Už na obraně jsme se scházeli pravidelně ke koordinaci české zahraniční politiky s pěti nejvyššími ústavními činiteli. Mimo to jsem na Hrad chodil jednou za čtvrt roku sám.
Martin Stropnický se jako ministr obrany několikrát setkal s nejvyššími ústavními činiteli. Koordinační setkání se uskutečňovala z podnětu v té době předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Třikrát ročně je svolával prezident Miloš Zeman.
První koordinační setkání se uskutečnilo 17.2.2015. Věnovalo se zejména boji s terorismem a politice vůči zemím Východního partnerství Evropské unie. Také se ústavní činitelé věnovali otázce Ukrajiny. Druhé koordinační setkání se uskutečnilo 23.6.2015, hlavním tématem schůze bylo fungování ekonomické diplomacie a prosazování ekonomických zájmů České republiky. Účastníkem těchto setkání byl pravidelně i v té době ministr obrany Martin Stropnický.
Martin Stropnický se s prezidentem Milošem Zemanem skutečně scházel pravidelně několikrát do roka. Poslední schůzka se konala 29.3.2018, kdy hlavním tématem byla spojitost nervově paralytické látky typu novičok s Českou republikou.
pana prezidenta armáda baví a zajímá. Podporuje navíc zahraniční mise.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Zeman v minulosti opakovaně podpořil zapojení českých vojáků do zahraničních misí. Nehodnotíme pak těžko ověřitelný fakt, jestli Zemana armáda skutečně baví.
Zeman promluvil o českých zahraničních misích například loni na konferenci SPD, kde se postavil proti požadavku této strany zrušit zahraniční mise české armády. Delegátům tehdy řekl: "Chcete bojovat proti islámskému terorismu, ale nechcete, aby čeští vojáci bojovali proti islámským teroristům. Tak si to, prosím vás, srovnejte v hlavě, a až přijdu příště na vaši celostátní konferenci, tak mi oznamte, že jste se buď rozhodli vymazat ze svého programu boj proti islámu, a já vám řeknu, že jste zbabělci, anebo mi řekněte, že jste se rozhodli vymazat ze svého programu zákaz účasti v zahraničních misích proti islámským teroristům, a já vás naopak pochválím za statečnost."
Zeman také vyzval k většímu zapojení naší armády do některých zahraničních misích. Například během setkání s českými velvyslanci v roce 2013 prohlásil, že "Bylo by velmi užitečné, aby se Česká republika intenzivněji než dosud zapojila do mírových misí OSN a to například účastí českých jednotek na Golanských výšinách."
Zeman také opakovaně telefonuje českým vojákům na zahraničních misích, aby jim poděkoval za jejich službu.
Máme otázky, na kterých se ale neshodneme (s prezidentem - o'pozn. Demagog.cz). Uvedu jako příklad sankce vůči Rusku. Tvrdí, že jsou neúčinné. Oponuji, že nejde tolik o účinnost. Chápu je spíše jako určité gesto, které má psychologický efekt.
Podle dohledaných informací jsou jak Miloš Zeman, tak Martin Stropnický ve svých názorech na protiruské sankce dlouhodobě konzistentní. Prezident Zeman kritizuje sankci proti Rusku dlouhodobě (např. zde). V poslední době označil sankce za neúčinné při projevu před Parlamentním shromážděním Rady Evropy (video zde, čas od 6:20) v říjnu 2017. Martin Stropnický naopak sankce podporuje. Například v rozhovoru pro Mf Dnes z února 2018 na toto téma uvedl, že "Sankce nejsou jen ekonomický nástroj. Sankce tohoto typu samozřejmě nesrazí Ruskou federaci na kolena. Je to gesto nesouhlasu s nějakou politickou událostí." Podobně se vyjádřil i v jiném rozhovoru z roku 2017: "Ne že by to byl všelék (sankce, pozn. Demagog.cz) , ne že by to přinášelo nějaké zásadní výsledky, ale je to nějaké společné politické gesto, a to je velmi důležité."
Vláda nedávno schválila balík velvyslanců, které podepsal i pan prezident. Z asi sedmi jmen bylo pouze jedno na základě prezidentova doporučení. Navíc šlo o zaměstnance MZV.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož nelze dohledat všechna konkrétní jména ani přesný počet velvyslanců, kteří byli schváleni vládou, stejně tak jméno nebo jména, která byly doporučena prezidentem Zemanem. Vláda změny velvyslanců opravdu projednávala, nemáme však přístup k bližším informacím.
Dle informací ze serveru Lidovky.cz vláda ve středu 11. dubna schválila jména velvyslanců. Post velvyslance při EU by měl zastávat současný náměstek pro ministra zahraničí pro řízení Evropské sekce Jakub Dürr, v Egyptě by měl funkci zastávat současný referent ministerstva vnitra a bývalý šéf bezpečnostního odboru Hradu Jan Fulík. Dle serveru se právě Fulík těší Zemanově podpoře, dříve byl mj. navržen na post velvyslance v Bělorusku.
Stropnický se tehdy ke jménům pro Lidovky.cz vyjádřil následovně:
"Velvyslanci nejsou Česko hledá Superstar. Zveřejňování jmen, a to ještě před podpisem prezidenta, je buranství." Podle Aktuálně.cz, kterému to údajně potvrdily čtyři zdroje z hnutí ANO, má být velvyslancem sám Stropnický, a to v Izraeli.
Prezidenti mají své nominanty (na velvyslance - pozn. Demagog.cz), je to běžné a bylo to tak i za prezidenta Václava Havla.
Ač prezident přímo velvyslance nevybírá, aby byl velvyslanec jmenován, musí ho schválit. Miloš Zeman v minulosti tuto výsady využíval a prosadil si například do USA svého bývalého spolupracovníka Hynka Kmoníčka. Tuto pravomoc využívali také jak Václav Klaus, tak Václav Havel, který si právě v době vlády Miloše Zemana jako velvyslance ve Washingtonu prosadil svého přítele Martina Palouše. Ostatně samotné webové stránky ministerstva zahraničních věcí říkají, že velvyslanec je zástupcem hlavy státu, nikoliv samotného ministerstva.
Česko má zároveň se státem Izrael nadstandardní vztah. Během vlády Bohuslava Sobotky jsem byl osobně dvakrát v Jeruzalémě na společném zasedání vlád.
Společná zasedání vlád České republiky a Izraele se za premiérství Bohuslava Sobotky konala v listopadu 2014 a také v květnu 2016, obě zasedání se přitom uskutečnila v Jeruzalémě.
Ve stejném formátu, tedy ve formátu mezivládních konzultací, jedná česká vláda vedle Izraele pouze se Slovenskem a Polskem. Důkazem vzájemně nadstandardních vztahů České republiky a Izraele je právě skutečnost, že Sobotkova vláda zasedala dvakrát v Izraeli. Česká republika představuje jednoho z nejbližších spojenců Izraele mezi evropskými zeměmi.
Považuji za správné, abychom v západní části Jeruzaléma byli viditelněji zastoupeni. Nejsme USA. V Jeruzalému nemáme budovu generálního konzulátu.
Česká republika má v Izraeli velvyslanectví v Tel Avivu a k tomu honorární generální konzulát v Haifě.
Musím se vrátit ke kampani ANO v roce 2013 (...) Trochu bláznivě jsem ‚vyfasoval‘ kandidaturu v Jihomoravském kraji, v Praze bych to měl prý moc jednoduché.
Martin Stropnický byl při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 lídrem kandidátky hnutí ANO v Jihomoravském kraji. K tomuto kraji přitom nemá větší vazby, sám se narodil v Praze a nikdy ve zmíněném kraji nežil ani nepůsobil.
Anexe Krymu, válka na východě Ukrajiny, naprostá změna bezpečnostní situace ve světě, podpis nové smlouvy na pronájem Gripenů za spoustu miliard – to vše v prvních týdnech po nástupu.
Krymský parlament odhlasoval připojení Krymu k Rusku 6. března 2014. Referendum se uskutečnilo 16. března téhož roku a lidé hlasovali pro připojení Krymu k Rusku. Následně ruský prezident Vladimir Putin podepsal smlouvu o připojení Krymu k Rusku, čemuž předcházelo schválení smlouvy Radou federace a schválení ve Statní dumě. Za začátek války na východě Ukrajiny lze považovat duben 2014, přičemž konflikt stále není ukončen.
Martin Stropnický zastával funkci ministra obrany od 29. ledna 2014. Dodatek ke smlouvě o pokračování pronájmu letounů JAS-39C/D Gripen byl podepsán 16. května 2014. Jednání se švédskou stranou trvalo dva roky - od 12. března 2012 do 12. března 2014, kdy vláda České republiky schválila dodatek o prodloužení pronájmu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože pár týdnů po nástupu Martina Stropnického do funkce ministra obrany vláda schválila dodatek o prodloužení smlouvy a následně byla smlouva podepsána. Ve stejné době byl anektován Krym a začala se válka na východě Ukrajiny.
A pak – úmrtí pěti českých vojáků v jeden den. Největší tragická ztráta naší armády od dob druhé světové války.
Martin Stropnický mluví o sebevražedném útoku u základny Bagrám v Afghánistánu, který se odehrál 8. července 2014. Martin Stropnický byl v tu dobu ministrem obrany. U základny explodovalo improvizované výbušné zařízení, které celkově zabilo pět českých vojáků – čtyři vojáci zemřeli okamžitě, pátý byl těžce zraněn a zemřel o týden později ve střešovické nemocnici.
„Chtěl bych se jim touto cestou poklonit, vzdát jim hold a úctu. Považuji také za samozřejmost vyjádřit hlubokou a upřímnou soustrast všem rodinným příslušníkům, manželkám, družkám, maminkám, dětem, přátelům,“řekl Martin Stropnický po útoku.
V historii české armády je to nejtragičtější událost v zahraničních misích. V roce 1998 zemřeli v Bosně a Hercegovině tři čeští vojáci, když vojenský vrtulník při stoupání narazil do horského hřebenu. Celkově zemřelo v zahraničních misích 25 českých vojáků.
