Lukáš Semerák

Investiční fond pro rozvoj ostravské nemocnice byl schválen před letními prázdninami roku 2016. Podle zprávy (.doc, str. 158) o výsledcích hospodaření statutárního města Ostrava z roku 2017 bylo na konci roku 2017 ve fondu 670 milionů korun. Zpráva konkrétně uvádí tyto informace:

Stav k 01.01.2017                           250 000 000 Kč

Tvorba k 31.12.2017                       420 000 000 Kč

Zdroje celkem                  670 000 000 Kč

Protože ale část odložených peněz byla mezi roky 2016 a 2018 vynaložená na rozvoj nemocnice (např. úprava kožního oddělení, ORL nebo modernizace výtahů), není jisté, zda je současný zůstatek ve fondu stále kolem 700 milionů korun. Na stránkách města Ostravy se v  květnu tohoto roku oobjevilo sdělení, že tehdejší zůstatek ve fondu byl necelých 471 milionů korun. Téže číslo uvedlo o 2 měsíce později na svých stránkách LEČO, které v debatě zastupovala Libuše Přikrylová. Stav k tomuto dni, ale není znám, tento údaj bude k dispozici až po účetní závěrce roku 2018, respektive 19. 9. 2018 bude na zastupitelstvu projednávána zpráva (.doc) o čerpání finančních prostředků z fondu. Podle ní bylo ve fondu k 30. 6. 2018 celkem 446 143 000 Kč a vzhledem k tomu, že v průběhu prázdnin zastupitelstvo nezasedalo, fondu nemohli další částky v mezidobí přiřknout. Přes 700 milionů by ve fondu bylo, kdyby od svého založení nevynaložil žádné investice. Investováno však bylo přibližně 279 milionů, proto je aktuálně reálná částka podstatně nižší.

Ostrava investuje ročně přibližně 20 mil. Kč do nadlimitního čištění silnic (v roce 2018 Ostrava investovala 21 mil. Kč.). Jedná se o čištění komunikací od smetků a prachu, které provádí nejenom Ostrava (prostřednictvím městské společnosti Ostravské komunikace, a.s.), ale i Správa silnic Moravskoslezského kraje a ostravské městské obvody. V letošním roce poprvé Ostrava čistí nejenom komunikace ve správě města, ale i ty krajské a státní. Ostrava nadlimitně čistí silnice dvakrát až šestkrát ročně, podle znečištěnosti daného městského obvodu, přičemž každé druhé čištění probíhá i s kropením.

Podle posledních dostupných dat (.pdf) z roku 2016 vyprodukovala huť ArcelorMittal Ostrava 440 tun prachových částic, což je historické minimum. Údaje o množství sehraných smetků z Ostravských ulic z toho roku nejsou dostupné, budeme proto vycházet z dat dostupných za rok 2017. V tomto roce se podle webových stránek města Ostravy podařilo sesbírat na čtyři tisíce tun smetků, které však pouze z pětiny obsahovaly prach (asi 800 tun.)

Lukáš Semerák pravděpodobně zaměnil množství smetků z ulic se sebraným prachem, který ale tvoří jen část celkových smetků. Zákon o odpadech (185/2001 Sb.) ani Vyhláška o katalogu odpadů (93/2016 Sb.) neobsahují definici uličních smetků (kat. číslo 20 03 03). Definici uličních smetků ale nabízí například společnost Marius Pedersen, dle které se jedná o směs posypového materiálu, bláta, větviček, listí a jiných organických látek, v horším případě i provozních kapalin z vozidel.

Vzhledem k tomu, že prachových částic bylo v ostravských uličních smetcích pouze pětina, tedy 800 tun, nejedná se ani o dvojnásobek emisí ArcelorMittalu.

Poprvé kandidoval do zastupitelstva Ostrava-město v roce 2006, kdy mu bylo 28 let, a to neúspěšně. Úspěšný byl v roce 2010 po zvolení do zastupitelstva v MO Ostrava-Jih. Byl členem zastupitelstva města Ostravy, v němž byl do roku 2012 náměstkem primátora pro investice. Absolvoval současně obor Systémové inženýrství a informatika a Regionální politika a rozvoj na VŠB-TU v Ostravě. Poté pokračoval nástavbovým vysokoškolským oborem Učitelství odborných předmětů.

Je tedy patrné, že se od šestnácti politikou neživil. Aktuálně kromě kandidatury na primátora pracuje jako zástupce ředitele ostravské sportovní školy. Od roku 1998 je OSVČ a figuruje ve dvou společnostech. Je tedy patrné, že kromě politické kariéry má také kariéru pedagogickou a podnikatelskou, z nichž má očividně též příjmy.