Klára Samková

Česká republika je jedním z 28 členů NATO. Rozhodnutí v rámci NATO jsou přijímána na základě všeobecného konsenzu členských zemí.

Evropská unie společné vojenské vedení prozatím nemá, ačkoliv se o tom hovoří.

Euroskop.cz potvrzuje výrok Kláry Samkové: „Lisabonská smlouva také zavádí právní subjektivitu Evropské unie. V praktické rovině se tato změna projeví např. v přeměně delegací Evropské komise ve třetích zemích na delegace Evropské unie, které budou integrální součástí Evropské služby pro vnější činnost. Dohody se třetími státy budou v budoucnu uzavírány jménem EU, a nikoli jménem Evropského společenství a členských států. Právní subjektivita ale Evropskou unii neopravňuje k přijímání právních předpisů nebo k jednání v oblastech mimo pravomoci, které jí byly svěřeny členskými státy ve smlouvách.“

Klára Samková opravdu spolupracuje s Tomiem Okamurou na některých kauzách.

Advokátka Klára Samková ohlásila ústavní stížnost, směrovanou vůči údajným nedostatkům v zákoně o přímé volbě prezidenta ČR. Zároveň se stala právní zástupkyní Tomia Okamury a autorkou jeho ústavní stížnosti, kterou se domáhala odkladu voleb a prověření některých zákonných opatření týkajících se přímé prezidentské volby. Součástí stížnosti je i požadavek na zrušení změny související části ústavy, v níž je stanoven požadavek 50 tisíc podpisů občanů pro zaregistrování kandidatury.

Předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura také navštívil ve věznici nacionalistu Vlastimila Pechance, který si tam odpykává trest 17 let za vraždu Roma Oty Absolona. Podle Okamury byl Pechancův proces zmanipulovaný a usiluje o jeho opětovné otevření. V tom mu má pomoci právě advokátka Klára Samková.

Sama Klára Samková nám ke svému výroku napsala následující: "Pana Okamuru zastupuji ve všech jeho žalobách na ochranu osobnosti. V současné době jsou vedeny proti Ornelle a Monice Štikovým, proti časopisu Reflex, v dalších sporech a výrocích jsem jeho stálou poradkyní v právním vztahům k médiím...Ty dvě jmenované jsou stále živé probíhající kauzy, tedy dosud neskončené".

Výrok tedy na základě výše uvedených informací hodnotíme jako pravdivý.

Klára Samková ve svém faktickém výroku naráží na problematiku tzv. gold-platingu. Ten popisuje stav, kdy dochází k nežádoucímu rozšiřování obsahu Směrnic Evropské unie.

Důvody pro tuto cestu "implementace" evropské legislativy shrnuje článek uveřejněný na serveru EurActiv.cz. Jedná se např. o situaci, ve které Unie i národní vláda připravují ve stejné době předpis v totožné oblasti. Dále pak dochází ke gold-platingu v souvislosti s tím, že řada směrnic výslovně počítá s možností přísnější úpravy oblasti ze strany členského státu. Méně častým je pak stav, kdy EU řeší určité vztahy ve vymezené oblasti a české právo dosud nemá předmětnou úpravu ani v širší oblasti.

Článek také zmiňuje samostatnou oblast snah o to "schovat" za evropskou legislativu jinak obtížně prosaditelné vnitrostátní záměry.

Jako klasický příklad "českého" gold-platingu poslouží např. "koblihová vyhláška" (nutně upozorňuje tento článek na serveru Idnes.cz, či komentář uveřejněný na E15) či problematika "poplatků za prázdná média".

Dále, jak upozorňuje ve sledovaném článku serveru EurActiv.cz Petr Valenta z Hospodářské komory: "Samostatnou kapitolou jsou požadavky na podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, kde byla doporučení daná EU realizována v České republice velmi důsledně a ve velkém časovém předstihu".