ODS je dlouhodobě vůbec proti tomu instrumentu minimální mzdy.
Výrok hodnotíme na základě informací z programových dokumentů a volebních programů strany ODS jako pravdivý.
Dokument (pdf. str.21) Více svobody, méně regulace z roku 2004 uvádí: “ Zrušíme minimální mzdu, protože je typickou regulací, která snižuje zaměstnanost a nahrává šedé a černé ekonomice ”.
Obdobně se vyjadřuje i volební program (pdf. str.21) z roku 2006: “ Zrušíme minimální mzdu, která ztrácí smysl při zavedení státem zaručeného příjmu ”.
Či aktuální vyjádření Ivo Strejčka (europoslanec ODS): “ Pokud totiž použijeme zdravý selský rozum, snadno objevíme, že minimální mzda je socialistickým nástrojem, který nejvic poškozuje ty, kterým má pomáhat ”.
Vzpomeňme si na rok 2005, kdy ČSSD měnila svého premiéra, Stanislav Gross stál před národem, nemohl si vzpomenout, který strýček mu zrovna půjčil na byt a pan prezident Klaus (...) zachoval vládu ČSSD, která disponovala v tu chvíli většinou v parlamentu.
V roce 2005, kdy byl tehdejší premiér Stanislav Gross donucen odstoupit kvůli nejasnostem ohledně financování jeho bytu, jmenoval Václav Klaus po Grossově demisi novou vládu v čele s tehdejším místopředsedou ČSSD Jiřím Paroubkem.
Samotné složení vlády doznalo jen minimálních změn. Došlo k výměně na postu ministra zemědělství, informatiky a ministra bez portfeje.
Byla sepsána nová smlouva o spolupráci mezi stranami ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, které dohromady držely většinu ve sněmovně, na kterou se tento dokument odkazoval. Ta byla také následně potvrzena vyslovením důvěry Paroubkově vládě 13. května 2005.
Podpis ke sledování nějakých osob vojenskou rozvědkou musí připojit ze zákona ministr obrany.
Výrok lze s ohledem na znění zákona 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství hodnotit jako pravdivý. Dle § 15 tohoto zákona "o použití sledování osob a věcí a o jeho dokumentaci rozhoduje na žádost ředitele Vojenského zpravodajství ministr obrany." (.pdf, str. 8)
Já jsem zažil v roce 2008 ustanovení koalice v Jihočeském kraji, kde se šéfem kontrolního výboru stal pan doktor Dvořák, člen který kandidoval, upozorňuji, že to byla funkce, kterou jsem do té doby nikdy neviděl, jako nezaměstnaný právník, což myslím, že poměrně dobře vyjadřuje fundovanost jeho právní. Stal se členem a předsedou kontrolního výboru s platem 50 tisíc korun, jmenovaný koalicí, v které byla ČSSD.
Výrok Martina Kuby je na základě dohledaných informací hodnocen jako pravdivý. Na úvod je třeba uvést, že ač Kuba využívá tuto konkrétní situaci ke kritice ČSSD, sám byl jedním z architektů tohoto stavu, neboť byl jedním z lidí, kteří za ODS dojednávali koalici se sociálními demokraty (.pdf) a měl tak vliv i na obsazení pozice předsedy kontrolního výboru.
Luboš Dvořák, o němž Martin Kuba hovoří, skutečně kandidoval ve volbách do zastupitelstev krajů v roce 2008 za KSČM jako „nezaměstnaný“ právník (kandidátní listina ze serveru volby.cz zde) a po sestavení vlády v jihočeském kraji stranami ODS a ČSSD, o níž přinesl informace například server iDnes.cz, je z usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje (.pdf) také zřejmé, že byl zvolen 1. předsedou kontrolního výboru. Bližší informace o Luboši Dvořákovi jsou dostupné například na stránkách nasipolitici.cz nebo na stránkách kscm.cz.
Co se týče zmiňované výše platu, na základě údajů z nařízení vlády č. 37/2003 o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev a údajů ze serveru mesec.cz, Luboš Dvořák, jako uvolněný zastupitel zvolený za kraj s více než 600 000 obyvateli, měl plat pohybující se kolem 50 000 Kč.
Skutečně vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně a podpoře 101 poslanců. Tak je stavěna naše ústava.
V Ústavě nalezneme toto:
Článek 68 ...
(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.
Dále v zákoně o jednacím řádu Poslanecké sněmovny:
§ 85 (2) K přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. K přijetí usnesení, kterým se vyslovuje vládě nedůvěra, je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.
Tedy pro ideální "vládnutí" by měla vláda disponovat většinou 101 poslanců a těm se tedy i zodpovídá.
Já musím říct, že opozice už xkrát přeci propásla tu příležitost, kterou vždy deklaruje veřejně s velkým mediálním humbukem, že vyjádří nedůvěru vlády, přitom už když jdou na to zasedání, tak kolegové z ČSSD ví, že se ani zdaleka neblíží to 101.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož ČSSD iniciovala hlasování o vyslovení nedůvěry vládě od roku 2010 do roku 2013 již celkem pětkrát, avšak ani v jednom případě nezískala potřebný počet hlasů.
21. prosince 2010 - vyslovení nedůvěry (pro: 80, proti: 113)
26. dubna 2011 - vyslovení nedůvěry (pro: 84, proti: 114)
20. března 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 85, proti: 113)
18. července 2012 - vyslovení nedůvěry (pro: 89, proti: 89)
17. ledna 2013 - vyslovení nedůvěry (pro: 92, proti: 97)
My jsme přeci jako pravicová strana a strana koalice podpořili Karla Schwarzenberga výroky grémia. A myslím, že jsme to udělali legitimně jako zodpovědný koaliční partner. Byl to jasný výrok.
Grémium ODS po prvním kole voleb vydalo stanovisko k podpoře kandidatury Karla Schwarzenberga jako pravicového kandidáta.
Těsně před druhým kolem voleb byl však také hojně citovaný výrok premiéra Nečase v rozhovoru pro Hospodářské noviny, kde prohlásil: "...nyní to se skřípěním zubů prázdnou obálkou neskončí. Budu volit Karla Schwarzenberga."
Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.
O ministerstvu hospodářství už se mluví velmi dlouho.
Na základě informací z programového dokumentu ODS a stránek české vlády označujeme výrok jako pravdivý.
Pokud na ministerstvo hospodářství pohlížíme v souvislosti se současným děním jako na instituci, která vznikne sloučením dvou různých ministerstev – ministerstva dopravy a ministerstva průmyslu a obchodu – je pravdou, že takové sloučení zmínila ODS ve svém programovém dokumentu (.pdf, str.19) Modrá kniha pro Českou republiku, již v prosinci roku 2004. Na straně 58 také výslovně zřízení ministerstva hospodářství uvádí jako jednu ze svých priorit. To však (podle strany 248) mělo nahradit pouze ministerstvo průmyslu a obchodu.
Je třeba pro úplnost také dodat, že Ministerstvo hospodářství České republiky fungovalo již dříve v letech 1992 – 1996, kdy bylo zrušeno zákonem (.pdf) č. 272/1996 Sb. a jeho působnost přešla na několik dalších ministerstev (MDS, MŠMT, MPO, MMR, MŽP) a dalších institucí. Opět se o ministerstvu hospodářství začalo mluvit v posledních dnech.
Dnes jsou jihočeské nemocnice akciovky, fungují výborně. Jihočeský kraj jako jeden z mála krajů do nich nemusí dávat ze svého rozpočtu ani korunu. Ještě mají na vlastní investice.
Nemocnice v Jihočeském kraji jsou spravovány prostředictvím holdingu Jihočeské nemocnice, a.s..Tato servisní organizace je plně ve vlastnictví Jihočeského kraje a má zajišťovat například centrální nákupy, administraci veřejných zakázek nebo PR. Hospodaření tohoto holdingu bylo v roce 2009 silně kritizováno a označeno za nehospodárné a pravděpodobně i na základě těchto skutečností rozhodla Rada Jihočeského kraje v roce 2010 o zastavení financování holdingu z krajského rozpočtu.
V aktuálním dostupném rozpočtu (.pdf, str. 6) na rok 2012 tedy není ani pro holding, ani pro nemocnice vyčleněná žádná částka na provozní výdaje, najdeme zde pouze 82 milionů pro několik krajských nemocnic na investiční projekty. Jak vidíme ve výroční zprávě z roku 2011 přehledu investic např. Nemocnice České Budějovice (PDF, str. 38), většina investic je hrazená z vlastních zdrojů, případně z finančních darů soukromých osob či z dotačních programů EU.
Podle dostupných zdrojů kraj poskytuje nemocnici pouze tzv. příspěvek krajského úřadu na činnosti nehrazené ze zdrav. pojištění, což znamená provoz Lékařské služby první pomoci a Rychlé záchranné služby, kde byl kraj do konce roku 2011 zřizovatelem (.doc).
Hospodařením jihočeských nemocnic jsme se zabývali také ve speciálu OVM z Jihočeského kraje, viz výrok hejtmana Zimoly.
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra Kuby jako pravdivý.
Velký příjem a plátce, nebo objednatel služeb ČD Cargo, jsou společnosti, které převáží nerostné suroviny, ať už je to ČEZ, ať už jsou to nějaké uhelné společnosti.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Jak uvádí web ČD Cargo: " Velká část přeprav hnědého uhlí směřuje do elektráren firmy ČEZ, a.s., zbylá část je určena pro menší odběratele a pro slovenské teplárny ".
Podle výroční zprávy (pdf. str. 24) ČD Cargo pro rok 2011 tvořila přeprava tuhých paliv více než 30% přeprav společnosti.
