Lubomír Zaorálek

Vladimír Remek 16. ledna 2014 předal pověřovací listiny a oficiálně se stal velvyslancem České republiky v Ruské federaci. Lubomír Zaorálek byl do funkce jmenován 29. ledna 2014.

Miloš Zeman (Česká televize) skutečně sehrál velkou roli v otázce velvyslanců. Po jeho zvolení prezidentem, změnil dohodnutý seznam budoucích velvyslanců, na kterých se dohodli Václav Klaus a Karel Schwarzenberg. Jednalo se především o velvyslance v Bratislavě a Moskvě. Ministr Schwarzenberg tyto změny odmítal, ale po pádu vlády souhlasila s novými jmény vláda Jiřího Rusnoka.

Oblast Srebrenica na východě Bosny a Hercegoviny byla za bezpečnou zónu prohlášena Rezolucí (eng) RB číslo 819 (1993). Bezpečnou zónou se míní oblast pod dohledem jednotek OSN (modré přilby), která má být zproštěna válečných akcí a nepřátelských aktů. Rezolucí (eng) č. 824 (1993) pak byly přidány oblasti Sarajevo, Tuzla, Žepa, Gorazde a Bihac. Mimo tyto bezpečné zóny Evropa žádné jiné nepamatuje. Jiné však vznikly ve Rwandě, Iráku či Srí Lance.

Bezpečné zóny, vyhlášené rezolucemi, nemají zvláštní právní rámec, který by určoval jejich zánik. Dá se však s úspěchem argumentovat, že konec bezpečné zóny nastal útokem na dvě bezpečné zóny (Žepa a Srebrenica) a tzv. Srebrenickým masakrem, genocidou spáchanou bosenskými Srby na počátku července 1995. (přehled k výročí události) Ta vzápětí vyprovokovala bombardování strategických cílů Srbska jednotkami NATO, známé jako Operation Deliberate Force.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože podle aktuálních informací z Turecka se počet uprchlíků v táborech pohybuje okolo 300 000 osob. Celkový počet uprchlíků k 2. říjnu je 2 072 290 syrských uprchlíků.

V táborech je tak pouhých 15 % z celkového počtu všech syrských uprchlíků. Tábory jsou přeplněné a migranti musí přežívat mimo tábory, například na ulici, v neobydlených rozpadlých domech, nebo těm, kterým to finanční situace umožní, i v pronajatých domech. EU se reakci na současnou situaci uprchlíků dohodla, že podpoří uprchlické tábory Turecku sumou ve výši jedné miliardy eur.

Mapa rozložení táborů a míst, ve kterých se uprchlíci v Turecku nalézají.

Zdroj: UNHCR

V souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem byly přijaty čtyři druhy sankcí. Nejprve EU pozastavila jednání o vízové liberalizaci a dohodě o partnerství s Ruskem. Poté přijala restriktivní opatření spočívající ve zmrazení majetku a zákazu vstupu na území EU pro osoby a subjekty, které narušují či těží z narušování teritoriální integrity, suverenity a nezávislosti Ukrajiny. Třetí forma přijatých sankcí se nazývá sektorovými sankcemi a jedná se o sankce vůči Rusku týkající se přístupu na finanční trhy a obchodu s vojenským materiálem a zbraněmi, zbožím a technologiemi dvojího užití a citlivými technologiemi. Čtvrtým druhem sankcí jsou omezující opatření vůči Krymu a Sevastopolu, která jsou navázána na nelegální anexi ze strany Ruska. Přehled sankcí včetně časové osy osvětlující, kdy byly které sankce přijaty či prodlouženy, je k nalezení na stránkách Rady Evropské unie.

Všechny sankce jsou stále v platnosti. Ve výše zmíněném odkazu lze dohledat, že vyjednávání o vízové liberalizaci či nové dohodě o partnerství s Ruskem zatím nebyla obnovena. Platnost jednotlivých sankčních opatření byla prodloužena, a to do 15. března 2016 v případě opatření vůči osobám a entitám, do 23. června 2016 v případě sankcí navázaných na anexi Krymu a Sevastopolu a do 31. ledna 2016 v případě sektorových či také hospodářských sankcí vůči Rusku.

Ministr Zaorálek má tedy pravdu v tom, že jeden typ sankcí byl uvalen v souvislosti s anexí Krymu a další kvůli konfliktu na východě Ukrajiny, i v tom, že opatření zůstávají v platnosti.

Požadavky na velvyslance jsou uvedeny na webových stránkách ministerstva zahraničí. Je zde i požadavek na bezpečnostní prověrku na jeden ze dvou nejvyšších stupňů.

Postup při udělování bezpečnostní prověrky upravuje zák. č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (.pdf). V § 4 jsou uvedeny čtyři stupně utajení. Jedná se o (vzestupně). "vyhrazené, důvěrné, tajné a přísně tajné".

Premiér Sobotka se k posílení bezpečnostních složek vyjádřil krátce po pařížské manifestaci v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Hovořil konkrétně o škrtech a s tím souvisejícím snížením kapacity, které v minulosti Bezpečnostní informační službu postihly.

Tato opatření by rád napravil. (Výrok později doplnil tak, že by mělo jít o zvýšení rozpočtu v řádech desítek milionů, což ovšem zaznělo až v nedělní debatě a pro ověřování to tudíž není relevantní.)

Zároveň Sobotka vyjádřil přesvědčení, že je třeba ve spolupráci s ředitelem BIS vypracovat plán na dva až tři roky, kterým by zajistili posílení kapacity a modernizaci BIS. Z úst premiéra rovněž padl návrh na zpřísnění trestní legislativy, to však až v dlouhodobějším hledisku. Vláda v současné době podle Sobotkových slov projednává novelu zákona o BIS, která by měla posilovat pravomoci BIS, tento krok ale není bezprostřední reakcí na pařížské útoky. Návrh údajně zahrnuje také myšlenku, že by BIS měla mít přístup k informacím o klientech bank a majitelích mobilních čísel.

Ministrovo tvrzení hodnotíme jako pravdivé.

Informace Českého rozhlasu potvrzují slova ministra zahraničí. ČRo uvádí, že v posledních 3 letech (text byl publikován v listopadu 2014) dala ČR na pomoc syrským běžencům 120 milionů korun.

V Iráku a Sýrii se nachází minimálně 46 míst, kde džihádistické organizace mají výcvikové tábory. Výcvikové tábory v oblasti Sahelu se nacházejí na Sinaji, v jižní a východní Libyi, v severním Mali a v severní Nigérii. Tábory v těchto oblastech vznikají již několik let.

Současný Islámský stát byl vyhlášen 30. června 2014 džihádistickou militantní skupinou ISIL/ISIS. Tzv. chalífát, pod kontrolou organizace, se rozkládá na území Iráku a Sýrie. Islámský stát je také od této chvíle název pro samotnou organizaci. Jejím cílem je rozšířit hranice až za Jordánsko, Libanon a Palestinu, což aktivizuje muslimy po celém světě. Kořeny organizace můžeme vysledovat až do roku 2002 k Al-Káidě v Iráku (AQI), následně k zastřešující organizaci Islámský stát v Iráku (ISI) a v roce 2013 k Islámskému státu v Iráku a Levantě (ISIL) nebo také Islámskému státu v Iráku a Sýrii (ISIS), která se s vyhlášením chalífátu přejmenovala na Islámský stát.

Islámský stát jako fenomén tedy není dílem několika měsíců. O jeho vytvoření se džihádisté snaží po celou dobu své existence, tedy alespoň 12 let. Pokud však máme na mysli Islámský stát jako státní zřízení či konkrétní organizaci, jedná se o události z několika posledních měsíců.

Existence a vznik džihádistických výcvikových táborů v oblasti Sahelu je záležitostí především několika posledních let. Působení Islámského státu však není novinkou. Přestože samotný chalífát byl vyhlášen před několika měsíci, džihádisté se o jeho vytvoření snaží již několik let. Stejně tak organizace, která chalífát vyhlásila (ISIS/ISIL), existuje již delší dobu a její kořeny sahají desítku let do minulosti.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Po ukončení konfliktu v Libyi není bezpečnostní situace pod kontrolou státu a oblasti Libye jsou kontrolovány jinými skupinami, například skupinami organizovaného zločinu nebo jinými kriminálními skupinami (.pdf, str.7-10).

V Sýrii také není bezpečnostní situace stále pod kontrolou a přes území vedou ilegální stezky pro pašování zbraní. Zbraně jsou do oblasti dodávány jinými státy využívajícími situace s cílem podpořit jednotlivé strany konfliktu. Zbraně z Libye proudí také přímo do Sýrie.

Arabské jaro ovlivnilo stabilitu většího počtu států severní Afriky, jakoEgypt atd. Nestabilní prostředí v Sýrii je využíváno i skupinami, které zakládají výcvikové tábory pro islamisty. Jedná se většinou o podporu z jiných států, naopak v Libyi by se mělo podle zdrojů citujících amerického generála Davida Rodrigueze jednat o výcvikové tábory založené přímo Islámským státem. Zprávu přebrala i další média, např. The Telegraph nebo International Business Time.

Dalším důkazem existence výcvikových kempů v Libyi je vyhnání radikálních skupin z Mali během francouzské operace, jež se na výcviku podílejí.

Vláda České republiky dne 14. ledna 2015 schválila realizaci přesídlení skupiny syrských uprchlíků – 15 rodin s dětmi – z Jordánska. Premiér Bohuslav Sobotka k tématu řekl: "Vláda dnes schválila rozhodnutí o tom, že do České republiky přijmeme 15 syrských uprchlických rodin s dětmi. Celkem se bude jednat o 70 osob. (...) Vybrány budou přednostně osoby, které potřebují okamžitou zdravotní péči".

Náklady na přesídlení bude dle ministra vnitra Milana Chovance hradit Ministerstvo vnitra. Pro návrh podle něj hlasovali všichni přítomní ministři. To samé s odvoláním na místopředsedu vlády Bělobrádka uvedl reportér MF DNES, Josef Kopecký.