Ondřej Kovařík

Ondřej Kovařík

Europoslanec

0
0
0
Energetika 4 výroky
Evropská unie 1 výrok
Invaze na Ukrajinu 1 výrok
Pravda 5 výroků
Nepravda 0 výroků
Zavádějící 0 výroků
Neověřitelné 0 výroků
Rok 2022 5 výroků
Pouze ve výběru Demagog.cz 0 výroků

Ondřej Kovařík

Zejména prohlášení, které slyšíme poslední dobou z Německa nebo z Francie, jsou jednoznačně v tomto duchu: Připravit se na situaci, kdy do Evropy přestane proudit zemní plyn.
Události, komentáře, 11. července 2022
Energetika
Pravda
Na nutnost připravit se na scénář úplného zastavení ruského plynu upozorňuje například německý ministr hospodářství Habeck či francouzský ministr financí Le Maire. Podobný apel zazněl také od předsedkyně Evropské komise von der Leyenové.

Německo se dle vyjádření tamních představitelů připravuje na případné odtržení od ruského plynu. Ministr financí Christian Lindner řekl, že v Německu nastane pět let strádání, pokud Rusko vypne dodávky plynu. Ministr hospodářství Robert Habeck pak varoval, že Rusko může pokračovat v omezování dodávek plynu plynovodem Nord Stream 1 i po odstávce pro údržbu. Habeck také urgoval německé občany, aby se pokusili omezit svoje energetické výdaje. Doplňme, že v případě omezení dodávek plynu z Ruska by se podle ekonomického výzkumného institutu Prognos mohl německý hospodářský výkon snížit o 12,7 %.

Také Francie se připravuje na možnost úplného odstřižení od ruského plynu. V červenci to prohlásil francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Podle ministra financí je úplné odtržení od ruského plynu „nejvíce pravděpodobný scénář“, na který je třeba se připravit. Uveďme, že Francie již v dubnu připravila dekret pro případ omezení dodávek plynu, který je zaměřen pouze na největší spotřebitele. Jednotlivých domácností by se připravovaná omezení neměla dotknout.

Členské státy EU vyzvala k přípravě na omezení dodávek ruského plynu také eurokomisařka Kadri Simsonová, podle níž Evropská komise v červenci předloží plán, jak mají členské státy pravděpodobnému omezení společně čelit. Stejné doporučení zaznělo od výkonného ředitele Mezinárodní agentury pro energii Fatiha Birola. Podobně se vyjádřila rovněž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která prohlásila, že Evropská unie musí být připravena na přerušení a případné zastavení dodávek plynu z Ruska.

Dodejme, že Česká republika se podle Petra Fialy na takový scénář také připravuje. Premiér uvedl, že je Česko na ruském plynu závislé z více než 97 %, a proto vláda plní plynové zásobníky a jedná o zajištění alternativních zdrojů. Podobně se vyjádřil také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN), který řekl, že se Evropa má připravovat na úplné zastavení dodávek ruského plynu.

Ondřej Kovařík

Už dneska jsme v situaci, kdy celá řada evropských zemí je už fakticky odstřižena od dodávek zemního plynu z Ruska. Čistě z toho důvodu, že ty země nepřistoupily na ono velmi zvláštní platební schéma, které ruská strana požaduje.
Události, komentáře, 11. července 2022
Energetika
Pravda
Podle požadavku ruské strany musí zahraniční kupci za ruský plyn platit v rublech. Zemní plyn z Ruska už přestal proudit do Polska, Bulharska, Finska a Nizozemska, podle ruské strany kvůli tomu, že tyto země za plyn odmítly platit v rublech.

Po ruské invazi na Ukrajinu začala Moskva požadovat od evropských států odebírajících plyn z Ruska platby v rublech. Podle dekretu, který na konci března podepsal Vladimir Putin, museli zahraniční kupci za ruský plyn začít platit v rublech začátkem dubna. Putin rovněž uvedl, že pokud ostatní státy na platbu v rublech nepřistoupí, smlouvy o dodávkách plynu budou pozastaveny.

Některé země se však rozhodly, že k platbě v rublech nepřikročí. Dne 27. dubna následně přestal ruský plyn proudit do Polska a Bulharska, neboť tyto státy odmítly na platby v rublech přistoupit. Ze stejného důvodu ke konci května následovalo zastavení dodávek plynu také do FinskaNizozemska.

V červnu ruská společnost Gazprom snížila objem plynu proudícího přes Nord Stream 1 do Německa o 60 %. Ve stejnou dobu italská společnost ENI oznámila, že dostává pouze 65 % objemu nasmlouvaného plynu, který by měl proudit z Ruska. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova je omezení dodávek způsobeno dopadem sankcí, které na Rusko uvalily západní státy. Doplňme, že k dalšímu omezení dodávek ruského plynu do Itálie pak došlo 11. července. Ve stejný den také úplně přestal proudit plyn v plynovodu Nord Stream 1, v tomto případě se ale jedná o plánovanou odstávku.

Rusko, prostřednictvím státem kontrolované společnosti Gazprom, tedy skutečně zastavilo dodávky plynu do některých evropských států, podle ruské strany kvůli tomu, že za dodávky odmítly platit v rublech. V posledních týdnech pak došlo k omezení dodávek do Německa či Itálie.

Ondřej Kovařík

Tady je několik evropských zemí, včetně České republiky, které jsou na dodávkách zemního plynu z Ruska závislé takřka na 100 %.
Události, komentáře, 11. července 2022
Evropská unie
Energetika
Pravda
Některé evropské země, včetně České republiky, jsou na ruském plynu závislé téměř ze 100 %.

Data závislosti evropských zemí, včetně České republiky, na ruském plynu se významně liší. Nejvyšší závislost České republiky na zemním plynu z Ruska za rok 2021 uvádí Eurostat. Konkrétně je Česká republika, co se týče podílu Ruska na dovozech plynu z mimounijních zemí, řazena v kategorii 75−100% závislosti. Do této kategorie zařadil Eurostat také Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvádí, že Česká republika byla v roce 2020 závislá na zemním plynu z Ruska z 86 %. Ještě nižší číslo za rok 2020 uvádí statistický web Statista.com, podle kterého byla Česká republika v tomto roce závislá na ruském plynu ze 66 %. Ze členských států Evropské unie měly dle této statistiky za rok 2020 nejvyšší závislost na ruském plynu Finsko (94 %) a Lotyšsko (93 %). Stoprocentní závislost na zemním plynu z Ruska měla podle této statistiky Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie a Moldavsko.

Uvedené statistiky se liší kvůli rozdílnému chápání pojmu „ruský plyn.“ Některé zahrnují pouze plyn nakoupený přímo z Ruska, nikoli ten nakoupený na evropských burzách, kde je nákup anonymní, uvádí analytik společnosti EGÚ Brno Michal Kocůrek pro web Aktuálně.cz. Kocůrek dále dodává, že „druhý přístup, který hovoří o stoprocentní závislosti na plynu, zohledňuje také fakt, že byť je třetina plynu nakoupena pro Česko na evropských burzách, jde o ruský plyn. Reflektuje způsob, jak funguje přepravní plynárenská soustava v Evropské unii. Zásobování tuzemska plynem je možné buď z Německa, nebo ze Slovenska, v obou případech s využitím plynovodů, které vedou plyn z Ruska.“

Toto tvrzení dokládají také data evropské Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), která uvádí, že v roce 2020 Česká republika nakupovala zemní plyn ze 66 % z Ruska, ze 30 % z Německa a ze 3 % ze Slovenska, fakticky jde nicméně o ruský plyn. 

Z výše uvedeného vyplývá, že i když Česká republika nakupuje zemní plyn z jiných zemí než Ruska, fakticky se kvůli plynárenské infrastruktuře jedná o ruský plyn, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Ondřej Kovařík

I stoprocentní naplnění českých zásobníků nás (...) nezajistí po celou dobu topné sezóny.
Události, komentáře, 11. července 2022
Energetika
Pravda
Celková kapacita českých zásobníků činí necelých 3,5 mld. m³. Plynu se v Česku za každou topnou sezónu od roku 2007 spotřebovalo minimálně 6,6 mld. m³.

Europoslanec Ondřej Kovařík výrok zmiňuje ve svém komentáři k evropské solidaritě v kontextu potenciálního ruského odstřižení Evropy od plynu. Ověřovat budeme to, zda nás skutečně stoprocentní naplnění českých zásobníků plynu nezajistí na celou topnou sezónu.

Je třeba zmínit, že v České republice existují čtyři společnosti, které provozují (.pdf, str. 19) podzemní zásobníky plynu. Největší z nich je RWE Gas Storage CZ se šesti podzemními zásobníky o objemu přes 2,7 miliardy metrů krychlových. Dalšími jsou MND Energy Storage vlastnící jeden zásobník, který pojme 320 milionů metrů krychlových a Moravia Gas Storagejedním zásobníkem o objemu 448 milionů metrů krychlových. Na českém území – v Dolních Bojanovicích (.pdf, str. 58) v blízkosti slovenských hranic – se také nachází jeden zásobník společnosti SPP Storage. Ten však slouží (.pdf, str. 9) primárně pro potřeby Slovenska a není připojený k české plynárenské soustavě (.pdf, str. 19), do výpočtů v našem hodnocení ho proto nezahrnujeme. Celková kapacita českých zásobníků plynu tedy činí přibližně 3,5 miliardy metrů krychlových.

Co do samotné spotřeby plynu v deklarovaném období, nejprve si ujasněme, že „topnou sezónou“ se podle vyhlášky vydané Ministerstvem průmyslu a obchodu v roce 2007 rozumí období od 1. září do 31. května následujícího roku.

Podle dostupných informací Energetického regulačního úřadu se od roku 2007 v každém dosavadním topném období v Česku spotřebovalo více než 6,6 mld. m³ plynu. Jak je vidět na grafu níže, nejnižší hodnota pochází z topné sezóny 2013/2014. V topném období 2020/2021 se v Česku plynu spotřebovalo cca 8,3 mld. m³ (.pdf, str. 17). Ve třech předcházejících topných sezónách pak spotřeba činila přibližně 7,3 mld. metrů krychlových.

Celková kapacita českých zásobníků plynu činí necelých 3,5 miliardy metrů krychlových a objem spotřebovávaného plynu za topnou sezónu byl v Česku od roku 2007 minimálně 6,6 miliard metrů krychlových. Je proto zřejmé, že stoprocentní naplnění českých zásobníků nezajistí běžnou spotřebu plynu na celou dobu topné sezóny. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ondřej Kovařík

Viděli jsme nedávno účast ministra Lavrova na zasedání zemí G20, kde byl pozván ze strany Indonésie.
Události, komentáře, 11. července 2022
Invaze na Ukrajinu
Pravda
Dvoudenního jednání ministrů zahraničí států skupiny G20 se zúčastnil i ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov, který byl na zasedání pozván ze strany Indonésie.

Nejprve uveďme, že Ondřej Kovařík tímto výrokem poukazuje na vztah Ruské federace s ostatními zeměmi světa. Europoslanec Kovařík podotýká, že Rusko není v úplné izolaci kvůli zemím, které s ním udržují vztahy a které na něj neuvalily sankce. Uveďme, že ruskou agresi na Ukrajině odsoudila většina státu na mimořádném zasedání Valného shromáždění OSN začátkem března. Proti hlasovalo pět států, mezi kterými byly Bělorusko, KLDR, Eritrea, samotné Rusko a Sýrie. Například Čína a Indie se hlasování zdržely.

Skupina největších ekonomik světa G20 pořádala v indonéském Bali dvoudenní jednání ministrů zahraničí, kam byl pozván i ruský ministr Sergej Lavrov. Ten však setkání předčasně opustil kvůli kritice, která se spustila ze strany západních zemí. Lavrov se setkal s ministry zahraničí z Číny, Turecka, Argentiny, Brazílie, Indie a Jižní Koreje. Doplňme, že účastníci jednali především o odvrácení potravinové krize v důsledku války na Ukrajině. Dvoudenní jednání nakonec skončilo bez uzavření dohody.

Dodejme ještě, že na listopadový summit, kterého se budou účastnit hlavy států patřících do skupiny G20, Indonésie pozvala jak ruské, tak ukrajinské lídry. Vladimir Putin svou účast již potvrdil.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů