Miroslav Kalousek

Při hodnocení výroku jsme vycházeli z druhového členění nákladů státního rozpočtu, které je součástí dokumentace při předkládání státního rozpočtu. Kvůli značné nepřesnosti uváděných hodnot hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V následující tabulce jsme shromáždili data za roky 2011 až 2016 a jak z přehledu vyplývá, výdaje na platy se zvýšily o 20 miliard, neinvestiční dotace podnikatelským subjektům pak o 12 miliard, tedy zhruba o 30 %.

Při hodnocení výroku vycházíme z druhového členění výdajů předkládaného státního rozpočtu. Z následující tabulky je patrné, že v této položce plánuje vláda pro rok 2016 nárůst o 9 %. K ještě většímu nárůstu, o 12 %, však došlo také v roce 2005, kdy vládla vláda Stanislava Grosse s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou.

RokPlaty *Meziroční

změnaZdroj 200379,414,745,000 t0093t0.xls 200480,691,544,0002% t0460r0.xls 200590,180,839,00012% t0774s0.xls 200689,195,018,000-1% t1128v0.xls 200791,061,287,0002% t0052t0.xls 200896,013,639,0005% t0299s0.xls 200998,493,539,0003% t0612o0.xls 2010102,726,660,0004% t0913000015.xls 201198,408,393,000-4% t0102000015.xls 201289,715,717,000-9% t0498000015.xls 201390,251,381,2181% t0857000014.pdf 201494,499,554,9665% t0006000012.pdf 2015100,470,982,3496% t0331000011.pdf 2016109,284,751,6489% t0617000013.pdf

* Kapitola 50 - Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, z přiložených grafů je patrné, že stav, kdy mzda v nepodnikatelské sféře je vyšší než v podnikatelské sféře, je v české ekonomice poměrně běžný, snad s výjimkou krizových let 2010–2013. Bylo tomu tak i v době, kdy byl sám Miroslav Kalousek ministrem financí ve druhé Topolánkově vládě (2007–2009).

Čtvrtletní data:

Roční data:

Zdroj: ČSÚ

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem ke značné nepřesnosti v uváděných datech.

Vládní návrh zákona o hazardních hrách schválila vláda na svojí schůzi 29. července 2015.

Materiál byl předložen do vlády v říjnu 2014 s odkazem na legislativní plán vlády. Ještě před tím putoval návrh do Legislativní rady vlády, která návrh schválila. Zdržení v cestě zákona legislativním procesem vzniklo mimo jiné tím, že původní návrh byl průběžně změkčován. O této situaci informuje např. Český rozhlas.

Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2014 měl být zákon (v tomto plánu nazvaný jako zákon o provozování sázkových her) předložen vládě v prosinci 2014 a nabýt účinnosti v září 2015 – ta musela být kvůli zdržení legislativního procesu odložena. Zákon je momentálně v prvním čtení ve Sněmovně.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. V případě odpuštěné daně se jedná o investiční pobídku prostřednictvím státní agentury Czechinvest, nikoliv o rozhodnutí ministerstva financí.

Informace o tom, že Agrofertu bylo v loňském roce odpuštěno 1,5 miliardy na daních, přinesl například týdeník Respekt.

Jedná se o investiční pobídky prostřednictvím agentury CzechInvest. Na základě zákona č. 72/2000 Sb. mohou investoři, kteří umístí nebo rozšíří svou investici na území České republiky, získat podporu ve formě investičních pobídek. Mezi podporované oblasti aktuálně patří zpracovatelský průmysl, technologická centra a centra strategických služeb. Agentura je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu, ale o udělení pobídek podle zákona rozhodují Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo financí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí a dotčené obce a kraje. Ministerstvo financí má tedy v řízení o udělení podpory svůj hlas, není však v tomto rozhodování zdaleka suverénem.

Pobídky mohou mít formu (.pdf, strana 6)

-- Slevy na dani z příjmů právnických osob na 10 let

-- Převodu území za zvýhodněnou cenu

-- Hmotné podpory vytváření nových pracovních míst až do výše 300 tis. Kč

-- Hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců až do výše 50 % ze školicích nákladů

-- Osvobození od daně z nemovitostí na 5 let – pouze ve zvýhodněných průmyslových zónách

-- Hmotné podpory na pořízení majetku – pouze pro strategickou investiční akci

V případě firem patřících do skupiny Agrofert Andreje Babiše bylo uděleno několik pobídek formou slevy na dani. Celkový přehled je v následující tabulce, která čerpá z údajů CzechInvestu (.xls). Tabulka ale uvádí jen tzv. Strop veřejné podpory, což je maximální možná hodnota veřejné podpory. Za projekty schválené v roce 2014 by se jednalo o 2,138 miliardy korun. Kolik však bylo skutečně vyplaceno, se nám nepodařilo dohledat. Je však nutné říct, že CzechInvest je podřízen Ministerstvu průmyslu a obchodu a není tedy možné říct, že Andrej Babiš tyto peníze odpustil sám sobě.

Regulace provizí je v posledních týdnech mediálně často diskutované téma. Souvisí s ním kauza náměstka ministra financí Martina Prose (ČSSD), jehož ministr Babiš odvolal mj. kvůli sporu o regulaci provizí, a stejně tak kauza Šincl (ČTK).

Pros vložil do novely zákona o pojišťovnách pozměňovací návrh poslance Ladislava Šincla, s nímž Ministerstvo financí nesouhlasilo. V květnu tohoto roku prosazovala Česká národní banka regulaci provizí pojišťoven, Ministerstvo financí ji odmítalo. Důvodem bylo mimo jiné i to, že regulace provizí byla součástí přílepku zákona o pojišťovnictví, přitom měla být součástí pouze příslušného zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích.

V reakci na Šincla vydalo Ministerstvo financí v červnu pozměňující novelu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. V současné době již Poslanecká sněmovna neprojednává zákon se Šinclovým přílepkem, jednání o regulaci či neregulaci se vrátilo na úroveň vlády.

Není tedy pravda, že současný ministr financí nepodniká žádné kroky v oblasti regulace provizí pojišťoven, nicméně problém se řeší reálně až v posledních měsících.

Dodejme, že vláda Bohuslava Sobotky funguje zhruba rok a půl a s novelou zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích i pojišťovnách počítala již ve svém legislativním plánu prací na rok 2014 (konkrétně na květen, resp. září). Oproti tomuto termínu se tedy Ministerstvo financí s předložením vládě opozdilo o tři čtvrtě roku, resp. o 4 měsíce.

Výrok je nepravdivý, jelikož nelze tvrdit, že do programu daňového zvýhodnění budou připuštěna pouze "Babišova paliva".

Evropská unie schválila v roce 2009 finální verzi klimaticko-energetického balíčku, v němž se členské země zavázaly snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 %. Česká vláda schválila v roce 2012 materiál s názvem Potenciál snižování emisí znečišťujících látek v ČR k roku 2020 a uložila ve svém usnesení (2012, .pdf) ministru zemědělství Chalupovi postupovat v souladu s přijatým snižováním emisí.

Co se týče daňových slev na biopaliva, ze zákona č. 353/2003 Sb. (paragraf 49) o spotřebních daních vyplývá, že biopaliva byla osvobozena od spotřební daně. V roce 2009 byl zákon novelizován a na základě zákona č. 362/2009 Sb. (.pdf) došlo ke zvýšení sazeb daně z biopaliv. 30. června roku 2015 by však daňová úleva pro biopaliva skončila. Ministerstvo zemědělství v roce 2014 vypracovalo prodloužení daňové úlevy (.pdf, str. 18), které bude prodlouží daňovou úlevu do roku 2020. Toto prodloužení následně schválila vláda.

Andrej Babiš otevřel svou továrnu na bionaftu Preol v roce 2009. Česká republika ale dotovala výrobu biopaliv již před vstupem do Evropské unie. Podle Sdružení pro výrobu bionafty se na výrobě v ČR podílí minimálně 11 firem, které jsou členy sdružení. K největším výrobcům bionafty podle Dotyk.cz patří Preol, Kratolia, Oleo Chemical a Primagra, přičemž součástí Agrofertu jsou Preol a Primagra, které dohromady vyprodukují za rok 135 tisíc tun bionafty oproti 170 tisícům tun, které vyprodukují Kratolia a Oleo Chemical. Ze Směrnice 2009/28/ES vyplývá, že EU např. doporučuje, aby státy biopaliva získávaly nejen z domácí, ale i zahraniční výroby (.pdf, čl.16). Poslední část výroku, kde Miroslav Kalousek tvrdí, že se stát zavázal podporovat pouze biopaliva z továren Andreje Babiše, tak není pravdivá.

Výroba biopaliv druhé generace je značně technologicky náročná a ve světě se jí věnují hlavně velké koncerny. U nás stát pomáhá osvobozením od spotřební daně, což tato paliva zvýhodňuje na trhu oproti první generaci, která zadaněna jsou. Úprava, předkládaná současnou vládou, na tomto nic nemění. Výrok Miroslava Kalouska o překážkách, které mají klást ministři Jurečka s Babišem, tak hodnotíme jako nepravdivý.

Biopaliva druhé generace, tedy biopaliva, která narozdíl od první generace nejsou vyráběna z potravinářských plodin, ale spíše ze zemědělského či domácího odpadu jako například trávy, odpadního dřeva, papíru a jiných nepoživatelných odpadů potravinářských plodin; jako třetí generace se pak označuje výroba biopaliv z mořských řas.

Výroba těchto biopaliv méně zatěžuje ovzduší a je efektivnější. V článku České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu z května 2012 se mimo jiné dočteme: “Také biopaliva druhé generace mají své slabé stránky. Největším negativem je, že nadměrným odběrem „odpadní“ biomasy, sloužící na výrobu těchto biopaliv, se rychle vyčerpává půda. Problematické je i případné pokácení tropického pralesa kvůli pěstování rostlin na výrobu biopaliv druhé generace.”

“Druhá generace biopaliv se přitom neobejde bez počáteční pomoci státu v podobě podpory výzkumu a vývoje těchto alternativních pohonných hmot a následně i finanční podpory např. formou nižších daní,” poznamenává dále v článku ČAPPO.

K podobnému závěru došli i vědci z americké Akademie přírodních věd, na jejichž studii se odvolává server Agronavigator.cz.

Současná úprava však již na toto pamatuje. Podle § 49, odst. 16 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, jsou od daně zcela osvobozeny “minerální oleje vyrobené z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu”, které odpovídají daným kritériím, tedy právě biopaliva druhé generace. Toto nemění ani novela, kterou současná vláda předložila do Sněmovny letos. Jak však konstatuje i aktuální článek na Ihned.cz, “výroba těchto paliv je zatím spíše v experimentální fázi”.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, tvrzení Miroslava Kalouska o 5 miliardách pro Babiše jsme vyvraceli již dříve v našem blogu.

Miroslav Kalousek vychází z předpokladu, že za šest let, na které by měly být dotace schváleny, přijde státní kasa na úlevách ze spotřební daně o 9 miliard (viz důvodová zpráva zákona - .pdf, strana 17), což Andrej Babiš potvrzuje. Rozhodně ale nesouhlasí s ohromnou částkou, na kterou by si tímto měly jeho firmy přijít.

V OVM (video, čas 40:00) z 22. března 2015 Andrej Babiš přiznává, že v případě zrušení dotací na biopaliva by jeho podniky přišly ročně asi o 50 - 60 milionů. "Nějakých 50, 60 milionů. No bude. Ale celková ta dotace je 1,5 miliardy, tak já mám z toho asi 3, 4 %," řekl k tomu v Otázkách. Kalouskovy odhady zpochybňuje i v rozhovoru pro deník Právo. "Úleva není pro výrobce, ale pro distributory a konečné zákazníky – spotřebitele. Agrofert ve svých distribučních skladech a ve vlastní spotřebě biopaliv získá na těchto úlevách zhruba 70 miliónů ročně," odpovídá na dotaz ohledně výše podpory Andrej Babiš.

Miroslav Kalousek naopak tvrdí, že z těchto 9 mld. skončí na účtech Agrofertu více než pět. Odůvodňuje to velikostí trhu s biopalivy, kde produkce Agrofertu činí 60 %. To Babiš vyvrací ve zmíněném rozhovoru, uvádí údaj 38 %.

I kdyby se však jednalo o uvedených 60 %, ve zmíněném komentáři zdůvodňujeme, že je nepravděpodobné, aby celých 5 miliard zvýhodnění připadlo ve prospěch účtů firem koncernu Agrofert. Vzhledem k povaze spotřební daně bude profit z tohoto daňového zvýhodnění rozdělen mezi výrobce, distributory a profitovat by měl i konečný spotřebitel.

Miroslav Kalousek přesne zmiňuje současnou úpravu daňového řádu: § 5 “(3) Správce daně šetří práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob (dále jen „osoba zúčastněná na správě daní“) v souladu s právními předpisy a používá při vyžadování plnění jejich povinností jen takové prostředky, které je nejméně zatěžují a ještě umožňují dosáhnout cíle správy daní.” V předkládaném návrhu se ale nejedná o pokutu pro vyměření majetku.

Návrh (doc. str.3) Ministerstva financí: “§ 38zb - Poplatníkovi vzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené podle pomůcek zvláštním způsobem ve výši 50 %, nebo 100 %, pokud nesoučinnost poplatníka závažně ztížila nebo bránila stanovení daně.”

Ministerstvo k věci také uvádí: “Sankční rovina navrhovaného postupu by měla být zajištěna nikoliv prostřednictvím „konfiskačního zdanění“, ale formou zvýšeného penále, které může dosáhnout až 100 % vyměřené daně (tedy ve výsledku 30% zdanění).” Nejedná se tedy o propadnutí majetku, protože se jedná o penále z vyměřené daně, ne majetku.