Miroslav Kalousek

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík se vyjadřoval pro Český rozhlas 22. července, bezprostředně po své návštěvě u prezidenta na zámku v Lánech: „(...) Rozpuštění sněmovny se má dle mého názoru a dle názoru našeho poslaneckého klubu konat, a já se mu nebráním, v případě, že v Poslanecké sněmovně neexistuje jasná většina. V případě, že se Poslanecká sněmovna není schopná na ničem shodnout. Tady ale jasná většina v Poslanecké sněmovně existuje (...)“. Dá se očekávat, že toto stanovisko vyjádřil i při svém jednání s prezidentem.

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek říká v rozhovoru pro Novinky.cz: „Používali jsme dvě formulace – jedni říkali, „předčasné volby, když nebude většina“, a druzí říkali „předčasné volby, když bude úřednická vláda“. Čímž jsme mysleli jedno a totéž. Nikoho z nás opravdu nenapadlo, že prezident najmenuje úřednickou vládu v okamžiku, kdy je politická většina ve Sněmovně.“

Sám předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg pak na dotaz Lidových novin: „Pořád ještě spekulujeme, ale jak byste si vybral mezi předčasnými volbami a úřednickou vládou?“ odpovídá, „Radši předčasné volby. Ze dvou důvodů. Rok před volbami zkrátit mandát vlády není neštěstí. A obecně úřednickou vládu uznávám jenom v největší nouzi, není-li jiné smysluplné řešení.“

Podle serveru tiscali.cz pak reagoval na dotaz serveru parlamentnilisty.cz zda bude hlasovat pro rozpuštění sněmovny, když bude jmenována vláda odborníků ujištěním, že „ihned.“ A v podobném duchu cituje tiscali.cz i reakci místopředsedkyně poslaneckého klubu Jitky Chalánkové: „Opakovaně říkám, že než úřednickou vládu bez opory v demokratickém parlamentním systému, tak raději předčasné volby.“

V prvních dnech po pádu vlády se však objevovala i prohlášení představitelů TOP 09, že pokud ODS urychleně nepřijde se jménem nástupce Petra Nečase v čele vlády, podpoří předčasné volby.

V případě voleb do Poslanecké sněmovny se postupuje podle zákona o volbách do Parlamentu ČR. Podávání kandidátních listin je upraveno v § 31 (3): "Kandidátní listiny se podávají nejpozději 66 dnů přede dnem voleb krajskému úřadu, a to pouze prostřednictvím zmocněnce. Podání kandidátní listiny krajský úřad potvrdí zmocněnci politické strany, politického hnutí nebo koalice." § 55 zákona však uvádí lhůty pro případ, kdy je rozpuštěna Poslanecká sněmovna. Zde jde skutečně o Kalouskem uváděných 38 dní. Konkrétně: " Došlo-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, zkracují se lhůty podle (...) § 31 odst. 3 na 38 dnů."

Česká republika má nyní pronajatých 14 letounů Gripen na roky 2004 až 2014 za 19,6 mld. Kč. Jelikož v příštím roce tento pronájem vyprší, probíhají dlouhodobá jednání se švédskou stranou o jeho prodloužení. Podle jedné z dřívějších švédských nabídek mohla být cena za desetiletý pronájem 14,5 mld. Kč. Na tuto nabídku však vláda nepřistoupila. Nyní ministr obrany Picek uvedl, že je dohoda o pronájmu téměř u konce a její „podmínky jsou velmi dobré.“ Neupřesnil však žádné její detaily kromě doby pronájmu, která má být nejméně desetiletá. E15.cz odhaduje, že „desetiletý, případně dvanáctiletý pronájem švédských strojů by se měl pohybovat mezi deseti až patnácti miliardami.“

Tvrzení o pronájmu jako závazku na „mnoho, mnoho miliard korun“ je tedy možné – na základě předchozích návrhů i výše uvedeného odhadu – hodnotit jako pravdivé.

Na základě získaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle Zprávy o návrhu zákona státního rozpočtu na rok 2013 (pdf, str. 13) bylo očekáváno celkové inkaso státního rozpočtu za DPH ve výši 213,7 miliard Kč. Inkaso DPH v plnění státního rozpočtu za období leden - červenec 2013 činí 127,1 miliard Kč, což představuje meziroční nárůst o 4,5 miliardy Kč (3,6 %), přičemž tento vzrůst je Ministerstvem financí odůvodňován z větší části novelou zákona o DPH, která vedla ke zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty na 15 a 21 %. Lze tedy říct, že skutečně dochází k většímu výběru DPH, než se předpokládalo.

Obě společnosti podléhají zvláštnímu režimu, kdy v případě Českých drah se jedná o akciovou společnost, ale její činnost je upravena Předpisem č. 77/2002 Sb., Zákon o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

Lesy České republiky jsou státním podnikem, který byl zřízen Ministerstvem zemědělství ke dni 1.1.1992 a jeho činnost je upravena v obecné rovině Předpisem č. 77/1997 Sb., Zákon o státním podniku, v rovině konkrétní (z hlediska náplně své činnosti) se jedná o Předpis č. 289/1995Sb.Zákon o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon).

Podniky, které nemají formu státních podniků či není jejich činnost regulována speciálním zákonem, podléhají obchodnímu zákoníku (a dále např. sektorové regulaci) - příkladem může být společnost ČEZ, a.s.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.

Strana Práv Občanů ZEMANOVCI skutečně není zastoupena v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Ve volbách do PSP ČR v roce 2010 získala pouze 4,33%, přičemž pro zastoupení v poslanecké sněmovně je nutné získat alespoň 5% hlasů jako politická strana či hnutí, 10% jako dvoučlenná koalice, 15% jako trojčlenná koalice či 20% jako čtyř a vícečlenná koalice.

Tripartita (tedy zástupci vlády, podnikatelů a odborů) se nedohodla na výši růstu minimální mzdy - odbory navrhovaly růst na 8 600 Kč, zatímco podnikatelé na 8 400 Kč.

Tyto složky tripartity tedy podporovaly zvýšení minimální mzdy. Ministryně Ludmila Müllerová na to odpověděla: “Uvítala bych, kdyby vláda byla diplomatická, kdybychom se shodli třeba na té prostřední hodnotě 8500 korun”. Miroslav Kalousek tedy pravdivě říká, že byť se uvedené dvě strany neshodly, obě požadují zvýšení minimální mzdy.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR v květnu 2010 skutečně získala ČSSD největší procento hlasů (22,08 %), a tedy i nejvíce poslaneckých mandátů (53).

Prozatím potvrzení členové vlády Jiřího Rusnoka nemají stranickou příslušnost - kromě Marie Benešové, která je členkou ČSSD. Sociální demokraté se ovšem k jejímu členství v této vládě staví negativně. K podpoře úřednického kabinetu se pak největší parlamentní strany staví odmítavě. Předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka toto například řekl v rozhovoru pro deník Právo.

Se stejným stanoviskem přišla i ODS. Třetí největší strana ve Sněmovně TOP 09 zaujala skrze své představitele k úřednické vládě odmítavé stanovisko. KSČM pak připouští úřednickou vládu pouze jako dočasné řešení.

Miroslava Němcová oznámila v úterý 25. června prezidentu Miloši Zemanovi, že má 101 podpisů poslanců, kteří si přejí její jmenování premiérkou. Kromě stovky poslanců ODS, TOP 09 a LIDEM ji podpořil nezařazený poslanec Michal Doktor. Žádná další většina pro podporu jiné vlády takto oznámená ani sestavena nebyla.