Ondřej Liška

Výrok je hodnocen na základě dostupných informací jako zavádějící, protože princip partnerství byl zaveden již dříve než v Ondřejem Liškou zmíněném roce 2006.

Kohezní politika EU (nebo také Regionální politika či Politika hospodářské a sociální soudružnosti) v roce 2006 prošla v pořadí čtvrtou reformou (.pdf; str. 1-2), vztahující se k letem 2007-2013. Princip partnerství však do ní nebyl vnesen jako nový princip, nýbrž byl pouze reformován. K jeho zavedení došlo již v roce 1988 v rámci reformy strukturálních fondů. Spolu s ním byly vytvořeny principy adicionality, programování a koncentrace jakožto čtyři základní principy regionální politiky.

V rámci zmíněné reformy principu partnerství (článek 11) také nebyla zavedena povinnost veřejné správy či samosprávy žádat občany o konzultaci, co se týče čerpání finančních prostředků z EU. Jednalo se o rozšíření definice principu partnerství, kdy za partnery pro spolupráci byly uznány také subjekty zastupující občanskou společnost a nevládní organizace. Tato reforma tak konzultace se zástupci občanů nevynucuje, nýbrž umožňuje jejich zapojení se do spolupráce.

Ekonom Miroslav Zámečník (spolu s Tomášem Lhotákem) ve své analýze pro Hnutí DUHA z ledna 2013 odhaduje makroekonomické dopady programu pro energetické renovace domů. Podle této analýzy může celý program vygenerovat ročně až 31 tisíc pracovních míst (strana 18).

Každý investovaný million korun pak může přinést dodatečné daňové příjmy ve výši 0,19 až 0,3 miliony (podle typu investice) a příjmy z odvodů na sociálním pojištění 34 až 49 tisíc korun (strana 19). I v případě investice s největším efektem, především u novostaveb, by tedy dodatečné příjmy z jedné miliardy činily 349 milionů korun, nikoliv 3 miliardy.

Ondřej Liška měl patrně na mysli dopad na HDP (strana 16). Podle propočtů Miroslava Zámečníka by skutečně nejefektivnější investice, tedy do novostaveb, přinesly dodatečný HPD 2,99 miliardy korun.

Kvůli této záměně pojmů hodnotíme výrok Ondřeje Lišky jako zavádějící.