KSČM dlouhodobě prosazuje názor, že o přijetí eura se můžeme začít bavit až ve chvíli, kdy to nepoškodí naše občany.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý na základě různých mediálních článků a vyjádření představitelů KSČM během několika let, v nichž se k přijetí eura staví obezřetně.
Ve volebním programu (.doc, str. 4) z roku 2006 deklarují, že přechod na euro by neměl být na úkor sociální a hospodářské stability země. V roce 2008 zmiňují možné negativní dopady na občany, v článku z roku 2010 komunisté přijetí eura neodmítají, ale podmiňují například konsolidací veřejných financí. A v roce 2013 vidí jako nebezpečí ztrátu důležitého strategického nástroje v době krize.
Tento postoj podpořil i výsledek referenda, které přijetí eura odmítlo (ve Švédsku, pozn.).
Zmíněné prohlášení podporují informace z webu Euroskop. Uvádí, že Švédsko se dlouhodobě vyhýbá (přes svůj závazek) jednotnou měnu přijmout a 14. září 2003 proběhlo v této otázce také referendum. To dopadlo tak, že 55,9 % lidí bylo proti přijetí eura ve Švédsku. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Česká republika bude mít v celkovém součtu o jeden mandát méně.
V současnosti zasedá v Evropském parlamentu 22 českých europoslanců. Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2014 budeme volit pouze 21 českých zástupců a ztratíme tak jedno křeslo v Evropském parlamentu.
Každopádně byla tady vláda například na Kypru nebo v Řecku se komunisté podílejí na moci, v Itálii byli součástí vlády a tam určitě prosazovali své věci a měli ten socialismus jako cíl.
Komunistická strana Kypru je nejsilnější komunistickou stranou v Evropě, komunisté stáli v čele kyperské vlády mezi lety 2008 - 2012. V roce 2006 získali 31,1 % hlasů, v roce 2011 32,7 %.
Ve volbách v roce 2012 získali řečtí komunisté v květnu 8,5 %, v červnu pak 4,5 %. Komunisté v Itálii (.pdf, str. 13) byli součástí levostředové koalice Olivovníku.
KSČM má samozřejmě v programu i referendum o církevních restitucích.
V programové kapitole "Budoucnost mládí, jistoty stáří" KSČM uvádí, že se bude soustředit mimo jiné na:
Například v Maďarsku měli výčtový zákon a vůbec nevraceli pozemky ani půdu, což my tam dneska máme (v rámci církevních restitucí - pozn. Demagog.cz).
O různých způsobech majetkového vyrovnání s církvemi zpracovalo publikaci (.pdf). Ministerstvo kultury ČR. Církevních restitucí v Maďarsku se týkal zákon č. XXXII/1991 o vypořádání stavu státního vlastnictví bývalých církevních nemovitostí (s. 6). Tento zákon umožnil církvím navrátit budovy, které byly zestátněny bez náhrady po 1. lednu 1948.
Jak tvrdí Kateřina Konečná, z restitučního procesu byly vyloučeny pozemky. Zákon se týká pouze budov, které církve a náboženské společnosti používaly pro účely jako k životu z víry, ke vzdělání a výchově nebo k sociálním službám.
Kateřina Konečná uvedla jen jednu nepřesnost - maďarský zákon kombinuje metody obecného restitučního zákona s prvky výčtového restitučního zákona. Toto však neovlivňuje hlavní sdělení, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.
Tak my určitě zůstáváme a doufám, že nebudeme jediní na tom, co jsme tvrdili a slibovali voličům ve volebním programu, to znamená, církevní restituce (myšlena je úprava církevních restitucí - pozn. Demagog.cz).
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě volebních programů a mediálních výroků představitelů KSČM a dalších dvou stran, ČSSD a hnutí ANO, které se také přiklánějí k revizi zákona o tzv. církevních restitucích.
V programu KSČM pro předčasné volby 2013 jsme se mohli dočíst, že KSČM bude podporovat „prosazení referenda o dalším osudu zákona o tzv. církevních restitucích a urychlené zrušení příspěvku státu na činnost církví”. Již v srpnu podobný názor vyjádřil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, snížení finančích komenzací pak měla sociální demokracie v i programu.
Postoj hnutí ANO k této otázce není úplně jasný, v programu se o restitucích nehovoří a výroky představitelů strany před volbami nebyly jednoznačné. Místopředsedkyně Věra Jourová řekla serveru Christnet.cz k současné podobně zákona: “Souhlasíme, zákon nezpochybňujeme a nechceme revidovat, ostatně je "posvěcen" i Ústavním soudem.“, zatímco Martin Stropnický se v debatě Radiožurnálu vyjádřil mimojiné tak, že „objem toho majetku a jeho správa ve mě budí určité pochybnosti, proč se s tím tak spěchalo a proč zrovna teď se to muselo udělat“ a že by se snažil dál vyjednávat s církvemi. Sám zakladatel hnutí Andrej Babiš pak v online chatu na blesk.cz řekl, že není dobře, že se církevní restituce řeší právě v této době, ale že zákon platí a je nutné ho respektovat.
V povolební vyjednávání podle Deníku představitelé hnutí ANO stejně jako sociální demokraté „rozsah již schválených církevních restitucí zpochybňují, chtějí je zastavit a výši plnění církvím přehodnotit“. Andrej Babiš se takto vyjádřil v povolební debatě České televize.
My jsme rozhodně nebyli ti, kteří by v Poslanecké sněmovně blokovali nějaký návrh zákona jenom proto, že ho předkládá někdo z ODS nebo z TOP 09, tak jak to dělali naši kolegové z ODS nebo TOP 09.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť žádný návrh zákona pouze z dílny KSČM nebyl přijat. Vycházíme přitom z předkládaných návrhů komunistických poslanců. Stačí jednotlivě rozkliknout zde.
Kateřina Konečná navrhovala či spolunavrhovala celkem 12 novel zákonů: Sedm z nich bylo zamítnuto, jedna byla přijata a u čtyř nebyl dokončen proces projednávání.
Ze zamítnutých návrhů bylo všech sedm předloženo pouze poslanci KSČM. Ve dvou případech však hlasoval Zbyněk Stanjura (ODS) a Stanislav Polčák (TOP 09 STAN) společně s navrhovateli z KSČM.
Naopak podíváme-li se na předložené návrhy zákonů Stanjurem společně s jeho kolegy z poslaneckého klubu či koalice, zjistíme, že například zde hlasovali poslanci KSČM spolu s koalicí, přestože nebyli předkladateli zákona. V tomto případě byli předkladateli návrhu zákona poslanci ODS a KSČM také hlasovala stejně. Při novelizaci zákona o návykových látkách byla dokonce Soňa Marková z KSČM jako spolupředkladatelka a poslanci KSČM hlasovali opět s koalicí.
Žádná iniciativa poslanců KSČM, která nebyla spojen s některými koaličními poslanci, však nezaznamenala úspěch.
My jsme od začátku říkali, že o daňových pásmech se s našimi partnery budeme bavit. My jsme nikdy neřekli, že tohle je něco, přes co nejede vlak. My jsme vždycky říkali, že ano, chceme daňovou progresi, na tom trváme a to v jakých výších ty jednotlivé procenta budou, o tom se pojďme bavit s našimi partnery, na to si pozvěme odborníky, kteří to opravdu dopočítají.
KSČM se ve svém aktuálním volebním programu věnuje daňové politice státu a jednotlivým pásmům. V rozhovoru pro server Podnikatel.cz uvedl místopředseda strany Jiří Dolejš, že strana podporuje v případě dané z příjmu fyzický osob znovuzavedení progrese – aktuálně zavést po zrušení superhrubé mzdy tři pásma (19 %, 25 % a 32 %) a časem pak návrat k pěti pásmům.
Předseda strany KSČM Vojtěch Filip v Interview Daniely Drtinové uvedl, že chápe, že vzhledem k české politické situaci nevyhraje nikdy jedna politická strana, takže ta částka 10 milionu korun je vyjednávací pozice KSČM, a tedy její výše může být předmětem vyjednávání.
Vzhledem k výše uvedeným informacím, hodnotíme výrok jako pravdivý.
To, co ale na druhou stranu intenzivně prosazujeme, to je například zdanění kapitálu a to, aby zisky zahraničních firem zůstávaly v České republice a neodváděli se do zahraničí.
KSČM ve svém programu skutečně deklarovala, že budou prosazovat “vytvoření rovných podmínek pro domácí a zahraniční kapitál a zabránění odčerpávání v ČR vytvořeného zisku do zahraničí – pro lepší šance českých investorů a výrobců i posílení příjmů rozpočtu”.
Na 7. zasedání ústředního výboru strany, které proběhlo necelý měsíc před volbami, byl schválen materiál „Přístupy KSČM k zabránění zvýhodňování zahraničního kapitálu a odčerpávání v ČR vytvořeného zisku do zahraničí“, na základě kterého se formovaly návrhy, které KSČM hodlá po volbách prosazovat, například vyšší sazba daně z příjmu právnických osob pro firmy nad 10 milionů Kč ročního zisku, zavedení tzv. Tobinovy daně na spekulativní kapitál či dodatečná srážková daň z příjmu nerezidentů v případě nežádoucích nelegálních transferů do zahraničí.
Nepodařilo se nám dohledat kokrétní návrhy KSČM, které by se tomuto tématu věnovaly již v minulosti, tento bod nicméně ani nebyl v programu KSČM z roku 2010 a pokud Kateřina Konečná mluví o prosazování této věci, má patrně na mysli výše zmíněné návrhy, které se chystají předložit nové sněmovně.
