeli a vědí, čeho se přesně týká, jsou pouhá 3 procenta. Celkem 20 % pak alespoň zhruba ví, o čem smlouva je. Je tedy poměrně problematické při této deklarované neinformovanosti spojovat obecnou podporu "dohodě o volném obchodu a investicích mezi EU a USA" s konkrétním zněním dohody TTIP.

Kateřina Konečná napsala Bohuslavu Sobotkovi otevřený dopis 14. srpna 2014 a premiér na něj odpověděl o 2 týdny později. Oba tyto dopisy zveřejnila europoslankyně na svém facebookovém profilu.

Sobotka ve své odpovědi píše: "Z tohoto důvodu organizuje MPO jako gestor řady kulatých stolů pro veřejnost, přednášky pro studenty, prezentace pro firmy obchodující se Spojenými státy americkými a diskuze se zájmovými sdruženími. MPO vede rovněž expertní tým k TTIP, jehož se účastní zástupci zainteresovaných resortů, představitelé Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory, Českomoravské konfederace odborových svazů, Asociace malých a středních podniků, Sdružení automobilového průmyslu, Agrární komory a dalších. Ti všichni jsou pravidelně informováni o aktuálním vývoji vyjednávání, mají možnost prezentovat své pozice a přímo se tak podílet na formulování priorit České republiky."

Kateřina Konečná tedy korektně uvádí to, že se premiér přihlásil k průběžnému informování různých partnerů i veřejnosti. Nemá ovšem pravdu, když dále tvrdí, že tak vláda zcela nečiní.

Komplexní přehled informací k Transatlantické dohody o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) publikuje Ministerstvo průmyslu a obchodu businessinfo.cz.

V Kapitole 4 – Akce pořádané k TTIP je uveden seznam všech seminářů, debat a dalších událostí, které byly konány ve vtahu k TTIP za roky 2014, 2015 a 2016. Z tohoto výčtu je zjevné, že je pořádána řada veřejných diskuzí o celé problematice.

Uskutečněné v roce 2016 25.04.2016 Představení národní dopadové studie TTIP na ČR, Praha 11.04.2016 Seminář „TTIP - Transatlantické obchodní a investiční partnerství“, Brno 06.04.2016 Setkání expertního týmu TTIP - dopadová studie, Praha 31.03.2016 Seminář „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP)“, Liberec 22. – 23.3. Strojírenské fórum, Praha („Co přinese TTIP strojařům?“ 22.3.) 17.02.2016 Beseda "TTIP - naděje, nebo hrozba pro celou společnost?", České Budějovice 16.02.2016 Setkání expertního týmu TTIP - příprava 12. kola, výsledky dopadové studie 03.02.2016 Seminář „TTIP – zájmy, moc a demokracie“, Poslanecká sněmovna, PrahaUskutečněné v roce 2015 18.11.2015 Seminář „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP)
- aktuální stav vyjednávání“, Senát PČR, Praha 23.10.2015 Seminář „Jak podnikat v USA?“, Praha 22.10.2015 Seminář „Jak podnikat v USA?“, Brno 12.10.2015 Setkání expertního týmu TTIP k regulatorní spolupráci a investicím 18.09.2015 Kulatý stůl k TTIP, Eurocentrum / Krajský úřad Jihočeského kraje, České Budějovice 17.09.2015 Transatlantický obchod: TTIP (EU-USA) a dohoda EU-Kanada (CETA)
- Expertní den na stánku Ministerstva průmyslu a obchodu na
57. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně 16.09.2015 Setkání expertního týmu TTIP k dopadové studii TTIP
, k problematice zemědělství a k informačním technologiím (ICT) 23.06.2015 Panel k TTIP na Masarykově demokratické akademii, Praha 22.06.2015 Panel k TTIP na Ústavu mezinárodních vztahů, Praha 17.06.2015 TTIP: Transatlantická obchodní dohoda mezi EU a USA Co může přinést a proč
vyvolává tolik otázek? Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava 8.-9.6.2015 Návštěva Shermane Katze – host US vlády k TTIP (spolupráce s US velvyslanectvím) 05.06.2015 Veřejné vystoupení komisařky C. Malmström na Univerzitě Karlově, Praha 28.05.2015 TTIP: odvážné palce – debata Fakulta sociálních věd, Univerzita Karlova, 17:30 25.05.2015 Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) – mýty a fakta, Eurocentrum Jihlava 23.05.2015 Hlavolam jménem TTIP, 13:00, Praha 22.05.2015 Národní konvent k TTIP , Praha 11.05.2015 Mají se čeští spotřebitelé bát dohody mezi EU a USA? Eurocentrum Praha 28.04.2015 Prezentace k TTIP, Západočeská universita, Plzeň 28.04.2015 Kulatý stůl k obchodu s USA a k prezentaci TTIP, Plzeň 21.04.2015 Prezentace k TTIP, Universita Palackého v Olomouci 04.02.2015 Náměstek MPO V. Bärtl v Hyde parku, ČT 24 06.02.2015 Setkání J. Mungengové s poslanci a senátory Parlamentu ČR u kulatého stolu, Praha 06.02.2015 Expertní tým TTIP s J. Mungengovou, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Praha 12.02.2015 Debata k TTIP pořádaná Radou pro mezinárodní vztahy, Evropský dům, Praha 20.02.2015 Debata k TTIP se zástupci politických stran, Ústav mezinárodních vztahů, Praha Uskutečněné v roce 2014 18.03.2014 Kulatý stůl k TTIP s firmami Moravskoslezského kraje za účasti Hospodářské komory a

Svazu průmyslu a dopravy, Ostrava 18.03.2014 Přednáška k TTIP na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava 10.04.2014 Přednáška pro absolventy Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, Praha 10.04.2014 Kulatý stůl k TTIP v Americkém centru, Praha 15.04.2014 Prezentace k TTIP pro představitele chemického průmyslu ČR, Praha 23.04.2014 Přednáška k TTIP pro členy Nordic Chamber, Praha 24.04.2014 Přednáška pro studenty cyklu International Business na VŠE, Praha 19.05.2014 Prezentace TTIP a oblasti textilního průmyslu na valné hromadě ATOK, Strážnice 25.09.2014 Prezentace TTIP a bilaterálních vztahů ČR–USA pro studenty

Lipscomb University Nashville, Praha 29.09.2014 Prezentace TTIP pro studenty ENA, Praha 01.10.2014 Prezentace TTIP a oblasti strojírenství v rámci odpoledního bloku 10 let v EU, MSV Brno 09.10.2014 Prezentace TTIP na přednášce pro veřejnost v Eurocentru, Praha 29.10.2014 Prezentace TTIP pro setkání s novináři, Zastoupení Evropské komise v ČR, Praha 06.11.2014 Mezinárodní konference k TTIP, VŠE, Praha 21.11.2014 Prezentace TTIP pro společné setkání členů Parlamentu ČR

a europoslanců, Poslanecká sněmovna, Praha

S ohledem na výše uvedeného nelze konstatovat, že se ve věci informovanosti k TTIP "neudálo nic", či že "MPO neinformuje", "nedělá veřejné semináře a debaty". Výrok tedy označujeme jako nepravdivý.

V březnu 2016 bylo dosaženo dohody mezi Evropskou unií a Tureckem. Podle ní by měla Unie na turecké území vracet každého přistěhovalce, který odsud nelegálně připluje do Řecka. Pak by měly členské země na oplátku přijmout jednoho Syřana přímo z Tureckého území. Jak píše Tomáš Prouza pro server Euroskop.cz, uzavření dohody okamžitě snížilo příliv migrantů z Turecka. I když teda vyjednávání trvalo dlouho, nyní dohoda funguje, což Kateřina Konečná úplně pomíjí. Počty příchozích se snížily až o 90 %.

Již v říjnu 2014 uzavřela EU s Tureckem tzv. readmisní dohodu, tedy dohodu o zpětném přebírání osob, tyto dohody ale nebyly dodržovány a jejich důsledné plnění ze strany Turecka bylo právě jednou z podmínek ve výše zmíněné dohodě, která na oplátku mimo jiné Turkům přinesla příslib uvolňování vízového režimu.

Rada EU a Evropská rada se tématem migrace obecně zabývá a podniká kroky reagující na migrační toky do Evropy minimálně od května 2015, kdy přijala Evropský program pro migraci. Další kroky přehledně shrnuje časová osa. Tento přehled ale zdaleka není vyčerpávající.

Zvyšující se proudy migrantů ale bylo možné zaznamenat již několik let předtím, zejména po tzv. Arabském jaru v roce 2011. Už tehdy spustila Evropská komise iniciativy pro ucelenou evropskou migrační politiku - hovořila zejména o posílení ochrany vnějších hranic a systému Frontex, vytvoření evropské návratové politiky, integraci migrantů v Evropě.

Dalším dokumentem je například sdělení Komise "Otevřená a bezpečná Evropa: cesta k realizaci" z března 2014, který vymezuje politické priority: účinná politika v oblasti migrace a mobility, Schengen, víza a vnější hranice, společný evropský azylový systém v praxi, další posílení globálního přístupu k migraci a mobilitě, "Evropa jako ochránce".

Klíčové kroky a pravomoce evropských orgánů v přistěhovalecké politice shrnuje dokument Evropského parlamentu Fakta a čísla o Evropské unii.

I z tohoto stručného přehledu nicméně vyplývá, že orgány EU se migrační krizí zabývaly průběžně a v průběhu let byla přijímána různá opatření.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Řecko nevydává tak obrovský podíl veřejných výdajů na obranu.

Podíl výdajů na obranu Řecka vzhledem k celkovým veřejným výdajům v procentech:

2003

2004

20052006

2007

2008

2009

2010

20112012

7,837,03

6,73

5,51

5,68

5,93

6,48

4,67

4,62

4,48

Data: Eurostat

Lze vidět, že v posledních 11 letech nepřesáhl tento podíl ani 8procentní hranici.

Informace o tom, že by EU nutila Řecko vydávat velké výdaje na obranu, se nepodařilo dohledat.

Řecko skutečně dlouhodobě podporuje své ozbrojené složky a má velmi početnou a tudíž i drahou armádu.

V roce 2011 bylo Řecko na druhém místě v Evropě právě ve výdajích na zbrojení, pokud je počítáme jako podíl ku HDP. (pdf., tabulka 3).

Řecko předběhla pouze Velká Británie.

Jisté podněty k řeckým výdajům na obranu by mohly mít Francie s Německem, které mají právě s Řeckem armádní kontrakty.

Výrok poslankyně Konečné hodnotíme jako nepravdivý kvůli naprosto mylným údajům o řeckých armádních výdajích.

Prohlášení Kateřiny Konečné o stovkách miliard hodnotíme jako nepravdivé. Podle dostupných informací se jedná řádově o desítky miliard.

Odhady výše daňových úniků kvůli vyvádění peněz do daňových rájů či do „offshore“ nebo „onshore“ společností se velmi liší. Mezi daňové ráje se počítají i některé další členské státy EU, především Nizozemsko či Kypr.

V tisku se nejčastěji hovoří obecně o desítkách miliard korun, které má na svědomí třináct tisíc společností, které mají vlastníka registrovaného v některém z tzv. daňových rájů.

Analýza Transparency International uvádí, že „z veřejných prostředků tak do firem z daňových rájů a anonymních společností za posledních pět proteklo nejméně 200 miliard korun“.

Organizace Social Watch pak ztráty odhaduje na 40 miliard korun ročně (strana 13). Tento odhad za použití tzv. zbytkové metody zahrnuje veškeré nelegální přeshraniční toky, tedy nikoliv pouze uznávané daňové ráje.

Server Peníze.cz uvádí částku 200 miliard ročně. O takový objem peněz však přichází státní kasa kvůli všem neplatičům, nikoliv pouze kvůli vyvádění peněz do jiných států.

Projev ministryně Marksové-Tominové se zaměřuje na podporu zaměstnavatelů v zaměstnávání mladých lidí do 30ti let.

Původní znění zákona o zaměstnanosti z roku 2004 skutečně v § 33 odst. 1 písm. b a c demonstrativně vyjmenovává podporu mladých lidí do 25 let a absolventů vysokých škol jako jedny z cílových skupin pro zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání.

Šlo o vládní návrhkoalice ČSSD - KDU-ČSL - Unie Svobody.

Ani první (.doc), ani druhá série (.doc) pozměňovacích návrhů tento paragraf nikterak nezasáhly. Není tedy jasné, jak by KSČM mohla do podoby zákona zasáhnout, ať už ve fázi jeho tvorby, nebo jeho projednávání. K žádné novele zákona roku 2004 nedošlo.

Navíc v závěrečném hlasování v Poslanecké sněmovně pro tento návrh zástupci KSČM nezvedli ani jednu ruku. Celý klub (až na pár výjimek) se zdržel hlasování.

Vládní novela č. 382/2008 druhé Topolánkovy vlády toto skutečně modifikovala na podporu osob do 20 let a zcela vyškrtla podporu absolventů. Stalo se tak ale 3 roky po vstoupení zákona v platnost. Klauzule samotná byla v platnosti více než čtyři roky.

Vzhledem k tomuto a skutečnosti, že nemáme doklad o tom, že by se na jejím zakomponování do zákona podílela KSČM, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Česká republika se skutečně zavázala přijmout euro, a to v rámci Aktu o podmínkách přistoupení (součást Smlouvy o přistoupení), kterou jednak ČR podepsala a o které se konalo jediné celostátní referendum v době samostatné České republiky. Toto referendum proběhlo podle speciálního ústavního zákona, který jej umožnil. Občané odpovídali na dotaz " Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?" S přijetím vyslovilo souhlas zhruba 77 % lidí.

Konkrétní ustanovení týkající se jednotné měny je v článku 4 Aktu (.doc). Jeho přesná formulace zní: " Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES ".

Hlasování o " Vládním zákonu o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)" a jeho pozměňovacích návrzích (txt. str. 22 - návrhy Ladislava Urbana - KSČM a Ivy Šedivé - ČSSD) proběhlo 23.února 2005 a klíčový pozměňovací návrh E2 měnil znění zákona takto:

původní § 6 odst.4 zní následovně:

"Výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 90 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje. Toto ustanovení se poprvé použije pro ceny stanovené pro rok 2007."

pozměňovací návrh E2:

V § 6 odst. 4 se číslo „90“ nahrazuje číslem „95“.

Reálný dopad tohoto návrhu byl takový, že regulátor byl omezen v možnosti snížit výkupní cenu ze solární energie. Nově byla schváleným návrhem Šedivé stanovena hranice snížení ceny energie z fotovoltaiky na maximálně 5 % ročně. Tento návrh popisuje například časopis Ekonom.

Pokud se podíváme na stenozáznam z jednání o tomto návrhu zákona, zjistíme, že hlasování o tomto konkrétním pozměňovacích návrhu mělo pořadové číslo 492.

V hlasování o tomto pozměňovacím návrhu pak hlasovala Kateřina Konečná pro přijetí. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Výrok označujeme jako nepravdivý na základě Nálezu Ústavního soudu (TZ 33/13) (.pdf) z 3. června 2013, kterým ÚS posoudil návrh na zrušení zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi). ÚS především upozorňuje na "zcestnost chápání Svatého stolce" (nikoliv Vatikánský městský stát) jako "cizí mocnosti".

Předmětem navrhovatelů stížnosti na zrušení zákona bylo i tvrzení ("o nabytí majetku Vatikánem"), které zmiňuje Kateřina Konečná. Ústavní soud toto posuzuje následovně (s. 66):

"193. Pokud se jedná o tvrzení navrhovatelů, že se v případě realizace naturální restituce bude jednat o „majetek Vatikánu“ (odst. 45), odhlédne-li Ústavní soud zároveň od zjevné záměny Vatikánu se Svatým stolcem, jakožto subjektem mezinárodního práva reprezentujícím katolickou církev celosvětově, odkazuje Ústavní soud na charakter církví a náboženských společností inkorporovaných podle českého práva, které jedině má ustanovení § 3 písm. a) na mysli. K charakteru a důsledkům registrace podle zákona č. 3/2002 Sb. viz např. Kříž, J. Zákon o církvích a náboženských společnostech. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, 384 s. Totéž platí i v případě, pokud snad námitka směřovala k údajným obavám o jurisdikci České republiky nad majetkem ve vlastnictví církevních právnických osob katolické církve. Účelovost těchto úvah je zjevná již jen z faktu, že se objevují pouze v souvislosti s nyní napadeným zákonem č. 428/2012 Sb., ačkoliv v podmínkách současného demokratického právního státu zmíněné subjekty běžně vstupují do právních vztahů, včetně práv vlastnických, což se týká jak majetku ponechaného ve vlastnictví i po 25. 2. 1948, tak majetku který byl nabyt později (zákon č. 298/1990 Sb., běžné majetkové převody apod.), a to aniž by kdy bylo vlastnictví „Vatikánu“ vážně tvrzeno. Hodnocení katolické církve jako „cizí moci“ (navrhovatelé, část 5.7) postrádá jakoukoliv věcnou argumentaci."

V úplnost musíme dodat, že jsme v této otázce také kontaktovali poslankyni KSČM Kateřinu Konečnou, která nám poskytla následující stanovisko a komentář:

"Citovaný nález Ústavního soudu se, při vší úctě, omezil pouze na konstatování, že z hlediska mezinárodního práva jsou Vatikánský městský stát a Svatý stolec dvě odlišné právnické osoby. To je z hlediska právní teorie nepochybně pravda. Pravdou ale také je, že Vatikán je stát církevní nebo duchovně monarchistický, kterému vládne Římský biskup, neboli papež. Nejvyšší státní činitelé jsou všichni katoličtí duchovní různého národního původu. Je to výsostné území Svatého stolce a místo trvalého pobytu papeže, sídlícího v papežském paláci. Svatý stolec je úřad Římského biskupa (papeže). Svatý stolec tak provádí svou mezinárodní politiku mimo jiné také prostřednictvím diplomatických aktivit Vatikánského městského státu. Prakticky nelze fungování Vatikánského městského státu oddělit od fungování Svatého stolce. A Vatikánský městský stát je zcela nepochybně mocností celosvětového významu a prostřednictvím této mocnosti prosazuje své mocenské zájmy právě
Svatý stolec.


De facto je tedy nezpochybnitelnou pravdou, že předání části území ČR Svaté mu stolci v praxi znamená předání tohoto území cizí státní mocnosti!"