Lubomír Zaorálek

Jedná se o veřejnou část zprávy (.pdf) Background to “Assessing Russian Activities and Intentions in Recent US Elections”: The Analytic Process and Cyber Incident Attributionvydanou 6. 1. 2017, v níž NSA, CIA a FBI hodnotí vliv Ruské Federace na prezidentské volby ve Spojených státech v roce 2016.

Server The Guardian nabízí výňatky z této zprávy, v nichž se můžeme dozvědět, že cílem ruské kampaně nařízené Vladimirem Putinem bylo zpochybnit demokratický proces v USA a očernit Hillary Clinton jakožto protikandidátku Ruskem preferovaného Donalda Trumpa.

Brian Bartholomew ze společnosti Kaspersky Lab (společnost zabývající se kyberbezpečností) serveru The Guardian řekl, že veřejná část zmíněné zprávy neobsahuje technické podrobnosti a že se v podstatě jedná o analýzu tiskových výstupů ruského zpravodajského kanálu Russia Today.

O tom, že zpráva přináší pouze veřejně dostupné agenturní informace, hovořil také server The Washington Post. Zpravodajský server The New York Times přinesl informaci o tom, že se někteří lidé z řad podporovatelů Donalda Trumpa domnívají, že zveřejnění části zprávy, která neobsahuje podrobné informace, má sloužit jako politický nástroj k napadení legitimity zvolení Trumpa prezidentem. Toto tvrzení zpravodajské služby odmítly.

Pochopitelně nelze hodnotit, co zaslechl ministr Zaorálek na posledním summitu NATO, můžeme ovšem popsat, nakolik si stojí Česká republika v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Nejaktuálnějším dokumentem popisujícím stav v dané oblasti je Zpráva o stavu kybernetické bezpečnosti za rok 2015. Pro aktuální data a také přehled úrovně české kyberbezpečnosti v rámci NATO jsme kontaktovali Národní bezpečnostní úřad, konkrétně Národní centrum kybernetické bezpečnosti.

Dostalo se nám vyčerpávající odpovědi prostřednictvím Radka Holého, mluvčího NBÚ. Ten popisuje různé indikátory, které skutečně potvrzují vysokou úroveň v oblasti kybernetické bezpečnosti v ČR z pohledu legislativního, výsledků na cvičeních v rámci NATO, žádostí o školení ze strany zahraničních partnerů atd.

Odpověď zveřejňujeme kompletní:

„Vysoká úroveň zajišťování a schopností země v kybernetické bezpečnosti lze obtížně kvantifikovat. Počet zachycených a vyřešených incidentů, či množství určené kritické informační infrastruktury vypovídá pouze o rozsahu aktivit. Na druhou stranu lze vůdčí roli České republiky (ČR) v kybernetické bezpečnosti doložit a demonstrovat na jednotlivých případech, událostech a úspěších ČR v této oblasti z posledních let.Několik příkladů, se kterými je možné seznámit veřejnost: ČR jako první ze zemí Evropské unie (EU) vytvořila unikátní právní rámec ochrany kritické informační infrastruktury (KII), který EU úpravě předcházel a z valné většiny odpovídá současnému charakteru požadavků EU na členské státy ohledně ochrany sítí a informací v kyberprostoru (formulované v tzv. Směrnici NIS).ČR také jako první země Severoatlantické aliance (NATO) připravila a podepsala 12. října 2015 nové memorandum o porozumění (tzv. MOU) v oblasti kybernetické obranné spolupráce mezi NATO a ČR. Toto memorandum zakládá rozsah spolupráce v oblasti kybernetické obrany a bezpečnosti mezi NATO jako institucí a členským státem včetně definovaní rozsahu podpory v případě vojenské, či bezpečnostní krize.Ze společné české a rakouské iniciativy byla pak v rámci středoevropského prostoru založena již v květnu 2013 středoevropská platforma kybernetické bezpečnosti (tzv. Central European Cyber Security Platform – CECSP).Dále ve svém úsilí o zajištění vyšší bezpečnosti virtuálního prostoru spolupracuje NBÚ (jakožto gestor problematiky kybernetické bezpečnosti v ČR a zároveň národní autorita pro tuto oblast), mimo jiné, již několik let i s předními technologickými společnostmi jakými jsou Cisco či Microsoft. S Microsoftem se v minulosti ČR stala dokonce třetí zemí na světě, která se zapojila do bezpečnostního programu „Botnet Feeds“. Účast v tomto projektu a především zapojení ČR již v roce 2013 umožnilo odhalit mnoho bezpečnostních událostí a incidentů a to i v sítích důležitých pro fungování státu.Samozřejmostí pak je, že obě vrcholová CERT/CSIRT pracoviště, tzv. vládní a národní CERT (GovCERT.CZ a CSIRT.CZ) jsou akreditovanými členy organizací FIRST i GÉANT / Trusted Introducer, což dokládá vysokou úroveň vyspělosti těchto týmů, které slouží jako primární nástroj státu pro zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů.Dalším dokladem vyspělosti kybernetické bezpečnosti v ČR mohou být i výsledky v mezinárodních cvičeních kybernetické bezpečnosti. V roce 2016 se český tým složený ze zástupců bezpečnostních týmů státní, komerční i akademické sféry zúčastnil např. cvičení zemí NATO s názvem „Locked Shields“ (pořádáno CCDCOE v Tallinnu v Estonsku). Český tým zde obsadil přední příčky žebříčku složeného z 20 týmů z celkem 19 zemí NATO, přičemž v kategorii ochrany a zabezpečení průmyslových řídících systémů/SCADA získala ČR nejvíce bodů ze všech účastnících se států.O rok dříve (v roce 2015) pak dokonce český tým získal prvenství ve dvou ze tří samostatných kategorií tohoto cvičení v konkurenci Německa, Nizozemí, Estonska a Finska.Míra vyspělosti ČR v kybernetické bezpečnosti se projevuje i ve stoupajícím počtu žádostí dalších států či mezinárodních institucí o školení či jiné formy vzdělávání ze strany Národního centra kybernetické bezpečnosti (NCKB) při NBÚ.Experti z NCKB jsou kontinuálně žádáni o sdílení svého know-how a zkušeností v oblasti kybernetické bezpečnosti. V uplynulých letech se jednalo ze strany států například o bezpečnostní složky a instituce USA, Singapuru, Ukrajiny, balkánských států aj. Dále má ČR v oblasti kybernetické bezpečnosti nastaveny bilaterální vazby s Izraelem, Spojenými státy či Korejskou republikou, jimž je strategickým partnerem, což je v regionu střední a východní Evropy výjimečné.V roce 2015 NBÚ/NCKB dokonce uskutečnilo cvičení na klíč pro americké Ministerstvo obrany a velitelství kybernetických sil USA (US CYBERCOM). V roce 2016 pak předávali své zkušenosti experti NBÚ v rámci cvičení, které bylo připraveno pro zástupce diplomatického sboru, think-tanků a bezpečnostní komunity z ČR, Slovenska, Polska, Maďarska, Estonska a Spojených států amerických s místem konání ve Washingtonu.Další iterace tohoto cvičení se pak uskutečnila na Velitelství pro transformaci NATO ACT v Norfolku. Účastníci byli civilní a vojenští činitelé z různých divizí mezinárodního sekretariátu. Jedním z výstupů cvičení bylo hodnocení ze strany představitelů NATO, že tento formát i obsah cvičení z dílny NBÚ/NCKB by bylo vhodné zakomponovat do komplexních cvičení NATO.NBÚ zároveň již díky svému progresu v kybernetické bezpečnosti několik let poskytuje asistence ostatním státům, které teprve budují svůj systém kybernetické bezpečnosti. V roce 2016 se NBÚ v rámci dvou evropských projektů zaměřil na balkánské státy, kde předával zkušenosti s budováním CERT/CSIRT pracovišť, s tvorbou koncepčních materiálů, ochranou KII či přípravou kybernetických bezpečnostních cvičení.Odborníci z NBÚ/NCKB pravidelně vystupují a jsou konzultováni na odborných konferencích, seminářích a diskutovali u kulatých stolů nad tématy z oblasti kybernetické bezpečnosti a to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni, kdy jsou pracovníci zváni na základě expertizy.V neposlední řadě pak ČR ve srovnání s ostatními zeměmi NATO i EU již od roku 2015 pořádá unikátní technická i netechnická (tzv. table-top) cvičení pro veřejné i soukromé instituce a subjekty ČR s cílem vzdělávání a prověřování technických schopností a reakce těchto subjektů na kybernetické útoky. V současnosti se připravují tato cvičení i pro mezinárodní partnery, konkrétně pro balkánské státy a země středoevropského regionu (ve formátu CECSP).Strategický rámec, jak právní tak organizační, který byl nastaven a je nadále rozvíjen se stal i předlohou pro další státy v Evropě. (možno zjistit srovnáním legislativního rámce, chystaného/ přijatého, organizace vládních pracovišť a dokonce i obsah Národní strategie kybernetické bezpečnosti ČR 2015-2020 se stala předlohou strategických dokumentů našich partnerů).“

Takzvaný proces extradice se v České republice obecně od r. 2013 řídí zákonem o mezinárodní justiční spolupráci. Obecně proto, že jednotlivé procesy vydání se mohou lišit podle toho, jaké smlouvy mezi sebou státy uzavřely, viz § 3. V případě USA však uzavřené smlouvy nemají na roli obou ministrů vliv, viz původní smlouva z roku 1925 s prvním dodatkem z r. 1935 (eng) a druhý dodatek z r. 2006 (eng, cz).

Podle § 95 zákona o mez. justiční spolupráci o vydání rozhoduje krajský soud, do tří měsíců od vydání rozhodnutí pak může ministr spravedlnosti podat návrh na přezkum Nejvyššímu soudu, pokud toto rozhodnutí zpochybňuje.

V USA postupuje proces (kap. 9–15.700 - Foreign extraditional requests) tak, že v předsoudní i závěrečné fázi asistuje případu zejména Office of International Affairs (OIA), úřad spadající pod ministerstvo spravedlnosti. Důležité slovo má ovšem také ministerstvo zahraničí, ministr zahraničí totiž může kladné extradiční rozhodnutí zvrátit .

Zaorálkovo vyjádření je tedy v obou částech korektní.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s ohledem na shodné parametry obou radarů a korektní popis lokalit. V tomto případě tedy hodnotíme technické parametry radaru, který funguje v Tichém oceánu a radaru, který měl vzniknout na území České republiky. Hodnocení tedy nepokrývá logiku toho, nakolik je výhodné, popřípadě bezpečné, budovat protiraketovou obranu na našem území a zda je to žádoucí, neboť jde o otázku politického rozhodnutí.

Jednání o možnosti vybudování amerického radaru na území České republiky začala v roce 2007. Radar, který měl vzniknout na americké základně v Brdech, měl být na první pohled k nerozeznání od toho, který funguje na atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech v Tichém oceánu. Právě tento radar měl být „přestěhován“ do České republiky.

V případě protiraketového radaru, který měl vzniknout v Brdech, se jednalo o radar typu X-band, který používá přesně zamířený paprsek. Radar měl být koncipován tak, že většinu času by byl v pasivním stavu, aktivován by byl pouze v případě, že by americké družice zjistily vystřelení nepřátelské rakety. Následně by radar sledoval dráhu nepřátelské rakety a naváděl by na ni antiraketu, která by byla vyslána ze základny v Polsku. Radarová stanice měla být podle předběžných plánů zprovozněna v roce 2011 nebo 2012.

Tehdejší zástupce tiskového oddělení ministerstva obrany Jan Pejšek uvedl, že hlavní změna mezi těmito dvěma radary by měla být v ovládacím počítačovém programu radiolokační stanice. Tyto změny měly vyplývat z obecného vývoje programových technologií.

Zástupci českého ministerstva obrany, zdravotnictví a dvojice nezávislých vědců v roce 2007 navštívili radarovou základnu v Tichém oceánu, aby zjistili, jaký vliv by radar mohl mít na své okolí. Podle jejich závěrů a měření měl mít radar menší, respektive téměř žádné, negativní dopady na své okolí.

Protiraketový radar měl být vybudován na kopci Břízkovec v Brdech, který je od Prahy vzdálen asi 90 kilometrů.

Americký protiraketový radar se nachází na atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech uprostřed Tichého oceánu.

Zdroj map: Google Maps

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ovšem s výhradou. V červnu 2017 by se podle dostupných informací Evropské rady měly projednávat sankce související se zákazem dovozu zboží z Krymu a Sevastopolu. Sankce proti Rusku budou projednávány až v červenci 2017.

Evropská rada se na zasedání 15. prosince 2016 rozhodla na základě posouzení plnění tzv. minských dohod o prodloužení sankcí vůči Rusku o dalších šest měsíců, tedy do 31. července 2017.

Mezi tyto sankce patří například omezující přístup na primární a sekundární kapitálové trhy EU pro pět významných ruských finančních institucí ve většinovém vlastnictví státu, zákaz vývozu a dovozu na obchod se zbraněmi, zákaz vývozu a dovozu zboží pro vojenské účely nebo také omezující přístup Ruska k některým citlivým technologiím a službám, které mohou být využity pro těžbu a průzkum ropy. Tyto sankce byly zavedeny v roce 2014 v reakci na kroky Ruska destabilizující situaci na Ukrajině.

Evropská unie uplatňuje politiku neuznání protiprávní anexe Krymu a Sevastopolu ze strany Ruska. V důsledku toho EU přistoupila k omezení hospodářských vztahů s Krymem a Sevastopolem. Tato opatření se týkají zákazu dovozu zboží z Krymu a Sevastopolu, dále je stanoven zákaz investic a zákaz poskytování služeb cestovního ruchu na Krymu. Tyto sankce zatím platí do 23. června 2017.

Od roku 2014 Obamova administrativa otevřeně vyznává novou politiku (.pdf, str. 18) vůči Sýrii.

Hlavním bodem je podpora Syřanů v boji proti ISIS a dalším radikálům, přičemž osud Asadova režimu nechává spíše na politickém, než vojenském řešení. A to i přesto, že je Asadův režim dle Obamovy administrativy jedním z faktorů obecné podpory islámských radikálů v Sýrii.

Tento přístup či omezení, kdy je zdůrazňována rovina boje proti ISIS a marginalizována podpora skupinám, které bojují hlavně proti režimu, je jedním z hlavních důvodů, proč mají Američané v Sýrii problém nalézt vhodné syrské partnery. Tato nejednoznačnost podpory vede také k problémům s dlouhodobými spojenci třeba v případě Turků, kterým vadí podpora syrských Kurdů (.pdf, str. 19).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, vzhledem k tomu, že USA mají opravdu problém nalézt silného partnera jako cíle pro svoji podporu na území Sýrie.

Moskevskou deklaraci jakožto dokument s ambicí oživit politický proces a ukončit syrský konflikt podepsali zástupci Ruska, Turecka a Íránu v Moskvě dne 20. prosince 2016. Obsahuje mimo jiné vyjádření, že je nemožné současnou situaci vyřešit vojensky. Text připisuje důležitou roli OSN a vyzývá ke spolupráci a kooperaci.

Otázka odchodu prezidenta Sýrie Bašára Asada zde není zmíněna – deklarace pouze klade důraz na to, že vedení politického dialogu a vzájemné vyjednávání o budoucí podobě Sýrie musí probíhat mezi současnou legitimní syrskou vládou a veškerými opozičními skupinami, s výjimkou ISIS a Jabhat al-Nusra. S těmi se naopak zainteresované strany zavazují bojovat.

Fakt, že deklaraci podepsala i turecká strana, dost možná indikuje změnu postoje v otázce syrského konfliktu. Vztah mezi Tureckem a Sýrií byl skutečně kritický, od počátku občanské války v Sýrii roku 2011 docházelo k sérii událostí, které poukazovaly na špatné vzájemné vztahy. Současný turecký prezident Erdogan se již několikrát vyjádřil, že hlavní prioritou Turecka je boj proti teroristickým skupinám. Zároveň však spolu se Spojenými státy pracoval na odstranění syrského režimu s Bašárem Asadem v čele.

Během příměří v Sýrii, které bylo z iniciativy Ruska a Turecka uzavřeno 28. prosince 2016 a s nímž souhlasila syrská vláda i opozice, byl skutečně porušen klid zbraní, a to ze strany syrské vlády. Klid zbraní měl přitom platit minimálně do konání mírových rozhovorů na konci ledna tohoto roku.

K události došlo 30. prosince 2016, a to v údolí Barada severozápadně od Damašku. Oblast, která je hlavním zdrojem vody pro syrskou metropoli, již dlouho ovládají skupiny rebelů (opozice). Jak však informovala média, vládní vojska začala území bombardovat a porušovat tak dohodnuté příměří. Navíc došlo v důsledku situace k zastavení dodávek vody do Damašku – miliony lidí bez vody - a následnému obviňování ze strany syrské vlády ohledně znečištění vody naftou, čímž byly ospravedlňovány její omezené dodávky.

Zatím se nezdá, že by toto porušení příměří mělo ohrozit plánované mírové rozhovory mezi syrskou vládou a opozicí, které se mají uskutečnit na konci ledna 2017 v hlavním městě Kazachstánu Astaně, s ruskou a tureckou stranou jako garanty.

Ministr zahraničních věcí Zaorálek opravdu před Vánoci navštívil Turecko a v rámci této návštěvy se setkal s tureckým prezidentem Erdoganem. Ten vydal po útoku v Istanbulu prohlášení, ve kterém odsoudil pokus o rozdělení společnosti. Česká republika však spíše apeluje na zachovávání základních práv a principů právního státu. Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr zahraničních věcí Zaorálek navštívil Turecko 13. prosince 2016, v rámci návštěvy se setkal i s prezidentem Erdoganem. V rámci návštěvy prohlásil: „Turecko je klíčovým partnerem EU a Česká republika podporuje pokračování přístupových jednání mezi Tureckem a EU."

Turecký prezident Erdogan vydal po novoročním útoku v Istanbulu prohlášení, podle kterého bylo cílem útoku rozdělení společnosti a poškození hospodářství. „Turecko ale nesmí na hru teroristů přistoupit a musí si zachovat chladnou hlavu, " dodal.

Co se týče debaty o potrestání osob v návaznosti na červencový pokus o převrat, kritika České republiky se soustředí na dodržování vlády práva a právního státu. V prohlášení MZV k výroční zprávě (.pdf) o rozšíření EU, ve které Evropská komise Turecko zkritizovala za události následující po puči, MZV apelovalo na dodržování základních práv a principů právního státu a kritizovalo pokus o zavedení trestu smrti.

Sám ministr zahraničních věcí Zaorálek pak na schůzce s ministrem Cavusogluem 13. prosince odsoudil červencový pokus o převrat, zároveň však při potrestání viníků apeloval na zachování právního státu a dodržování práva. Varoval také před eskalací situace.

Podle přehledu zahraničního obchodu ČR zpracovaného Českým statistickým úřadem, se Velká Británie držela až do roku 2013 mezi šesti největšími příjemci českých exportů, v roce 2014 byla na čtvrtém místě. Za rok 2015 ještě nejsou roční údaje dostupné, nicméně čtvrtletní data tento trend potvrzují, a v prvním čtvrtletí roku 2016 se Británie posunula dokonce na třetí příčku.