Matěj Stropnický

Zmíněný pozměňovací návrh pocházel skutečně z dílny poslaneckého klubu ČSSD, viníků „solárního tunelu“ však bylo ve skutečnosti více.

Matěj Stropnický má na mysli zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energií, konkrétně pak pozměňovací návrh poslankyně sociální demokracie Šedivé z roku 2005, který měl snížit možné meziroční snížení výkupních cen elektřiny ze slunečních elektráren z původních 10 % na polovičních 5 % (§6, odst. 4). Šedivá tedy navrhla fakticky omezení možností regulátora reagovat na další možný vývoj.

Je ale nutné dodat, že návrh Šedivé v hlasování neprošel. Fakticky totožný návrh předložil poslanec Ladislav Urban z KSČM (seznam všech PN je dostupný zde - Urbanův nese označení E2). Právě ten získal nakonec podporu a prošel. V tomto ohledu by tedy Stropnický měl vinit spíše komunisty a ne sociální demokraty. Ti také spolu s poslanci US-DEU návrh protlačili.

Samotný zákon v té době hladce prošel Poslaneckou sněmovnou i Senátem, svým podpisem jej však odmítl opatřit tehdejší prezident Václav Klaus, jehož musel zastoupit nově nastoupivší premiér Jiří Paroubek. Investorům krom jiného garantoval minimální výkupní cenu za jednotku elektřiny na 15 let dopředu.

Problém nastal v letech 2008 a 2009, kdy se za každoročního skokového nárůstu výkupních cen za elektřinu z fotovoltaických zdrojů výrazně snížily náklady na výstavbu samotných elektráren především díky levnějšímu dovozu článků z Číny. Vysoké výkupní ceny vedly k výraznému nárůstu počtu investorů v solární energetice, jejichž podpora se promítla do cen elektřiny i samotným spotřebitelům. Trend se tehdejší vládní koalici ve složení ODS, KDU-ČSL a SZ podařilo zastavit až prosazením novely, která zrušila garantovanou podporu pro vysoce ziskové energetické zdroje. Dodejme ovšem že v tomto období rovněž padla koaliční vláda a nastoupil Fischerův úřednický kabinet.

Zmiňovaná novela byla předložena sněmovně 18. listopadu 2009, tedy mnoho měsíců po vypuknutí solárního boomu. Odpovědnost tedy nepadá jen na přílepek poslankyně Šedivé, ale i na možnou liknavost dalších vlád a odpovědných orgánů. Je pravdou, že zelení přímo problém s výkupními cenami nezpůsobili, jak jim je nezřídka vytýkáno, nicméně svalení odpovědnosti na jeden konkrétní návrh sociální demokracie, je nekorektní.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť o farmě Čapí hnízdo skutečně již několik měsíců panovaly jisté pochybnosti, samotná kauza spojená s možným dotačním podvodem se zapojením ministra financí ovšem propukla po zveřejnění informace, že OLAF začíná vyšetřovat v této věco právě Agrofert Andreje Babiše. Tuto informaci přinesl server Neovlivní.cz 2. března, tedy necelé 2 týdny před těmito OVM.

Z přehledového článku od Jana Wirnitzera na serveru Idnes.cz je zjevné, že je o dlouhodobou záležitost eskalovanou v poslední týdnu. Jednou z (přinejmenším mediálně) výrazných událostí bylo listopadové anonymní trestní oznámení. O tom informoval server Neovlivní, který dokument také zveřejnil. Podnět k zahájení trestního řízení však může podat kdokoli, navíc takto anonymně. V prosinci poslanec ČSSD Antonín Seďa v Poslanecké sněmovně interpeloval kvůli Čapímu hnízdu přímo ministra Babiše. Odpovědi se dočká v lednu letošního roku, leč nikterak sdílná není.

Výrazný zlom však nastal v den, kdy server Neovlivní vydal zprávu o tom, že Evropský úřad proti podvodům zahájil vyšetřování případu, kdy společnost Agrofert získala na dotacích 54 milionů pro výstavbu farmy Čapí hnízdo. Šlo o článek z 2. března 2016. Tím kauza získala výrazně jiný rozměr, než jí do té doby dávala občasné mediální pozornost. V dalších dnech pravicová opozice deklarovala, že žádá o svolání mimořádné schůze k této věci. V posledním týdnu najdeme mediální zmínky na toto téma prakticky denně.

Předseda Strany zelených vytýká Chovancovi jednak to, že mluvil o migrační vlně, že je celá vlastně organizovaná a pak také to, že mluvil v souvislosti se Sýrií o možném vyhrocení konfliktu, kdy všichni lidé se mohou rozhodnout zemi opustit.

Oba tyto Chovancovy výroky však Stropnický popisuje ne zcela korektně, když v prvním případě již neuvádí, že Chovanec v další části interview uvádí také uklidňující aspekty a v případě Sýrie Chovanec nemluvil o všech lidech v zemi ale "pouze" o vnitřně vysídlených osobách.

V prvním případě (organizovaná uprchlická vlna) Chovanec ve skutečnosti prohlásil 4. září 2015:

"Migranti, kteří přicházejí do Evropy, jsou dnes organizováni, mají Facebooky, umí spolu komunikovat po síti, sdílejí informace, jak komunikovat s úřady. A já se ptám, co se stane, až se zvedne například povodí Nilu? Když se podíváte na demografický vývoj obyvatel v Egyptě, lze předpokládat, že tam nebude voda a další potraviny, takže nás můžou čekat migrační vlny nejen z důvodů válek."

V tomto prohlášení však Chovanec neuvádí, že celá migrační vlna je organizována. Ve stejném rozhovoru navíc ministr vnitra dodal (rozhovor pro Mladou frontu DNES dostupný na webu ČSSD), že zkušenosti ukazují, že mezi běženci je nízká kriminalita a na otázku zda nás může ohrozit nějaká velká vlna uprchlíků odpovídá:

"Nemělo by se to stát." V druhém citovaném případě web Českého rozhlasu uvádí v textu " Chovanec varuje před další vlnou migrantů, kvóty prý nebudou fungovat " z 24. září následující:

" V samotné Sýrii je podle něho 7,6 milionu vnitřních přesídlenců, ambici zapojit se do tamních bojů bude mít Rusko. Konflikt se může vyhrotit a tito lidé se můžou rozhodnout opustit Sýrii, podotkl Chovanec. "

Chovanec tedy skutečně připustil alternativu, že s eskalací války v Sýrii (v souvislosti se zapojením Ruské federace) je možné, že vnitřně vysídlené osoby zemi opustí. Nejedná se ovšem o všechny občany Sýrie, jak Stropnický uvádí. Byť jde o skutečně velké množství lidí, Stropnický vyjádření ministra vnitra dále posouvá.

Ministerstvo vnitra ČR vydává pravidelné čtvrtletní zprávy věnující se extremismu v ČR a v těchto zprávách v průběhu roku 2015 dostávaly stále více prostoru protiislámské a protiimigrační skupiny.

Tyto subjekty jsou v rámci novějších zpráv označovány jako populistické a tvoří tak vlastní skupinu, avšak například ve zprávě mapující první čtvrtletí (.pdf) roku 2015, byly ještě řazeny k pravicovým extrémistickým skupinám, konkrétně tato zpráva říká:

" Tyto subjekty představovaly přímou konkurenci pro tradiční pravicové extremisty. Jejich rétorika, která se mnohdy pohybovala na hraně zákona, radikální politické požadavky a návrhy i způsoby mobilizace sympatizantů se prakticky nelišily od projevů krajní pravice. Nové islamofobní extremistické subjekty se ale zároveň od jakéhokoliv spojování s krajně pravicovou scénou distancovaly."

Také zpráva z posledního čtvrtletí (.pdf) roku 2015, která protiislámské skupiny již vyčleňuje zvlášť, říká:

" Ve sledovaném období byly nadále výrazně aktivní populistické protiislámské a protimigrační subjekty a iniciativy, které ve velké míře konkurují pravicově-extremistickým subjektům. Jedním z nejvýznamnějších uskupení je Blok proti Islámu, který spolupracuje s Úsvitem – Národní koalicí.

Je také nutné brát v potaz, že tyto zprávy, o kterých hovořil Matěj Stropnický se již z podstaty svého názvu Čtvrtletní zprávy o extremismu Odboru bezpečnostní politiky MV věnují extremismu v ČR, to znamená, že subjekty zmiňované v těchto zprávách jsou jistou měrou extremistické a členění v rámci dané zprávy na tom nic nemění.

To dokládá i fakt, že o populistických subjektech zprávy také hovoří v části Vývoj extremistické scény. Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící.