Miroslav Kalousek

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť„v § 148 daňového řádu je stanoveno, že daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky.“

Vycházíme-li z údajů (.pdf, str. 6) publikovaných Ministerstvem financí v rámci studie z r. 2013, představují nedoplatky na dani z přidané hodnoty více než polovinu celkového objemu nezaplacených daní a cel v ČR. Tato nepřímá daň tak opravdu představuje “větší problém” než např. daně z přijmu.

Stejná studie přitom odkazuje na příklad Velké Británie, kde je situace opačná, jak potvrzují i pravidelně publikované statistiky (.xls, list “Table 1.3”) britské daňové správy. Nedoplatky (“tax gaps”) na přímých daních (IT, NIC, CGT, corporation tax) pravidelně představují více než polovinu úniků ve VB.

Předloni publikovaná zpráva (.pdf, str. 29) pro Evropskou komisi pak ukazuje, že úniky na DPH (hlavní složka nepřímých daní) se mezi evropskými zeměmi zásadně liší a představují od 0,6 % HDP země (Irsko, Slovinsko) až po odhadovaných 5,4 % (Rumunsko).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v § 78 daňového řádu, který nabyl 1. ledna 2011 účinnosti stojí:

Vyhledávací činnost

(1) Správce daně (např. finanční úřad - pozn. Demagog.cz) vyhledává důkazní prostředky a daňové subjekty a zjišťuje plnění jejich povinností při správě daní před zahájením řízení i v jeho průběhu.

(2) Vyhledávací činnost provádí správce daně i bez součinnosti s daňovým subjektem.

(3) V rámci vyhledávací činnosti správce daně

a) ověřuje úplnost evidence či registrace daňových subjektů,

b) zjišťuje údaje týkající se příjmů, majetkových poměrů a dalších skutečností rozhodných pro správné zjištění, stanovení a placení daně,

c) shromažďuje a zpracovává informace a využívá informační systémy v rozsahu podle § 9 odst. 3,

d) opatřuje nezbytná vysvětlení,

e) provádí místní šetření.

(4) Správce daně, který není místně příslušný, může provádět místní šetření i bez dožádání.”

V § 92, odst. 5, písm. e) dále stojí: “Správce daně prokazuje skutečnosti rozhodné pro uplatnění následku za porušení povinnosti při správě daní.”

Trestní zákoník pohlíží na krácení daně jako na trestný čin (§240). Zkrácení daně “ve velkém rozsahu” je přitom trestáno odnětím svobody až na 10 let (§240 odst. 3), čímž spadá do kategorie zvlášť závažných zločinů (§14 odst. 3) a může tedy být trestáno rovněž propadnutím majetku (§66 odst. 1).

Řeč je o zákonu o prokazování původu majetku (.docx), který hodlá uvést v platnost Ministerstvo financí. K tomu náměstkyně ministra Babiše uvedla:“Cílem připravovaného zákona je rozšíření možností správce daně zdanit příjmy, které zcela zjevně zdaněny nebyly, a uplatnit v takovém případě razantní sankce.”

Podle portálu Česká justice je tato norma skutečně retroaktivní, uvádí to předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Stejný názor sdílí o prezident republiky Zeman. Pokud bude zákon retroaktivní, chce jej ODS napadnout u Ústavního soudu.

Návrh (pdf. str. 11) ministerstva explicitně uvádí, že důkazní břemeno nese daňový poplatník.

Předloha konkrétně uvádí (§ 38x): “Správce daně vyzve poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění v případě, že má důvodné pochybnosti o tom, zda příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, a nejsou mu známy jiné skutečnosti, které by tento nárůst jmění ozřejmovaly, a po předběžném posouzení dojde k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmy a nárůstem jmění poplatníka přesahuje 5 000 000 Kč.”

Návrh dále pracuje také s částkou 10 milionů (§ 38zc), ta je však vztažena k prohlášení o majetku a jde o celkovou sumu majetku, kterou má poplatník hlásit.

Obecný princip, o kterém Kalousek mluví, se týká výše 5 milionů při rozdílu mezi příjmy a nárůstem jmění. V tomto případě má mít skutečně poplatník nově povinnost dokládat tento rozdíl a důkazní břemeno je tak na jeho straně.

Projekt státní pokladny byl spuštěn k 1. lednu 2013 a účelem bylo lépe řídit likviditu státu a jemu podřízených institucí. Na projektu pracovalo ministerstvo především v době, kdy bylo řízeno Miroslavem Kalouskem, systém ale využívá i ministr Babiš.

V revizi dokumentu Strategie financování a řízení státního dluhu (.pdf) z července 2013 se tak dočteme, že likvidita na účtu státní pokladny bez zahrnutí rezervy byla těsně před spuštěním systému téměř 70 miliard korun, ke 30. červnu pak již 136 miliard (strana 5). V textu se dále dočteme, že již během prvního pololetí bylo z těchto peněz 25,6 miliardy použito na financování splátek pokladničních poukázek. Samotná revize pak vznikla kvůli snížení plánované výpůjční potřeby o 110 miliard korun, která měla být financována právě za použití rezervy na účtu státní pokladny (strana 7).

Poslanci současné vládní koalice dne 19. prosince 2013 schválili letošní rozpočet, který vypracovala vláda Jiřího Rusnoka. Pro hlasovalo 109 poslanců tehdy nově vzniklé koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL, proti se stavěla ODS a TOP 09 s 39 hlasy, poslanci Ústvitu a KSČM se zdrželi.

Rozpočet byl přijat místo obvyklých dvou a půl měsíců za dva týdny, aby se stát vyhnul hospodaření s tzv. rozpočtovým provizoriem, které by jej nutilo řídit se příjmy a výdaji schválenými pro předchozí rok. Ačkoliv byla většina narychlo navrhovaných změn odmítnuta, "zmražení" pěti miliard korun pomocí jejich přesunu do vládní rozpočtové rezervy poslanci odhlasovali.

Zmíněné vázání výdajů (.pdf) ve výši necelých 5 mld. korun projednala vláda Bohuslava Sobotky 2. dubna 2014, kdy jej také schválila.

V roce 2010, kdy nastupovala Nečasova vláda, byl strukturální deficit (.pdf, strana 3) podle výpočtů ministerstva financí 4,4 %, ten pak byl v dalších letech snižován, jak ukazuje následující tabulka.

Rok2010*201120122013Strukturální saldo-4,4-2,9-1,6-0,3

*data za rok 2010 pocházejí z dokumentu Fiskální výhled z roku 2013 (.pdf, strana 3), ostatní z aktualizovaného dokumentu z roku 2014 (.pdf, strana 3)

Tempo snižování bylo v posledních letech 1,3 až 1,4 procenta ročně. To při ročním HDP o objemu přibližně 4 biliony korun (strana 2 téhož dokumentu) tvoří 52 až 56 miliard korun.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výtkou k nepřesnosti ve výši deficitu (4,4 procenta místo uváděných pěti).

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů Eurostatu a zákona o státním rozpočtu na rok 2014.

Podíl investic, neboli tvorba hrubého fixního kapitálu, jak se tento ukazatel označuje, na HDP klesal podle dat Eurostatu setrvale od roku 2009 a zatím nejnižší úrovně dosáhnul v roce 2013. Data za rok 2014 ještě nemá Eurostat k dispozici, ale jak vyplývá z důvodové zprávy ke státnímu rozpočtu (.pdf, strana 25), počítal rozpočet Rusnokovy vlády na rok 2014 s dalším poklesem investic.

"Kapitálové výdaje jsou pro rok 2014 rozpočtovány ve výši 74 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2013 dochází k poklesu výdajů o 21,1 mld. Kč. Největší pokles výdajů se týká Ministerstva dopravy, který vyplývá jednak z poklesu výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU (-4,2 mld. Kč), jednak přesunu částky 8,3mld.Kč (bez prostředků EU) v roce 2014 do neinvestiční dotace SFDI s určením na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah. Příjemcem dotace bude SŽDC."