Miroslav Kalousek

Z hlediska počtu státních zaměstnanců hovoří Kalousek pravdu, nejsme však schopni posoudit nebo změřit jím zmiňovanou kvalitu veřejných služeb v souvislosti se zvýšeným počtem státních zaměstnanců, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Za minulé vlády Bohuslava Sobotky se počet státních zaměstnanců zvýšil zhruba o více než 30 tisíc, jak již ověřeno v minulém Kalouskovu výroku např. zde.

Jak uvedeno v již dříve ověřeném výroku, v roce 2012 bylo 413 892 státních zaměstnanců a zaměstnanců příspěvkových organizací. V návrhu státního rozpočtu na rok 2017 se počet těchto zaměstnanců zvedl na 444 928.

Z aktuálního Vládního návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2018 (sešit B; .pdf, str. 150), vyplývá, že došlo k nárůstu státních zaměstnanců oproti roku 2017 a to celkem o 8503. Ze 444 928 se počet zaměstnanců zvýšil na 453 531. Celkově to tedy zhruba odpovídá 40 000 státním zaměstnancům, o nichž Kalousek hovoří.

V březnu tohoto roku (2018) vláda schválila, že seniorům nad 65 let, žákům a studentům od 6 do 26 let stát přispěje na cestu vlakem a autobusem 75 % z ceny jízdného. Tyto slevy na jízdné mají platit od září 2018 a mají stát vyjít na 5,83 miliardy korun ročně.

Je pravdou, že Jaroslav Faltýnek označil církevní restituce za tunel v pořadu Události, komentáře, kde se nedávno řešily církevní restituce, když řekl následující:

"My jsme se podívali na výpočet, a přestože říkáme, že co bylo ukradeno, by mělo být vráceno, tak také říkáme, že v reálných cenách, a ne tunelem pana Kalouska, protože cena 44,50 korun za metr čtvereční půdy (…), já jsem kupoval mnoho a reálné tržní ceny se tehdy pohybovaly v průměru za 10 až 16 korun za metr."

Není však veřejně dohledatelné to, co tvrdí Kalousek v druhé části výroku a sice, že Faltýnek neváhá obvolávat arcibiskupství. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Není dohledatelný žádný výrok Andreje Babiše, který by potvrdil Kalouskovo tvrzení. Babiš sám to označuje za nesmysl a nabídku ke spolupráci popírá, nelze však doložit, že by jím nabídka ke spolupráci navržena nebyla. Navíc údajná nabídka ke spolupráci měla být předmětem soukromého rozhovoru, který není veřejně přístupný. Loni v březnu mluvil Kalousek v rozhovoru pro Aktuálně.cz o údajné nabídce ke spolupráci, kterou dostal od Babiše, a řekl následující:

„Je rok 2004, střecha hotelu Aria, kde mi Andrej Babiš řekl, že si vybrali tři mladé nadějné politiky, každého z jiné strany: Stanislava Grosse (ČSSD), Ivana Langera (ODS) a mě. A že stojí o spolupráci. Že bude kompenzovat politickou kariéru s tím, že politická rozhodnutí ve prospěch Agrofertu jsou samozřejmostí.“

Miroslav Kalousek byl v té době poslancem a předsedou KDU-ČSL, Stanislav Gross premiérem a Ivan Langer místopředsedou Poslanecké sněmovny. Langer s Grossem dle Kalouska nabídku údajně přijali a jezdili za Babišem do Průhonic.

Andrej Babiš na toto Kalouskovo tvrzení pro Aktuálně.cz reagoval následovně: „Zoufalství Kalouska v boji proti mně a ve lžích dosáhlo nového rozměru. Jsou to lži a nesmysly.“
Redakce Aktuálně.cz se dotázala i Langra, který odpověděl: „V Průhonicích jsem byl mnohokrát, s panem Babišem dvakrát: při oficiálním otevření sokolovny, kam jsem byl pozván, a pak poté, co jsem ukončil působení ve veřejných funkcích kolem roku 2011.“

Z veřejně dostupných zdrojů se nepodařilo dohledat, zda Miroslav Kalousek skutečně nějakou žalobu v minulosti podal, respektive kolik jich bylo a jak dopadly. Žalobami v průběhu své kariéry hrozil veřejně ve více případech.

Již v roce 2001 hrozil Kalousek žalobou na ochranu osobnosti tehdejšímu spolustraníkovi Cyrilu Svobodovi. Ten jej měl nařknout z Kalouskovi nemilých věcí, které se pojily s účinkováním na ministerstvu obrany.

V roce 2012 Kalousek prohlásil, že žalobu podá na policejního prezidenta Lessyho. Lessy tehdy prohlásil, že na něj Kalousek tlačil kvůli vyšetřování Kalouskovy stranické kolegyně Parkanové za nákup vojenských letadel CASA. Kalousek zareagoval slovy: „Petr Lessy zákeřně osočil Miroslava Kalouska. Věřím v nezávislost českých soudů. Podám prostou občanskoprávní žalobu. Nechci nic jiného než omluvu.“

Ve stejném roce se Kalousek dostal do konfliktu i s podnikatelem Radimem Jančurou, který o něm prohlásil: „Nechali jsme nejbohatšího člověka v této zemi - díky miliardovým tendrům na obraně, díky smlouvě na výběr mýta s firmou Kapsch, což je také jeho práce, i díky softwaru ministra Drábka, v němž má dle mých informací také prsty - dělat ministra financí. Jak může politik, který toto organizoval a s velkou pravděpodobností si nakradl hezké miliardy, být šéfem státní pokladny?“

Tyto případy mají společné to, že nelze konkrétně dohledat, jak nakonec dopadly. Reálně tak lze usuzovat, že Kalousek v těchto věcech žádné žaloby nepodal a šlo spíše o veřejné apely.

V neposlední řadě Kalousek hrozil žalobou Andreji Babišovi. Ten s ním měl, dle Kalouskova názoru, uzavřít a prohrát sázku o 10 milionů korun. Kalousek po zhruba dvou měsících od tohoto nápadu upustil a žalobu nakonec nepodal.

Různé agentury přisuzují TOP 09 různá procenta voličů, přičemž používají trochu odlišné metodologie. Z veřejně dostupných výzkumů nevyplývá přímo voličské jádro na úrovni 7 %. Nicméně strany si často pro své účely zadávají průzkumy, které pak nejsou publikované, nemůžeme tedy vyloučit, že Miroslav Kalousek vychází právě z nich.

Volební jádro tvoří voliči, kteří jsou již pevně rozhodnuti jít k volbám a jsou si svojí volbou jistí. Naopak volební potenciál ukazuje, kolik procent hlasů by mohla strana získat, pokud by ji volili všichni, kdo její volbu zvažují a nevylučují účast u voleb. Volební model pak odhaduje, jak by volby dopadly, kdyby se konaly v době sběru dat.

Miroslav Kalousek hovoří o volebním jádru. Volební jádro TOP 09 je podle nejnovějších dat MEDIANU 3,5 % (str. 15). To jsou tedy ti skalní příznivci strany.

Volební modely agentur pak ukazují odhad toho, jak by dopadly volby v aktuální moment, kdy jsou data sebrána. Metodologie výpočtu jednotlivých agentur se přitom liší. Podle CVVM ze září 2017 by TOP 09 dostala 4,4 %. Agentura Focus ve výzkumu publikovaném 13. 10. 2017 (.docx) uvádí, že by podle jejich volebního modelu pro TOP 09 hlasovalo 7 % voličů.

Volební model MEDIANU (.pdf) (sběr dat 26. 9.–14. 10. 2017) pak „zohledňuje odlišnou míru pravděpodobnosti účasti respondentů u voleb (dle deklarované ochoty k účasti). U rozhodnutých voličů model zahrnuje hlavní preferovanou stranu, u váhajících zahrnuje všechny zvažované strany s intenzitou, která zohledňuje sílu příklonu k jednotlivým stranám.“ Zde má TOP 09 podporu 6 % hlasů.

Tento průzkum MEDIANU se ovšem nezaměřuje pouze na volební preference, ale právě i na volební potenciál a volební jádro strany. TOP 09 zde má potenciál 12 %, tedy tento počet voličů zvažuje, že se pro stranu rozhodne.

Druhým tématem je nerozhodnost voličů před nastávajícími volbami. Podle již citovaného výzkumu MEDIANU si 49 % lidí není jisto účastí nebo tím, jakou stranu bude volit (str. 11). Mezi těmi, kteří jsou rozhodnutí jít k volbám, si 32 % není jisto výběrem strany. Pokud však data srovnáme s minulými volbami do PS v roce 2013, zjistíme, že se situace příliš nezměnila. Poslední výzkum MEDIANU před tehdejšími volbami ukazuje, že 53 % lidí si nebylo jisto, zda, popřípadě koho, půjde volit. Nad konkrétní stranou váhalo dokonce 42 % lidí (str. 7). I tento fakt poté pravděpodobně přispěl k překvapivému výsledku hnutí ANO. Trend velkého počtu nerozhodnutých voličů je tak dlouhodobější a vyskytuje se i v dalších západních zemích.

Vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL se v koaliční smlouvě zavázala předložit návrh na zřízení samosprávy justice (.pdf, str. 24). Po dobu celého volebního období nebyl předložen žádný takový návrh ze strany vlády, ale ani ze strany opozice (nicméně se jedná o věc, kterou logicky předkládá spíše vláda).

V minulém volebním období byl Miroslav Kalousek se svou TOP 09 členem Nečasovy vlády (dodejme ovšem, že ministerstvo spravedlnosti měla v gesci ODS). Ta ve své koaliční smlouvě (str. 21) rovněž deklarovala kroky v dané oblasti.

„Provedeme analýzu efektivity organizace soudnictví a čtyřstupňové soudní
soustavy a navrhneme možnosti zjednodušení. Prověříme efektivitu působnosti
soudcovských rad jako orgánů soudcovské samosprávy a zvážíme možnost jejího
posílení.“

Jelikož zatím nebyly předloženy reálné návrhy na zřízení justiční samosprávy, kde by např. na hlasování šlo doložit, jaký postoj který subjekt zaujímá, chápeme prozatím výrok Kalouska jako spíše deklaratorní záležitost a hodnotíme jej jako neověřitelný.

S žádostí o informaci, kolik úředníků se podílí na EET, jsme se obrátili na ministerstvo financí. Tisková mluvčí Finanční správy, Petra Petlachová uvedla, že "počet kontrolorů EET nelze přesně určit, protože na kontrolách EET se podílí také pracovníci, kteří vykonávají zároveň i jinou agendu."

EET spadá pod oddělení ministerstva financí č. 1504, (Elektronická evidence tržeb a regulace daňového poradenství) a kontrola je vykonávána Finanční správou.

V roce 2016 (.pdf, str. 45–46, sešit B) přijala vláda pro účely související se zavedením EET zhruba 500 nových zaměstnanců na ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství. Pro rok 2017 (.pdf, str. 48–51) bylo v plánu přijmout ještě 607 nových zaměstnanců, z nichž část se má zabývat právě elektronickou evidencí tržeb. Číslo by se tak odhadem mohlo pohybovat kolem 700, z dokumentů ovšem není jasné, kolik osob se konkrétně kontrolou EET zabývá.