Lubomír Zaorálek

Výrok označujeme jako pravdivý na základě Ústavy České republiky. Dle Ústavy ČR má Poslanecká sněmovna 200 poslanců, Senát 81 senátorů. Článek 39 odst. 4. zkoumaného dokumentu uvádí následující: " K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů." Takto definovanou "ústavní většinu" tedy tvoří minimálně 120 zástupců v Poslanecké sněmovně a 49 zástupců v Senátu při teoretické stoprocentní účasti.

Podle dohledaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý. Ppm factum a. s. má anonymní akcie, takže je vlastnicky neprůhledná. Stejně tak se rozdíly mezi jejími odhady a reálnými výsledky v krajských volbách podstatně lišily.

Podle výpisu z obchodního rejstříku (.pdf, str. 2) má ppm factum a. s. 200 kmenových akcií na majitele.

Podle serveru novinky.cz, který se již rozdílům mezi průzkumy a realitou věnoval, je zřejmé, že rozdíly mezi reálným stavem a průzkumy ppr factum byly velké, ale nedosahovaly až 14 %, o kterých mluvil Lubomír Zaorálek. Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý, protože rozdíly mezi realitou a průzkumy ppm factum byly skutečně velké.

Evropská centrální banka (dále "ECB") na svých internetových stránkách (a.j.) zobrazuje v přehledném schématu zásadní momenty finanční krize. 22. prosince 2011 ECB poskytla tříleté úvěry v hodnotě 489 miliard euro 523 bankám, 1. dubna 2012 potom v druhé vlně 530 miliard euro 800 bankám. Tyto informace uvádí také server iDnes.

ECB tedy bankám v zimě poskytla dohromady jeden bilion a 19 miliard euro. Pro informaci pouze doplňujeme, že dle tehdejších kurzů koruny k euro, které uvádí Česká národní banka, znamená tato suma 25 bilionů 715 miliard korun.

Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Lubomíra Zaorálka je vzhledem k čerstvým údajů českého a slovenského statistického úřadu pravdivý.

Nejaktuálnější data statistických úřadů obou zemí ukazují pokles HDP v České republice v 1. kvartálu roku 2012 o 0,7% a růst na Slovensku ve výši 3%.

Pro doplnění uvádíme data Eurostatu o růstu HDP za rok 2011 a také předpoklad růstu pro rok letošní. Česká republika v roce 2011 měla tempo růstu ve výši 1,7% a letos by měla zpomalit na úroveň 0%. Slovensko rostlo v minulém roce tempem 3,3% a predikce pro rok 2012 dosahuje výše 1,8%. Lubomír Zaorálek tedy uvádí správné údaje, v nejpoužívanějším ukazateli ekonomického růstu - růstu HDP (na rozdíl od meziročního porovnání 1. kvartálu), jsou už čísla méně odlišná. To však uvádíme pouze pro doplnění, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Dle krátkého sdělení (.pdf, a.j.) Eurostatu z 15. května 2012 se Česká republika v prvním kvartálu roku 2012 z hlediska meziročního srovnání HDP umístila mezi 27 státy EU na sedmém místě od konce. Hrubý domácí produkt v prvním kvartálu letošního roku v meziročním srovnání u nás klesl o 1%. Zpráva Eurostatu pracuje v případě prvního kvartálu roku 2012 pouze s odhady. Český statistický úřad uvádí pokles HDP v tomto srovnání o 0,7%.

Nejvyšší růst HDP (nad 3%) v meziročním srovnání vykazovaly v prvním čvtrletí roku 2012 pobaltské státy a Slovensko, pokles HDP pak vykazovalo Řecko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Holandsko, Česká republika, Portugalsko a Španělsko.

Pokud měříme ekonomické výsledky za pomoci indikátoru HDP a jeho vývoje, Česká republika vykazovala skutečně jeden z nejhorších výsledků v Evropě. Výrok Lubomíra Zaorálka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok potvrzují informace MMR.

Nejaktuálnější měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů (.pdf, str. 17) uvádí celkovou alokaci podpory na všechny OP ve výši 798,7 mld. Kč.

Z toho je pak na 7 regionálních operačních programů (ROP) alokováno celkově 143 mld. Kč, což představuje 17,9% všech prostředků (dopočítáno, údaje zaokrouhleny). Výrok Lubomíra Zaorálka je tedy pravdivý (odchylka od jím udávané hodnoty může být způsobena hodnotou kurzu koruny vůči euru).

Lubomír Zaorálek má pravdu, jeho tvrzení potvrzuje dokument Senátu o tomto konkrétním hlasování.

Hlasování v Senátu o vydání Jiřího Čunka (KDU-ČSL) proběhlo 7. února 2007. Karel Schwarzenberg v tomto hlasování byl proti vydání, tudíž je výrok poslance Zaorálka pravdivý.

Na základě potvrzení samotným Řeckem hodnotíme výrok jako pravdivý.

Řecká strana sama potvrdila, že kvůli uspíšení vstupu do eurozóny falšovala makroekonomické statistiky řecké ekonomiky. Řecko se stalo členem eurozóny v roce 2001, přičemž od roku 1999 upravovali řečtí statistici údaje o schodku veřejných rozpočtů tak, aby vyhovovaly konvergenčním kritériím pro přijetí eura.

Řecko se nevyhnulo ani dalším úpravám statistik, když se v loňském roce zjistilo, že země se nedostala do ekonomické recese v roce 2009, ale již o rok dříve.

Na základě informací Ministerstva financí a Nařízení Rady č. 1083/2006 (.pdf) o strukturálních fondech a Fondu soudržnosti pro období 2007-2013 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Kontrolu čerpání evropských dotací zajišťuje Auditní orgán - centrální harmonizační jednotka (odbor 52 Ministerstva financí), která zpracovává výroční kontrolní zprávy u operačních programů za oblast ERDF a FS/CF předkládanou Komisi včetně výročního stanoviska podle právních předpisů ES za programové období 2007 – 2013.

Na základě výroční kontrolní zprávy Auditního orgánu předložené Komisi může pověřená schvalující osoba zastavit platební lhůtu, pokud zpráva auditního subjektu členského státu nebo Společenství uvádí důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování kontrolních a řídících systémů. Komise rovněž může rozhodnout o pozastavení všech průběžných plateb, jestliže v řídícím a kontrolním systému existují závážné nedostatky, které ovlivňují spolehlivost postupu certifikace plateb.

S ohledem na měsíční monitorovací zprávu (MMZ) Národního orgánu pro koordinaci hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.

Podle březnové MMZ (.pdf, str. 36) rozhodla Evropská komise neproplácet žádosti o platbu u většiny operačních programů z důvodu zjištění nedostatků ve fungování českých řídicích a kontrolních systémů v čerpání z Evropského fondu pro regionální rozvoj a z Fondu soudržnosti.

Od března 2012 tedy bylo pozastaveno předkládání žádostí o platbu k refundaci Evropské komise u těchto operačních programů:

OP Doprava

OP Životní prostředí

OP Podnikání a inovace

OP Výzkum a vývoj pro inovace

Integrovaný OP

OP Technická pomoc

OP Praha Konkurenceschopnost

všechny regionální OP