Milan Chovanec

Na mimořádný summit v Bruselu konaný 7. března 2016 dorazil turecký premiér Ahmet Davutoglu se seznamem požadavků, sloužících k lepšímu zvládání uprchlické krize. Mezi nejdůležitější z nich patřilo rychlejší zjednodušení vízové povinnosti pro občany Turecka, urychlení převodu již dříve slíbených 3 miliard euro a zároveň přislíbení další takové částky, otevření nové kapitoly o vstupu Turecka do EU a v neposlední řadě také systém „jednoho za jednoho“ – za každého syrského občana, kterého Turecko převezme zpět z řeckých ostrovů, by EU přijala jednoho syrského uprchlíka s právem na azyl v Turecku.

Podle Ministerstva zahraničí patří Turecko na seznam zemí, pro něž platí vízová povinnost ve státech schengenského prostoru. Seznam pochází z nařízení Rady (ES) č. 539/2001.

Tzv. „schengenské vízum“ opravňuje jeho držitele k pobytu na území celého schengenského prostoru pro dobu maximálně 90 dní, přičemž pouze ve výjimečných případech se toto vízum uděluje s omezenou působností pro konkrétní státy v něm vyznačené.

Podmínkami pro získání tohoto typu víza je vyplnění formuláře, doložení cestovního dokladu, fotografie, biometrických údajů, poplatku, pojištění a podpůrných dokladů prokazujících účel cesty, typ ubytování a záměr opustit schengenský prostor.

Česká republika na základě vládního usnesení (.pdf, str. 1) uvolnila pro Řecko 5 milionů z prostředků Ministerstva zahraničních věcí a 5 milionů v rámci realizace Programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů.

Ministr Zaorálek na své zahraniční cestě do Turecka, Makedonie a Řecka v únoru 2016 nabídl Řecku finanční podporu 10 milionů korun. Prostředky mají být použity na pořízení přístrojů k ověřování otisku prstů. Stejnou sumu přitom nabídl i Turecku.

Česká republika výzvu přijala a 5. ledna vyslala do Řecka humanitární pomoc. České velvyslanectví v Aténách uvádí, že šlo o deky, spací pytle, lehátka, pláštěnky a kamna v hodnotě cca 4 a půl milionu korun.

Řecký ministr pro migraci Yannis Mouzalas pak skutečně přístup V4 kritizoval. Informovala o tom například agentura Reuters. V rozhovoru pro řeckou televizní stanici prohlásil: "Země Visegradu nejenže nepřijaly jediného uprchlíka, ale dokonce neposlaly ani deku či stan."

Pomoc České republiky spočívá v několika oblastech. Předně byli do Maďarska, Slovinska a Makedonie vysláni příslušníci Policie České republiky. Na místě pomáhali čo pomáhají s ostrahou hranic.

19. října 2015 vyslovila vláda souhlas s vysláním 50 policistů do Maďarska. Ti měli být vysláni do země do poloviny prosince a provádět hlídky spolu s maďarskými kolegy.

O vyslání 20 policistů do Slovinskainformoval vládu ministr vnitra Chovanec 2. listopadu 2015. Tisková zpráva MVČR také uvádí, že o stejný druh pomoci (tedy střežení vnější schengenské hranice) byly požádány další státy V4.

21. prosince 2015 pak vláda rozhodla o vyslání policistů do Makedonie a Slovinska a také o poskytnutí daru Makedonii. Pro média (ČTK/Idnes) tento dar a počet policistů kvantifikoval ministr Chovanec. V případě Makedonie šlo 25 policistů, 20 milionů korun a také 10-15 aut Škoda Yeti. Na setkání v Praze 19. ledna 2016 se ministři zemí V4 shodli na vyslání mise expertů do Makedonie - cíl mise je stanovit skutečné potřeby spolupráce, která by zefektivnila kontrolu hranic na západobalkánské migrační trase. Na konferenci, jíž se zúčastnili i zástupci samotné Makedonie a Srbska, byla přijata i deklarace (.pdf), upřesňující její výsledky. Později také ministr vnitra a český a slovenský premiér ohlásili společné nasazení policistů v Makedonii.

Naši policisté tedy ve všech třech zemích opravdu pomáhali.

Extremistické aktivity pravidelně monitoruje Ministerstvo vnitra, které každoročně vydává zprávy o působení extremistů na území České republiky.

Zatímco v letech 2012 a 2013 převládala mezi pravicovým extremisty antiromská tématika, od roku 2014 je v ČR zjevná reorientace pravicového extremismu od protiromské tématiky k čím dál častější akcentaci témat zaměřených proti islámu a později i proti migrační vlně, která zasáhla Evropu. Proces změny orientace pravicového extremismu v posledních čtyřech letech dokládají dokumenty publikované Ministerstvem vnitra.

2012

Zpráva o extremismu z roku 2012 konstatuje (pdf. str. 7-8):

V roce 2012 nebyly v rámci krajní pravice, potažmo neonacistické scény, zaznamenány výraznější mobilizační tendence či mimořádné události. Zvýšená aktivita se projevila spíše v souvislosti s krajskými volbami a předvolební kampaní DSSS, následně pak až koncem roku se zahájením kampaní prezidentských kandidátů.

Zvýšená aktivita strany DSSS nepřinesla kýžené ovoce. Na podzim 2012 postavila v krajských volbách kandidátky pouze ve čtyřech krajích a celkový zisk v rámci ČR činil pouze 0,34% hlasů. V žádném kraji nezískala strana ani 1 % hlasů.

"Pravicově extremistická scéna v roce 2012 nadále zůstávala nekompaktním celkem. Jejím stoupencům se nepodařilo najít oblast, která by scénu opět stmelila a zaktivizovala.

Témata pravicově extremistické scény se v roce 2012 příliš nelišila od předchozích let. Při své snaze získat co největší podporu veřejnosti se pravicoví extremisté soustředili hlavně na téma romské problematiky (resp. problematiky sociálně nepřizpůsobivých skupin) a sociálního napětí v některých regionech."

2013

Nejproblematičtějšími událostmi roku 2013 byla série protiromských demonstrací, trvající od května do října (pdf. str. 7-9):

Celkem bylo v loňském roce zaznamenáno 26 těchto protestních akcí, z nichž nejvýznamnější z hlediska účasti proběhly v Duchcově, Českých Budějovicích a v Ostravě. Tato shromáždění poukázala nejen na rizika plynoucí z aktivního zapojení místní populace, ale, zejména v případě sídliště Máj v Českých Budějovicích, i na vypuknutí dalších demonstrací nebo výtržností v místech, která nebyla identifikována jako riziková.
(...)
Vyjma aktivit při protiromských demonstracích nepředstavovali Pravicový extrémisté jako celek reálnou hrozbu a bezprostřední ohrožení demokratických základů České republiky. Byť byly zaznamenány jednotlivosti, které lze charakterizovat jako závažné, jednalo se o nesystémové jevy, které z globálního pohledu nebezpečí pravicového extremismu nijak podstatně nenavýšily.(...)Pravicově extremistická scéna v roce 2013 zůstávala nekompaktním celkem. Scénu tak nadále tvořily převážně lokální skupinky soustředěné zejména na místní témata. Jediným tmelícím prvkem, který dokázal zaktivizovat větší počet pravicových extreémistu, byla problematika soužití mezi majoritní společností a romskou menšinou a s ní související protiromské pochody.

2014

V roce 2014 však dle zprávy (pdf. str.6-7) Ministerstva vnitra dochází ke změně, pravicový extrémismus přestal cílit na romskou tématiku a začal akcentovat islamofobii. Ve zprávě se píše, že za hlavní bezpečnostní hrozbu se dá považovat snaha extremistů štěpit společnost a oslabovat ČR vytvářením antagonismů na základě etnického, náboženského, třídního, či jiného klíče.

Série protiromských demonstrací z roku 2013 se neopakovala. Došlo k poklesu počtu a frekvence těchto shromáždění. Veřejnost spatřovala, že extremistické subjekty nepřinášejí řešení.Pokračovala krize pravicově extremistické scény. Docházelo k další fragmentaci, poklesu aktivit ve veřejné prostoru. Pravicově extremistická scéna hledala jiná než protiromská mobilizační témata. Začala akcentovat islamofobii a obranu evropských, resp. národních tradic a kultury.

2015

Souhrnou zprávu za rok 2015 Ministerstvo vnitra k dnešnímu dni nevydalo, pravidelně ale publikuje kratší čtvrtletní shrnutí (pdf. str. 4-5):

V prvním čtvrtletí roku 2015 se výrazně prohloubila dlouhotrvající krize v rámci krajně pravicové scény. Do pozadí ustoupilo téma anticiganismu.

V souvislosti s teroristickými aktivitami islamistů se stále více prosazovalo téma islamofobie. Poměrně neúspěšně se s protiislámskou kartou pokusily pracovat tradiční pravicově extremistické subjekty. Zatímco akce pořádané Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS) nezaznamenaly větší úspěch, do popředí se dostala platformá Islám v ČR nechceme (IvČRN), která uspořádala sérii pěti početnějších demonstrací.

V druhém čtvrtletí (pdf. str. 4) došlo k jisté formě spolupráce mezi znesvářenou DSSS a Národní demokracií (ND) Adama Bartoše v reakci na zvýšenou popularitu IvČRN a Bloku proti Islámu (BPI).

Mezi jednotlivými populisticky, proti imigrantům a proti muslimům orientovanými subjekty byla rovněž zjevná snaha o vytváření koalic či partnerství. Výše zmíněný BPI komunikoval se stranou Úsvit, ND pak s poslancem Tomio Okamurou.Ve 3. čtvrtletí roku 2015 (pdf. Str. 3-4-5) se vysoká míra společenské pozornosti věnovala tzv. migrační vlně.

Téma je již od počátku letošního roku výrazným podnětem a živnou půdou různých populistických až xenofobních subjektů, které často ve veřejném prostoru vytěsňovaly subjekty z krajní pravice.

Od počátku roku se islamofobních a protimigrantských nálad pokoušely využít i různé populistické subjekty. Platforma Islám v České republice nechceme („IvČRN“), transformovaná od dubna do Bloku proti Islámu, navázala spolupráci s Úsvitem - Národní koalicí a do jisté míry představuje konkurenci krajně pravicovým subjektům. Rétorika i organizované akce byly podobné. Za cílem získání volební podpory byly záměrně a účelově využívány informace, které byly často vytržené z kontextu, zobecněné anebo i dezinterpretované.

Téma bylo ve sledovaném období výrazně reflektované i v rámci tzv. alternativních zpravodajských webů. Prostřednictvím těchto webů byly často šířeny různé nadnesené statistiky, zdůrazňovány problematické aspekty hledání konsenzu mezi státy Evropské unie, anebo zprávy o údajných „teroristech“ mířících do EU.

Závěr roku 2015 (pdf. str. 3-4-5) nepřinesl až na údálosti spojené se 17. listopadem žádné výraznější změny.

Z hlediska projevů nedocházelo u extremistických hnutí k výraznějším změnám oproti předchozím obdobím roku 2015. Hlavní mobilizační téma tvořila ve všech případech tzv. Migrační vlna, která je v rámci krajní pravice i populistických subjektů vnímána jako příležitost pro získání stoupenců. Zejména v rámci krajní pravice se stále častěji projevovala více či méně otevřená podpora a veřejná propagace politiky Ruské federace a Vladimíra Putina.

Jednou z nejvýznamnějších událostí sledovaného období byla veřejná shromáždění k výročí 17. listopadu. Demonstracím v letošním roce dominovalo téma uprchlické krize. Průběh demonstrací do jisté míry symbolizoval propad DSSS a zároveň rostoucí podíl ND, která dokázala spojit svou demonstraci s dalšími inciativami a subjekty a uspořádat shromáždění s následným pochodem k Úřadu vlády ČR. Subjekty, které dlouhodobě vystupují nejen proti migraci, ale i proti islámu v Evropě, podpořily a významně se podílely na organizaci demonstrace na pražském Albertově dne 17. listopadu, v rámci které vystoupil i prezident Miloš Zeman. Demonstrace se zúčastnilo zhruba 2000 osob a asi 100 odpůrců. Mezi účastníky byli i zástupci protimuslimské a protiimigrační iniciativy PEGIDA z Drážďan a stejně tak i zakladatel kontroverzní nacionalistické a protipřistěhovalecké English Defence League (dále jen „EDL“).

Demonstrace dne 12. prosince v Praze, pořádané pod názvem „Pochod proti vlastizrádcům“, se zúčastnilo až 800 osob.

V České republice žilo podle dat Českého statistického úřadu ke konci roku 2014 (poslední dostupná data) 449 367 cizinců. Z tohoto počtu nejvíce cizinců (.xls - data ČSÚ) pochází ze Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu. S jistou mírou tolerance je výrok hodnocen jako pravdivý.

Výrok v prakticky totožném znění padl v dokumentu Matrix AB v čase 19:20.

„Vítejte na farmě Čapí hnízdo. Myslím, že je to nejlepší projekt, co jsem kdy vymyslel. Napadlo mě to, když jsem s dětmi čekal ve frontě v zoo. U krmení koz byla obrovská fronta a já nesnáším čekání. Tak jsem si řekl, že udělám něco podobného.“

Film režiséra Víta Klusáka dokumentuje část ministerského období Andreje Babiše, rozebírá některé problematické etapy a hovoří s lidmi, kteří se s Babišem setkali, ať už v pracovním či osobním životě. V čase 19:00 najdete právě část věnovanou kauze kolem Čapího hnízda, Babišovy rekreační farmy poblíž Prahy, která byla údajně kofinancována dotacemi v důsledku podvodu.

Milan Chovanec má patrně na mysli návrh novely o střetu zájmů, kterou předkládala skupina poslanců TOP09, mezi nimi i zmíněný poslanec Plíšek.

Tento návrh (.pdf) zavádí povinnost podat oznámení o majetkových poměrech do 30 dnů od nástupu výkonu veřejné funkce a rozšiřuje i předmět těchto oznámení. Stanovuje také jednotný evidenční orgán pro tato podání veřejných činitelů.

Nové sankce tento návrh nezavádí, zvyšuje však dosavadní maximální možnou pokutu za neplnění povinností z 50 na 500 tisíc korun.

Poslanec Plíšek se také přihlásil k pozměňovacím návrhům (strana 13, blok C, body 1-3) obsaženým v usnesení ústavně právního výboru k vládní novele zákona o zadávání veřejných zakázek.

O přípravě vlastního návrhu hovořili poslanci ČSSD již 4. března poté, co nepodpořili pozměňující návrh zákona o zadávání veřejných zakázek, kterým se firmy s více než desetiprocentním podílem členů vlády vyřazují z veřejných soutěží.

"Střet zájmů chceme řešit v zákonné normě řešící primárně tuto problematiku, tedy v novele zákona o střetu zájmů, kterou budeme projednávat v příštích týdnech," řekl k tomu předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.

Ve sněmovně leží také vládní novela zákona o střetu zájmů, která zavádí (.pdf) centrální evidenční orgán a elektronický registr pro všechna oznámení o majetkových poměrech a zároveň zavádí řadu sankcí. Zahrnuje i povinnost podat oznámení o majtekových poměrech do 30 dnů po nástupu do funkce, kterou najdeme i ve zmíněném návrhu poslanců TOP09. Tento návrh ve sněmovně leží už od srpna 2015, v tuto chvíli je zařazen na program březnové schůze.

Ministr vnitra zde reaguje na předchozí tvrzení předsedy Strany zelených. Jak uvádíme výše, kauza Čapí hnízdo skutečně nabrala sílu po zveřejnění informace na serveru Neovlivní.cz, který uvedl, že Evropský úřad proti podvodům zahájil vyšetřování případu, kdy společnost Agrofert získala na dotacích 54 milionů pro výstavbu farmy Čapí hnízdo. Agrofert je prošetřován kvůli dotačnímu podvodu. Text byl vydán 2. března a diskuze byla vysílána 13. března, tedy necelé 2 týdny poté.

Od vydání textu na serveru Neovlivní.cz kauza opravdu akcelerovala, média přináší zprávy téměř na denní bázi. (čtvrtek 3. března, pátek 4. března, neděle 6. března, středa 9. března, čtvrtek 10. března, pátek 11. března). To se nedá říct o době před vydáním článku serverem Neovlivní.cz.

Milan Chovanec tedy korektně uvádí, že kauza trvá asi týden a v posledních dnech výrazně akcelerovala.