Miroslav Kalousek

Bohuslav Sobotka poskytl zejména v období před hlasováním o Rusnokově vládě množství rozhovorů do různých médií, kde hovořil o parlamentních principech a nutnosti nezávislosti sociální demokracie.

V rozhovoru pro týdeník Euro z 5. srpna napříkad zaznělo:

Euro: Vy se o podpoře kabinetu budete bavit 6. srpna. Budou nakonec ve sněmovně vaši poslanci hlasovat jednotně? A sondujete nálady v regionech, odkud se ozývají hlasy, že by měla Rusnokova vláda dostat šanci?
Sobotka: Předpokládám, že v hlasování budeme jednotní. Usiluju o to. Samozřejmě čtu usnesení, která nám přicházejí z regionů a v řadě míst je strana podobně rozpolcená jako tady ve svém vedení. Některé okresní výbory končí své hlasování půl na půl, jejich stanoviska nejsou jednoznačná. Já ale vidím dvě věci, které nesmíme při svém rozhodování pominout. Zaprvé: my si nepřejeme návrat sto jedničkové většiny bývalé vládní koalice. Zkompromitovali se natolik, že se divím, že vůbec chtějí zpátky. Zadruhé: musíme brát ohled na svou tradici a program, a tedy udržet parlamentní demokracii.

Podobně hovořil v týdeníku Reflex z 1. srpna:

Pokud bychom ignorovali principy parlamentní demokracie, naši demokratickou tradici, tak by se ČSSD velmi snadno mohla stát populistickou levicovou stranou, které je v zásadě jedno, jak se dostane k moci. Z dlouhodobého hlediska by se to sociální demokracii vymstilo. Principy parlamentní demokracie stojí nad zápasem mezi pravicí a levicí.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny ze stejného dne zaznělo mimo jiné:

HN: V jaké části intervalu mezi podporou a nepodporou Rusnokovy vlády se nyní nacházíte?
Sobotka: O mně je známo, že jsem skeptický k podpoře Rusnokovy vlády. To, co se odehrálo v Českých drahách, navíc na těch pomyslných vahách přikládá závaží spíše na misku nepodpory. Situace v ČSSD není jednoduchá ze tří důvodů: Za prvé se nemůžeme dostat do nějakého zásadního neporozumění s našimi voliči, pokud chceme vyhrát příští volby do Poslanecké sněmovny. Za druhé nemůžeme přestat hájit udržení parlamentní demokracie v České republice, parlamentního systému vlády, pokud nechceme zradit svůj charakter a svůj program. A za třetí musíme uhájit samostatnost sociální demokracie.

A podobně silné vyjádření padlo i v rozhovoru pro časopis Týden z 5. srpna:

Týden: Ve sporu o Rusnoka se hraje i o vás. Odejdete z funkce, pokud ČSSD vládu podpoří?
Sobotka: Nejde tu o Sobotku, ale o budoucnost ČSSD. Nehraje se tu o to, jestli bude Rusnokova vláda podporovat sociální spravedlnost, v sázce je demokracie a metody, jimiž budeme prosazovat naše představy.

Zejména poslední citovaný výrok prakticky odpovídá formulaci, kterou použil Miroslav Kalousek, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, a to s ohledem na účinný Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Miroslav Kalousek bude kandidovat jako jednička TOP 09 ve Středočeském kraji. V případě volebního úspěchu získá TOP 09 takový počet mandátů, který odpovídá poměru získaných hlasů v tomto kraji (celkový počet přidělovaných mandátů pro Středočeský kraj je odvozen z mandátového čísla pro celou ČR).

Zákon však umožňuje voliči ovlivnit i pořadí kandidátky volební strany a to udělováním tzv. přednostních (preferenčních) hlasů - jedná se o 4 hlasy. Zákon doslova uvádí: "Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v rámci volebního kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi."

Miroslav Kalousek tedy v případě volebního úspěchu TOP 09 nemusí získat mandát a může být "vykroužkován a přeskočen" svými spolustraníky či "spolukandidáty". Jeho "nezvolení" však mohou umožnit pouze voliči TOP 09 použitím preferenčních hlasů.

První část výroku zaměřenou na bezprecedentnost a nestandardnost jmenování vlády Jiřího Rusnoka hodnotit nebudeme, neboť se jedná spíše o normativní prohlášení vztažené k druhé části výroku poukazující na odmítnutí podpory této vlády předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou.

Vývoj pozice předsedy ČSSD ve vztahu k vládě Jiřího Rusnoka lze ilustrovat např. na sérii článků z archivu serveru novinky.cz. Rusnok byl jmenován premiérem dne 25. 6. 2013. Již 26. 6. Sobotka deklaroval, že: " není možné, aby získala důvěru vláda, která nemá demokratický mandát od voličů." 11. 7. již předseda ČSSD podporu Rusnokově vládě výslovně nevyloučil. Článek z 19. 7. ilustruje neúspěšnou snahu Bohuslava Sobotky o prosazení odmítavého či "nepodporujícího" postoje ČSSD k vládě Jiřího Rusnoka. Odmítavě se ke kabinetu stavěl i 29. 7 či 31. 7.

Situace se však začíná měnit na začátku srpna, 6. 8. pak politické grémium i předsednictvo ČSSD schválily kompromisní návrh k postupu vůči vládě Jiřího Rusnoka, podle kterého všichni poslanci ČSSD budou hlasovat pro důvěru vládě. 7. 8. pak tak také učinili.

Na základě výše uvedeného tedy můžeme zhodnotit, že předseda Sobotka více jak měsíc podporu Rusnokově vládě skutečně odmítal primárně s poukazem na nedostatek legitimity.

Postoje TOP 09 se měnily během července a srpna 2013 v tomto sledu:

• Při červencovém hlasování o rozpuštění sněmovny vyvolaném ČSSD hlasovala TOP 09 proti tomuto kroku. Tento názor zastávala strana už od června.
• TOP 09 po neúspěšném pokusu o rozpuštění Poslanecké sněmovny stále počítala s existenci tzv. "stojedničky".
• Zlom nastal potom, co poslanci občanských demokratů Tomáš Úlehla a Jan Florian nejednali v souladu s postojem, který deklarovala ODS a opustili před hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka sál.
• Od této chvíli již TOP 09 začala sama volat po rozpuštění Poslanecké sněmovny a při srpnovém hlasování tento krok podpořila.

Na základě mediálních zpráv o zmíněném sponzorském daru hodnotíme výrok jako pravdivý.

ČTK informovala (Týden.cz; Novinky.cz) 2. června 2010 o sponzorském daru Zdeňka Bakaly stranám ODS, TOP 09 a VV. Konkrétně věnoval 15 milionů ODS, 7,5 milionu TOP 09 a 6 milionů VV.

Transparentnost tohoto kroku dokládá veřejné prohlášení Bakaly, které je obsaženo ve zprávě ČTK.

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) je rozvojovou bankou České republiky, a dle informací z jejich oficiálních webových stránek„napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících veřejnou podporu“.

V rozhovoru s vrchním ředitelem Úseku podpory a strategie ČMZRB Lubomírem Rajdlem uvedeným na portálu www.finance.cz je přiblížena specifičnost této banky. Ta byla založena v roce 1992 jako nástroj pro realizaci vládních programů na podporu malých a středních podnikatelů, později ale rozšířila svou činnost i do oblasti podpory bydlení, financování vybraných oblastí infrastruktury a zabezpečovala realizaci krátkodobých a cíleně orientovaných programů týkajících se například podpory úspor energie nebo oprav panelových bytových domů.

Ačkoliv má tedy ČMZRB formálně tytéž možnosti podnikání jako každá jiná banka na trhu, skutečně nemůže na základě strategie přijaté akcionáři banky poskytovat úvěr jako běžná komerční banka. Ve výpisu (.pdf) z obchodního rejstříku lze nalézt souhrn předmětů podnikání banky, detailnější souhrn předmětů činností, které ale banka vykonává, je uveden v oficiálním dokumentu (.pdf) (v sekci V.- Údaje o činnosti) vydaným bankou ke dni 30. června 2013.

Co se týče právní formy banky, tak ČMZRB je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je Česká republika (blíže zde, v sekci IV.- Údaje o akcionáři). Dle dokumentu jsou akcionářská práva vykonávána prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstvem financí ČR.

Do roku 2012 však bylo složení akcionářů pestřejší – vedle českých ministerstev, vlastnící dohromady 72% akcií, byly akcionáři také Komerční banka a.s. (informace o prodeji (. pdf)), Česká spořitelna a.s. (informace o prodeji ze serveru zpravy.kurzy.cz) a Československá obchodní banka a.s. (informace o prodeji ze serveru patria.cz). O změně akcionářů informovala ČMZRB ve svých tiskových prohlášeních. Jak je uvedeno v jednom z nich, plné vlastnictví banky státem je součástí realizace projektu její transformace, který je zařazen do Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 schválené vládou v září 2011.

Předkladatelem strategie byl ministr průmyslu a obchodu, v harmonogramu projektu Transformace ČMZRB a.s. je však vedle Ministerstva průmyslu a obchodu uveden jako gestor Ministerstvo financí, které se na realizaci projektu ze zřejmých důvodů také podílelo. Zestátnění ČMZRB se uskutečnilo na základě požadavku Evropské komise, o němž informuje například zpravodajský server Mladé fronty.

Na základě informací z obchodního rejstříku (.pdf), tiskových zpráv ČMZRB a jejího oficiálního dokumentu (.pdf) hodnotíme výrok Miroslava Kalouska jako pravdivý.

TOP 09 oznámila již v srpnu, že volební program pro předčasné volby představí ve čtvrtek 12. září. Tento termín byl potvrzen i na tiskové konferenci k představování krajských lídrů 5. září. Na této tiskové konferenci navíc Miroslav Kalousek hovořil o tom, že program bude schválen ještě ten večer (5. minuta).

Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro komparací míry zaměstnanosti těchto tří zemí můžeme použít data Eurostatu a nebo OECD. U Eurostatu jsou poslední dostupná data za rok 2012 a srovnání vypadá takto:

země míra zaměstnanosti

Česká republika 71,5 %
Polsko 64,7 %
Slovensko 65,1 %

U OECD jsou pak porovnávána data z prvního čtvrtletí roku 2013:

země míra zaměstnanosti

Česká republika 67,3 %
Polsko 59,5 %
Slovensko 60,0 %

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Česká republika si v obou srovnáních vede lépe než Polsko a Slovensko.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dat Evropské centrální banky. Ta zveřejňuje na svém webu srovnání dlouhodobých výnosů státních dluhopisů členských zemí EU. Poslední dostupný údaj z července 2013 uvádí hodnotu 2,23 % pro Českou republiku, zatímco u Slovenska tento výnos činil 3,15 %, polské dluhopisy slibují 3,97% výnos.

Pro srovnání můžeme uvést, že úrok u německých dluhopisů činí 1,56 % a u rakouských 2,06 %.

Pravdivost tohoto tvrzení dokládáme na mediálních výrocích představitelů TOP 09 v uplynulých týdnech.

Již 16. června, tedy bezprostředně po oznámení rezignace Petra Nečase na post premiéra, řekl Miroslav Kalousek pro server Lidovky.cz: „Chceme učinit vše pro to, abychom získali důvěru Sněmovny a vláda rozpočtové odpovědnosti mohla pokračovat. Pokud by se to nepodařilo, pak jistě budeme hledat rychlou dohodu o předčasných volbách.“

Stejně se vyjádřil předseda strany Karel Schwarzenberg 17. června pro Aktuálně.cz: „Preferované je pokračování vlády ve stejné koalici s jiným premiérem, pokud se to nepodaří, pak by měly být co nejdřív předčasné volby.“

V pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ze dne 27. června prohlásil předseda poslaneckého klubu Petr Gazdík: „My jsme řekli zcela jasně, že pokud nebude ve sněmovně většina, která by jaksi naši kandidátku na premiérku podpořila, pak jsou předčasné volby nejlepší, nejlepší řešení a nechtěli jsme protahovat agonii. Ty předčasné volby jsou určitě lepší, než úřednická vláda.“

Poslanec TOP 09 Jan Farský odpovídal na dotazy diváků v pořadu České televize Hyde Park 12. července mimo jiné těmito slovy: „(...) Jestli je ze zde důvod pro rozpuštění sněmovny já si myslím, ten důvod je a nastane ve chvíli, kdy tady není většina, která může schvalovat zákony a udržovat legislativní chod. Dokud je, tak není důvod rozpouštět sněmovnu“.

Petr Gazdík se pak vyjadřoval pro Český rozhlas 22. července, bezprostředně po své návštěvě u prezidenta na zámku v Lánech: „(...) Rozpuštění sněmovny se má dle mého názoru a dle názoru našeho poslaneckého klubu konat, a já se mu nebráním, v případě, že v Poslanecké sněmovně neexistuje jasná většina. V případě, že se Poslanecká sněmovna není schopná na ničem shodnout. Tady ale jasná většina v Poslanecké sněmovně existuje (...)“

Ještě v předvečer hlasování o důvěře vlády, 6. srpna, prohlásil Miroslav Kalousek v rozhovoru pro Hradecký deník: „Náš pan předseda nemluví do větru. Kdyby se Poslanecká sněmovna něčeho takového dopustila (vyjádřila důvěru Rusnokově vládě, pozn. Demagog.cz), tak to nejlepší, co se s ní dá udělat, je okamžitě ji zrušit.“