Miroslav Kalousek

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Občanský zákoník (40/1964 Sb.) v § 39 říká:

"Neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům."

Výrok ministra Kalouska hodnotíme jako pravdivý, neboť skutečně hlasoval proti návrhu poslance ODS Čechlovského a opakovaně veřejně odmítal rušení zdanění poslaneckých náhrad i v době před samotným hlasováním o tomto návrhu.

Zmíněný návrh (Novela zákona o platu představitelů státní moci) byl v Poslanecké sněmovně schválen 18. prosince ve stavu tzv. Legislativní nouze.

Pozměňující návrh (.doc), o kterém ministr Kalousek mluví, se týkal zdanění poslaneckých náhrad a podal jej poslanec ODS Jan Čechlovský. V odůvodnění jeho návrhu stojí: " Vzhledem k charakteru náhrad výdajů (vynakládaných na reprezentaci a na dopravu vlastním vozidlem nebo jiným dopravním prostředkem z místa trvalého pobytu do místa sídla komor Parlamentu) a účelu jejich použití je jejich zdanění a s tím související odvody na pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění ne zcela systémové a v určitém rozporu s koncepcí zdaňování příjmů. Institut náhrad totiž slouží k pokrytí předem definovaných výdajů. S ohledem na závazek obsažený v Koaliční smlouvě uzavřené dne 10. dubna 2012, jehož obsahem bylo, že poslanecké náhrady budou podléhat zdanění, se navrhuje, aby byly zrušeny pouze odvody na pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění z uvedených náhrad. Touto změnou se rovněž snižují výdaje kapitol, jichž se odvod pojistného z náhrad týká."Hlasování o tomto pozměňujícím návrhu pak vypadalo tak, že ministr financí byl skutečně proti. Nicméně již před samotným hlasováním veřejně opakovaně deklaroval, že je proti zrušení zdanění poslaneckých náhrad a to např. pro Týden.cz, Novinky.cz a také na svém webu z doby před samotným hlasováním.

Dle publikace Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v České republice (.pdf) Ministerstva práce a sociálních věcí průměrná výše důchodu za rok 2011 byla 10 543 Kč (bez důchodu pozůstalostního), průměrná hrubá mzda 25 093 Kč a průměrná čistá mzda 19 257 Kč. Z hlediska relací odpovídá výše důchodu 42 % průměrné hrubé mzdy a 54,7 % průměrné čisté mzdy.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý na základě Volebního programu 2010 pro volby do Poslanecké sněmovny (.pdf). V něm se v sekci Reforma důchodového systému dočtete, že: " Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní." DPH mezi nepřímé daně patří, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr Kalousek zjevně vychází z revidovaných údajů o deficitu veřejných financí v roce 2009, které ještě v roce 2010 zveřejnilo ČSÚ. O předběžné hodnotě 5,9 % informovala např. agentura Mediafax, o pozdější revizi na 5,8 % mj. portál finance.cz.

Tuto hodnotu akceptujeme jako "dědictví" po Fischerově vládě. Kalousek totiž netvrdí, že ji Fischerova vláda (ve funkci mezi květnem 2009 a červencem 2010) způsobila. Zároveň nelze stanovit hodnotu deficitu, který se počítá za období kalendářního roku, pro okamžik výměny vlád. Kalouskem uvedená hodnota deficitu za rok 2009 je tedy nejpřesnější, která je k dispozici.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme na základě dat dostupných na webových stránkách Eurostatu jako pravdivý.

Nejnovější dostupná data o nezaměstnanosti jsou z měsíce září, ve kterém byla nezaměstnanost v ČR 6,8 %, kdežto v Polsku 10,1 %. Vývoj nezaměstnanosti v obou zemích můžete také srovnat ve službě Public data společnosti Google, která čerpá data od Eurostatu.

V případě HDP čísla tabulka Eurostatu udává následující hodnoty (v procentech):

20112012*Česká republika1,9-1,3Polsko4,32,4* odhad

Z dat Eurostatu aktualizovaných k 5. 11. 2012 je patrné, že česká platební bilance (Balance of Payments) je podstatně lepší než ta polská. V roce 2012 dosáhla v tradičně silném prvním čtvrtletí dokonce přebytku vice než 900 mil. EUR, zatímco Polsko vykazovalo -4,500 mil. EUR a podobně bychom mohli srovnávat další čtvrtletí.

Tato statistika nicméně také ukazuje, že Česká republika je na rozdíl od Polska velmi závislá na exportu, zatímco na polském HDP se větší měrou podílí i domácí spotřeba.

V podzimní ekonomické předpovědi (.pdf, aj) Evropská komise v tabulce na straně 55 uvádí očekávaný růst HDP pro Českou republiku v roce 2013 o 0,8 % oproti předchozímu roku.

Dle poslední makroekonomické predikce z října 2012 ministerstvo financí skutečně očekává v roce 2013 růst HDP o 0,7 %.

Na základě publikace Evropské komise a informace Ministerstva financí na jeho internetových stránkách hodnotíme výrok ministra Kalouska jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle oficiálních stránek Lesů ČR je zakladatelem této firmy Ministerstvo zemědělství České republiky.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož od nástupu Nečasovy vlády v roce 2010 do roku 2012 došlo k mírnému navyšování složené daňové kvóty, která vyjadřuje celkovou úroveň daňové zátěže v dané zemi.

Složená daňová sazba:

2010 - 34,1 %

2011 - 34,6 %

2012 - 34,7 %

Zvýšení daňové zátěže potvrzují také statistiky OECD, kdy celkový daňový příjem ČR vzrostl mezi lety 2010 a 2011 o 1,1 %.

2010 - 34,2 %

2011 - 35,3 %