Leoš Heger

V loňském roce deník aktualne.cz oslovil několik poslanců s dotazem na připravovanou novelu zákona o kouření a ilustroval rozcházející se názory jednotlivých respondentů. Rozdílné názory ilustruje i článek serveru Novinky.cz. Ani z jednoho z článků však nedokážeme rozlišit mezi nározem kuřáků a nekuřáků - takové informace články neuvádí a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný. Pro zajímavost doplňujeme odkaz na starou anketu, která zjišťovala zda poslanci kouří nebo ne a byla realizována v roce 2007 . "MF DNES oslovila prostřednictvím ankety všech 200 poslanců se stejnými otázkami: zda kouří a zda vykážou kuřáky v restauracích do oddělených místností." Z 200 poslancú odpovědělo len 141.S tohoto počtu bylo 107 nekuřákú a 34 kuřákú. Zpřísnění zákona tehdy říkalo ne 31% dotázaných poslanců, 43 procent poslanců bylo za. Aktuálnější obdobnou anketu se nám bohužel dohledat nepodařilo.

Je pravdou, že v porovnání s rokem 2010 se podařilo v roce 2011 snížit deficitzdravotních pojišťoven o 1.7 miliardy. V roce 2011 také hospodaření tohoto odvětví státního rozpočtu ovlivnilo plošné zvýšení platů lékařu, na které musel ministr Leoš Heger vyčlenit dvě miliardy korun. Ovšem ke zvýšení dolní sazby DPH došlo až v roce 2012.

Z kontextu celé diskuze však vyplývá, že Leoš Heger hovoří hlavně o hospodaření v roce 2012. Z tohoto roku ale nejsou data o hospodaření zdravotních pojišťoven dostupná a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok ministra Hegera hodnotíme jako neověřitelný, neboť lze sice dohledat mediální vyjádření Hegera v duchu jím připravovaných změn, nicméně samotný návrh zákona není veřejně dostupný a není tedy možné zcela jistě uvést, že toto opatření přináší zmíněné změny.

V kontextu výroku je zřejmé, že Leoš Heger mluví o novele zákona o veřejném zdravotním pojištění, která je na stránkách Ministerstva zdravotnictví uvedena v sekci připravované legislativy. Nicméně samotný návrh, jak uvádí web, je nyní v meziresortním připomínkovém řízení a není zde veřejně dostupný, tudíž nelze zcela jasně říct, obsahuje-li ministrem zmíněné prvky.

Z veřejných zdrojů lze však vyčíst, že Heger má v plánu bonifikaci pojištěnců, kteří se o své zdraví starají. Viz. server Aktuálně.cz. Konkrétní opatření text popisuje následovně:... "A to zavedení takzvaného dvousložkového pojistného. Hegerův úřad v zákoně počítá s tím, že nově pacienti zaplatí část pojištění své pojišťovně sami."Navrhujeme mechanismus dvousložkového pojištění, které spočívá v tom, že by si pojišťovny mohly vybrat více zdravotního pojistného nebo by ho mohly naopak snížit. Mluvíme o desetinách procenta toho, co dneska platí zaměstnanec. Tím by jasně daly najevo, jestli mají hospodářské problémy, nebo jsou velmi dobré," řekl ministr Heger v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Jeho úřad chce však také v zákoně podle Plíška motivovat lidi k tomu, aby se o své zdraví starali.

V praxi by to mohlo například vypadat tak, že ti pacienti, kteří budou chodit pravidelně na preventivní prohlídky, dostanou odměnu. Heger před časem uvedl, že by třeba zaplatili nižší poplatek u lékaře." Novinky, které by měly tento efekt, popisuje také text na webu strany ministra Hegera (TOP09) z 20. prosince 2012.

Na základě nedostatku informací o dopadů změn v placení léků hodnotíme výrok jako neověřitelný.

V Sněmovnou schválné reformě zdravotnictví z 6. září 2011, prošel i návrh změny spoluúčasti pacienta na lécích. Jak uvádí web iHned: "V lékárnách naopak lidé zaplatí 30 korun za celý recept, nikoliv za položku na receptu jako dosud. Léky do 50 korun ale nebudou hrazeny z veřejného pojištění, lidé je budou platit ze svého". Není ale zcela prokazatelné, že tato změna se projeví zvýšením spoluúčasti pacientů.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se bohužel nepodařilo dohledat informace o tom, které služby v rámci zdravotnictví budou pro příští rok pozastaveny a které ponechány.

Výrok nejsme schopni ověřit, jelikož se nám nepodařilo vyhledat oficiální informaci, která by potvrzovala, že se spoluúčast od nástupu ministra Hegera snížila.

Největší opoziční strana ČSSD skutečně chtěla podle Hegerových slov "zestejnit" platby pojišťoven za zákroky v jednotlivých zařízeních. Ze srovnání úhradové vyhlášky pro rok 2012 (.pdf) s návrhem úhradové vyhlášky pro rok 2013 (.pdf) pak vyplývá, že by mělo od Nového roku dojít ke změnám v základních bodech, ze kterých se vypočítávají náklady na jednotlivé zákroky. Nejsme bohužel schopni ověřit procentuální sblížení, neboť neovládáme metodický postup výpočtu. Budeme proto vděčni za vaše další podněty.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboťˇse nám nepodařilo dohledat přesné informace o rozpočtu VZP a především o jeho deficitu. Pro informaci vám však alespoň přikládáme Výroční zprávu VZP za rok 2011 , kde jsou uvedeny dílčí informace týkajícíc se rozpočtu VZP. Dále také přikládáme čás t rozhovoru ČRo 1 - Radiožurnálu s ředitelem VZP Pavel Horák týkající se hospodaření VZP. "... ta situace, ve které se nacházíme, není nic nového. V loňském roce, sama jste to řekla, byl deficit 6 miliard a rezervy v podstatě byly velmi nízké už na začátku roku, a přesto jsme tu situaci zvládli. Takže já jsem přesvědčen o tom, že ji zvládneme i v letošním roce." Vzhledem ke skutečnosti, že nemáme konkrétní informace týkající se rozpočtu VZP, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Dle aktuální publikace výsledků zdravotnických účtů, které pravidelně vydává ČSÚ, vynaložily v roce 2010 domácnosti na zdraví 41 867 mil. korun. Soukromý sektor celkem vynaložil 45 754 mil. korun. Do soukromého sektoru systém zdravotnických účtů řadí soukromé pojištění osob, domácnosti, neziskové organizace a korporace.

Pokud se podíváme konkrétně na výdaje domácností na zdraví (viz. kapitola 4 výše zmiňovaného dokumentu), největší podíl výdajů tvoří výdaje na léky (20 341 mil. korun, z toho 8 605 mil. korun na předepsané léky, 11 077 mil. korun na volně prodejné léky a zbylých 659 mil. korun na ostatní léky) a na léčebnou péči (12 923 mil. korun, z toho 6 907 mil. korun na stomatologickou péči). Další důležitou položkou jsou prostředky zdravotnické techniky (5 662 mil. korun, z toho 4 361 mil. korun na brýle). Nejnižší položkou jsou výdaje na rehabilitační péči (celkem 2 941 tis. korun).

Budeme-li mezi potřebné výdaje řadit předepsané léky, stomatologickou péči a brýle, dostáváme se na částku 19 873 mil. korun, která tvoří 43,4 % celkových přímých výdajů domácností, čili skutečně méně nežli polovinu. Bohužel, detailnější rozpis výdajů domácností nelze dohledat, proto není jasné, zda jde skutečně více než polovina přímých plateb domácností do oblastí, o kterých hovoří ministr Heger. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.