Martin Kupka

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) od roku 2018 na základě tzv. tolerančního patentu (.docx) toleruje menšinovou vládu hnutí ANO 2011 a České strany sociálně demokratické (ČSSD). Toleranci menšinového kabinetu podmiňuje (.pdf) také naplněním několika bodů, jako jsou požadavky na sloučení pojišťoven spadajících pod Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany, vznik státní komerční banky či převod vodovodní infrastruktury do vlastnictví státu.

Zástupci KSČM a ANO v posledních týdnech jednají o podmínkách tolerance vlády. 6. dubna 2021 pak většina členů Ústředního výboru KSČM hlasovala pro ukončení podpory vlády. Ministryně financí Schillerová v reakci uvedla (video, čas 31:21), že strany mají ještě v rámci dohodovacího řízení (.docx, str. 2) probrat jednotlivé body tzv. tolerančního patentu a jejich plnění zhodnotit. „Já věřím, že celou řadu bodů tam najdeme jako splněných nebo plněných. Myslím si, že by bylo potřeba si sednout k jednacímu stolu,“ dodala.

Ministryně Schillerová tedy opravdu sdělila, že vláda velkou část požadavků, kterými komunisté podmiňují toleranci vlády, plní.

Poslanecká sněmovna dne 18. prosince 2020 schválila rozpočet na rok 2021 se schodkem 320 miliard korun. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2021 původně počítal s výdaji na obranu ve výši cca 85,4 miliardy korun (.pdf, str. 14). V rámci svého pozměňovacího návrhu č. 6915 (.doc) však Miloslava Vostrá (KSČM) navrhla snížit rozpočet na obranu o 10 miliard korun a tuto částku přesunout do rozpočtové rezervy. Poslanecká sněmovna tento pozměňovací návrh schválila. Ministerstvo obrany tak dle schváleného rozpočtu dostalo k dispozici 75,4 mld. Kč.

Na jednání vlády, které proběhlo 27. ledna 2021, bylo přijato usnesení číslo 77, kterým vláda schválila převedení 5 miliard korun z vládní rozpočtové rezervy do rozpočtu Ministerstva obrany. Rozpočet ministerstva se tak navýšil na 80,4 miliardy korun.

Výbor pro obranu 3. února 2021 požádal (.pdf) vládu, aby nejpozději do konce února letošního roku vrátila zbylých 5 miliard zpět do rozpočtu Ministerstva obrany. Pokud by k tomuto kroku nedošlo, mělo by to dle usnesení „zásadní negativní dopad na plánované modernizační projekty, dojde k dalšímu nárůstu vnitřního dluhu resortu obrany, ohrožení modernizace Armády České republiky, ohrožení naší obranyschopnosti a závazků daných jak našim občanům, tak zahraničním spojencům.“

Pro úplnost doplňme, že Výbor pro obranu 17. března opět vyzval (.pdf) vládu, aby Ministerstvu obrany vrátila zbylých 5 miliard korun do konce března 2021. Pokud by se tak nestalo, dle usnesení by byla zásadně ohrožena obranyschopnost státu.

Dodejme, že na jednání 29. března 2021 vláda usnesením č. 336 schválila uvolnění 5 miliard do rozpočtu Ministerstva obrany.

Vojtěch Filip hovoří o 10 miliardách, o které původně vládní koalice (na žádost KSČM) snížila rozpočet Ministerstva obrany pro rok 2021. Vláda postupně chybějících 10 miliard Ministerstvu obrany vrátila (.pdf, .pdf), což KSČM kritizuje.

Ministr obrany Lubomír Metnar v listopadu 2020 uvedl, že z plánovaného rozpočtu Ministerstva obrany pro rok 2021, který odpovídal 85,4 miliardám korun, mělo jít 25 miliard na investice. Z této částky mělo ministerstvo vyhrazeno 15 miliard na splátky smluv, které již byly s dodavateli uzavřené a podepsané. Zbylá částka tak podle ministra obrany činí právě výše zmiňovaných deset miliard korun. Již v říjnu 2020 ministr Metnar uvedl, že krácení peněz požadované komunisty „by se rovnalo rezignaci na budování schopností a modernizaci naší armády“.

Ředitel odboru komunikace Ministerstva obrany Jan Pejšek na náš dotaz dříve uvedl, že uváděných 10 miliard je určeno na více než 200 naplánovaných či již rozběhnutých zakázek, které by měly být v roce 2021 zasmluvněny a u kterých má být zaplacena buď první splátka, anebo (v případě menších nákupů) uhrazena částka celá. Jako příklad uvedl pořízení bojových vozidel pěchoty v celkové hodnotě 50 miliard. Harmonogram tohoto projektu je naplánován až do roku 2028 a v roce 2021 má být uhrazena první splátka ve výši 4,2 miliardy. Dále Jan Pejšek dodal, že chybějících 10 miliard by vedlo k pozastavení modernizace armády a přerušení rozběhnutých projektů, přičemž potřebnou techniku by tak vojáci mohli dostat s několikaletým zpožděním.

Z veřejných zdrojů se nám nepovedlo dohledat, zda ministr obrany mluvil přímo o rizicích spojených s odložením placení záloh, což mu poslanec Filip navrhoval už v lednu 2021. Lubomír Metnar nicméně opravdu označil krácení obranného rozpočtu za rezignaci na modernizaci armády, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Agenda digitalizace stavebního řízení spadá pod zeměměřičský zákon, jehož novela upravuje i podobu stavebního zákona. Novelu navrhla skupina poslanců včetně Martina Kupky. Zákon byl v Poslanecké sněmovně schválen 185 hlasy ze 188 přítomných. Proti se nevyslovil nikdo. Zákon byl vyhlášen v únoru 2020, účinný však bude (až na některé výjimky) až v roce 2023.

Stavební povolení dosud nebylo možné vyřídit kompletně digitální cestou, což zprostředkovává novela zákona. Kromě digitálního stavebního řízení novela zřizuje digitální technickou mapu pro katastrální účely.

ITI neboli Integrovaná územní investice (Integrated Territorial Investment) je nástroj strukturální politiky Evropské unie. ITI se investicemi do infrastruktury snaží dosáhnout zejména:

• Zrychlení a zkvalitnění přepravy osob uvnitř PMO (Pražská metropolitní oblast)
• Posílení preference hromadné dopravy
• Zvýšení regionální mobility napojením na infrastrukturu TEN-T (Transevropská dopravní síť)
• Snížení negativních vlivů dopravy na životní prostředí

Dle zprávy PRAHA TV mají vzniknout parkoviště za finanční účasti Středočeského kraje například v Čerčanech, Zdibech nebo ve Staré Boleslavi. Při investici obce či kraje do parkovacích míst je možné využít zmíněnou dotaci ITI. Kraj si za tímto účelem nechal zpracovat studii, která měla (.pdf, str. 1) „prověřit možnosti realizace a navrhnout podobu – technické řešení výstavby záchytných parkovišť „park and ride“ (dále jen „P+R“) v 11 zadavatelem určených lokalitách na území Středočeského kraje“. 

Smlouva o vypracování studie byla uzavřena v srpnu 2019, podle plánu měla být výstavba parkovišť placena převážně z programu Integrovaných teritoriálních investic (ITI). V květnu 2020 byl zveřejněn dodatek smlouvy, ve kterém byly upraveny původní plány výstavby, některá vybraná místa pro parkoviště byla zrušena a nahrazena jinými apod.

Některé obce si však záchytná parkoviště zrealizovaly samy. Jedná se např. o Milovice (parkoviště), Nymburk, Český Brod. Města si však vše hradila z vlastních zdrojů.

Z parkovacích domů pak zmiňme nový parkovací dům v Benešově, Cerhenicích (oba částečně financovány z fondu evropských dotací IROP ITI) či Brandýse nad Labem.

Další projekty na zlepšení dopravní infrastruktury pro Středočeský kraj lze dohledat na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj, kde je mimo jiné uvedena výše dotace EU a prostředků vynaložených veřejným zdrojem ČR. 

Podle nejnovějších dat (.xlsx) Českého statistického úřadu (ČSÚ) je v České republice celkem 48 674,3 km silnic II. a III. třídy. Nejvíce kilometrů silnic II. a III. třídy je pak ve Středočeském kraji, a to 8 620 km (po zaokrouhlení), z toho 2 383 km silnic II. třídy a 6 236 km silnic III. třídy.

Středočeský kraj má i nejhustší síť silnic II. a III. třídy. Na rozlohu (.xlsx) 100 km² má 79 km silnic.

Místopředseda ODS Martin Kupka zde hovoří o dvou různých studiích k návrhu stavebního zákona. První z nich je Hodnocení dopadů regulace neboli RIA (Regulatory Impact Assessment, .doc), které je v ČR neodmyslitelnou součástí legislativního procesu. Druhou z nich je dopadová studie (.pdf) vypracovaná Ministerstvem vnitra.

RIA vyznívá na rozdíl od studie Ministerstva vnitra velice optimisticky. Co se týče počátečních jednorázových nákladů, počítá RIA maximálně (.doc, str. 2) s částkou ve výši stovek milionů až jednotek miliard korun. V této verzi jsou započítány náklady na vytvoření nové institucionální struktury, tj. vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, přesun zaměstnanců, zajištění vybavení, ICT a vozového parku. Provozní náklady, v případě scénáře „na zelené louce“ jsou pak odhadovány na 3-4 miliardy korun.

RIA zároveň počítá s vysokou návratností celého projektu. Kromě naplnění cíle (.doc, str. 2) celého návrhu, tj. zefektivnění a zkrácení celého procesu stavebního řízení, zvýšení transparentnosti a poklesu nákladů, počítá s nárůstem efektivity národního hospodářství. Konkrétně počítá například s ročními přínosy ve výši (.doc, str. 3) 7,1 miliard Kč, růstem nabídky bydlení a celkovým zpomalením či zastavením růstu cen nemovitostí (.doc, str. 4). Rekodifikace stavebního práva by navíc měla snížit (.doc, str. 4) korupční potenciál.

Dopadová studie Ministerstva vnitra přináší poněkud jiné informace. Pokud jde o počáteční jednorázové náklady, počítá studie (.pdf, str. 4) v minimální variantě s 2,2 miliardy Kč, v maximální až s 31,6 miliardy. Zprávě RIA je vytýkáno hlavně nezapočtení některých nákladů na provoz a údržbu.

Ministerstvo vnitra dále nesouhlasí s tím, že by návrh byl schopen snížit korupci. Naopak návrhu vyčítá příliš silnou koncentraci v rozhodování u jednoho orgánu, ztrátu nezávislosti opravných prostředků a celkové omezení veřejné kontroly (.pdf, str. 61). Studie navíc předpokládá možný negativní (.pdf, str. 4) dopad na ekonomiku státu z důvodu paralýzy systému stavebních úřadů, a to až ve výši 204 miliard Kč (3,5 % HDP).

Ministerstvo pro místní rozvoj spolupracuje s ICT UNIÍ a specialisty na e-government na projektu digitalizace stavebního řízení. Zmiňovaná novela (.pdf, str. 1) zákona o zeměměřičství, stavebního zákona a dalších byla navržena skupinou poslanců a podle vyjádření ministryně Dostálové pro server euro.cz se na jejím obsahu podílelo i Ministerstvo pro místní rozvoj.

K projednávání této novely v Poslanecké sněmovně došlo v druhé polovině roku 2019. Ve třetím čtení, které proběhlo 4. prosince 2019, byla novela zákona Poslaneckou sněmovnou schválena, a to včetně komplexního pozměňovacího návrhu, u jehož přípravy (.pdf, str. 5) bylo i Ministerstvo pro místní rozvoj. Novela byla 6. ledna 2020 poslána do Senátu, který o ní bude teprve jednat. Podle důvodové zprávy k předložené novele hy jedním z přínosů uvedené novely mělo být „zrychlení přípravy, umisťování a povolování staveb v České republice“ (.pdf, str. 12).

Tato novela by měla umožnit vznik geoportálu územního plánování a mělo by být možné elektronické povolování staveb. Mimo jiné je do zákona přidán paragraf 4b–4d. Paragraf 4b se věnuje digitální technické mapě kraje. Určuje, kdo ji spravuje a které prvky v ní mají být zahrnuty. Podle odstavce 4 paragrafu 4b (.doc, str. 1–2) „obsah digitální technické mapy kraje tvoří údaje o:

a)       druzích, umístění, průběhu a vlastnostech objektů a zařízení dopravní a technické infrastruktury včetně údajů o jejich ochranných a bezpečnostních pásmech a údajů o záměrech na provedení změn dopravní a technické infrastruktury v území,

b)       umístění, průběhu a vlastnostech vybraných stavebních a technických objektů a zařízení a vybraných přírodních objektů na zemském povrchu, pod ním nebo nad ním, které charakterizují základní prostorové uspořádání území“.

Paragraf 4c (.doc, str. 3) se věnuje digitálním mapám obcí a 4d (.doc, str. 3) digitální mapě veřejné správy. Digitální mapy města budou spravovat obce v samostatné působnosti. Digitální mapa veřejné správy „bude tvořena propojením katastrální mapy, ortofotomapy a digitálních technických map krajů“.

Součástí novely je také změna (.doc, str. 6–7) stavebního zákona č. 183/2006 Sb. a zákona o základních registrech č. 111/2009 Sb. Celkově má vzniknout tzv. portál stavebníka, ve kterém budou obsaženy informace, jak proces postupuje, a veškerá dílčí stanoviska. Vznikne také datové úložiště projektové dokumentace, úkonů v řízení a rozhodnutí. Elektronicky bude možné vést stavební deník.

Jak plyne z kontextu rozhovoru, tabulkou je v tomto případě myšlen žebříček zemí „Dealing with Construction Permits“ („Řešení stavebních povolení“) v průzkumu Světové banky „Doing Business Report 2020“. V tomto žebříčku jsou zjednodušeně řečeno srovnány jednotlivé země světa podle snadnosti získání stavebního povolení v dané zemi. Česká republika se umístila se skóre (.pdf, str. 12) 56,2 na 157. místě.

V roce 2015 byla Česká republika v žebříčku (.pdf, str. 181) na 139. místě s indexem 62,91. V letech 2016 (.pdf, str. 197), 2017 (.pdf, str. 202) a 2018 (.pdf, str. 156) se index udržoval na stejné hranici až do roku 2019, kdy index klesl (.pdf, str. 166) na hodnotu 56,20. Stejnou hodnotu Česká republika získala (.pdf, str. 12) i v roce 2020.

Před Českou republiku se v rámci tohoto žebříčku opravdu řadí některé africké státy. S indexem 56,5 se před ČR umístil v letošním roce např. Kamerun, s indexem 57,4 Pobřeží slonoviny a Tanzánie s 57,9 body. V každém roce za posledních 6 let se před ČR umístil některý z afrických států. V roce 2015 (.pdf, str. 186) to byl např. Gabon s indexem 74,36, v roce 2016 (.pdf, str. 199) např. Egypt s indexem 65,97, v roce 2017 (.pdf, str. 239) např. Jihoafrická republika s indexem 68,21, v roce 2018 (.pdf, str. 157) např. Džibuti s indexem 68,48 a v roce 2019 (.pdf, str. 181) to byla např. Keňa s indexem 63,49. Od roku 2015 tedy vždy některý z afrických států byl v rámci indexu řešení stavebních povolení před Českou republikou a staví to Českou republiku za některé africké země.

Mezi lety 2011–2014 byla délka stavebního řízení poměrně stálá poté, co klesla na hodnotu 120 dnů ve zprávě z roku 2012 (.pdf, str. 91). V roce 2015 (.pdf, str. 181) stoupla délka na 143 dnů, avšak od roku 2016 (.pdf, str. 197) vzrostla délka řízení až na 247 dnů, na nichž se drží dodnes. V průzkumu z roku 2020 (.pdf, str. 4) se délka oproti roku 2019 (.pdf, str. 166) nezměnila a k většímu posunu tedy ani tento rok nedošlo (viz tabulka).

Údaje za rok 2011 (.pdf, str. 159), 2013 (.pdf, str. 159) a 2014 (.pdf, str. 187).