Miroslav Kalousek

Tvrzení Miroslava Kalouska odpovídá průzkumu veřejného mínění zpracovávaného Centrem veřejného mínění (.pdf, str. 2), dle kterého v posledních měsících více než 60 procent respondentů odpovědělo, že by Česká republika neměla vůbec přijímat uprchlíky z válkou zasažených zemí (cca 30 procent by pak umožnilo uprchlíkům dočasný pobyt do doby, než se situace v jejich zemi vyřeší).

O zájmu či nezájmu uprchlíků o Českou republiku svědčí např. statistiky Ministerstva vnitra (.pdf), podle kterých zde o mezinárodní ochranu v roce 2015 požádalo 1525 osob. Největší podíl tvořili Ukrajinci, kterých bylo 694. Na druhém místě se s velkým odstupem umístili Syřané (134 osob). Třetí největší počet si pak připsali Kubánci (128 osob).

Obecně platí, že během zahraničních návštěv je přistoupeno k využití adekvátních bezpečnostních opatření v závislosti na program. V obou zmiňovaných případech však na Hradčanské náměstí měli lidé přístup, jak dokládáme na fotkách. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

U návštěvy amerického prezidenta v Praze v dubnu 2009 bylo Hradčanské náměstí zvoleno jako místo pro hlavní bod návštěvy, tj. projev Obamy (celý projev v archivu České televize) o jaderném odzbrojení.

V tomto smyslu je logické, že náměstí nebylo zahrazené, byly na něm ve skutečnosti tisíce lidí.

Co se týká návštěvy papeže Benedikta XVI. v České republice (kromě Prahy navštívil také Brno a Starou Boleslav) v září 2009, tak z důvodů návštěvy Svatého otce na Hradě u prezidenta Klause bylo v daný den (26. září 2009) na 5 hodin na Hradčanské náměstí přistoupeno k dopravním omezením, papeže ovšem vítaly stovky lidí přímo na místě. To dokládá reportáž České televize z Událostí (čas 6:50) z tohoto dne.

Foto: Česká televize (Události. 26. září 2009).

Z oficiálního programu návštěvy čínského prezidenta v České republice stejně jako z online reportáží internetových deníků z této návštěvy vyplývá, že v době, kdy se skupina demonstrantů, ve které byl i Miroslav Kalousek, snažila dostat k Pražskému hradu, byl prezident Si Ťin-Pching skutečně na Malé Straně, kde se zúčastnil několika oficiálních schůzek. Výrok na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Kalousek hovoří o státní návštěvě čínského prezidenta v Praze, která proběhla ve dnech 28. až 30. března 2016. Druhý den této návštěvy se konalo protestní shromáždění, kterého se zúčastnil i Miroslav Kalousek. Demonstrace se konala nejdříve na pražské Kampě a pak se účastníci přesouvali směrem k Hradčanskému náměstí, kde měli předem nahlášené shromáždění. Ve vstupu na Hradčanské náměstí jim však bylo zabráněno policií. Události zachytilo například online zpravodajství idnes.cz nebo serveru aktualne.cz.

Z tohoto online zpravodajství, stejně jako z oficiálního programu návštěvy, vyplývá, že v době, kdy se Miroslav Kalousek spolu s dalšími účastníky shromáždění pokoušel dostat na Hradčanské náměstí, čínský prezident Si Ťin-pching měl naplánovaná setkání s předsedy obou komor parlamentu, předsedou vlády či pražskou primátorkou. Setkání se odehrávala v Lichtenštejnském paláci na Malé Straně. Na Hrad se delegace měla vrátit v 19.30, poté byla na programu slavnostní večeře.

Toto vyjádření představitelé Nadačního fondu Generace 21 opravdu zveřejnili.

Na webu NF Generace 21 najdeme následující text ze dne 6. 4. 2016: „25 osob z projektu NF G21 opustilo program NF, vzdalo se azylu ČR a vstoupilo nelegálně na území Německa. Nebylo to rozhodnutí všech 25, ale podle našich informací 2 muži ze skupiny zřejmě přesvědčili ostatní. Jeden z uprchlíků nám například uvedl, že by raději zůstal v ČR, že se mu zde líbí, ale rodina ho donutila.“

Dan Drápal, jeden ze zástupů projektu, na svém webu napsal, že může jít o iniciativu starších členů rodiny: „Motiv brněnské rodiny je jasný: Staří rodiče trpí steskem po domově a chtějí se vrátit. Vztah mezi starými a mladými je v Iráku hodně jiný než v České republice. Stáří je mnohem více ctěno a vůle rodičů je vesměs respektována. Dokážu si představit, že rozhodování střední generace nebylo vůbec jednoduché. Na jedné straně snaha vyhovět rodičům, na druhé straně úvahy o budoucnosti vlastních dětí.(...) Osobně bych v jejich situaci dal přednost úvahám o budoucnosti vlastních dětí a dal bych jí přednost před snahou vyhovět rodičům. Nicméně jsou to svobodní lidé, kteří sami nesou zodpovědnost za své rozhodnutí. Je mi to líto, ale na druhé straně je chápu a nikdy nebyl důvod podezírat je z nějakých postranních úmyslů nebo nevděčnosti jako Generaci 21, tak České republice obecně.“

TOP 09 své stanovisko ke kvótám publikovala již v květnu 2015, tedy v době, kdy se o nich stále jednalo. V tomto stanovisku uvádí:

" Česká republika se musí jednoznačně postavit proti plánu Evropské komise stanovit jednotlivým zemím kvóty pro migranty. Pokud její záměr projde, mělo by Česko podle politiků TOP 09 použít i oficiální brzdu v podobě žluté karty. "

Proti kvótám se vyslovil také tehdejší předseda TOP 09 Schwarzenberg na konci září 2015 v České televizi. Doslova uvedl:

" ...já jsem byl taky proti povinným kvótám a jsem dodnes. Ze dvou důvodů. Za prvé, Česká republika a mnoho jiných států byly připraveny dobrovolně přijmout větší počet uprchlíků. Ale nikdo to nemá rád, když se mu to nařídí. Za druhé to také není dobrý vývoj. Zbaví to odpovědnosti naše politiky. Oni teď můžou říci: no, my za nic nemůžeme, to rozhodl Brusel. My s tím problémem nemáme co dělat, my jsme ex obligo. A to je ještě horší, protože to vede k nezodpovědnosti a k většímu protievropskému postoji našeho obyvatelstva. "

Podobné prohlášení Schwarzenberg v září 2015 opakoval, namísto kvót byl pro přijetí většího počtu uprchlíků na dobrovolné bázi. Např. v rozhovoru pro slovenský Denník N.

Kalousek má tedy pravdu, že TOP 09 jako strana odmítá kvóty již doby, kdy se o nich jednalo. Doplňme ovšem, že 3 ze 4 europoslanců zvolených na kandidátce TOP 09 a Starostové hlasovali v Evropském parlamentu pro návrh Komise, který kvóty obsahoval. Záznam z hlasování (str. 21-22) ze 17. září 2015 uvádí, že pro toto hlasovala trojice Niedermayer, Polčák a Štětina, proti pak poslední z poslanců TOP 09, Jiří Pospíšil.

I přes tento zdánlivý rozpor je výrok hodnocen jako pravdivý, vedení strany TOP 09 je od počátku konzistentně proti kvótám.

TOP 09 ve čtvrtek 21.1. na svém webu zveřejnila stanovisko, vyjadřující se především k migrační krizi. Vyzývá v něm ke svolání mimořádného summitu Evropské unie a ke společnému, evropskému řešení problémů s krizí spojených - konkrétně je zmiňováno dodržování zákonů a pravidel, potlačování organizovaného zločinu, vytvoření pohraniční a pobřežní stráže EU s dostatečnou kapacitou a vytváření tzv. hotspotů.

Místopředseda strany Marek Ženíšek ve stanovisku zároveň upozorňuje na to, že je v zájmu České republiky zabránit zhroucení schengenského prostoru, po jehož pádu by migrační krizi nahradila krize hospodářská.

Rozpočet na roky 2014 - 2020 byl schválen v prosinci 2013. Celkově má být dle Víceletého finančního rámce (ang.) rozděleno 960 miliard eur na závazky.

Mezi tyto závazky patří: zvýšení růstu a práce (125,6 miliard eur), snížení rozdílů ve vývoji jednotlivých regionů (325,1 miliard eur), udržitelný rozvoj v zemědělství a rozvoji venkova (373,1 miliard eur), bezpečnost a občanství (15,6 miliard eur), mezinárodní akce EU (58,7 miliard) a administrativní výdaje (61,6 miliard eur).

Dle zprávy z Parlamentu EU (ang.) bude letos rozděleno 401 milionů eur na migraci. V letošním roce se zároveň bude revidovat sedmiletý finanční plán tak, aby reagoval na migrační krizi, která se může stát dlouhodobým problémem.

Víceletý finanční rámec (pdf, str. 8).

Největší část peněz alokovaných na závazky je dle Víceletého finančního rámce (ang.) pro roky 2014-2020 vyčleněna pro udržitelný rozvoj zemědělství a rozvoj venkova (373 miliard eur). Druhá největší pak na snižování rozdílů mezi regiony (závazek 1b Koheze) (325 miliard eur).

Dá se tedy tvrdit, že tyto dvě oblasti jsou největší prioritou evropského rozpočtu.

Zároveň však existují tzv."zvláštní zdroje", které mají reagovat na nepředvídatelné události. Jsou to například Rezerva na pomoc při mimořádných událostech (280 milionu eur) či Fond solidarity EU (500 milionu eur).

Víceletý finanční rámec (pdf, str. 8).

Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Ten ve svém § 90 popisuje první čtení jednání o zákonech.

Ten uvádí, že v 1. čtení mají poslanci tyto možnosti: " ...může se Sněmovna usnést, že vrátí návrh zákona navrhovateli k dopracování nebo že jej zamítne. Nerozhodne-li tak, přikáže návrh zákona k projednání garančnímu výboru, popřípadě dalšímu výboru nebo výborům, a to podle návrhu organizačního výboru nebo předsedy Sněmovny. "

Ústavní většina pro přijetí zákona vychází z článku 39 Ústavy České republiky. Ten uvádí: " K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. "

Tato třípětinová většina pak bude zapotřebí v Poslanecké sněmovně až ve 3. čtení. Bylo by sice možné, aby vláda navrhla sněmovně, aby byl zákon o obecném referendu schválen již v 1. čtení (§ 90, odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny), nicméně ze zákona vyplývá, že by musel tento požadavek být uveden v důvodové zprávě návrhu. V tom to ovšem obsaženo není, jak dokládá samotný vládní návrh zákona o celostátním referendu (.pdf - celý návrh).

Podle čl. 64 Ústavy ČR má prezident právo se účastnit obou schůzí Parlamentu a promluvit kdykoliv o to požádá.