Mikuláš Ferjenčík

V programovém prohlášení vlády stojí (Finance a hospodaření státu, 4. odstavec): „Prosazujeme stabilní a předvídatelné daňové prostředí. Změny soustavy daňových zákonů budou prováděny pouze několika málo souhrnnými novelami, a to s dostatečným odkladem účinnosti.“

V současnosti je ovšem daňový balíček, jehož účinnost (.pdf, str. 33) je plánována od 1. ledna 2021, ještě projednáván a mezi vládními koaličními partnery (ANO a ČSSD) nepanuje shoda o jeho podobě. Jeden z hlavních rozdílů je výsledná podoba zdanění příjmů fyzických osob po zrušení superhrubé mzdy. Andrej Babiš navrhuje zdanění hrubé mzdy sazbou 15 procent a doplnění sazbou 23 procent u příjmů nad 140 000 korun měsíčně. Jan Hamáček ovšem navrhuje sazbu 19 a 23 procent a k tomu chce zvýšit i měsíční daňovou slevu na poplatníka, a to o 200 korun.

Ministryně financí po neúspěšném vyjednávání s ČSSD prohlásila: „Každopádně jsme se dohodli, že celý týden do příštího pátku (13. listopadu 2020, pozn. Demagog.cz), kdy bude třetí čtení daňového balíčku, využijeme k dalším jednáním.“ Je ale dobré podotknout, že dle stránek Poslanecké sněmovny nemohl být v pátek 13. listopadu návrh projednán, neboť do té doby neuplynula zákonná 14denní lhůta od rozeslání pozměňovacích návrhů poslancům. Nejdříve tedy mohla Sněmovna návrh schválit až ve středu 18. listopadu, na tento den však nebyla plánovaná schůze Sněmovny, naopak naplánovány jsou schůze výborů. Projednání je tedy, pokud Sněmovna nerozhodne jinak, možné až v pátek 20. listopadu, přičemž následně zákon musí projednat ještě Senát a podepsat prezident.

Termín „s dostatečným předstihem" je značně subjektivní, je však velice pravděpodobné, že zákon nabude platnosti až v průběhu prosince, což i vzhledem k vánočním svátkům nedává firmám příliš prostoru se na daňové změny připravit. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

V červnu 2020 vláda předložila návrh zákona, který mimo jiné mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (.pdf, str. 4). Na schůzi Poslanecké sněmovny od 19. listopadu by měl být tento zákon projednáván ve třetím čtení. K zákonu byla podána celá řada pozměňovacích návrhů, poslanec Ferjenčík zřejmě naráží na návrh Andreje Babiše (ANO) z 26. října, návrh Jana Hamáčka (ČSSD) z 27. října a návrh (.docx) Jiřího Dolejše (KSČM) rovněž z 27. října.

Všechny tři návrhy se shodují na zrušení tzv. superhrubé mzdy, která se v ČR používá od roku 2008 pro výpočet základu daně. Superhrubá mzda je součet hrubé mzdy zaměstnance a povinného pojistného, které odvádí zaměstnavatel. Podle zmiňovaných návrhů by se daň měla počítat ze skutečné hrubé mzdy.

Zrušení superhrubé mzdy je rovněž jedním z cílů, které si současná vláda vytyčila ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 5). Snížení základu daně ovšem znamená nižší příjem do státního rozpočtu, což v současné době, kdy výrazně narůstají výdaje rozpočtu v souvislosti s pandemií koronaviru, představuje problém. Alena Schillerová pak uvedla, že Ministerstvo financí nemá plán, jak výpadek příjmů nahradit. Dle ČSSD by řešením mohlo být například zavedení bankovní daně, což však předseda vlády Andrej Babiš odmítl.

Hlavní rozdíl v návrzích jednotlivých stran spočívá v navrhované výši daňové sazby. Pozměňovací návrh Andreje Babiše s číslem 6592 (.docx, str. 3) počítá se dvěma úrovněmi daně: 15 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy a 23 % u příjmů vyšších. Návrh Jana Hamáčka č. 6610 (.docx, str. 3) pak počítá s daní ve výši 19 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy, nad tento limit pak se sazbou daně také 23 %.

Jiří Dolejš pak ve svém pozměňovacím návrhu s číslem 6627 (.docx, str. 3) dokonce navrhuje 3 úrovně daně: 15 % u příjmů do 24násobku průměrné mzdy, 23 % u příjmů do 48násobku průměrné mzdy a 32 % u příjmů převyšujících 48násobek průměrné mzdy.

Dodejme, že například podle studie VŠE (.pdf), která porovnává dopady 15% a 19% základní sazby daně, by dopady jednotlivých návrhů na státní rozpočet i na příjmy domácností byly značně rozdílné. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V červnu 2020 ministryně financí Alena Schillerová požadovala, aby schodek státního rozpočtu činil 500 miliard korun. Tento schodek by podle Aleny Schillerové umožnil vytvoření rezervy na boj proti epidemii covidu-19, aby „nemusela vláda opět žádat o změnu“ rozpočtu.

Novela (.pdf) státního rozpočtu, kterou se schodek zvýšil na 500 miliard korun (.pdf, str. 6), byla Poslaneckou sněmovnou schválena 8. července 2020. V důvodové zprávě (.pdf, str. 3) stojí, že epidemie covidu-19 zapříčinila „potřebu vynaložit ze státního rozpočtu zvýšené výdaje na boj proti šíření epidemie“. Ministryně financí nejprve navrhovala (str. 5) vytvoření této rezervy prostřednictvím navýšení výdajů kapitoly Všeobecné pokladní správy o 136,6 mld. Kč. Po kritice ze strany opozice však došlo k rozdělení této rezervy do rozpočtových kapitol několika ministerstev (mimo jiných MPSV a MV) a výdaje Všeobecné pokladní správy byly navýšeny jen o přibližně 70 mld. Kč.

Opozice již dříve kritizovala tzv. rouškovné, o němž předseda Pirátů Ivan Bartoš prohlásil, že se jedná o „volební dárek“. Proto usuzujeme, že Mikuláš Ferjenčík má „předvolebními dárečky“ na mysli právě tento jednorázový finanční příspěvek (.pdf) pro důchodce.

Zavedení rouškovného nicméně nenavrhovala Alena Schillerová, ale ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Alena Schillerová uvedla, že tento příspěvek podpoří, avšak dle ní výše příspěvku měla činit 4 000 korun, nikoliv 6 000, jak požadovala Jana Maláčová. Vládní koalice se dohodla, že tento příspěvek bude ve výši 5 000 korun. Vyplacen má být v prosinci 2020 (.pdf, str. 3).

Návrh zákona uvádí, že „opatřením dojde ke zvýšení (…) státního rozpočtu v roce 2020“ (.pdf, str. 4). Opatření pak způsobí, že výdaje státního rozpočtu stoupnou „v příslušných rozpočtových kapitolách (MPSV, MO, MV a MS) celkem o 15 mld. Kč“ (.pdf, str. 4). Těchto 15 miliard korun tedy pochází z financí těchto čtyř ministerstev určených na potlačení epidemie covidu-19. Podle ČTK by z celkových 15 miliard Kč mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí vynaložit 14,9 miliard Kč. Jelikož MPSV z rozpočtové rezervy získalo necelých 18 miliard Kč, můžeme zde legitimně dovozovat, že na rouškovné využilo právě tyto prostředky.

Mikuláš Ferjenčík má tedy pravdu v tom, že navýšení rozpočtové rezervy bylo zčásti využito i na program rouškovného. Jeho vyjádření však vytváří zavádějící dojem, že takto byla využita rezerva jako celek, přitom šlo jen o cca 11 % z celkové částky 137 miliard Kč. Mikulášem Ferjenčíkem zmíněná ministryně financí Alena Schillerová pak navrhovala částku ještě nižší.