Výrok je hodnocen jako pravdivý. Současná podpora biopaliv byla koncipována jako končící v roce 2015 a minulé vlády nepřistoupily k jejímu prodloužení, to provedla až vláda Bohuslava Sobotky a obě podpory prodloužila.
Zmiňované dva typy veřejných podpor se vzájemně doplňovaly a jejich efekt nebylo možné sečíst. Ve druhém programu nahrazujícím současný program pro daňové úlevy na biopaliva jsou zachovány daňové výhody, které platí i v současné době.
Daňové úlevy na čistá biopaliva v prvním programu zpracovaném ministerstvem zemědělství a schválené vládou 25. 2. 2008 usnesením č. 164/2008 bude platit do 30. 6. 2016. Tento program byl notifikován Evropskou Unií a byl implementován v zákoně č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, zákonem č. 292/2009 Sb. Jeho součástí bylo osvobození od spotřební daně u čistých biopaliv v paragrafu 49 (.pdf, str.83).
Bylo odsouhlaseno, že před koncem prvního programu bude schválen nový program. Tento program byl již zpracován ministerstvem zemědělství. Jedná se o Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015-2020, který vláda schválila na začátku srpna 2014.
Jak k tomu dodává ministerstvo zemědělství: "Výše uvedená biopaliva budou i nadále podporována snížením, osvobozením, nebo částečným vrácením spotřební daně z minerálních olejů. Nově je stanoveno zvýšení spotřební daně u dvou druhů biopaliv: o 0,50 Kč/l u čisté bionafty B100 a o 0,20 Kč/l u etanolového paliva E85 (v případě podílu 85 obj. % bioetanolu). Sazby u ostatních druhů biopaliv zůstávají beze změn."
Nicméně, v samotném textu je uvedeno, že vzhledem k vysoké ceně přimíchávaných látek do biopaliv bude stát schopen nabízet pouze "přiměřené daňové zvýhodnění (.pdf, str. 33). Přesná tranzici této formulace do zákona je v současné době teprve součástí diskuzí a sporů v Poslanecké sněmovně.
Povinné přimíchávání v ČR proběhlo novelou zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, zákonem č. 180/2007 Sb., kdy byla pro osoby uvádějící motorové benzíny nebo motorovou naftu na daňovém území ČR zavedena povinnost primíchávat stanovené množství biopaliv do pohonných hmot (.pdf, str. 7).
Další povinnost přimíchávat minerální oleje do paliv reagovala na dvě směrnice EU hodnotící přínos biopaliv a jejich vliv na životní prostředí. Bylo zjištěno, že některá biopaliva se neliší dopadem na životní prostředí od klasické nafty a benzínu. Proto byla vytvořena nová pravidla pro poměr přimíchávání a typ minerálních olejů přimíchávaných do biopaliv (.pdf, str. 9).
Směrnice jsou aplikovány v zákonu č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, kde v paragrafu 19 je zahrnuta povinnost zajistit minimální obsah biopaliv a v nařízení vlády č. 351/2012 Sb. o kritériích udržitelnosti biopaliv.
Kromě zbavení povinnosti na spotřební daň u čistého biopaliva byla v zákoně stanovena druhá výhoda, tedy snížená spotřební daň na směsi biopaliv. Tyto dvě výhody se doplňovaly. Byla stanovena kvóta pro distribuci určitého množství biopaliva, které mohl distributor prodat jako čisté biopalivo a nemusel vytvářet a prodávat směsi, nebo si mohl kvótu splnit při prodeji většího množství směsi biopaliva. Jako příklad uveďmě imaginárního opravdu malého prodejce biopaliva, který podle kvóty musí prodat 100 litrů minerálního oleje. Prodá tedy buď 100% biopalivo obsahující pouze minerální olej, nebo prodá 200 litrů 50% směsi biopaliva obsahující 100 litrů nafty a 100 litrů minerálního oleje. Připomínáme, že od roku 2016 by měla povinnost přidávat do směsi tento poměr minerálního oleje: 6 % u nafty a 4,1 % u benzínu.
