Miroslav Kalousek

Podle článku 62 Ústavy České republiky prezident jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi. Ovšem vláda je podle článku 68 odstavec 1 odpovědná Poslanecké sněmovně, kterou také žádá o důvěru. Poslanecké sněmovně pak náleží pravomoc schvalování zákona o státním rozpočtu. Dále pak zřizuje (§32) kontrolní a jiné výbory.

Od roku 1990 lze sice najít případy, kdy byl prezidentem jmenován premiér, který pouze počítal s tolerancí opozice a nedisponoval tedy nutně šancí na většinu, přesto zde určitý předpoklad většiny na základě dohod existoval.

Prvním takovým případem byla druhá vláda Václava Klause po volbách v roce 1996, kdy se pro vyslovení důvěře vlády vyjádřilo pouze 98 poslanců, avšak vláda získala důvěru díky toleranci ČSSD (61 poslanců nepřihlášeno).

Dalším případem je pak například sestavování vlády Miloše Zemana z roku 1998, kdy tento menšinový kabinet získal důvěru pouze díky opoziční smlouvě, na jejímž základě se 63 poslanců ODS zdrželo hlasování a ČSSD tak získala převahu s pouze 73 přítomnými poslanci.

Dále pak například vláda Mirka Topolánka v roce 2006 nezískala potřebný počet hlasů pro vyslovení důvěry (pro 96, proti 99). Lze tedy říct, že prezident ČR při jmenování premiéra od roku 1990 bral ohled na přání sněmovny a možnost zisku většiny, resp. u 1. vlády Mirka Topolánka byla vzata v úvahu podpora případné vlády nejsilnější stranou ve Sněmovně.

Nikdy však nedošlo k situaci, kdy by vláda neměla prakticky žádnou podporu ve Sněmovně.

Výrok ministra Kalouska je hodnocen jako pravdivý, nicméně uvádíme výhradu, neboť je pravdou, že ODS a ČSSD po volbách v roce 2010 uzavřely v 9 pražských částech koalici, v některých z nich však přibraly dalšího koaličního partnera.

Po komunálních volbách v roce 2010 byla na pražském magistrátu skutečně vytvořena koalice ODS a ČSSD bez účasti TOP 09.

Hlavní město Praha má 22 městských částí. ODS a ČSSD spolu šly do koalice v devíti městských částech (2,4,6,7,10, 11, 13, 15 a 17). Je nicméně otázkou, na základě čeho Miroslav Kalousek hodnotil důležitost městských částí, tato část není součástí hodnocení.

Stojí také za zmínku, že TOP 09 byla (či je) v koalici s ČSSD na 4 městských částech (1, 5, 14, 21). Výrok hodnotíme jako pravdivý, přesto však s výhradou.

Podobné tvrzení zaznělo od místopředsedkyně TOP 09 Heleny Langšádlové v Otázkách Václava Moravce z 23. června 2013, které jsme také ověřovali.

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý na základě naší analýzy. Ta se zabývá historií hlasování o důvěře vlády počínaje první vládou Václava Klause, která získala důvěru 14. července 1992.

Jediné hlasování o důvěře nově jmenované vlády v letech 1989 - 1992 proběhlo v ČNR po volbách v červnu 1990. Tehdy sestavoval vládu Petr Pithart na základě usnesení předsednictva ČNR, které je podepsáno mj. tehdejší předsedkyní ČNR Dagmar Burešovou. Programové prohlášení této vlády pak bylo schváleno na schůzi 3. července 1990, čímž byla vládě vyslovena důvěra. Je tedy zřejmé, že i při tomto hlasování o důvěře Česká národní rada měla svoji předsedkyni.

V případě povodní nebo obdobné krizové situace může ministerstvo financí čerpat z tzv. Rezerv na řešení krizových situací - což se v rozpočtu (str. 50 kapitola 398) České republiky pro rok 2013 rovná sto miliónům korun. Dále může, po vyčerpání této rezervy, ministerstvo financí čerpat (pdf. str. 3 čl. 6) z tzv. Vládní krizové rezervy (str. 50, kapitola 398), která činí 3,5 miliardy korun.

V letech 2003 až 2006 lze skutečně hovořit o hospodářském růstu. Podle údajů Českého statistického úřadu činil růst HDP (%) v jednotlivých letech:

Rok Růst HDP (%)20033,820044,720056,820067,0

Je také pravda, že Bohuslav Sobotka zastával v letech 2003 až 2006 post ministra financí. Konkrétně to bylo v rámci tří vládních kabinetů: vlády Vladimíra Špidly (15. 7. 2002 - 4. 8. 2004); vlády Stanislava Grosse (4. 8. 2002 - 25. 4. 2005) a vlády Jiřího Paroubka (25. 4. 2005 - 16. 8. 2006).

Výdaje na protipovodňová opatření také v letech 2003 - 2005 nepřevýšila 1 miliardu korun (viz tabulka).

Rok Částka vydaná na protipovodňová opatření 2003 890 000 000 2004 721 370 000 2005 260 000 000 2006 145 800 000*

*Státní závěrečný účet 2006, (str. 161, pdf.)

Na základě Ústavy České republiky hodnotíme výrok Miroslava Kalouska jako pravdivý.

V článku 63 Ústavy České republiky se píše: „Prezident republiky dále pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí." Prezident republiky tedy skutečně vedoucí zastupitelských misí nejmenuje, ale pověřuje. Velvyslanci pak spadají právě do této kategorie vedoucích zastupitelských misí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož informace, na které Miroslav Kalousek odkazuje, jsou v důvodové zprávě přítomna na místě, které M. Kalousek označil.

Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o změně daňových předpisů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva je dostupná ke stažení zde (.pdf). Na stránce 235 začíná kapitola č. 8. "Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy" a následující tři strany jsou vyplněny grafy a tabulkami.

Ve státním rozpočtu na rok 2013 je pojistná kapacita EGAP skutečně stanovena na 270 mld. Kč.

EGAP: "Exportní pojišťovna nesmí přijmout k pojištění vývozní úvěrová rizika přesahující její pojistnou kapacitu. Pojistnou kapacitou se rozumí horní limit pojistné angažovanosti z uzavřených pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění, jimiž se na období do konce daného kalendářního roku může exportní pojišťovna smluvně vázat. Ve státním rozpočtu na daný rok se stanoví výše pojistné kapacity exportní pojišťovny..."

Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 č. 504/2012 Sb. (. pdf - str. 1): "Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši270 000 000 000 Kč..."

V říjnu 2012 podepsal český ministr průmyslu a obchodu s iráckým ministrem obchodu dohodu o spolupráci a Česká exportní banka přislíbila financování části výstavby paroplynové elektrárny.

Česká exportní banka 12. 10. 2012: "Největším projektem v Iráku, na kterém se ČEB podílí, je výstavba paroplynové elektrárny v Erbilu. Během červnové irácké návštěvy ministra průmyslu Martina Kuby byla kromě dohody o spolupráci s TBI podepsána také mandátní smlouva mezi Českou exportní bankou a iráckou společností Kar Group. ČEB se bude podílet na financování výstavby parní části o výkonu 300 MW v hodnotě 500 miliónů USD. Českým exportérem je firma PSG a český podíl se zde pohybuje kolem sedmdesáti procent."

• EGAP - specializovaná státní úvěrová pojišťovna
• Ministerstvo průmyslu a obchodu 11. 10. 2012 - dohoda o hospodářské spolupráci a podpoře obchodu mezi ČR a Irákem