Miroslav Bárta

Dánsko a nájmy

V Dánsku platí zákon, který stanovuje pravidla pro situace, kdy je rezidenční nemovitost neobydlená déle než šest týdnů (.pdf, str. 34). Pokud majitel v rezidenční nemovitosti nežije ani ji nepronajímá, obec ho může donutit pronajmout nemovitost nájemci, kterého určí samospráva.

Koupit nemovitost v Dánsku mohou lidé, kteří zde mají trvalý pobyt nebo v zemi žijí minimálně pět let. Zakoupit nemovitost v Dánsku mohou také občané zemí Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, kteří v Dánsku pracují nebo podnikají. Ostatní musí žádat o povolení tamní ministerstvo spravedlnosti. Zásadní restrikce týkající se vlastnictví nemovitostí zde nejsou.

Regulace nájmu rezidenčních nemovitostí se odvíjí od jejich stáří. Nájmy v budovách postavených před rokem 1992 podléhají regulaci tak, aby nepřesáhly náklady na údržbu nemovitosti a určité procento její hodnoty (.pdf, str. 8). Nájmy v budovách postavených před rokem 1992, ale výrazně rekonstruovaných, nesmí přesáhnout výši nájmu, která je v dané oblasti obvyklá pro daný typ nemovitosti (str. 8). V budovách postavených po roce 1992 nájem těmto regulacím nepodléhá, v takových případech ale platí model tzv. tržního nájemného. Nájem v rámci tohoto modelu nesmí být „nepřiměřeně vysoký“, což podle rozhodnutí soudů znamená, že se konkrétní nájem nesmí lišit o více než 10–15 %, než je obvyklý nájem u obdobných nemovitostí.

Závěr

Dánské zákony nutí majitele neobydlených rezidenčních nemovitostí nabídnout je k pronájmu, pokud je sami nevyužívají k bydlení. Zároveň v zemi platí legislativa omezující výši nájmu. U budov postavených před rokem 1992 nájem nesmí přesahovat obvyklou tržní cenu, u novějších rezidenčních budov nesmí nájem přesahovat běžnou cenu o více než 15 %. Výrok Miroslava Bárty tedy hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Kandidát do Senátu Miroslav Bárta za koalici STAN a TOP 09 mluví o tom, že data Evropské unie říkají, že je v Česku nadbytek úředníků. V našem odůvodnění se tak zaměříme na to, jestli nějaká publikace EU o takové záležitosti pojednává.

EU a úředníci

Data Evropské unie z roku 2020 ukazují, že podíl státních zaměstnanců ze všech zaměstnaných v České republice se pohybuje okolo 17 %, tedy přibližně stejně jako je průměr Evropské unie. Statistika také ukazuje porovnání s rokem 2000, oproti kterému můžeme pozorovat pouze nepatrný nárůst. Nejvíce státních zaměstnanců z EU v roce 2020 měly severské státy jako Finsko, Dánsko nebo Švédsko, v nichž stát zaměstnává až 29 % lidí.

Zmíněná data ovšem znázorňují celkový podíl státních zaměstnanců, nikoli pouze úředníků zaměstnaných ve státní správě. Neříkají ani to, jestli je ve členských státech nadbytek úředníků. Statistika EU navíc zahrnuje i počet zaměstnanců na regionální úrovni, armádní složky a v některých státech i zaměstnance ve školství nebo zdravotnictví.

Podíl státních úředníků na celkové pracovní síle z jiných statistik EU nevyplývá. Eurostat sleduje pouze průměrný úřednický plat v jednotlivých členských státech nebo počet zaměstnanců v ústřední státní správě. Ani tyto statistiky ale nepojednávají o tom, jestli je v jednotlivých zemích přebytek úředníků. S dotazem, na jakou publikaci se přesně odkazuje, jsme se obrátili i přímo na Miroslava Bártu, dosud jsme však nedostali odpověď.

Úředníci a státní zaměstnanci v ČR

Detailnější statistiky o počtu státních zaměstnanců nabízejí české instituce. Ze studie Národní rozpočtové rady vyplývá, že vládní sektor v roce 2021 zaměstnával asi 940 tisíc lidí, tedy 22,6 % všech českých zaměstnanců bez ohledu na velikost pracovního úvazku (.pdf, str. 10). Jedná se o širší skupinu, než jsou zaměstnanci státu, jelikož zahrnuje například instituce veřejného zdravotnictví nebo veřejných vysokých škol. Přímo ze státního rozpočtu bylo v roce 2023 placeno asi 484 tisíc lidí. Tato skupina jsou zaměstnanci státu, jejich zaměstnanost reguluje a financuje státní rozpočet a jejich podíl na pracovní síle v ČR byl 9,3 %.

Co se týče pouze úředníků, podle Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) jich český stát v roce 2023 zaměstnával celkem 76 595, což představovalo zhruba 16 % zaměstnanců státu. Jejich podíl na celkové pracovní síle činil jen 1,5 %.

Závěr

Z dat Evropské unie například vyplývá, že podíl státních zaměstnanců v ČR na pracovní síle se v roce 2020 pohyboval okolo 17 %, což představuje průměr EU. Tato statistika ovšem zahrnuje počet všech zaměstnanců států, nikoli pouze úředníků a neříká ani nic o tom, jestli je v daných státech úředníků přebytek. To nevyplývá ani z žádných jiných dat EU. Výrok Miroslava Bárty tak hodnotíme jako nepravdivý.