Miroslav Kalousek
TOP 09

Miroslav Kalousek

Bez tématu485 výroků
Ekonomika7 výroků
Rozpočet 20215 výroků
Koronavirus1 výrok
Zrušit filtry

Miroslav Kalousek

V případě stavebního spoření nikdo nikomu nic neukradl. Státní příspěvek byl příjem a měl v zákoně výjimku ve zdanění. My jsme neudělali nic jiného, než že jsme na přechodnou dobu výjimku zrušili.
Právo, 9. června 2018
Pravda

V rámci výroku nesrovnáváme zákon o majetkovém vyrovnání s církemi se zdaněním stavebního spoření, jak k tomu došlo v rozhovoru Práva. Soustředíme se toliko na samotný proces, o kterém mluví Kalousek. Tedy zdanění stavebního spoření a následné rozhodnutí Ústavního soudu.

V roce 2010 schválil Parlament vládní návrh novely zákona o daních z příjmů jako zákon č. 348/2010 Sb. Tento zákon stanovil jednorázové omezení v‎‎ýjimky ze zdanění pro příspěvek poskytovaný v rámci stavebního spoření. Výjimka, která byla dříve součástí zákona o daních z příjmů, byla pozastavena pro všechny příspěvky ze stavebního spoření, na které vznikl nárok v roce 2010 (§ 4, odst. 1, písm. s). Jednalo se tedy o jednorázové zdanění příjmů z příspěvků ze stavebního spoření pouze za rok 2010, repektive zdaňovací období roku 2011. Tím argumentoval Miroslav Kalousek již při projednávání návrhu zákona 2. listopadu 2010 v Poslanecké sněmovně.

Tato novela byla ale v dubnu 2011 vzhledem k rozporu s ústavní zásadou právní jistoty a legitimního očekávání shledána Ústavním soudem jako neústavní a byla proto zrušena. V dnešním znění zákona je tak příspěvek ze stavebního spoření od zdanění opět osvobozen.

Veškeré prostředky vybrané podle neústavní novely zákona o daních z příjmů jako daně z příspěvků ze stavebního spoření byly Ministerstvem financí vráceny stavebním spořitelnám, respektive na účty klientů, ještě v roce 2011.

Miroslav Kalousek

Pochopitelně že svůj podíl získávají (komunisté - pozn. Demagog.cz). Je to vidět v jejich nadhodnocené pozici ve funkcích ve Sněmovně. Netají se tím, že za podporu dostanou pozice ve státních úřadech a na ministerstvech.
Právo, 9. června 2018
Pravda

KSČM v současném obsazení Poslanecké sněmovny zastává několik vedoucích pozic. Místopředsedou sněmovny je předseda KSČM, Vojtěch Filip. Komunisté figurují také jako předsedové dvou sněmovních výborů a jedné stálé sněmovní komise. Percentuální poměr poslaneckých mandátů přisuzuje KSČM 7,5 %. S přihlédnutím k poměrnému zastoupení je tak počet komunistických poslanců ve vedoucích funkcích sněmovny nadhodnocen. Platí tak v případě místopředsedů sněmovny a předsedů sněmovních výborů. Pouze v případě předsedů sněmovních komisí počet předsedů za KSČM odpovídá poměrnému zastoupení.

Při zohlednění poměrného zastoupení vzhledem k počtu 5 místopředsedů sněmovny vychází pro KSČM 0,375 místopředsedy. Z aritmetického hlediska tak nemají nárok ani na jednoho místopředsedu, přesto jednoho mají.

Co se týče 18 sněmovních výborů, za KSČM předsedá Rozpočtovému výboru Miroslava Vostrá a Mandátovému a imunitnímu výboru Stanislav Grospič. Při zohlednění poměrného zastoupení u obsazení předsednických postů výborů vychází komunistům 1,35 předsedy. KSČM by tak měla mít podle poměrného zastoupení pouze jednoho předsedu sněmovního výboru, stejně jako ČSSD.

Ze 14 sněmovních komisí předsedá KSČM pouze jedné. Stálou komise pro práci Kanceláře Poslanecké sněmovny vede za komunisty Pavel Kováčik. Při zohlednění poměrného zastoupení má KSČM nárok na 1,05 předsedy sněmovní komise. V tomto případě tedy pozice KSČM nadhodnocena není.

K zisku pozic na státních úřadech, ministerstvech a firmách výměnou za toleranci vlády se vyjádřil například poslanec KSČM, Jiří Dolejš. Dle jeho vyjádření se má jednat pouze o kontrolní a informační posty, nikoli o posty manažerské.

Miroslav Kalousek

Od nás jste nikdy neslyšel nulová tolerance.
Právo, 9. června 2018
Pravda

Miroslav Kalousek hovoří o termínu, který na české politické scéně zavedl v roce 2002 Mirek Topolánek, který v opozici s ODS deklaroval odmítnutí hlasovat pro jakékoliv vládní návrhy. Přes odmítavý postoj k vládě Andreje Babiše připustil předseda TOP 09, Jiří Pospíšil, možnost hlasovat pro vládní návrhy, které budou v souladu s programem TOP 09. Ze strany TOP 09 se tak vůči vládě hnutí ANO nejedná o deklaraci nulové tolerance.

Obecný postoj TOP 09 ke koaliční vládě s hnutím ANO je negativní a kritický. Tento přístup byl deklarován už před volbami bývalým předsedou strany, Miroslavem Kalouskem, který vládu s hnutím ANO odmítl protože dle jeho slov: „…chtějí mnohem autokratičtější systém než liberální parlamentní demokracii.“

Předseda TOP 09, Jiří Pospíšil, se 12. prosince 2017 vyjádřil proti případné podpoře menšinové vlády hnutí ANO. Deklaroval také připravenost TOP 09 hlasovat aktivně proti vládě. Případnou podporu vládních návrhů, které by byly v souladu s programem TOP 09, ale připustil.

Top 09 hlasovala pro vládní návrh 1. června 2018 v otázce působení sil Ministerstva obrany ČR v zahraničních operacích v letech 2018–2020. Další hlasování pro vládní návrh bylo ze strany poslanců TOP 09 zaznamenáno například 30. května 2018 v otázce poskytnutí státní záruky ČR na zajištění půjčky ČNB pro MMF, nebo 10. dubna 2018 pro vládní návrh zákona o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu.

Miroslav Kalousek

...a hlasuje pro vyznamenání Karla Sýse (myšleni jsou Piráti - pozn. Demagog.cz)...
Právo, 9. června 2018
Pravda

O návrzích Poslanecké sněmovny, kdo má obdržet státní vyznamenání, hlasovala dolní komora na svém jednání 25. května. Při hlasování o Karlu Sýsovi, jemuž je vytýkána jeho předlistopadová tvorba a jeho polistopadová náklonnost ke komunistické straně, zvedlo pro něj ruku 14 poslanců Pirátů, 6 se zdrželo a 2 se tohoto hlasování nezúčasnili.

Dodejme, že jde o pouhé návrhy prezidentu republiky, ten se jimi řídit nemusí. Udělování a propůjčování státních vyznamenání je jeho výlučnou pravomocí podle Ústavy (čl. 63).

Miroslav Kalousek

Já s komunisty tenkrát ani nejednal (v roce 2006, pozn. Demagog.cz), pouze s Jiřím Paroubkem.
Reflex, 3. května 2018
Pravda

Miroslav Kalousek jednal v roce 2006 o vládě pouze se sociální demokracií. Tato spolupráce mezi KDU-ČSL a ČSSD by ale byla možná pouze za tiché podpory komunistů. Hned den po zahájení však širší vedení lidovců jednání ukončilo a k přímému jednání s komunisty tak vůbec nedošlo.

Po volebním patu v parlamentních volbách 2006 jednal Miroslav Kalousek s ČSSD o možném vzniku menšinové vlády ČSSD a KDU-ČSL, která by vznikla i díky toleranci komunistů. V této situaci si Kalousek musel být dobře vědom toho, že uzavře-li s ČSSD dohodu o vládě, bude pro takovou vládu nutná podpora komunistů. Možnou spolupráci s komunisty sám přímo neodmítnul, naopak s ní zřejmě musel kalkulovat jako s jednou z možných variant řešení situace. Svůj postup vysvětloval Kalousek tím, že tak zabrání dohodě ODS a ČSSD na změně volebního systému, jež by měla za následek omezení politické plurality a poškození menších stran.

Jednání Kalouska s šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem o vládě začalo dne 24. srpna 2006, ještě tentýž den tento Kalouskův postup schválilo předsednictvo lidovců a pověřilo jej jednáním. Kalousek připustil, že by kabinet mohl vzniknout i díky toleranci komunistů. Označil to ze své strany za velký ústupek, který ho netěší, uvádí server lidovky.cz.

Následujícího dne, 25. srpna 2006 se však proti takovému postupu ohradili zástupci lidovců v Brně, Zlíně nebo Praze, a to zejména kvůli nutné toleranci komunistů. Ve stejný den došlo k jednání celostátního výboru KDU-ČSL, na němž se lidovci rozhodli ukončit jednání se sociální demokracií. Miroslav Kalousek po tomto jednání oznámil svou rezignaci na post předsedy KDU-ČSL.

Miroslav Kalousek

Vzpomínám si na rok 2013, kdy Mirka Němcová přinesla Miloši Zemanovi podpisy 101 poslanců, kteří jsou připraveni podpořit její vládu. Zeman ji odmítl jmenovat s tím, že státní zástupce Ištvan šetří a on nemůže riskovat jmenování ministrů, kteří by byli třeba obviněni. Dnes říká, že ve vládě by měl skončit jen ten, kdo je odsouzen pravomocně.
Reflex, 3. května 2018
Pravda

Svým výrokem chtěl Miroslav Kalousek poukázat na změnu názorů prezidenta Miloše Zemana v otázce možného stíhání členů vlády a jejich případného odvolání. Vzhledem ke změně ve veřejných vystoupeních Zemana k této věci je výrok hodnocen jako pravdivý. V roce 2013 považoval Zeman trestní stíhání člena vlády za překážku – v roce 2018 zastává naopak názor, že zde platí presumpce neviny a že problematické je až setrvání člena vlády pravomocně odsouzeného.

V období mezi 17. červnem 2013, kdy padla vládapremiéra Petra Nečase, a 25. červnem, kdy se prezident Zeman rozhodl pro úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, skupina poslanců pod vedením Miroslavy Němcové navrhovala prezidentovi vytvoření jiné než úřednické vlády, a to na základech původní Nečasovy vlády a pod vedením Miroslavy Němcové. Ta prezentovala, že takovéto řešení by našlo podporu a potřebnou většinu 101 poslanců. „Řekl, že to jasné stanovisko vnímá, ale nic to nemění na tom, co už naznačoval, tedy že už má nějaké své řešení,“ popsala prezidentovu reakci Němcová.

Zeman se tedy rozhodl jmenovat úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, která ale následně nedostala důvěru v Poslanecké sněmovně (v poměru 93 hlasů pro, 100 hlasů proti). Již krátce po jmenování této vlády Zeman uvažoval nad možností, že může dojít i na druhý pokus o sestavení vlády – ten však podmínil notářsky ověřeným seznamem 101 poslanců, kteří by takovou vládu podpořili.

Když Zeman vysvětloval poslancům, proč se rozhodl nejmenovat vládu Němcové opřenou o 101 podpisů, uvedl: „Při vší úctě k panu poslaci [sic] Petru Nečasovi jsem hluboce přesvědčen, že v uplynulých třech letech byl faktickým premiérem vlády ČR pan Miroslav Kalousek a jsem stejně tak přesvědčen, že v případě, že premiérkou jmenuji - a já to nevylučuji – pani [sic] Miroslavu Němcovou, pak to bude opět faktický ministerský předseda jménem Miroslav Kalousek. Prosím tedy, abyste si opravili zažité novinářské klišé a přestali mluvit o Nečasově vládě bez Nečase a začali mluvit o Kalouskově vládě s Kalouskem.“ V případě, že by jím navržená Rusnokova vláda nedostala důvěru, se ale Zeman obrátil k dalšímu důvodu možného vyšetřování, čímž prakticky řekl, že nehodlá jmenovat jinou než úřednickou vládu. „Nemám žádnou záruku, že kdyby se k moci vrátila bývalá koalice, by někdo z jejích členů nemohl být případně postižen řízením svého ministerstva z cely vyšetřovací vazby.“

Jedním z důvodů, proč prezident preferoval úřednickou vládu namísto vlády v demisi nebo vlády sestavené Němcovou, je možné odhalování politických struktur v rámci vyšetřování, o kterém informoval státní zástupce Ištvan. Tímto zablokoval možný druhý pokus o důvěru Rusnokově vládě a rovněž i návrhy Sněmovny na vládu jinou (např. vládu Němcové). Ve svém projevu při hlasování o důvěře Rusnokově vládě prezident předestřel, že před možným druhým pokusem dává přednost předčasným volbám a pokračování vlády v demisi. Svoje rozhodnutí mimo jiné obhajoval i možným rizikem budoucího stíhání některých poslanců, a tedy budoucích členů vlády, jak ukazuje tato ukázka z jeho projevu:

„Na závěr svého vystoupení se vracím k onomu tématu vyšetřování. Jeho základem vůbec není stíhání tří poslanců za údajnou korupci, jeho základem dokonce není ani vyšetřování nezákonnosti ve vojenském zpravodajství. Jeho základem je postupné odhalování propojení některých politiků a politických struktur, které bych nezdvořile nazval kmotrovskými mafiemi, před nimiž jsem varoval již ve svém inauguračním projevu. Tuto tezi mohu doložit veřejně publikovaným rozhovorem - asi tak před třemi týdny - vrchního státního zástupce Ištvana, tuším, že to bylo v Hospodářských novinách, kde doslova říká, že se čeká senzace v tomto směru a že pro tuto senzaci již má dostatečné důkazy. Byl jsem ujištěn, že toto vyšetřování skončí v řádu několika týdnů a ujišťuji Vás, že i kdybyste mě lámali kolem, že během těchto několika týdnů žádný druhý pokus nepodniknu z důvodů, které jsem již uvedl.“
V rozhovoru pro TV Nova z tohoto roku se Zeman vyjádřil k otázce odchodu ministra vlády z důvodu prvoinstančního rozhodnutí soudu o jeho vině ve smyslu, že by měli spíše končit až členové vlády, kteří byli pravomocně odsouzeni.

Miroslav Kalousek

Znovu opakuji: v dobách, o nichž dnešní pokrytci hovoří jako o Matrixu a době temna, byl prokázaný konflikt zájmů, neřkuli trestní stíhání, okamžitou stopkou. Když byl Zemanův ministr financí obviněn za tunelování Liberty, tak ho Zeman odvolal. Nemohl dělat nic jiného, byl to nepsaný zákon.
Reflex, 3. května 2018
Pravda

Miroslav Kalousek ve svém výroku popisuje skutečnost, že v české politice dříve odcházeli členové vlády ze svých funkcí často při podezřeních z nekalých činů, a nemuselo jít ani o trestní stíhání. V tom má Kalousek pravdu.

Zmiňovaným ministrem financí byl Ivo Svoboda, který byl ve vládě Miloše Zemana rok. V červenci 1999 pak Zeman navrhl prezidentu Havlovi odvolání Svobody, jelikož policie zahájila jeho trestní stíhání v kauze Liberta za vytunelování pěti a půl milionu korun z mělnického podniku na výrobu kočárků. Svoboda spolu se svou poradkyní Barborou Snopkovou nastoupili k výkonu pětiletých trestů v roce 2005.

Kapitolou samou pro sebe je rozpad vlády Stanislava Grosse a jeho odstoupení z pozice předsedy ČSSD i celého kabinetu. Gross v roce 2004 nahradil Vladimíra Špidlu v obou pozicích, na vrcholu vydržel však jen jeden rok. Kvůli pochybnostem ohledně financování svého majetku (konkrétně nákupu bytu), které se objevily v lednu 2005, odstoupil v dubnu z funkce předsedy vlády; v září pak oznámil, že rovněž opouští post předsedy ČSSD. Gross v souvislosti s touto věcí nebyl trestně stíhán.

Dále pokračujme ke jménu Jiřího Čunka. Ten podlehl v listopadu 2007 celoročnímu tlaku médií, který vyvolaly jeho kritické názory ohledně sociálních dávek, ale také znovuotevření případu jeho údajné korupce v roce 2002. Ačkoli se v roce 2008 do vlády vrátil, byl Čunek objektem přestavby druhé Topolánkovy vlády v lednu 2009.

Odchody z vlády kvůli nejrůznějším podezřením pak probíhaly také během fungování kabinetu Petra Nečase. V roce 2012 jej opustil např. Alexandr Vondra kvůli kauze ProMoPro (šlo o předražené ozvučení, které bylo spojeno s českým předsednictvím EU), kde Vondra měl „pouze“ politickou odpovědnost. Dále vládu opustil ministr průmyslu Martin Kocourek, který měl před manželkou „odklonit“ část majetku během rozvodu (kauza se tak netýkala jeho politické funkce).

V neposlední řadě můžeme jmenovat případ Jiřího Bessera, ministra kultury v Nečasově vládě. Ten ve funkci skončil poté, co v majetkovém přiznání zatajil spoluvlastnictví společnosti, která kupovala jeho byt na Floridě. Sám Besser trestně stíhán nebyl.

Ač výše uvedený výčet není vyčerpávající, obecně platí, že ministři minulých vlád při podezření z nekalého jednání (natož ze spáchání trestného činu) své posty opouštěli. Trestně stíhaný člen vlády je skutečně unikum. Z tohoto důvodu je Kalouskův výrok hodnocen jako pravdivý.

Miroslav Kalousek

Reflex: Není jedním z klíčů i užší spolupráce s dalšími stranami? Kalousek: Možná si vzpomenete, že jsem k tomu vyzval už v roce 2016, i za cenu, že bych se osobně stáhl.
Reflex, 3. května 2018
Pravda

Miroslav Kalousek na konferenci s názvem Budoucnost pravicové politiky v pražské kavárně Louvre dne 3. listopadu 2016 skutečně vyzval k vytvoření společného bloku, který by se skládal z pravicových a středových stran. Konference se zúčastnil i předseda ODS Petr Fiala a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Spojení těchto stran před sněmovními volbami se nakonec nepodařilo.

Rozdíly mezi stranami panovaly zejména v názoru na míru spolupráce. Fiala se návrhu na spojení stran nebránil: „Jsme připraveni diskutovat o užší spolupráci s našimi partnery od středu napravo,“ řekl v sále Galerie Louvre.

Bělobrádek nebyl zastáncem spojení stran, za zásadní považoval sebereflexi stran a nový styl komunikace. Za problém považoval právě Kalouska, který v období 2003–2006 působil jako předseda KDU-ČSL. V roce 2009 poté stranu opustil a založil novou politickou stranu TOP 09.

„Dost těžko si dovedu představit, že by naši členové a myslím i podstatná část voličů snesla, že má volit na kandidátce i Mirka Kalouska,“ řekl proti návrhu Bělobrádek.

Kalousek 4. listopadu 2016 v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že by se vzdal i své kandidatury v případě, že by jeho jméno bylo jedinou překážkou spojení zmíněných stran pro sněmovní volby v roce 2017.

„Pokud by skutečně jedinou překážkou toho projektu mělo být moje jméno, je řešení prosté. Samozřejmě bych nekandidoval. Protože pokud hovořím o bolestivých personálních a programových kompromisech, tak k tomu musím být připravený i já sám,“ odpověděl Kalousek na dotaz Aktuálně.cz.

V parlamentních volbách v roce 2017 zvítězilo hnutí ANO, které získalo 29,64 procenta. ODS skončila na druhém místě se ziskem 10,79 procenta hlasů. TOP 09 získala 5,31 procenta a KDU-ČSL 5,8 procenta.

Miroslav Kalousek

Pane premiére, dnes dopoledne prošel do druhého čtení návrh Komunistické strany Čech a Moravy na zrušení zákazu dodávek pro Búšehr. Ten návrh podpořili vaši poslanci, poslanci SPD a poslanci Pirátů.
Interpelace na předsedu vlády, 19. dubna 2018
Pravda

Poslanci KSČM předložili do Poslanecké sněmovny návrh, který ruší zákaz dodávek do íránské jaderné elektrárny Búšehr. 19. dubna byla tato věc v prvním čtení projednávána. Padl návrh na zamítnutí této předlohy, který byl ovšem odmítnut.

Tím pádem byla tato novela posunuta do 2. čtení. Z hlasování je patrné, že proti zamítnutí zvedlo ruku (jde o hlasování NE a Zdržel se - v logice tohoto hlasování jde o stejný postoj) hnutí ANO, Piráti, SPD a pochopitelně komunisté jako předkladatelé.

Výrok Miroslava Kalouska je tedy hodnocen jako pravdivý, byť upozorňujeme, že z hnutí ANO proti této předloze hlasovalo pět poslanců a proti byli také čtyři zástupci Pirátů. Zbytek těchto klubů ovšem výraznou většinou předlohu podpořil.

Miroslav Kalousek

Spíše mě zaujalo, že vláda k tomuto návrhu měla neutrální stanovisko. Neutrální stanovisko znamená, že je mi to v zásadě jedno, jak to dopadne.
Interpelace na předsedu vlády, 19. dubna 2018
Pravda

Vláda se 27. března 2018 shodla a vydala neutrální stanovisko k zákonu o zrušení zákazu dodávek do jaderné elektrárny Búšehr, který předložili komunisté.

V tomto dokumentu vláda prezentuje další body podstatné pro zohlednění v dalším projednávání, týkající se především zhodnocení mezinárodně-právních a zahraničně-politických vztahů. Toto neutrální stanovisko schválilo 14 z 15 přítomných členů vlády a proti nebyl nikdo (.doc, str. 2, bod 5).

Vláda k jednotlivým zákonům přijímá souhlasná, nesouhlasná nebo neutrální stanoviska, popř. nepřijme žádné usnesení. V případě návrhu KSČM tedy vláda přijala neutrální stanovisko.

Dva namátkou vybrané poslanecké návrhy dokládají, že Babišův kabinet (stejně jako ostatní vlády, což je zcela obvyklé) přijímá k návrhům i stanoviska souhlasná nebo nesouhlasná. To demonstruje, slovy Kalouska, že jí není „jedno, jak to dopadne“.

Návrh skupiny poslanců na úpravy školského zákona vláda doprovodila nesouhlasným stanoviskem, naopak návrh celostátního referenda z dílny ČSSD vláda podpořila. Dodejme, že z pohledu hlasování ve Sněmovně není vládní stanovisko nijak určující, poslanci (ani ti vládní) jím nejsou formálně nijak vázáni.